Jak dlouho trvá kompostování a jak na to?

Pokud nejsme lhostejní k životnímu prostředí, určitě by nás měla zajímat možnost separace všech složek odpadu, který vyprodukujeme. Tak jak jsme si zavedli systém na separaci papíru, kovů, skla či plastů, můžeme zavést i systém na separaci bioodpadu. Kompostér je v této chvíli ideální volbou. Zahrádkaření se stálým přísunem zdravé a kvalitní půdy jde totiž jako po másle. A ten pocit z toho, že snižujeme odpad je prostě k nezaplacení.

V dnešním článku se dozvíte, jak kompostovat na zahradě i v bytě, jak udržovat kompost, a také jak řešit problémy s kompostem. Máte o tohle důležité téma zájem, což nám dělá obrovskou radost. Stejně jako pomáhat vám řešit všechny možné kompostovací zapeklitosti.

Výhody kompostování:

• Snižuje odpad!
• Je ekologicky udržitelný!
• Zlepšuje kvalitu půdy!
• Ušetříte!
• Podporuje růst rostlin!
• Mikroorganismy potlačují patogeny.

A kdo tvoří zdravou a přírodní cestou ty pravé mikroorganismy? Je to snadné a dostupné!

Jak začít s kompostováním

Rozhodli jste se začít s kompostováním? Projděte si nejdříve všechny dostupné informace a pojďte se s námi podívat, jak začít. V první řadě je potřeba zvolit, zda chcete kompost tvořit v uzavřeném či otevřeném systému. Otevřený systém představuje shromažďování organických zbytků na jednom místě, například na zahradě. Pro uzavřené kompostování pak potřebuje nějakou nádobu či silo.

Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?

Pro domácí kompostování je ideální kompostovací nádoba, kompostovací silo nebo zásobník. Pokud nemáte zahradu, můžete využít také balkón. Pokud zakládáte kompost doma, jednoduše začněte do nádoby ukládat organické zbytky. Jestliže chcete kompostovat venku, třeba na zahradě, nebude mít pravděpodobné váš kompostér dno, aby se z půdy mohly mikroorganismy dostávat právě do kompostu. Poté vložte dolů jako první vrstvu větvičky, tak, aby zde byl stále přístup vzduchu. Kompostér je většinou plastová nádoba s víkem, ve které můžete založit a zpracovávat váš kompost. Kompostér využijete, pokud chcete kompostovat doma. Samozřejmě existují i větší kompostéry, vyrobené například ze dřeva, které jsou zase ideální volbou na zahrady.

Kam umístit kompostér

Na zahradě je potřebné vyčlenit v závětří a polostínu 2-3m², kde nám kompostér nebude překážet a zároveň bude lehce přístupný. Vermikompostéry (s tzv.žížalí kompostér) můžeme mít dokonce na balkóně, chodbě, sklepě, či v garáži.

Najdeme místo - mělo by být chráněno před prudkým sluncem, větrem a deštěm, nejlépe v polostínu, třeba pod stromem nebo keřem.

Prvním krokem k založení kompostu je výběr vhodné plochy. Plocha musí být zpevněná a dobře zabezpečená, aby byl umožněn volný přístup mechanizace ke kompostovacím hromadám, kde je zajištěno zamezení styku zpracovávaných surovin s půdou a aby nedošlo k ohrožení podzemních vod.

Co patří a nepatří do kompostu

Na kompost patří všechny organické zbytky rostlinného původu, tedy veškeré slupky od ovoce a zeleniny, čajový sáček, kávová sedlina, ruličky od toaletního papíru či plato od vajíček. Na kompost nepatří materiály živočišného původu, to znamená maso, kosti a mléčné výrobky. Mohou totiž obsahovat patogenní látky. Některé produkty ale do kompostu nepatří. Papír a textilie - nerozkládají se.

Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad odpadu?

