Úložiště radioaktivního odpadu Richard v Litoměřicích

Litoměřice - Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) nakrátko otevřela chodby litoměřického dolu Richard. Tímto krokem chce ukázat, že lidé žijící v okolí skladu jsou zcela v bezpečí, a proto dovnitř pustila pouze novináře včetně štábu České televize.

Úložiště Richard leží nedaleko Litoměřic a nachází se v podzemním komplexu bývalého vápencového dolu s názvem Richard II. Již od první poloviny 19. století se pod vrchem kopce Bídnice těžil vápenec. Pro důlní těžbu tady bylo optimální prostředí, a proto zde již tehdy vznikly hned tři samostatné vápencové doly. Od poloviny 19. století se v oblasti kopce Bídnice těžil vápenec.

V letech 1943−1944 si nacisté vybrali místo pro podzemní tovární výrobu firmy Auto Union A. G. Chemnitz a koncernu Osram. Stavba výrobních prostor v podzemí dostala krycí jméno Richard, někdy byla továrna označována i jako B5. V letech 40. letech minulého století si vápencové doly vybrali pro podzemní tovární výrobu firmy Auto Union A. G. Chemnitz a koncernu Osram. Na rozsáhlém stavebním projektu pracovali uvěznění horníci, zedníci, betonáři, elektrikáři, instalatéři a další řemeslníci. Ti byli na stavbu dopravováni z pracovního tábora v Litoměřicích, část z nich i z nedalekého Terezína. Zcela dokončit se podařilo jen několik výrobních hal pro koncern Auto Union. Po válce zůstalo podzemí v různém stádiu stavebních úprav.

V roce 1945 zde Čížkovické cementárny a vápenky obnovily těžbu vápence. Během dalších 15 let vznikl rozsáhlý komplex chodeb navazující na část Richard I. Používaný způsob těžby byl však mnohem dražší než v otevřeném lomu a těžba byla ukončena. O alternativním využití všech tří dolů se uvažovalo už v padesátých letech 20. století. V roce 1959 padl jeden z prvních oficiálních návrhů využít důlní komplex Richard II k ukládání radioaktivních odpadů. O pět let později, tedy v roce 1964, se plán stal skutečností.

Od roku 1964 se zde ukládají tzv. Tyto odpady vznikají ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství či výzkumu. Úložiště Richard je nejen velmi důležité v rámci systému nakládání RAO v ČR, ale má i velmi zajímavou historii. Jejím cílem bylo podzemní úložiště radioaktivních odpadů Richard Litoměřice, kde jsou ukládány tzv. institucionální radioaktivní odpady pocházející z výzkumných organizací, z průmyslu a ze zdravotnictví. Studenti se seznámili se systémem nakládání s RAO a se způsoby a technologiemi ukládání. Také si prošli část podzemního komplexu úložiště, jehož historie sahá do první poloviny 60. let.

Čtěte také: Německá řešení pro jaderný odpad

Bezpečnost a provoz úložiště

Každý, kdo se vydá do útrob dolu Richard, musí mít kromě přilby, svítilny, pláště, kyslíkového přístroje a osobní karty také kapesní dozimetr. Správci litoměřického úložiště se snaží ukázat, že současná podoba podzemního komplexu je účelná a dokáže pohltit veškeré radioaktivní záření. Tvrdí ovšem, že v podzemí u sudů s odpadem je radioaktivita slabší než přirozené záření u vrátnice. „Chceme hlavně prokázat, že ukládání a skladování radioaktivních odpadů je provozováno bezpečně,“ řekl Martin Březina ze SÚRAO. „Já bych řekl, že toto úložiště nám celý svět závidí,“ dodal.

Tak, že nebude ani přímo v podzemí poznat, že se zde skladuje radioaktivní odpad, to podle správců zůstane v Litoměřicích i nadále. Jak dlouho bude ještě starý důl Richard sloužit jako úložiště radioaktivního odpadu, ale zatím jeho správa neví.

Úložiště Richard prošlo v minulých letech rekonstrukcí. Jejím cílem bylo zajistit dostatečné ukládací kapacity do budoucna. Dosud nepoužívané prostory úložiště byly upraveny do podoby ukládacích komor a přístupových chodeb. Celkový objem využívaných prostor byl rekonstrukcí navýšen o další komunikační chodbu a pět nových ukládacích komor. Kapacita ukládacích komor je nyní 12 500 metrů krychlových.

Abychom si byli jisti, že je úložiště bezpečné a nemá negativní vliv na své okolí, pravidelně jej monitorujeme. Monitorují se ukazatele dlouhodobě sledující stav horninového masivu a rovněž radiační situace v samotném úložišti i v jeho okolí. Na pracovišti v podzemí provádíme odběry vzorků důlních vod, které akreditovaná laboratoř následně analyzuje. Soustředíme se také na okolí. K monitorování úložiště slouží například systém vrtů, ze kterých se pravidelně odebírají vzorky.

