Ivana Jirešová: Mezi herectvím, jógou a láskou k přírodě

Ivana Jirešová je známá česká herečka, jogínka, cestovatelka a matka dospělé dcery. Je „žena obecná“, jak slyšíme v názvu její one-woman show.

Láska k ohni a ekologické topení

Ivana je vodní znamení, takže oheň potřebuje doplňovat. Je proslulá tím, že pořád pálí svíčky. Čím je starší, tím víc oceňuje čas u ohně, to sblížení, přátelství, příběhy a teplo. Určitě je to mnohem lepší než televize.

Vybaví si babičku a její starý byt. Na těch kamnech dělali takové černobílé placky. Opékali jsme je na kamnech a zapíjeli mlékem, to byla dobrota. Sedět u ohně ji neskutečně uklidňuje. Je to teplo, domov, přátelé, dobrá irská whiskey.

Pokud to půjde u nich v domku zařídit, chtěla by si pořídit peletová kamna, protože se do nich nemusí přikládat. Pro Ivanu je také důležité podporovat české výrobce. Proto bude její volba peletárna na Vysočině, v Golčově Jeníkově.

Její přátelé z Premium Pellets jí vysvětlili, že pelety jsou jednoduché a ekologické řešení, což nevěděla. Pilina, která by normálně skončila jako odpad, se může prakticky zužitkovat, a navíc nádherně voní.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Zkušenost ze Survivoru a změna jídelníčku

Po soutěži Survivor přehodnotila svoje vegetariánství. Vždycky ji zajímalo, jak co nejlíp pracovat s tělem. Zkoušela různé věci. Nikdy nebyla úplně masová, byla vegetariánka, pár měsíců zkoušela taky jíst jenom raw stravu.

Na Survivoru jsme hodně řešili bílkoviny, jak jsou podstatné pro tělo. Je ve věku, kdy je potřeba uchovávat si svaly, bude jí čtyřicet osm. A po Survivoru potřebovala i trochu nabrat. Takže teď si maso občas dá, jednou za týden. Jí ho, protože chce tělu dopřát, aby jí ještě dlouho vydrželo ve formě.

Na Survivoru si trochu drsnějším způsobem potvrdila, že tělo je nástroj, který musíte dobře živit. Jednu dobu si myslela, že člověk ani tolik jíst nemusí, že stačí zelenina. Ale když máte náročnější práci… hodně cestuje, poskakuje po jevišti, má zahradu, je pořád v pohybu. Kvalitní strava je potom nesmírně důležitá. Při Survivoru si sáhla do rezerv, tak to teď vnímá jinak.

Sebepoznání a harmonizace

Survivor jí přinesl víc pochopení pro samu sebe. Zajímalo ji, jak v takovém ostřejším prostředí funguje a potvrdila si, že je harmonizátorka kolektivu. Stará se, aby byl kolem ní klid a pohoda. Určitě i zranitelnost tam viděla, ale i sílu, že člověk dokáže strašně moc.

Zjistila, že se neuhraje všechno hlavou a dýcháním. To je třeba na týden, nějaké půsty, ale třicet čtyři dní balamutit tělo, že nic nepotřebuje… to nejde. Nejde žít jenom z energie jako jogíni. V Survivoru musíte bojovat každý den a ještě hrát tu sociální hru, což moc nedělala, nebyla úplně typický hráč.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Jóga jako životní cesta

Před dvaceti lety pracovala pro lifestylové časopisy. Měla vyzkoušet různé druhy cvičení a napsat o tom reportáž. Do té doby chodila na aerobik a do posilovny, protože její kluk byl trenér a soutěžil v kulturistice. Šla vyzkoušet jógu a hned po první hodině se rozbrečela. Bylo to tak jiné! V józe se pracuje do hloubky, je to dýchání a pomalé protahování… začala vnímat tělo úplně jinak. Čím víc jógu poznávala, tím hlouběji zjišťovala, že to je a bude její cesta.

Byla s organizací Brontosaurus učit děti v Himálajích. Mulbekh je vesnička v Ladakhu až ve třech tisících metrech nad mořem. Než jsme učili děti, to bylo od desíti, vyrazila výš do hor praktikovat dechová cvičení. Tam opravdu intenzivně cítila sílu přírody a energie. Dokonce si tam vyslala velké přání a když jsem se vrátila do Čech, do týdne zaklepal někdo na dveře a to přání se mi splnilo.

Učily s kamarádkou dramaťák. Jejich školství je postavené na tom, že pořád jenom memorují. Učí se asi čtyři jazyky, ale chybí jim rozvíjení tvůrčího myšlení. Takže dělali takové hravé cvičení v angličtině a pak připravili představení pro rodiče, kousek Mauglího.