Jak správně vrstvit kompost

Jak správně vrstvit kompost? Uhlíkatého materiálu (listí, piliny, dřevěné štěpky) by mělo být dvojnásobně více než toho dusíkatého (tráva, slupky a rostlinné zbytky). Takže pozor právě na posečenou trávu. Ta mnohokrát tvoří základ kompostu, ale pokud je jí hodně, tak způsobuje hnilobu (aneorobní proces). Občas kompost promíchejte, aby se do něj “pustil” vzduch. Už se pak nikdy nebudete muset ptát, jak kompostovat bez zápachu. Hrubší vrstva patří vždy dospod. Plníme kompost správně. Tedy důkladně si zjistíme, co do kompostu patří a co nikoliv a to v přesném poměru (hnědé vs.

Důležité je materiály míchat tak, abychom podpořili správný poměr uhlíku (C) a dusíku (N). Kompostování pak bude probíhat, jak má a vznikne kvalitní kompost. Uhlíkaté materiály jsou suché, dřevnaté, hnědé materiály jako například dřevní štěpka, větvičky, piliny, proložka od vajíček nebo ruličky od toaletního papíru. Suché materiály, jako je štěpka či větvičky, pomáhají také v kompostu vytvářet pěknou strukturu.

Výživný humus potřebuje správný poměr N:CAby byl kompost kvalitní a fungoval, jak má, měl by být dusík (N) a uhlík (C) v kompostu ve správném poměru - tj. 1:20-30. Každá látka má trochu jiný poměr dusíku a uhlíku. Například tráva, odpad z kuchyně a kravský hnůj má 1:20, listí 1:50, jehličí 1:70, sláma 1:100, kůra 1:120, dřevo 1:200 a piliny mají 1:500.

Stačí se držet pravidla: na 2-3 díly uhlíkatého materiálu přidáme 1 díl dusíkatého materiálu.V praxi to vypadá asi takto: na 2 kbelíky kůry přidáme 1 kbelík odpadu z kuchyně (tj. slupky, odkrojky, zbytky z vaření aj.); na 3 kolečka posekané trávy přidáme 1 kolečko slámy nebo jehličí.Díky jejich správné kombinaci vznikne ten pravý extra výživný humus.

Jak často přehazovat kompost

Kompostování je aerobní proces, tedy potřebuje kyslík. Kyslík do kompostu dodáme pravidelným přehazováním kompostu. Ideálně alespoň 2x za rok na jaře a na podzim. Pro tyto účely jsou nejlepším nástrojem vidle.

Čtěte také: Časová náročnost měření emisí

Vlhkost a teplota kompostu

Kompost by neměl být příliš mokrý ani příliš suchý. Pokud dodržujeme správnou skladbu a mícháme „hnědé se zeleným“ (uhlíkaté materiály s dusíkatými), přirozeně bychom měli dosáhnout optimální vlhkosti. Pomůže nám pěstní zkouška, kdy kompost zmáčkneme v dlani. Pokud nám mezi prsty poteče voda, je příliš mokrý. Pokud se naopak v ruce drolí, je příliš suchý.

Při kompostování se materiál zahřívá, což je způsobeno činností mikroorganismů. Horká fáze probíhá několik dní až týdnů. Kompost se nám díky vyšším teplotám hygienizuje, tedy zahřívá na teplotu 50 až 70 °C.

Vermikompostování

Přijde vám domácí kompostování v bytě naprosto nereálné? Rychle vás vyvedeme z omylu! Vermikompostování - jedná se o speciální nádobu, kde organický odpad zpracovávají žížaly.

Kompostování se žížalami probíhá po celý rok. Vermikompostér můžete mít vevnitř i venku. Důležité je zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 °C a správnou vlhkost substrátu. V zimě je tedy nutné nenechávat vermikompostér venku bez izolace, aby nepromrzl, v létě ho nevystavovat přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání.

Správně probíhající proces vermikompostování nezapáchá. Pokud ano, děláte někde chybu. Na vině může být vysoká či nízká vlhkost, nesprávná teplota či nevhodný odpad, nedostatek vzduchu (nedostatečné množství děr ve víku), uhynulé žížaly ve sběrné nádobě, přílišná plíseň či hniloba organických zbytků (lokální a malé výskyty plísně je možné zahrabat). Častým důvodem bývá nahromadění většího množství organických zbytků, které žížaly nestačily zpracovat. Nahromaděné organické zbytky rovněž zvyšují vlhkost substrátu, ten potom hnije a zapáchá. Doporučujeme důkladně prohlédnout celý vermikompostér a odstranit všechny kusy odpadu, které by mohly tento problém způsobovat.

