Mezinárodní dohoda o ohrožených druzích (CITES) a její implementace v České republice

Prudký rozmach lidské civilizace po 2. světové válce, plným právem označovaný jako Velké zrychlení, nevyvolal jen bezprecedentní nárůst světového hospodářství. Promítl se i do stále sílícího tlaku člověka na životní prostředí, takže se už v 60. letech 20. století v různých částech planety objevovaly jednoznačné důkazy o jeho nezanedbatelném poškozování a ničení.

Odpovědí na nepříliš povzbudivý trend se kromě vzedmutí občanské společnosti zejména v USA, západní Evropě a Japonsku stala snaha vlád sjednat o určitém aspektu globální krize životního prostředí mezinárodní mnohostrannou úmluvu, tedy právně závaznou normu.

Začátkem 70. let 20. století vykrystalizovala tři témata, na něž se mohly konvence s globální působností zaměřit. Kromě nejohroženějších ekosystémů, tedy mokřadů, a naléhavé nutnosti zachovat špičkové ukázky přírodního a kulturního dědictví celého lidstva se pozornost oprávněně soustředila na mezinárodní obchod s flórou a faunou a výrobky z nich. Ke sjednání takové dohody vyzvali delegáti 8. generálního shromáždění Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) v keňském Nairobi již v roce 1963.

O šest let později, kdy se nejvýznamnější mezinárodní nevládní ochranářská organizace sdružující i vlády a jejich instituce sešla v indickém Dillí, byl účastníkům předložen jak návrh textu úmluvy, tak předběžný seznam taxonů, kterých by se měla týkat: vycházel z tehdejší úplné novinky - Červené knihy ohrožených druhů (Fisher et al.

Zbývalo „jen“ přenést snahu dojednat novou normu mezinárodního práva na mezivládní úroveň. Stalo se tak v červnu 1972, kdy ve Stockholmu proběhla dlouho očekávaná Konference OSN o životním prostředí člověka. Na vůbec první akci tohoto druhu byla přijata rezoluce žádající sjednání úmluvy.

Čtěte také: Ochrana přírody: Mezinárodní symbol

Uvedený požadavek se podařilo uvést v život 12. února až 3. března 1973, kdy se po vyčerpávajících vyjednáváních přece jen podařilo najít přijatelnou shodu a 80 zemí se v Pentagonu, známém sídle Ministerstva obrany USA, dohodlo na znění CITES.

Právě z tohoto důvodu se 3. březen slaví z rozhodnutí Valného shromáždění OSN od roku 2014 jako Světový den planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (World Wildlife Day).

Není žádným tajemstvím, že za sjednáním CITES stály kromě IUCN Spojené státy. V USA se v té době připravoval přelomový zákon o ohrožených druzích (ESA), který měl významně regulovat dovoz a vývoz ohrožených druhů, které se ve Spojených státech nevyskytují, ale kterým hrozí nebezpečí vyhubení nebo vyhynutí. Američtí zákonodárci důsledně trvali na tom, aby se stejná regulace týkala také dalších zemí a aby tak nebyli znevýhodněni občané USA (Plesník 2022).

CITES vstoupila v platnost 1. V současnosti je vyhynutím ohrožena téměř třetina druhů kaktusovitých (Cactaceae). Spolu s vzácnými druhy orchidejí a některými masožravkami patří v globálním měřítku k nejčastěji pašovaným rostlinám, a tento černý trh se nadále zvětšuje.

Již v době sjednání CITES patřilo Československo díky mimořádnému rozmachu chovatelství a pěstitelství v této oblasti k světovým velmocem. I když se tehdejší Ministerstvo kultury ČSR, kam v té době spadala ochrana přírody, snažilo, aby se Československo stalo signatářem CITES, neuspělo. Přesto vydávalo v souladu s článkem X úmluvy povolení k vývozu a dovozu taxonů, na něž se CITES vztahovala.

Čtěte také: Vývoj klimatických dohod

Při obchodu se státy, které nejsou signatáři CITES, vyžadují smluvní strany úmluvy, aby obchodníci měli důvěryhodná povolení nebo potvrzení, vydaná za podmínek obdobných CITES a vystavená kompetentními orgány nečlenských zemí.

Na konci roku 1991 byl vládě ČSFR předložen pečlivě připravený návrh na přistoupení k úmluvě. Protože ale chyběla národní legislativa bezprostředně řešící zmiňovanou problematiku, nesouhlasilo s ním federální Ministerstvo zahraničních věcí. Nakonec bylo stanovisko MZV přehlasováno a federální vláda uložila ministru zahraničních věcí zajistit přístup ČSFR k CITES a vládám ČR a SR úmluvu realizovat.

Tehdejší Československo se následně 28. května 1992 zařadilo mezi smluvní strany CITES, a to jako 114. země v pořadí. Po rozdělení federace bylo v dubnu 1993 oznámeno, že se Česká republika jako následnický stát ČSFR stala s platností od 1. ledna 1993 119.

