Kompostér Žížaly Učíme Venku: Návod jak na to

Vzdělávání a přírodu propojují lesní mateřské školy. Lesní školka není divočina, kde se děti pouze vypustí do přírody, jak si někdy lidé myslí. Máme pevně daný denní harmonogram, který je každý den stejný a upravuje se jen drobně, třeba když jdeme na výlet.

V devět začínáme ranním kruhem, který probíhá za každého počasí venku. Máme každodenní rituál, který spočívá v několika básničkách, jimiž vítáme nový den a vítáme se s dětmi. Pak následuje hygiena a svačinka, na což naváže dopolední blok. Pak obědváme, vyprávíme pohádku a děti odpočívají, přičemž předškoláci mají v této době denně hodinovou předškolní přípravu.

Metody práce v lesní mateřské škole

Lesní školky mají tu výhodu, že na skupinu 16 dětí jsou vždy a celý den dva průvodci. Je proto mnohem snazší naplňovat i individuální potřeby dětí. Buď pracujeme řízeně s celou skupinou, jedná se například o hudební dílnu, nebo si skupinu rozdělíme na dvě části, s každou pracuje jeden průvodce a pak se vystřídají. To uplatňujeme například při nějaké složitější výtvarce. Další metodou je volná hra, kdy jsou děti s průvodci venku. Také používáme techniku nápodoby, kterou jsme se inspirovali u waldorfského přístupu.

Připravené prostředí pro hru

Důležité je připravené prostředí, různé prvky, které se na zahradě lesních školek nacházejí a jsou dobře využitelné pro volnou hru. Jsou tam třeba všelijaká doupata, úkryty, které se nacházejí ve vrbičkových stavbách, bývá tam blátivý kopeček, po kterém se dá klouzat. V Šárynce máme kopec ze štěpky, což jsou rozdrcené větve zbylé z ořezů stromů. Děti na něm rády „sáňkují“. Štěpka voní a také se zahřívá, děti se do ní mohou zahrabat a vyhřívat se. Oblíbená je i blátivá kuchyňka čili blátoviště se starými hrnci, které má i zdroj vody. Děti zaujme i shnilý kmen, ve kterém mohou dlabat a nacházet v něm různé živočichy, které si pak mohou prohlížet lupou. Kluky baví i vyvrácený kmen s kořenovým valem plným hlíny. Tam si vyhrají opravdu hodně.

Připravené prostředí se může skládat z toho, co do prostoru zakomponujeme, ale hodně udělá i to, když ráno před příchodem dětí v prostoru něco změníme. Třeba do prostoru rozložíme různé textilie, ze kterých se dá něco tvořit. Děti si toho všimnou, látky je zaujmou a je to pro ně impuls ke konstruktivní hře.

Čtěte také: Bubnové kompostéry OBI pod lupou

Už jsem zmínila, že předškolní práci se věnujeme denně. Jeden průvodce se při ní věnuje dětem, které jsou předškolní, i těm s odkladem školní docházky. Bývá jich osm až deset. Máme rozpracovanou celou škálu oblastí, které je potřeba u dětí rozvíjet.

Jak děti zvládají případnou nepřízeň počasí?

To, zda bude zima dětem, se často odvíjí od pedagoga a od jeho nastavení. Někdy se během našich programů potkám s učitelkami, které chtějí učit venku a snaží se adekvátně oblékat, k čemuž vedou i děti, zatímco jiné ve chvíli, kdy venku prší, zvažují, zda vůbec půjdou ven. Někdy to vázne i v tom, že rodiče upozorníme, aby děti dobře oblékli, ale oni to neudělají.

Pracovala jsem rok v běžné školce a vybavuji si, že když jsem dětem chtěla dát trochu volnost, umožnit jim, aby si hrály s bahnem nebo něco volně tvořily, čekalo mě pak v šatně velké vysvětlování, protože původně růžové holčičky vypadaly jako prasátka, přitom ale byly šťastné. Když si děti zvyknou, že ven se chodí za každého počasí, vyvíjejí si pak i strategie, jak se zahřát.

Šárynku vyhledávají rodiče, kteří sami mají velmi kladný vztah k přírodě a jsou zvyklí v ní ve svém volném čase pobývat. Jejich děti jsou zvyklé pohybovat se venku za každého počasí. Jejich vybavení tomu odpovídá. Rodiče vědí, že pod nepromokavé kalhoty patří ještě jedna vrstva, aby se zachoval tepelný komfort. Učíme děti, že není žádné špatné počasí, že člověk jen může být špatně oblečený. Tomu se dá předejít, proto vedeme děti k tomu, aby na to dokázaly přijít samy.