Ano a je velmi důležité to mít na paměti. Dejte žížalám čas na zabydlení a rozmnožení, nezahlcujte je potravou hned ze začátku. To, že jsou žížaly zabydlené, poznáte tak, že potravu, kterou jim dáte, začnou zpracovávat rychleji a vy je tak budete moci krmit častěji.

Vermikompostér je příliš suchý, nebo naopak vlhký. Co s tím? Kompostér ale nesmí ani přeschnout. Pokud je materiál ve vermikompostéru příliš suchý, vlhkost zvýšíte jeho navlhčením, například pomocí rozprašovače.

Jak žížaly navést, aby přelezly z patra do patra? Přelézání žížal z patra do patra souvisí s oddělováním žížal od kompostu. V tomto konkrétním případě navrhujeme nabrat několik hrstí žížal z prvního patra a vložit je do nového patra, aby se tam začala tvořit nová kolonie. Spodní patro by se mělo nechat pár týdnů bez povšimnutí, aby se dokompostovaly i ty nejčerstvější organické zbytky, dokud neuvidíme krásný tmavě hnědý vermikompost se žížalami.

Žížaly rády přelézají za čerstvým bioodpadem nebo pryč od světla. Jakmile je první patro ze ¾ plné, je čas na sklizeň. Žížaly v něm přestaneme krmit a necháme jim pár týdnů, aby zpracovaly všechny zbytky. Čerstvý bioodpad mezitím putuje do nového patra (s nově založenou podestýlkou). To můžeme umístit:nad plné patro, které chceme sklízet -⁠ žížaly přelezou za čerstvým bioodpadem směrem nahoru, ale chce to trpělivost.pod plné plné patro, které chceme sklízet -⁠ žížaly přelezou směrem dolů. Výhodou je, že takto můžeme využít i působení světla. Stačí postavit kompostér k oknu nebo na terasu bez víka a v rukavicích vytvarovat kompost do tvaru pyramidy/hromady. Žížaly se budou stěhovat do nižších vrstev, aby se schovaly před světlem a suchým vzduchem. Díky tomu můžeme postupně sklízet vermikompost od vrcholku hromady.

Další možností je vybrat všechen vermikompost i s žížalami na podložku a vytvořit si opět hromadu/pyramidu/kupičku jako v kompostárně. Žížaly vlivem suchého vzduchu a světla utíkají směrem dolů, a tak je možné z povrchu shrabávat kompost.

Především v důsledku příliš vysoké teploty během letních měsíců mohou žížaly uhynout. Jejich křehká schránka se rozloží v kompostu, což může způsobovat nepříjemný a hnilobný zápach. Nyní nezbývá než obsah vybrat a kompostér vyčistit. Obsah včetně nezkompostované hmoty doporučujeme buď zakopat do země, nebo zanést na kompost, např.

Mohlo by to být poctivěji založenou podestýlkou, která byla vytvořena vespod - ta nejprve musí prosáknout a pak pustí čaj. Někomu se spouští čaj později, třeba až za 6 měsíců. Případně zkontrolujte, jakou máte skladbu bioodpadu - jestli je to mix slupek ovoce a zeleniny a jestli tam třeba nedáváte nějaký materiál s vyšší savostí. A také jaké množství bioodpadu.

Názory na ředění žížalího čaje se dost rozcházejí. Některé zdroje uvádějí 1:1, jiné zase třeba 1:10.

Pavučinková plíseň se obvykle vyskytuje v několika prvních týdnech v souvislosti s vyšší vlhkostí a zahříváním bioodpadu. Brzy se však ve vermikompostéru vytvoří to správné mikroklima a pavučinky se přestanou vyskytovat. Doporučujeme každý den na 15 min pootevřít víko a nechat odvětrat. Jejich přítomnost je zcela v pořádku. Jsou to další přirození půdní živočichové, rozkladači organických zbytků. Jejich množství je proměnlivé - na venkovních velko-vermikompostech pozorujeme, že se objevují ve větší míře například po zimě, kdy je vyšší úhyn žížal a pomáhají tak rozkládat jejich těla.