Eufemisticky řečeno, turbulentní 90. léta nepředstavila ČR z pohledu mezinárodního obchodu s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy a výrobky z nich zrovna v nejlepším světle, spíše naopak. Případy porušování mezinárodních pravidel často již zprofesionalizovanými chovateli, pěstiteli a pašeráky (pokud nešlo o tytéž osoby) nebyly žádnou vzácností a poškozovaly renomé státu.

Ze zemí bývalého Sovětského svazu směřovali přes Československo, resp. ČR dravci (Accipitriformes) a sokoli (Falconiformes), doplňovaní vykrádáním jejich hnízd na našem území, a také suchozemské želvy. Jistá firma se pokusila reexportovat 2 200 kůží vlka obecného (Canis lupus) původem z Mongolska do USA.

Čtěte také: Recyklace a její mezinárodní den

Na rozdíl od jiných mnohostranných mezinárodních úmluv zaměřených na péči o biologickou rozmanitost má CITES po ruce poměrně účinné mechanismy, jak na smluvních stranách vymáhat plnění závazků, k nimž se samy dobrovolně přihlásily. Pokud smluvní strana neustaví výkonný a vědecký orgán a nemá příslušnou legislativu, stanovující tresty za její porušení a umožňující zabavení příslušných jedinců nebo výrobků, mohou po několika neúspěšných urgencích sekretariátem CITES ostatní smluvní strany pozastavit obchodování s provinilou zemí. Právě toto opatření bezprostředně hrozilo České republice.

A tak se jako mávnutím kouzelné hůlky Harryho Pottera stali z nechvalně proslulých pěstitelů a chovatelů stěžujících si tehdejším politickým špičkám, že CITES věrolomně omezuje působení neviditelné ruky trhu, horliví zastánci okamžitého přijetí dlouho odkládané právní normy.

Zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny začal skutečně 1. dubna 1997 platit a po přijetí ČR do Evropské unie jej 1. května 2004 nahradil zákon č.

Různé populace známého krokodýla nilského (Crocodylus niloticus) jsou zařazeny do přílohy CITES I nebo II: uvedená klasifikace se vztahuje i na populace na základě molekulárně-genetických rozborů nověji hodnocené jako samostatný druh krokodýl západoafrický (Crocodylus suchus). Návrh na zařazení kozorožce kavkazského (Capra caucasica) do přílohy II CITES iniciovala Česká republika, konkrétně AOPK ČR a Zoologická zahrada Olomouc, a předkládala jej Evropská unie spolu s Gruzií. Nápadný sudokopytník patří mezi oblíbená trofejová zvířata.

S přijetím zákona se naplňování CITES v ČR výrazně zlepšilo. Příslušné národní orgány (výkonný, vědecký a kontrolní) začaly v rámci svých kompetencí fungovat, přičemž od samého počátku plnily závazky vyplývající z úmluvy doopravdy, nikoli naoko, jak bývá občas zvykem. Oprávněný důraz byl kladen i na informování, výchovu a vzdělávání jak nejširší veřejnosti, tak cílových skupin s cílem získat jejich podporu a omezit poptávku.

Přitom Česká republika si své postavení jako vskutku pěstitelská a chovatelská velmoc ještě upevnila, a to i přes omezení vyvolaná syndemií nemoci covid-19: patříme kupř. mezi tři největší vývozce drobných papoušků na světě (Plesník et al. 2022). Počet vydaných povolení týkajících se mezinárodního obchodování s flórou a faunou a výrobky z nich by odpovídal v evropském průměru mnohem lidnatější zemi.

Aniž bychom trpěli nutkavou potřebou sebechvály, můžeme konstatovat, že implementace CITES v ČR je považována v řadě ohledů za ukázkovou a opakovaně se jí dostalo mezinárodního uznání.

Nadměrné využívání představuje hlavní příčinu úbytku mořských organismů a druhou nejvýznamnější hnací sílu, hned po rozpadu, poškozování a ztrátě přírodního prostředí, vymírání (extinkce) suchozemských druhů (IPBES 2019). Živí savci bývají pro jednoznačnou identifikaci jedinců označováni nepozměnitelnými mikročipovými transpondéry - čipy. Na snímku v lidské péči často chovaní a obchodovaní madagaskarští lemuři kata (Lemur catta).

I když neustálý hlad po klech poněkud utlumily obě světové války, na konci 80. let 20. století zůstala z původního počtu slonů afrických (Loxodonta africana) pouhá desetina. Na Nový rok 1990 proto vstoupil v rámci CITES v platnost celosvětový zákaz obchodování se slonovinou. Na začátku nového tisíciletí se ale vzedmula mohutná vlna ilegálního lovu zmiňovaných savců.

V současnosti CITES chrání proti nadměrnému využívání prostřednictvím mezinárodního obchodu, umocněnému dostupností internetu, více než 40 000 rostlinných a živočišných druhů. Úmluva i přes nedávný rozmach pytláctví významně omezila úbytek slonů afrických (Loxodonta africana): ostatně, stylizovaný slon se dostal i do jejího loga.