Když děti za každého počasí zažijí v přírodě něco pěkného, je to pro ně nejlepší motivace. Projdeme „nejhlubší louží na světě“, pak vylejeme vodu z holínek a je to zábava. Jednou jsme ve velkých mrazech měli obavy, co budeme s dětmi dělat. A pak přišla jedna maminka, vytáhla bublifuk a vyfoukla bublinu, která okamžitě zmrzla. Tím jsme se chvíli bavili a pak jsme šli na rybník.

Čtěte také: Kompostér: Co tam dát?

Kompostování a udržitelnost

Zřizovatelem Šárynky je Ekodomov, jehož dalším velkým tématem je kompostování. Velkým tématem současnosti je udržitelnost a snížení množství odpadů, které produkujeme.

Jak založit vermikompostér

Máte doma kalifornské žížaly nebo o nich teprve přemýšlíte a bojíte se, abyste jim neublížili? Připravili jsme krátký manuál, jak se stát odborníkem na vermikompostování za pár minut. Kalifornské žížaly jsou perfektním domácím mazlíčkem - jsou tiché, nic nezničí, přežijou vaši třítýdenní dovolenou a jsou vhodné i pro alergiky. A především sní vaše rostlinné zbytky.

Nemusíte se hrabat v hlíně na zahradě ani je krást rybářům, najdete je například na mapě komunitních zahrad a kompostérů Mapko. A pokud se vám nechce obcházet sousedy, můžete si je jednoduše objednat na našem e-shopu. Založit vermikompostér není žádná věda.

Podestýlka

Nejprve na dno vermikompostéru umístěte podestýlku. Ta slouží žížalám nejen jako nábytek v pokoji, ale také jako potrava. Navíc vyvažuje vlhkost a hygienizuje. Na podestýlku použijte suchý materiál, například ruličky od toaletního papíru, plata od vajec, hobliny či piliny, skartovaný papír, papírové ručníky a ubrousky, karton nebo noviny.

Druhá vrstva podestýlky

Na závěr celou plochu opět posypte suchým podestýlkovým materiálem. Tentokrát stačí opravdu jen tenká vrstva.

Čtěte také: Jak žádat o kompostér v Jablonci?

První krmení

Rozhrňte v rohu podestýlku a do vytvořené díry vložte na kousky nakrájený bioodpad. Prvních pár týdnů přidávejte spíš jen zeleninové zbytky, ovoce vynechte. Pro začátek stačí hrst bioodpadu. Nezapomeňte, že nějakou dobu trvá, než se žížaly rozmnoží.

Druhé krmení

Po pár dnech místo zkontrolujte. Jestli je většina bioodpadu pryč, přidejte další. Pokud bioodpad začal hnít, trochu uberte.

Důležité zásady vermikompostování

• Nerozhrabovat: Snažte se vnitřek vermikompostéru co nejméně rozhrabovat. Kalifornské žížaly mají ve svém prostředí vytvořený vlastní systém. Vám doma přece také nikdo nepřemisťuje nečekaně nábytek.
• Nepřekrmovat: Kalifornské žížaly snědí polovinu své váhy, proto je krmte po troškách. Přebývající bioodpad by se totiž začal zahřívat a vytvořil z vermikompostéru nechtěnou žížalí saunu. Krmení by mělo být vždy na jedné hromádce, zároveň ale ne příliš kompaktní, aby se nezačalo rozkládat anaerobně.
• Krájet na kousky: Minimálně ze začátku bioodpad rozkrájejte na drobné kusy.
• Vyhýbat se aromatickému: Prvních pár týdnů vynechte slupky od cibule, česneku, citronu, zázvoru nebo podobně ostrých potravin.
• Rovnováha: Žížaly jsou světloplaché, proto zůstávají uvnitř. Pokud však mají tendenci z nádoby utíkat, je to signál, že se ve vašem žížalím ekosystému něco vymklo rovnováze.