Radost z cestování s Bedekrem

Celou základku byla v Lidové škole umění třikrát, někdy i čtyřikrát týdně. Hrála na kytaru, na klavír, chodila jsem na přednes a dramaťák. Od první třídy říkala, že budu herečka. Hrát, tancovat, zpívat, přednášet pohádky… to jsem měla spojené s fantazií, ne s exhibicí. Ta k tomu taky patří, ale k tomu jsem musela dospět. Na recitačních soutěžích jsem byla uzavřené dítě. Být extrovert jsem se musela naučit.

Pořád si jede ten splněný sen. Určitě by ji stále zajímala velká role ve filmu, takové přání pořád má. Není to teď úplně ta mladistvá vize, jak jsem si představovala, že budu trávit většinu svého času v kamenném divadle… Mám svůj životní styl uzpůsobený, abych mohla cvičit, cestovat… Svoboda je pro ni důležitější, abych mohla hrát divadlo s láskou. Nemůže být někde uvázaná, musí to dělat pro radost.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Aktuálně asi cestování díky pořadu Bedekr pro Českou televizi. Jezdili jsme Chorvatsko, Španělsko a teď začínáme Spojené království. To ještě nemá prozkoumané, znám ho jenom z filmů a knížek. Když to potom vidíte naživo, jsou to silné zážitky. Natočili jsme už Edinburgh a Londýn a teď jedeme Liverpool, Manchester, pak Canterbury.

V Divadle Broadway hrajeme Okno mé lásky, budu zkoušet Děti ráje 2. Nehrála jsem v jedničce, takže to je projekt, do kterého jdu poprvé. Těším se na tancování a zpívání, protože mám ráda pohyb na jevišti. To bude v Kongresovém centru Praha. Pak hraju Román pro ženy, s tím různě jezdíme a občas hostujeme Na Fidlovačce, máme zájezdové představení Manželský čtyřúhelník na horách s Fanny agenturou a nakonec taky hraju Ženu obecnou v Divadle Na Maninách. Tam jsem sama na jevišti, je to one-woman show, a jsou to různá témata o ženách, která jsem sama řešila. Je to hra o tom, co všechno žena musí v dnešní době stíhat…

Témata, která jsem chtěla otevřít, rozepsala scénáristka Daniela Šteruská Sodomová do stand-up komedie. Najdete tam zamyšlení, duchovní rozměr i rodinné konstelace. Už to mám asi zpracované. Před deseti lety to bylo horší, ale teď jsem už starší, tak v tom nejsem tolik ponořená. Předtím ta nálož byla obrovská, víc jsem pracovala, starala se o dceru, ještě jsem se soudila… nepřišlo mi to vůbec fér.

Kosmetika a péče o sebe

Jsem úplně normální ženská, která má ráda kosmetiku a módu. Samozřejmě upřednostňuji přípravky i šaty z přírodních materiálů a s věkem sázím spíš na kvalitu než na kvantitu. Oblíbila jsem si luxusní přírodní kosmetiku Pevonia Botanica a zbožňuji různé oleje. Kůže je velmi citlivý receptor. Mezi herečkami vynikám jistě i svým mladistvým vzhledem. Myslím, že jsem zdědila ty správné geny (směje se) a navíc mě baví moje práce, ráda cvičím, chodím na procházky a střídmě jím.

Filmová a televizní kariéra

Svou filmovou kariéru zahájila v roce 1993 rolí Múzy v televizním filmu "Navštívení". V roce 2000 ztvárnila postavu Sieglové v televizním seriálu "Přízraky mezi námi".

Významným milníkem v její kariéře byla role Lucie Váchové (později Hruškové a Vágnerové) v populárním televizním seriálu "Ordinace v růžové zahradě", kde působila od roku 2005.

Ivana Jirešová se objevila v několika dalších televizních seriálech. V roce 2012 hrála v "Kriminálce Anděl". V roce 2015 ztvárnila roli Kladeňačky v seriálu "Vinaři" a objevila se také v seriálu "Policie Modrava".

V roce 2019 se objevila ve filmu "Národní třída", kde ztvárnila postavu Romanovy ženy.

Ivana pochází z Písku, vystudovala Pražskou konzervatoř obor hudebně-dramatický. Je herečkou a zpěvačkou, ale pracovala rovněž jako redaktorka magazínu Harper's Bazaar. Mezi jejími filmovými a televizními rolemi můžeme zmínit například díla Národní třída, Navštívení, O mě se neboj, Ordinace v růžové zahradě, Specialisté, Kriminálka Anděl, Policie Modrava, Vinaři a další.

tags: #příroda #Ivana #Jirešová

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožení říční ekosystému: Přehrada Labi
• Hry pro děti a ochrana přírody
• Podrobný postup instalace WC
• Znečištění ovzduší Jihlavsko
• Osevní postupy v ekologickém zemědělství