Slepice jsou úžasná zvířata a mohou přežít i v docela drsných klimatických podmínkách.
Opakující se otázka tisíce chovatelů drůbeže, jakmile se venku objeví první sníh nebo mráz.
Odpověď na otázku, zda potřebují slepice v zimě více tepla, a tedy zda mají chovatelé na zimu, nebo dokonce na celý rok, pořídit zateplený kurník, je komplikovaná a pokud bychom vedle sebe do řady posadili deset chovatelů, dočkáme se rozdílných odpovědí a názorů.
Ti starší a zkušenější z nich vám řeknou, že lepší kurník nezateplovat, protože teplo je sice v zimě fajn a může zvýšit produkci vajec ovšem jakmile největší mráz pomine, dokáže slepice snést vejce i tak a s přicházejícím jarem a létem je zateplený kurník spíše na škodu, než aby vám chov zpříjemnil.
Pokud mají slepice v kurníku nebo i ve výběhu místo, kde by mohly sedět tak, aniž by na ně nefoukalo a nedotýkaly se studené podlahy nebo zdí, mohou se v chladném prostředí udržovat dost dobře v teple.
Čtěte také: Knihy o technikách přežití: recenze
Když se totiž slepice na noc posadí a nafoukne peří, vznikne mezera mezi kůží a peřím, a to se nazývá izolační bariéra.
Pro drůbež je lepší suchá zima než vlhké teplo.
Je důležité, aby do kurníku nepršelo, nefoukal do něj vítr a slepičky měli místo, kam se popřípadě schovat.
Stejně jako naše, tak i slepičí tělo upřednostňuje své funkce pěkně popořadě. Na prvním místě jsou funkce jako je cirkulace krve, dýchání a další životně důležité funkce. Hádejte, co je na tomto seznamu poslední. Ano, je to produkce vajec.
Když jsou uspokojeny potřeby slepice, pak produkce roste, ale když čelí slepička podmínkám jako je extrémní chlad, může to způsobit drastické snížení produkce vajec.
Čtěte také: Nejlepší nože pro přežití
Slepičí tělo pozná, že ubývá přirozené světlo a že nastala zima. V zimě si slepice dávají snášecí pauzu nejčastěji. Někdy nesnáší vůbec, jindy je snáška velmi omezená. Pokud jde o hromadný jev u všech slepic a slepičky jsou jinak zdravé, veselé a běžně aktivní, není potřeba panikařit.
Slepička to má od přírody dané tak, že v zimě vajíčka nesnášejí, dávají si takovou pauzu. Na jaře se v plné síle vracejí a snášejí vajíčka o sto šest.
Vzhledem k tomu, že v zatepleném kurníku je větší teplo než v nezatepleném kurníku, slepičky budou snášet více vajec.
Mít zateplený kurník na podzim a na zimu je dobré. V létě je to ale spíše na škodu. Pokud by každý chovatel měl kurníky dva, a to jeden na léto a druhý na zimu, tak je to úplně ideální, jak pro vás, tak pro slepičky.
Také můžete dočasně kurník zateplit polystyrenem. Slepičky ale moc rádi klovají, tak je potřeba dát přes něj dřevěnou desku, aby se slepičky k polystyrenu nedostali.
Čtěte také: Přežití v divočině: Zbraně
Správný výběr krmiva dokáže hlavně v zimě opravdová kouzla.
Pokud totiž nabídnete holkám takové krmivo, které je energeticky vysoké, dokáže je zahřát jakoby zevnitř a zbyde jim tak dostatek energie i na pokládku nějakých těch vajíček.
Krmivo - kvalitní krmivo dokáže kolikrát holky víc zahřát než zateplený kurník. Bavíme se o takovém krmivu, které je energeticky vysoké.
Pšenici měly nasypanou v podstatě pořád a kromě toho se jim vařily ty brambory. Ale důležitý je ten výběh a zelené krmení.
V dobách před průmyslovou revolucí bylo zrní příliš cennou surovinou na to, aby se jím celoročně, jak je dnes běžné, krmila drůbež.
Úlohou slepic (a jiných domácích zvířat) bylo zužitkovat biomasu, která pro lidi nebyla jedlá, nebo byla těžko stravitelná a přeměnit ji do jedlejší, stravitelnější a chutnější formy, tedy do vajec a drůbežího masa.
Někde se tu řešilo, že kdosi neví jak udržet v nepaječce nezamrzlou vodu. Tak já to dělám tak, že ráno dostanou vlažnou vodu a pak se to vyleje. A večer se jim dá taky tak. A zase se zbytek vyleje. To samé dělám u holubů. Zbytek dne v pohodě přežijí všichni o sněhu.