Mušky všeho druhu mají rády vlhkost, proto je dobré vermikompostér trochu vysušit. Osvědčila se nám pilinová terapie, kdy piliny zapracujeme v rukavicích do kompostu a následně nasypeme i souvislou cca 2 cm vysokou vrstvu na povrch, což zabrání muškám vlétat a vylétat.

Nicméně aplikování pilin nebo natrhaného kartonu je spíše prevence. Stejně tak je důležité pravidelně odlévat žížalí čaj a udržovat sběrnou nádobu na čaj „čistou“ - dlouho stojící čaj v nádobě může být lákavou líhní pro hmyzáky.Dále doporučujeme otírat víko zevnitř, kam některé mušky kladou vajíčka.

Pilinová terapie se osvědčuje společně s dietou, to znamená zcela přestat krmit na pár týdnů.Pokud je mušek příliš, chce to radikální zákrok. Vyberte celý obsah vermikompostéru, včetně žížal, a dejte jej do nádoby s víkem (například 10 l plastový kbelík) s pár menšími dírami na přísun kyslíku. Tento kýbl se odstaví na pár týdnů, mušky vyhynou, žížaly přežijí, jen je kontrolujte každý den. Žížaly v prvních dvou dnech odeberte - vylezou si nahoru pod víko, tak to jde snadno. Mezitím je potřeba vermikompostér zcela vyčistit, nejlépe osprchovat a ideálně pořídit novou násadu žížal.

Další dobrá prevence množení mušek je zahrabat při krmení čerstvý bioodpad do již vzniklého kompostu nebo přikrýt kartonem.Na koutule funguje nízká teplota, až vymrznutí, což se dá dělat v zimních měsících.

Dále jsme testovali parazitické hlístice. Objednat si je můžete na e-shopu brněnské firmy Biocont Laboratory. Jsou to mikroorganismy primárně určeny na smutnice, ale my testovali i na octomilky a koutule. 65 % respondentů odpovědělo, že se mušek zbavili.

Bokashi kompostování

Bokashi kompostování - uzavřený systém využívá fermentační proces. Díky anaerobnímu prostředí a speciálním mikroorganismům lze zpracovat i zbytky masa nebo mléčných výrobků.

Jedná se o anaerobní fermentaci organických zbytků. Efektivní mikroorganismy ve směsi Bokashi se aktivují, když navlhnou. Následně pak fermentují organický odpad. V praxi to znamená, že organické zbytky prokládáme vrstvou směsi Bokashi, kterou vždy v nádobě stlačíme pomocí pěchovadla, aby se vyhnal vzduch a byly tak připraveny vhodné podmínky pro anaerobní fermentaci. Jakmile je nádoba naplněna, necháme ji 2 týdny stát/dozrát bez povšimnutí.

V podstatě vše, co může kvasit, je vhodné umístit do Bokashi nádoby. Proto je tato metoda nejvhodnější a ideální pro zpracování organických zbytků, které vznikají při přípravě jídla v naší kuchyni.

Metoda Bokashi je založena na anaerobním fermentování organických zbytků, tedy bez přístupu vzduchu. Nejedná se o klasické aerobní kompostování a výstupem není tmavě zbarvený kompost, jako jej známe ze zahradního kompostéru. Někdy se můžeme setkat s označením Bokashi kompost / Bokashi hnojivo / Bokashi výstup. Nicméně o kompost v pravém slova smyslu se nejedná.

Kromě pevného Bokashi hnojiva získáváme také tekutý výluh / fermentační tekutinu, která se z Bokashi nádoby stáčí kohoutkem. Tento výluh se někdy označuje jako Bokashi juice / Bokashi čaj. Měl by se objevit zhruba po 14 dnech od zahájení plnění nádoby. Následně jej můžete stáčet každých 3-5 dní. Tvorbu výluhu může ovlivnit více faktorů, jako např. vlhkost vkládaného materiálu nebo vnější teplota prostředí.

Plíseň se může objevit ve dvou podobách - bílá a černá. Bílá plíseň může znamenat, že Bokashi nádobu plníte pomalu a je v ní hodně vzduchu. Tato plíseň je prospěšná a podporuje proces rozkládání. Pokud vás ale její přítomnost trápí, můžete na vrchní vrstvu směsi Bokashi položit kus silného papíru, který zabrání jejímu šíření.