Vlhkost a umístění

• Vlhkost: Pokud je vlhko, přidejte suchý materiál a mírně ho promíchejte s hmotou. Omezte také vlhké zbytky (zejména od ovoce).
• Pokud je velké teplo nebo máte balkon orientovaný směrem, kde se do něj hodně opírá slunce, pravidelně žížalám větrejte nadzvednutím víka, vlhčete je a vymyslete jim odstínění. Pokud máte kalifornské žížaly na balkoně, nezapomeňte je přes zimu přenést dovnitř nebo je zateplete (např. větvičkami).
• Kyslík: Jestliže jste si vermikompostér sami vyrobili, je trochu umění odhadnout správný počet větracích děr. Může se stát, že vám z něho budou žížaly vylézat, pokud bude děr málo.
• Pozor na nové potraviny: Pokud ve vermikompostéru přistane něco nového, co žížalám nechutná, zkuste potravinu co nejdříve identifikovat a odstranit. Bývají to například slupky od vodního melounu nebo zbytky, které mají tendenci osliznout v divný neproniknutelný film. Jestliže se rozhodnete slupku od vodního melounu i tak přidat, nakrájejte ji na hodně malé kousky.

Péče o vermikompostér

• Čištění: Je důležité pravidelně vymývat nádobu na žížalí čaj, očistit zespoda víko a proplachovat kohoutek.
• Tip na závěr: Pokud začnete experimentovat s krmením, udělejte to až po několika měsících od zabydlení a po vytvoření vlastního vermikompostu. Změnu jídelníčku doporučujeme dělat spíše na jaře či během léta a nové potraviny přidávejte jen po malých dávkách. Vlasy, nehty nebo rozdrcené skořápky od vajíček také kalifornské žížaly rozloží, ale trvá jim to o něco déle.

Škůdci ve vermikompostéru a jak se jich zbavit

Život ve vermikompostérech je velmi pestrý. Půdní edafon (= soubor živých organismů v půdě), představuje důležitou součást vermikompostu, i když je většinou okem neviditelný. Bohužel se k prospěšným živočichům občas připletou i otravní škůdci. Nejprve pomocí našich otázek zjistěte, kdo u vás bydlí, a blíže se seznamte s obyvateli vašeho vermikompostéru:

• Podobá se drobnému komárovi?
• Je chlupatý?
• Je bílý?
• Je narůžovělý?
• Je drobný a téměř se nehýbe?
• Vypadá jako světle hnědá pecka?

Smutnice a její larvy

Smutnice jsou malé černé mušky (cca 2 mm), které milují světlo a často sedají na okna. Larvy smutnic jsou průhledně bílé s černou hlavičkou a jejich životní cyklus trvá přibližně 3 týdny. Mušky napadají také substrát pokojových rostlin a poškozují kořínky klíčících rostlin, proto je nutné se jich zbavit dříve, než se rozmnoží. Nejčastěji si je přineseme z obchodu spolu s rostlinami nebo se usídlí v substrátu pokojovek, které příliš zaléváme.

Jak se zbavit smutnic? Smutnice milují vlhkost, vyzkoušejte proto nejprve pilinovou terapii. Pokud nezabere, aspoň jste vermikompostér vysušili a připravili půdu pro parazitické hlístice, které parazitují v larvách smutnic. Nechte hlístice v kompostu řádit a zároveň přestaňte na 1-2 týdny krmit žížaly.

Ostatní škůdci a jejich řešení

• Koutule a její larva: Moc toho nenalétají a raději si hoví někde na světle nebo v odpadních trubkách.
• Octomilka a její larva: Většinou nad nimi vyzrajete za použití pilinové terapie, protože octomilky potřebují pro svůj vývoj vysokou vlhkost vzduchu. Pokud chcete být v prevenci důkladní, stačí, když před krmením žížal bioodpad zmrazíte nebo ho na chvíli dáte do mikrovlnky. Obě metody mušky spolehlivě vyhubí.
• Chvostoskoci: Nejsou škodliví a žížalám nevadí. Daří se jim ve vlhkých kompostech, ale po aplikaci kompostu na záhon se jejich populace často zmenší.
• Hlístice: Tento druh hlístice je prospěšný pro půdní prostředí, proto ho ve svém vermikompostéru nechte. Jde o malé žížalky, které se podílí na mineralizaci půdy a přispívají k tvorbě humusu.
• Sametka rudá: Roztoči podobně jako chvostoskoci jsou dalšími přirozenými rozkladači. Podle druhu se liší barvou - mohou být bílí, hnědí nebo červení - ale všichni mají společnou lásku k vlhkému prostředí.
• Žížalí kokony: Právě jste našli žížalí kokony!

Pilinová terapie

Kupte si v hobby marketu, zverimexu nebo od vašeho truhláře piliny a v rukavicích je zapravte do vermikompostu. Navrch nasypte cca 2-5 cm vysokou pilinovou vrstvu, abyste zabránili muškám vylétat. Na vermikompost doporučujeme piliny zlehka přisypávat jednou týdně a posypat jimi také bioodpad při každém krmení.

