Antická filozofie se hluboce zabývala otázkami přírody a jejího fungování. Několik významných děl a autorů tohoto období nám poskytuje cenné vhledy do tehdejšího chápání světa. V nakladatelství Vyšehrad vychází další práce známého francouzského filosofa, historika a klasického filologa Pierra Hadota (1922-2010), vynikajícího znalce antického myšlení.
V roce 2010 již vyšlo Závoj Isidin / Esej o dějinách ideje přírody. „Nikdo ze smrtelníků neodhalí můj závoj“, stálo prý na podstavci sochy bohyně Isidy v Egyptě. Tento romantiky oblíbený motiv, symbolizující odhalení tajemství přírody, spolu se slavným Hérakleitovým výrokem o přírodě, která „se ráda skrývá“, se stává mottem rozsáhlého „eseje“ známého francouzského znalce novoplatónské filosofie. Hadot zde v širokém závěru, sahajícím od literatury přes filosofii, ikonografii a technologii od antiky až po současnost, zabývá pojmem přírody či přirozenosti a jeho vývojem v evropských dějinách. Autor, s nímž se český čtenář mohl už před nějakým časem seznámit prostřednictvím jeho pozoruhodného textu věnovaného Plótinovi, odhaluje ve své nové knize často překvapivé myšlenkové souvislosti.
Pierre Hadot v dějinách nachází dva základní postoje k přírodě: „prométheovský“, vedoucí k mechanizaci přírody, a „orfický“, kontemplativně-poetický. Jejich vzájemný vztah či převahu jednoho z nich barvitě ilustruje mnoha příklady z dějin lidského myšlení, umění a jednání. Hadot opět prokazuje, že myšlenkově podnětný text může být i literárně působivý.
Aristotelés, největší filozof starověku, zasáhl svou myslitelskou činností pronikavě do mnoha vědních oborů. Některé z nich, např. vědu o logice a biologii, sám založil. Mezi jeho významná díla patří:
Kniha sestávající z 6 knih a objasňující Epikúrovo učení. Tvrdí, že příroda se řídí odvěkými zákony, kde vše vzniká, trvá a zaniká. Bohové nemohou zasahovat do světa, který povstal z atomů. Podle něj neexistuje ani podsvětí a bohové žijí v nečinnosti v nebesích, kde se radují ze své blaženosti.
Čtěte také: Vznik přírody a filozofie
Lucretius v ňom s použitím poetických metafor grécko-rímskej mytológie „vysvetľuje“, že príroda a jej zákony učia, že „z ničoho nemôže nič vzniknúť“, alebo „nič sa nerodí z ničoho“. Vo veršoch zhrnul svoje poznatky o vesmíre (kozme), prírode a všetkého diania v nich pozorovaním, skúmaním a logickou úvahou.
Filozofický esej věnovaný nejvýznamnějšímu novoplatonikovi rekonstruuje Plótinův filozofický systém. Hadot explores Plotinus' philosophical perspectives on the self, existence, love, virtue, gentleness, and solitude. He highlights how Plotinus, influenced by Plato and Aristotle, aimed to embody philosophical principles rather than merely theorizing them.
Francouzský filosof a přední znalec antického myšlení a filosofie Pierre Hadot ve své krátké, ale hutné přednášce postihuje podstatu antické filosofie. Hadot objasňuje, co v řecko-římském světě znamenalo být filosofem, a ukazuje, že "filosofovat" neznamenalo osvojovat si abstraktní, odtažité vědění bez reálného dopadu na život, nýbrž prostřednictvím cvičení rozumu usilovat o vnitřní proměnu sebe sama.
Čtěte také: Marx a filozofie přírody
Čtěte také: Vznik přírody a života: Filozofický pohled
tags: #antická #filozofie #o #přírodě #knihy