Ivo Bystřičan: Ekologie a Ozdravení Krajiny

Musíme ozdravit krajinu, protože v krajině není voda už teď na jaře a ekosystémy se blíží ke kolapsu. Jako první kvůli epidemii nebudou prachy, a brzy kvůli suchu bude čím dál větší problém s úrodou, takže i s jídlem. Sice se mě nikdo neptal, přesto vám řeknu, co má stát v dilematu koronavirus - ekonomika dělat. Nabízí se totiž řešení, se kterým nemá nikdo z nich nic společného.

Pakliže se ekonomika zabrzďuje kvůli epidemii, stát do něčeho musí masivně lít peníze, aby se to nezadrhlo úplně. A tím může být to, co nás trápí nejvíce. Teď je ta nejlepší příležitost, jak s oboustranným průšvihem naložit. Pakliže potřebujeme robustní finanční injekce do zachování ekonomiky, tak skrze masívní programy ekologizace, revitalizace krajiny, nápravy ekosystémů, investice do energetických řešení, agrárních technologií, do výzkumu, vývoje.

Do spolupráce municipalit, firem, korporací, technologických center, výzkumných bází, občanských sdružení. Práce pro celé spektrum lidí, od dělníků přes manažery po vědce. Nebývalý projekt pozvednutí krajiny, životního prostředí, energetiky a zemědělství může udělat jedině stát. Všichni tomu mohou jít naproti, uzpůsobit svá portfolia, činnosti, najít v nich a rozvinout prvky, které mohou jít vstříc tomuto účelu. Je to práce pro desetitisíce lidí a za stovky miliard.

Nemá žádný efekt nalít peníze do stávajících mamutů, když se jedním dechem říká, že nic nebude jak předtím. Pokud do něčeho lít peníze, tak do toho, co naléhavě potřebujeme. A to je životaschopná krajina, vitální životní prostředí, šetrná energetika a udržitelné zemědělství.

Transformace ekonomiky na nízkouhlíkovou a příznivou přírodě je třeba provést soustavným tlakem vhodných jednoduchých a plošně působících ekonomických nástrojů, aby poškozování planety přestalo být lukrativní. Odstranění negativních externalit jejich zpoplatněním bude zdrojem peněz, které mohou pokrýt sociální potřeby. Tento systém státní rozpočet nezatíží, pokud nebude vymyšlen blbě a nevytvoří zoufalé administrativní nároky.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Norsko má coby nejbohatší země světa velkou odpovědnost ohledně ekologických závazků. Tváříme se, že jsme lídři v oblasti ekologie a prevence klimatických změn, v realitě ale děláme všechno špatně a snažíme se z té odpovědnosti nenápadně vyvlíknout. Norsko patří k největším světovým producentům ropy. Díky tomu máte štědrý sociální systém. Nejde jenom o obraz Norska ve světě. Proti těžbě se zasazujme proto, že ohrožuje mořské ryby. Norsko přece nezbohatlo jen kvůli ropě, ale hlavně kvůli rybolovu.

Ropný průmysl můžeme podporovat dalších třicet nebo čtyřicet let. Pak bude všechna ropa fuč. S tím souvisí, že v některých regionech jen prodlužujeme závislost na příjmech z ropného průmyslu. Nemáme jiná dlouhodobá pracovní místa.

Většina naší politické práce probíhá po celé zemi. Máme asi šedesát lokálních týmů, což v praxi znamená, že pokud někde obecní zastupitelstvo plánuje novou silnici, nechybíme u toho. Stavíme se proti špatným projektům, sbíráme podpisy nebo píšeme dopisy a organizujeme protesty. Na problémy upozorňujeme přímo v dané lokalitě. Naše největší plus jsou naše početné týmy po celé zemi. V Oslu pracujeme na celostátních kauzách. Plánujeme velké protesty. Rozhoduje-li se ve vládě o něčem podstatném, řekněme výstavbě nové ranveje na letišti, pak se snažíme potkat s člověkem, který má toto téma na starost, doslova na každém kroku. Jsme všude. A jsme vidět. Takže nás nemůžou ignorovat.

Máme silné vazby na pracující a farmáře a na místní komunitu. Budeme-li například protestovat třeba proti těžbě mědi, která by mohla ohrozit sobí farmy a rybolov v tom kterém regionu, naše první kroky povedou do místní komunity. Lidé nás znají a taky už zažili chvíle, kdy viděli, že máme pravdu. Většina nám fandí. Ale jsou i tací, co si myslí, že až vyrosteme, pochopíme, že věci jsou složitější.

V menší míře spolupracujeme s odbory a pracujícími v bodech, na kterých se shodneme: tedy hlavně na přechodu na zelené zdroje. Konkrétně mluvíme o tom, že by Norsko mělo postavit více větrných elektráren nebo zachytávat uhlík. O totéž se snaží odborové svazy. Opravdu jsme přesvědčení, že přechod na jiné zdroje musí být férový. Nechali jsme si zpracovat rozsáhlou odbornou analýzu, podle které může Norsko vytvořit v souvislosti s ochranou klimatu v několika následujících letech sto tisíc pracovních míst.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

V politice jsem se začala angažovat právě kvůli ekologii, ne proto, že by mě zajímala. Musíme volat k odpovědnosti ty, kteří ji mají nést. Úkolem politiků je, aby nám takové individuální ekologické chování zjednodušili. To je naše hlavní poselství. Nebudeme lidem říkat, že by neměli jezdit do práce autem. Půjdeme rovnou za místními politiky a zeptáme se jich, proč je veřejná doprava dražší než individuální automobilová doprava. Je opravdu důležité neklást veškerou odpovědnost na lidi a nesoudit je.

Vláda dává mládežnickým organizacím určitou částku pro každého jejího člena, pro každou místní a regionální buňku. Peníze dostává organizace také na základě délky kurzů a počtu seminářů, které organizuje. Konkrétní částka se odvíjí od naší činnosti za předchozí rok, bez ohledu na její politickou náplň nebo na to, koho kritizujeme nebo jestli pořádáme nelegální akce. Dále máme peníze z členských příspěvků. Taky žádáme o celkem velké finance od různých společností a jiných organizací, které podporují naše projekty. Pořádáme crowdfundingové sbírky, třeba na klimatickou žalobu - na tu nám lidé, kteří chtěli být její součástí, přispěli miliony.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

tags: #ivo #bystrican #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Eko domácnost
• Charakteristika japonského klimatu
• Dopady klimatické změny na české zemědělství
• Vše o kompostu volně loženém
• Dřevěné cívky v ČR: Kde je seženete?