Tmavá plíseň se obvykle objeví, když se při Bokashi metodě něco nedělá správně. Možná, že Bokashi nádoba nebyla dostatečně uzavřená, přidávali jste málo nebo nepravidelně směs Bokashi, anebo jste třeba zapomněli odčerpávat fermentační tekutinu. V takovém případě obsah kompostéru vyprázdněte, ideálně do nějaké náhradní nádoby s víkem, a přidejte stejné množství směsi Bokashi, aby pomohla zpracovat vaše organické zbytky. Navíc se doporučuje tento materiál zasypat půdou a nechat 4 týdny stát.

Klíčový moment pro výstupní materiál z Bokashi nastává, jakmile jej zakopete do půdy na zahradě nebo do zahradního kompostéru, kde se tento materiál rychle rozpadne a rozloží. Většinou v řádu několika dnů až týdnů (obvykle se uvádí 1-2 týdny), což závisí mimo jiné i na teplotě a ročním období. Půdu obohatí a v zahradním kompostéru působí jako urychlovač kompostu.

Jak dlouho trvá kompostování?

Vše se odvíjí od velikosti i metody, kterou pro kompostování zvolíte.

Od 24 hodin v elektrickém kompostéru GG02, přes několik týdnů ve vermikompostéru až po 1 rok v otevřeném kompostovacím sile. Průměrná doba zkompostování v nejprodávanějších kvalitních, uzavřených, plastových kompostérech (např.

U tradičního zahradního kompostu můžete půdu využít například od 6 měsíců do 2 let.Kompostovací proces u vermikompostéru trvá cca 4-6 měsíců, u bokashi kompostéru cca měsíc.

Kompostování je složitým kontinuálním procesem, u kterého nelze přesně vymezit jednotlivé časové úseky a průběh tlení. Kompostování však lze rozdělit do tří základních fází, které jsou od sebe snadno rozeznatelné.

Fáze rozkladu trvá přibližně tři až čtyři týdny, rozkládají se lehce rozložitelné látky jako například cukry, bílkoviny a škrob. Nastává vysoký růst teploty aktivitou mikroorganismů, které rozkládají celulózu a další součásti dřevní hmoty. Materiál je rozložen až na malé „stavební kameny“ jako jsou dusičnany, oxid uhličitý, čpavek, aminokyseliny a polysacharidy.

Živiny vázané v organické hmotě se uvolňují a z části přecházejí až do původní minerální formy. Tato fáze trvá od čtvrtého do desátého týdne, teplota pozvolně klesá. Mineralizované živiny jsou zapracovány do „humusového komplexu“. Kompost získává stejnoměrnou hnědou barvu a drobtovitou strukturu. Teplota v této fázi klesá až na hodnotu okolní teploty. Kompost získává více zemitou strukturu, živý humus se přeměňuje na humus trvalý.

Jak využít hotový kompost?

Využití je všude tam, kde bychom použili i kupovaný půdní substrát - okolo dřevin na zahradě, na trávník, případně na pokojové a užitkové rostliny. Úplně jednoduše - použijete ho prostě všude tam, kde je potřebná dobře vyživená a zdravá půda.

Kompost dokáže dobře posloužit také jako postřik - ten si připravíte smícháním 1 kg kompostu s 10 l vody. Směs nechte uležet dva týdny a poté jej proceďte a zřeďte s vodou vždy v poměru 1:10.

Typy kompostérů

V bytových prostorách je ideální využít vermikompostér s žížalami, nebo bokashi kompostér na mikrobiální bázi. V exteriéru doporučujme použít uzavřený plastový kompostér, případně otevřené kompostovací silo. Ideální pomůckou na sběr bioodpadu z kuchyně je koš na bioodpad. Vybrat si dnes můžete už z různých velikostí a designů. Ten jednou za týden vyneseme do kompostu.

tags: #jak #dlouho #trva #kompostovani

Oblíbené příspěvky:

• Více o Modulu ZPO
• Stavební odpad a nebezpečné látky
• Postup izolace venkovního odpadu
• Zkušenosti s DPF u Stila
• Likvidace odpadu G 40 a G 57