UPOZORNĚNÍ: Pilinová terapie slouží především jako prevence, ale může být účinná i na samém počátku výskytu škůdců. V rámci prevence je důležité pravidelně otírat víko zespodu. Jde o místo, kde mušky rády kladou vajíčka. Také dbejte na to, abyste žížalí čaj nenechali stát ve sběrné nádobě několik měsíců. Pravidelně ho stáčejte a kohoutek proplachujte vodou. Pro příliš vlhký vermikompostér doporučujeme použít podložku proti muškám.

Radikální řešení

Občas je potřeba se uchýlit k drsnějším metodám. V zimních měsících nechte napadený vermikompostér venku. Mušky nízké teploty nepřežijí, zatímco žížaly je pár dní vydrží. Počet dní záleží na venkovní teplotě - při nule to mohou být zhruba 2 dny, okolo 10 °C klidně několik dní. A pokud ani to nezabere nebo je zrovna léto, nezbyde vám nic jiného, než jako popelka všechny žížaly z vermikompostéru vybrat a pořádně je v sítku propláchnout.

Časté otázky a problémy s vermikompostováním

Zasadili jste otázky k vermikompostování a my vypěstovali odpovědi! Za rok a čtvrt realizace projektu nám dorazila víc jak stovka dotazů. Ty nejčastější najdete v tomhle článku. Za otázky sázíme rovnou odpovědi, a tak pokud bude mít vaše kompostování nějakou tu mušku, mrkejte sem, třeba tu najdete odpověď na vaši otázku.

Kam s vermikompostérem? Domů či ven?

Vermikompostování probíhá po celý rok. Vermikompostér můžete mít jak vevnitř, tak i venku. Důležité je vždy zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 °C a správnou vlhkost substrátu. V zimě je tedy nutné nenechávat vermikompostér venku bez izolace, aby nepromrzl, v létě ho nevystavovat přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání.

Co patří do vermikompostéru?

Do vermikompostéru patří především odkrojky a zbytky zeleniny a ovoce, třeba bramborové slupky, ohryzky z jablek, zelené natě apod. Nezapomínejte na čajové sáčky, žížaly se v nich často a rády rozmnožují, ale pozor na ty umělohmotné (obvykle pyramidového tvaru u dražších čajů).

Jaké žížaly jsou vhodné pro vermikompostování?

Pro vermikompostování byly vyšlechtěny tzv. kalifornské žížaly. Díky pruhovanému vzhledu se jim v angličtině říká tygří. Tento druh žížal je uzpůsobený ke konzumaci organických zbytků. Podrobnosti najdete zde. V mapě hledejte násady žížal u lidí v kategorii „Vermikompostér“.

Správně probíhající proces vermikompostování nezapáchá. Pokud ano, děláte někde chybu.

Častým důvodem bývá nahromadění většího množství organických zbytků, který žížaly nestačily zpracovat. Nahromaděné organické zbytky rovněž zvyšují vlhkost substrátu, který potom hnije a zapáchá. Doporučujeme důkladně prohlédnou celý vermikompostér a odstranit všechny kusy odpadu, které by mohly tento problém způsobovat.

Je důležité dát žížalám čas na zabydlení a rozmnožení, nezahlcujte je potravu hned ze začátku.

To, že jsou žížaly zabydlené, poznáte tak, že potravu, kterou jim dáte, začnou zpracovávat rychleji a vy je tak budete moci krmit častěji.

Není vhodné kompost prohrabovat, zejména při počátečním množení.

Potravu přidávejte nahoru. Je to kvůli tomu, abyste žížaly nerušili a také jim nedělali zmatek v jejich domově - vajíčka totiž kladou do určitých míst. Buďte trpěliví, trvá to tak 2-3 měsíce.

Jakmile naplníte jednu nádobu a vypadá to, že žížaly brzy nebudou mít co k snědku, založte další patro stejně, jako na začátku vermikompostování.

Během asi 3 týdnů by se vám měly žížaly přestěhovat, ale pro jistotu je ještě zkontrolujte.

Co s žížalami, když jedu na dovolenou?

Hlídání žížal zatím nikdo nenabízí, ale můžete být naprosto v klidu. Pokud jedete na dovolenou, pak se není čeho bát. Žížaly bez problémů přečkají i čtrnáctidenní hladovku.

Žížalí čaj je vynikající tekuté hnojivo pro bylinky, pokojové rostliny i zahradu.

