Jak legálně chytit ptáka v přírodě v České republice

Ať už se bavíme o jakékoliv formě survivalu a přežívání v přírodě, když nepočítáme nalezení vody, pak je zima a poté jídlo věcmi, které budete řešit jako další. I když žízeň a zima jsou u nás asi těmi nejvíce nebezpečnými věcmi, určitě se při dlouhodobém survivalu nedá přežít ani bez jídla.

Problém je i v tom, že po pár dnech bez jídla lidská mysl začne halucinovat, tělo nepodává 100% výkon a začne proces autofágie (destrukce tuku a poté i svalů za účelem vašeho přežití). Problém to je přirozeně hlavně proto, že zrovna tehdy, když svůj špičkový výkon potřebujete, tak je vám z důvodu hladu odepřen.

Každý příznivec bushcraftu a survivalu dobře ví, že by měl mít nějaké jisté základní dovednosti a vybavení, co se týče získávání jídla lovem a sběrem. Čím více toho totiž bude vědět, tím spíše přežije. Lov a nalezení je ale jen jedna část z mnoha (také musíte ovládat kupříkladu rozdělávání ohně třeba), ale od toho jsme tu my a náš web a tento návod!

Nejsme určitě a v žádném případě právníky, takže je na každém svéprávném občanovi naší země, co se v ní rozhodne riskovat.

Zajíc u nás již poslední dobou většinou až tak moc běžný není. Spíše narazíte právě na veverku, nežli na něj. Je to ale samozřejmě mnohem větší tvor a v hrnci se pak nezdá tak zoufale malý.

Čtěte také: Rybolov v přírodě

Jde o to, že když používáte pasti, tak se musíte řídit Zákonem č.246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů a také samozřejmě zákonem č. g) pomocí poloautomatické nebo automatické zbraně se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje, nejedná-li se o případ podle ustanovení §5 odst.

Jak vidíte, ohledně zálesáckého nouzového lovu, pastí a survivalu nejsou podmínky právě ideální, vlastně vše, co radí odborníci typu Bear Grylls jsou věci u nás absolutně všechny zakázané.

Za oné konstelace, že se lov u nás přece jen rozhodnete riskovat (či spíše riskujete něčí zdraví, když to neuděláte!), pak je na čase probrat si pár přísně hypotetických možností.

Ty nejlepší prostředky z dlouhodobého hlediska, co u sebe člověk může na lov mít, jsou takové, jenž nepotřebují další věci nebo vybavení.

Mít pár desítek broků pro vzduchovku nebo malorážných patron je sice super řešení na pár dní až týden, ale co budete dělat, až dojdou?

Čtěte také: Přírodní prevence a léčba chřipky

Řada lidí volí na ty opravdu nejmenší tvory při lovu prak (veverky, myši, krysy, obecně drobné ptactvo, …). Na pár týdnů jistě dobré řešení, ale jednou se u nich vytahá guma natolik, že budou k ničemu.

Mnoho lidí používá na veverky a zajíce to, co lidstvo před milionem let: kameny a vrhací klacky. Jsou tiché, jsou všude a mají slušný efekt, když se trefíte.

Existuje ovšem i prak vrhací (znáte od husitů), které využívá síly odstředivé a ne elastické. Nestojí nic, neváží nic, v kapse se ztratí, je to věc poměrně tichá a jako munice mu stačí kameny.

Luk a kuše jsou proti zbraním palným poměrně tiché (kuše jsou hlučnější přece jen), proti praku ale těžší a vyžadují více údržby a speciální šípy (ty by měly být sladěny u luků s jeho nátahovou silou, jinak jsou spíše nepřesné).

Dobrou stránkou pastí je jejich neuvěřitelně levná pořizovací cena. Stačí špulka drátu nebo provaz a dá se použít i opakovaně.

Čtěte také: Jak na krtka?

Překvapivě použitelná (tj. zvíře je do 10-60 sekund na zemi) je nakrátko do srdce i foukačka (bez jedu, podotýkáme) a to kupodivu i na divočáky (kdo nevěří, může mrknout na video na YouTube)! Náklady ale nejsou malé - slušná foukačka k lovu 1-2 tisíce a 40-50 šipek loveckých 500,-.

Jakmile je zvíře uloveno / chyceno, zabito, usmrceno a očištěno, je na čase je připravit. Kdy se budeme bavit o situaci extrémního přežití, je jasné, že asi u sebe nebude mít domácí kořenku, olivový olej apod.