Ale dobře, dostanou vodu, ale stejně při tom ještě požírají i kousky zledovatělého sněhu. Nevadí jim zobat sníh. Prostě sníh je čistá voda. Dostupná hned z chodníčku.
Dál mám hedvábničky - ty jsou zavřené ve zděné králičárně, kotec je sice menší, ale zatím jsou spokojené. Ve výběhu odházet lopatou sníh, a slepice držet v suchu. Podestýlat v kurníku více slámy nebo hoblin. Já třeba mám nyní slepice na dvoře, kam přes sezonu normálně nesmí. Na zapadaném trávníku jim proházím lopatou uličky a tak se mohou dostat k trávě.
Přidávat do vody sůl NaCl, pak má voda nižší bod tuhnutí.
Nebo klasickou kbelíkovou automatickou napáječku naplnit teplou vodou, a ten ležící kbelík celý zabalit třeba klasickými jutovými pytli (polystyrenem ?
Jako přídavné teplo lze v těch nejmrazivějších dnech využít hlavně infralampy nebo i infražárovky do obyčejné lampy, které drůbeži aktivují a zlepší krevní oběh, podpoří jejich imunitu, a ještě přidá tolik žádané teplo, aby slepicím nebyla zima.
Lampy se zapínají maximálně na 2 až 3 hodiny denně.
Divoce žijící potkani, kuny, tchoři, lišky, norci, mývali a velcí draví ptáci vybírají vajíčka, napadají kuřata či slepice a mohou vybít i celé hejno.
Kurník chrání slepice především v noci před případným napadením predátory.
Platí, že kurník musí být vždy lehce čistitelný, dobře větratelný - nejlépe s uzavíratelnými větracími otvory a samozřejmě uzavíratelnými dvířky proti vniknutí predátora.
Velká část živočichů nebezpečných pro slepice, jako jsou potkani, kuny, tchoři, lišky či sovy, loví v noci. Proto má smysl na noc kurník zavírat.
Dobře oplocený výběh nebo elektrický ohradník mají rovněž svůj význam.
Pokud již chodí pravidelně no tak je třeba slepicím postavit volieru. A na čas je tam zavřít. Třeba na celou zimu. Stejně slepice nejdou moc do sněhu. Dravec si bude muset najít jinou "stravovnu".
Vzrostlý slepičí les je sám o sobě přirozenou ochranou před útoky shora a poskytuje dostatek úkrytu před dravými ptáky.
Pro ochranu holubů je jednoznačně vhodná voliera, kdy holuby pouštíme jen za dohledu, tj třeba když jsme doma o víkendu a tak. Jinak mají dravci smůlu. Každoročně mívám ztrátu na drůbeži 1-3 kusy. Na holubech je to skoro stoprocentní - proto alespoň dočasná (zimní) voliera. Takto málopočetné ztráty beru jako daň přírodě.
Pokud mají vaše slepičky z nějakého důvodu snášecí pauzu, buďte trpěliví a zkuste podle indicií výše zjistit příčinu.
Aby sliepky dobre znášali okrem jedla potrebujú denne 12-15 hod. svetla. Prisvecovanie si vypočítajte podľa východu slnka, poobede by sa už nemalo prisvecovať. Ja im zasvietim o 3tej a o siedmej vypnem, znášajú super.
Lépe přisvěcovat ráno do rozednění a odpoledne to nechat na přírodě.
Slepice nejsou stroje na vajíčka, ačkoliv je tak většina velkochovů prezentuje.
I slepice má své přirozené životní cykly, potřeby a potíže, ty mohou ovlivnit frekvenci snášení vajíček nebo snášku úplně zastavit.
To, že slepice přestala snášet, může mít různé důvody.
Přepeřování probíhá pravidelně a většinou se promítne do množství snesených vajec. Tvorba nového peří stojí slepici spoustu energie, vitamínů a minerálů, však jí musí na těle vzniknout nová péřová pokrývka a to není jen tak.
Přepeřování probíhá postupně a je ovlivněné především přechodem léta do podzimu a úbytkem denního světla (zkrácení světelného dne). Slepice pomalu ztrácí peříčka a poté se jí na kůži objevují peříčka nová (ta vypadají zpočátku dost zvláštně, něco jako ostny).
Někdy jsou slepičky v době přepeřování unavené a bez energie. Je na nich vidět, že jim to dává zabrat. V takovém případě jim věnujte zvláštní pozornost, můžete jim přilepšit něčím dobrým k snědku.
Jistě víte, co vaše holky milují, důležité jsou především bílkoviny, které jsou stavebním prvkem peří.
tags: #přezití #slepic #v #zimě #v #přírodě