Obsahuje totiž vysoké množství živin a enzymů, které pomáhají rostlinám růst a udržovat je odolné vůči škůdcům. Žížalí čaj můžete stočit do plastové či skleněné lahve. Ideální je, když čaj zředíte vodou alespoň v poměru 1:1.

Co dělat s vermikompostem?

Každý, kdo pěstuje, kompost a žížalí čaj ocení. Pokud nenajdete nikoho, kdo kompost využije při pěstování, vysypte vermikompost ke stromům, keřům, přihnojit můžete i nádoby s veřejnou zelení.

Odkud se berou octomilky ve vermikompostéru?

Octomilky si do vermikompostéru můžete zanést spolu s organickými zbytky (na ovoci mohou být nakladena vajíčka) nebo vám mušky do vermikompostéru vlétnou a nakladou tam vajíčka. Důležité je zamezit muškám, aby do kompostéru vnikaly. A tak vermikompostér příliš často a na dlouho neotvírejte, zkontrolujte, zda jsou nádoby na sobě dobře nasazené. Čerstvé organické zbytky zahrabávejte do již zpracovávaného materiálu.

Mám nedostatek malých žížal.

Je to signál toho, že se žížaly nerozmnožují. I tato opačná situace může nastat. Pokud máte velké množství malých žížal, ideální je někomu udělat radost a násadu žížal věnovat. Kompostujete-li s kalifornskými žížalami, rozhodně je nepouštějte ven.

Mám ve vermikompostéru plíseň. Můj vermikompostér je příliš vlhký. Můj vermikompostér je příliš suchý.

Kompostér nesmí přeschnout. Pokud je materiál při vermikompostování příliš suchý, vlhkost zvýšíte tím, že materiál ve vermikompostéru navlhčíte např. rozprašovačem.

Nacházím žížaly ve sběrné nádobě, mimo kompostér.

Do sběrné nádoby by žížaly samy od sebe lézt neměly, stejně tak i mimo vermikompostér. Pokud se tak děje, znamená to, že se jim uvnitř nádoby něco nelíbí. Možná, je to přebytek potravy, proto trochu uberte. Doporučujeme vyčistit spodní díl po odebrání žížalího čaje a stejně tak patro po odebrání vermikompostu.

Co dělat, když se nám neteče žížalí čaj?

Mohlo by to být poctivěji založenou podestýlkou, která byla vytvořena vespod - ta nejprve musí prosáknout a pak pustí čaj. Někomu se spouští čaj později, třeba až za 6 měsíců. Případně zkontrolujte, jakou máte skladbu bioodpadu - jestli je to mix slupek ovoce a zeleniny a jestli tam třeba nedáváte nějaký materiál s vyšší savostí. A také jaké množství bioodpadu.

V jakém poměru ředit žížalí čaj?

Názory na ředění žížalího čaje se dost rozcházejí. Některé zdroje uvádějí 1:1, jiné zase třeba 1:10.

Jak na občasnou plíseň a drobné pavučinky ze začátku vermikompostování?

Pavučinková plíseň se obvykle vyskytuje v několika prvních týdnech v souvislosti s vyšší vlhkostí a zahříváním bioodpadu. Brzy se však ve vermikompostéru vytvoří to správné mikroklima a pavučinky se přestanou vyskytovat. Doporučujeme každý den na 15 min pootevřít víko a nechat odvětrat. Jejich přítomnost je zcela v pořádku. Jsou to další přirození půdní živočichové, rozkladači organických zbytků.

Jak se zbavit koutulí a jiných mušek?

Mušky všeho druhu mají rády vlhkost, proto je dobré vermikompostér trochu vysušit. Osvědčila se nám pilinová terapie, kdy piliny zapracujeme v rukavicích do kompostu a následně nasypeme i souvislou cca 2 cm vysokou vrstvu na povrch, což zabrání muškám vlétat a vylétat. Nicméně aplikování pilin nebo natrhaného kartonu je spíše prevence. Stejně tak je důležité pravidelně odlévat žížalí čaj a udržovat sběrnou nádobu na čaj „čistou“ - dlouho stojící čaj v nádobě může být lákavou líhní pro hmyzáky.

Dále doporučujeme otírat víko zevnitř, kam některé mušky kladou vajíčka.

tags: #komposter #zizaly #ucime #venku #navod

Oblíbené příspěvky:

• Sázení stromů v ČR
• Radioaktivní odpad v Hostimi
• Kořenec: Novinky v odpadovém hospodářství
• Průvodce měřením emisí
• Legislativa v oblasti životního prostředí ČR