Na / pod chycenou drobnou zvěřinu si můžete dát prakticky jakékoliv známé byliny - skvěle poslouží kopřiva, lopuch, listí ze stromů, pampeliška, houby atd.

Známých bobulí je také naštěstí u nás dost a dost: jahody, borůvky, maliny, … Sladké jsou ale i věci jako šípky, pláňata, řepa cukrovka, …

Metoda pečení přímo na ohni má svoje kouzlo a někdy je nezbytná (žádné nádobí), ale stále není ideální z řady důvodů: v prvním bodě je to samozřejmě ten fakt, že přijdete i o těch pár procent tuku, co divočina má.

Zapomněli jste zavřít okno a uletěl vám ochočený papoušek? Nebo se mu podařilo uvolnit dvířka klece, případně rozplést pletivo na voliéře a zmizel neznámo kam?

Pomoci vám může internetový projekt Uprchlíci, který od loňského roku provozuje na svých internetových stránkách Klub přátel exotického ptactva (KPEP).

Majiteli, kterému uletěl papoušek, Horák radí, aby při hlášení do databáze Uprchlíci nezapomněl uvést, o jaký druh ptáka jde, kde a kdy byl naposledy spatřen, zda byl označen kroužkem nebo čipem (v tom případě i jeho číslo), a pokud umí mluvit, jaká slova říká.

Koordinátor projektu také radí obrátit se na místní chovatele, zda papoušek nepřistál na jejich voliérách. Ptáky totiž obvykle velmi přitahuje křik jiných papoušků a nezřídka pak posedávají na takových voliérách zvenku a mohou být snadno odchytitelní.

Náhodným nálezcům nebo pozorovatelům uprchlých papoušků pak dodává, že ptáka lze chytit třeba tím, že jej pokropí silným proudem vody z hadice. Voda papouškovi zmáčí peří a on potom nemůže uletět.

Do centrální databáze projektu Uprchlíci lze nahlásit právě i odchycené nebo pozorované papoušky.

- technicky vzato, myslivec nemyslivec, nesmím venku zastřelit nic, kromě lovné zvěře mimo dobu jejího hájení a škodné. Nic jiné nesmím střílet.

- smím spřílet pouze povolenou municí (brok, kule...) a povoleným způsobem (šoulačka, čekaná, naháňka...)

- smím lovit pouze tam, kde jsem členem / majitelem / nájemcem honitby, která musí být schválená podle zvláštních předpisů nebo oboře podle týchž pravidel, neboli i když mám vlastní polnosti / lesy atd. tak si tam nemůžu střílet jak chci

Zájmových chovů se dotýkají pouze zprostředkovaně, pro chovatele však stanovují určité zákazy.

Dále záleží na tom, jak přísně je zvíře chráněno. V samotné úmluvě jsou všechny exempláře děleny do tří kategorií podle stupně ohrožení (I. až III., kde první stupeň znamená největší ohrožení).

Evropská unie však aplikuje o něco přísnější ochranu a má vlastní kategorie (A, B, C, D - podle evropského nařízení ES č. Nejpřísnější ochrana se vztahuje na kategorii A.

S těmito zvířaty je na území EU zakázáno obchodovat, pokud vlastník zvířete nemá udělenu výjimku z tohoto zákazu (tzv. žlutý CITES). Až na řídké výjimky zvířata z této skupiny podléhají na území České republiky povinné registraci - musí mít svůj registrační list (2).

Se zvířaty v kategoriích B-D se v Evropské unii obchodovat smí, pokud byla získána legálně. Některá zvířata z kategorie B se na území ČR také registrují (podrobnosti uvedeme u jednotlivých druhů).

Podle zákona na ochranu zvířat proti týrání je k chovu těchto zvířat nutné povolení, o které se žádá u příslušné krajské veterinární správy. Seznam druhů, kterých se to týká, vyplývá z vyhlášky č. 75/1996 Sb.

Chov většiny nebezpečných druhů zvířat by měl být pro začátečníky rozhodně tabu, o skutečné "nebezpečnosti" některých druhů stanovených vyhláškou se však vedou spory.

tags: #jak #chytit #ptáka #v #přírodě #legálně

Oblíbené příspěvky:

• Emise a normy pro odsávání výfukových plynů
• Neobnovitelné zdroje
• Efektivní čištění odpadních vod
• Zimní péče o slepice
• Správný výběr koše