Jihočeský kraj podal správní žalobu na šumavský národní park a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Kraj tvrdí, že jej obě instituce prakticky vyloučily z jednání o novém rozčlenění zón ochrany přírody v NP Šumava. Hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) se dala slyšet, že postup projednávání nových zón, které budou platit patnáct let, byl naprosto nepřijatelný.
Nové vymezení oblastí má rozdělit park na čtyři území. V tom s nejpřísnějším režimem se nebude zasahovat a taková pravidla budou platit pro 27 procent rozlohy NP Šumava. Podle Jihočeského kraje jde o zásadní krok, kterému neodpovídala diskuse k problematice. Zástupci Jihočeského kraje v tiskové zprávě uvedli, že k podání žaloby je vedl dlouhodobý vývoj.
Rada Národního parku Šumava schválila návrh nových zón letos v červenci. Pod nejpřísnější režim spadne více než sedmadvacet procent plochy parku, což bude zóna přírodní, která se ponechá pouze přírodním procesům. Kromě zóny přírodní vznikne v šumavském parku zóna přírodě blízká, která počítá s minimálním zásahem lidí a zabere 24,6 procenta. Poté je zóna soustředěné péče s více než 46 procenty, nejmenší území je vyčleněno pro takzvanou kulturní krajinu.
Bude se rozkládat na 1,2 procenta území parku a nachází se v ní hlavně zastavěné a zastavitelné lokality. Část kritiků zejména z řad zástupců obcí a kraje tvrdí, že nově navrhované území bezzásahové plochy příliš rozšiřuje. Někteří vědci naopak uvádějí, že nejsou dostatečné - a že by se měly rozšířit na padesát procent rozlohy. Podle zástupců vědců návrh nových zón dostatečně neochraňuje některé významné ekosystémy. Jde například o komplex luk Zhůří a slatě u Horské Kvildy. Navrhovaná zonace v těchto oblastech připouští lidské zásahy.
Podle zástupce vědců Pavla Kindlmanna z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy může ještě podobu zón upravit ministerstvo životního prostředí. „Zasloužilo by se tak o ochranu vzácných šumavských ekosystémů,“ řekl.
Čtěte také: Lukešová o odpadech
Jihočeský kraj dlouhodobě vystupuje proti vedení šumavského národního parku. Kraj v poslední době navíc spustil na sociálních sítích kampaň, podle níž se Šumava mění v „měsíční krajinu“. Důvodem je prý fakt, že vedení parku dostatečně nezasahuje proti kůrovci, po jehož napadení usychají smrky. Jenže podle vědců je kampaň místy lživá a opírá se například o tendenční snímky.
„Fotografie z vrcholu Poledníku, kterou kraj použil pro ilustrace kampaně, je zcela zavádějící. Jedná se o fotku několik let starou. Navíc z dálky pořízený záběr nadhodnocuje masu uschlých kmenů nad podrůstajícím zmlazením,“ kritizuje přírodovědkyně z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Zdenka Křenová. Jihočeský kraj za kampaň zaplatil PR agentuře přibližně dva miliony korun.
„Kampaň je uváděna bombastickými, ničím nepodloženými výroky o katastrofě, mizící Šumavě či o tom, že příští generace ji poznají už jen jako měsíční krajinu. Ve skutečnosti však Šumava naprosto nemizí, naopak se z kůrovcové gradace neobvykle rychle zotavuje. Proti kampani se postavili i zástupci Biologického centra Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Kůrovec se jednou sám zastaví, má svoje limity. V nejbližších několika letech ale čeká smrk značná devastace, předpovídá profesor ekologie.
Ředitel NP Šumava Pavel Hubený kvůli novým zónám osobně jednal se zástupci obcí, Plzeňského i Jihočeského kraje. V tiskové zprávě to v pátek uvedl mluvčí parku Jan Dvořák. „Před samotným hlasováním rady NP Šumava o zonaci proběhlo několik seminářů i za účasti Jihočeského kraje. V některých šumavských obcích navíc o tom hlasovali i ve svých zastupitelstvech,“ napsal Dvořák.
Národní park Šumava i Ministerstvo životního prostředí uvádějí, že při projednávání zón postupovaly podle zákona. Rada šumavského parku, jejímž členem je i Jihočeský kraj, nakonec zonaci schválila na svém zasedání, když pro hlasovalo 29 z 41 přítomných členů.
Čtěte také: Jóga a Ivana Jirešová
Krajský soud v Českých Budějovicích odmítl žalobu Jihočeského kraje na ministerstvo životního prostředí a Správu Národního parku (NP) Šumava. Soud žalobu Jihočeského kraje odmítl jako naprosto zbytečnou, což paní hejtmanka Jihočeského kraje i její právníci od počátku museli vědět. Je evidentní, že cílem žaloby bylo především vyvolat mediální zájem. Nemyslím si ale, že by měl kraj jen kvůli mediální pozornosti takto zaměstnávat úředníky, právníky i soudy placené z peněz daňových poplatníků," uvedl k rozsudku ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Jihočeský kraj v meziresortním řízení o nových zónách navrhl sedm připomínek. Týkají se například chyb v procesu zonace, péče o lesy nebo absence zásad péče o park. Nové rozčlenění do zón by mělo platit 15 let. Nahradí současné členění, která má tři zóny.
Čtěte také: Zkušenosti s pedagogy na ZŠ
tags: #Ivana #Stráská #ochrana #přírody