Sledujeme také vzorky z litoměřické čističky odpadních vod i z Labe. Souběžně s nedávnou rekonstrukcí vznikl i projekt retence důlních vod. Vody z úložiště, zachycované v drenážní jímce, cirkulují v rámci vodních prvků (potůčku a jezírka) v areálu úložiště.

Čtěte také: Jaderný odpad v ČR: Problémy a řešení

Významným milníkem v historii úložiště Richard je i rok 1976. Tehdy vznikla Chráněná krajinná oblast České středohoří. Ta mimo jiné zahrnuje i území všech tří dolů Richard, tedy i Richard II, kde již více než 50 let funguje stejnojmenné úložiště radioaktivních odpadů. V letech 2005-2007 se v úložišti Richard uskutečnil mezinárodní projekt EC Phare.

Několik ukládacích komor bylo zrekonstruováno a zaplněno odpady, které pocházely z prvních desetiletí provozu úložiště. Poté, co byly obalové soubory zkontrolovány a některé z nich zabaleny do nových obalů, byly jednotlivé komory zality speciálně navrženou betonovou výplní. Unikátnost navrženého řešení spočívá v tom, že kolem tělesa s odpady uzavřenými v betonu byla ponechána mezera vyplněná štěrkem. Případný průsak vody do úložiště by byl tímto důmyslným systémem sveden do drenáže umístěné v podlaze komory. Drenážní systém ústí do kontrolních nádobek, které jsou pravidelně kontrolovány.

Součástí úložiště Richard je certifikovaná zkušebna obalových souborů a radioaktivních látek zvláštní formy. Obalový soubor musí zvládnout řadu náročných testů, například volný pád na ocelovou desku až z 9 metrů, zatížení pětinásobkem své váhy po dobu 24 hodin, pád na ocelový trn nebo pád 500 kg těžké ocelové desky. Po mechanických zkouškách je obalový soubor podroben tepelné zkoušce. Musí odolat plamenu o průměrné teplotě 800 °C.

Expozice Důl Richard v Litoměřicích

V litoměřickém dole Richard se nejprve těžil vápenec, poté v něm nacisté vybudovali továrnu, a nyní slouží jako úložiště radioaktivního odpadu, expozice je proto rozdělena do tří částí (důl na vápenec, továrna v době II. sv. války a jaderné úložiště). Každá z nich připomíná jedno období. Nepochybně tím nejtemnějším je konec druhé světové války, kdy v Richardu na následky otrocké práce pro německý zbrojní průmysl zahynulo za necelý rok v nelidských podmínkách v podzemí 4 500 vězňů.

Pro expozici byla využita dlouhá prázdná podzemní chodba. Podél chodby je umístěno 24 panelů, kde si přečtete veškeré důležité zajímavosti. Autentičnost podtrhují dobové snímky, nápisy, ale i železný vozík, kopie původních cedulí z podzemní továrny, dobové nářadí nebo vysypané kamení. Nechybí ani makety sudů, v nichž se v současné době ukládá v úložišti Richard radioaktivní odpad.

Čtěte také: Bezpečnost jaderných úložišť

Expozice dolu Richard je od října 2014 rozšířená o vizualizaci studie věnované možnosti vybudování Sadu smíření - památníku vězňům. Autorem je mladý litoměřický architekt Filip Landa, který v rámci své diplomové práce navrhl možnou podobu památníku, připomínajícího památku zhruba 4,5 tisíce lidí, kteří zahynuli na konci druhé světové války v dole Richard, kde v nelidských podmínkách pracovali pro německý zbrojní průmysl.

Navštivte expozici důl Richard v litoměřickém podzemí. Expozice „Důl Richard v proměnách času“ je umístěna v historickém podzemním sklepení pod budovou litoměřické radnice. Mapuje zajímavou a pohnutou historii nedalekého kopce Bídnice, vzdáleného asi 3 km od Litoměřic. Expozice „Důl Richard v proměnách času“ využívá 170 m středověkých podzemních chodeb. Je rozdělena do 5 částí.

Tříjazyčné informační panely podél celé trasy vám přiblíží historii dolu Richard. Expozice je doplněna o různé artefakty a dobové snímky, které podtrhují autentičnost a navozují atmosféru práce v podzemí. Po vstupu do podzemí se seznámíte s nejstarší historií dolu, kdy se zde těžil vápenec. Druhá část vás zavede do nejtemnějšího období na konci 2. světové války. Tehdy nacisté jeho strategickou polohu v podzemí využili k budování továren s válečnou výrobou. K tomu účelu zřídili z nedalekých kasáren koncentrační tábor, kde jeho hrůzy nepřežilo více než 4 500 lidí. Třetí část je pohledem do současnosti. V části podzemí se již více než 50 let ukládá nízko radioaktivní odpad a expozice ukazuje, co a jak se skladuje.

tags: #jaderný #odpad #litoměřice #úložiště

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální Definice
• Dopady znečištění oceánů
• Postup emise akcií
• Příroda a emoce
• Zkušenosti s environmentálním vzděláváním