Pomohla také kočkovitým šelmám loveným pro skvrnitou kožešinu i kdysi ve volné přírodě masově zabíjeným krokodýlům (Crocodilia) a podpořila četná ochranářská opatření pro mnohé druhy, od palisandru (Dalbergia spp.) a bubingy (Guibourtia spp.) poskytujících cenné tvrdé dřevo přes kaktusovité (Cactaceae) po suchozemské a mořské želvy a sumýše (Holothuroidea). Bez ní bychom nosorožce znali již jen z muzejních exponátů a obrazových záznamů.

Nápadný papoušek ara kobaltový (Anodorhynchus leari) byl ještě v polovině 20. století považován za v přírodě vyhubeného, protože jej nikdo nepozoroval ve volnosti více než 100 let. Do pražské zoo se poprvé dostal v roce 2010 poté, co byli pašerákům zabaveni tři jedinci.

Cílem úmluvy není a ani nemůže být úplný zákaz mezinárodní obchodu, ale jeho rozumná a smysluplná regulace. Vždyť na planě rostoucích rostlinách a volně žijících živočiších jako zdroji příjmu a potravy závisí celá pětina lidstva (IPBES 2022). Proto se od vstupu CITES v platnost v ní neustále střetávají dvě koncepce, striktní ochrana bez výjimky nebo udržitelné využívání zdrojů za kontrolovaných podmínek.

Vysoce ceněné komodity, jako je slonovina nebo nosorožčí rohy, financují nezřídka nejen organizovaný zločin, ale i některé teroristické skupiny. Ilegální obchodování s živou přírodou a jejími produkty se totiž řadí mezi pět nejvýnosnějších nepovolených obchodních činností a podle některých názorů představuje třetí nejziskovější z nich, hned po obchodu se zbraněmi a narkotiky, přičemž zisk se v řadě dodavatel jedinců z volné přírody → místní překupník → prodejce v koncové zemi v každém článku zvýší o jeden řád (Nellemann et al.

Čísla hovoří víc než výmluvně: objem mezinárodního obchodu s flórou a faunou se od roku 1975, kdy začala platit CITES, zdesetinásobil (IPBES 2019). Syndemie nemoci covid-19 vyvolala široké spektrum názorů týkajících se obchodování s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy a produkty z nich jako možného zdroje patogenů způsobujících zoonózy, nemoci pocházející ze živočichů a přenášené na člověka.

Objevily se proto veřejně prezentované návrhy nejen jakýkoli mezinárodní, ale i vnitrostátní obchod s uvedenými komoditami zcela zakázat (BFF 2020, EfA 2020, WAP 2020, Gruetzner 2021). Zavedení a vymáhání přísných veterinárních a hygienických norem do celého řetězce volně žijící živočich → spotřebitel, samozřejmě za předpokladu, že je legální, využívání náhradních zdrojů živočišných bílkovin pro venkovské obyvatelstvo a osvětové kampaně mohou být účinnější (IPBES 2020, Montgomery & Macdonald 2020, Pagani-Núňez 2020, Plesník et al.

Poslání CITES, tedy záchrana druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů před jejich nadměrným využíváním mezinárodním obchodem, se v současném světě stává hned z několika důvodů ještě naléhavějším.

Světový den divoké přírody

Divoká příroda mizí před očima - ubývají druhy i jejich stanoviště a narůstá nelegální obchod se zvířaty i rostlinami. Mezi nejohroženější patří léčivé a aromatické rostliny, na které se letos zaměřuje Světový den divoké přírody 2026. Ty jsou zásadní pro tradiční i moderní medicínu, zároveň však čelí tlaku nadměrného sběru, změn prostředí i ilegálních dovozů. Ochrana volně žijících druhů proto není jen ekologickou nutností, ale i otázkou bezpečnosti, zdraví a udržitelné budoucnosti celých ekosystémů.

Právě dnes - v úterý 3. března - si svět připomíná význam ochrany volně žijících druhů. Datum odkazuje na rok 1973, kdy byla schválena Úmluva CITES - základní mezinárodní nástroj regulující obchod s ohroženými rostlinami a živočichy. Česká republika je její smluvní stranou od roku 1992 a v loňském roce uplynulo 50 let od její účinnosti.

Téma roku: Partnerství pro ochranu přírody

Motto „Partnerství pro ochranu přírody“ zdůrazňuje, že účinná ochrana biodiverzity závisí na spolupráci států, institucí, nevládních organizací i místních komunit. CITES vytváří koalici 185 států a nastavuje pravidla pro legální obchod s chráněnými druhy i sdílení dat a kontrolních postupů.

V ČR se tento princip odráží v Akčním plánu pro potírání nelegálního obchodu s ohroženými druhy do roku 2028, schváleném vládou v roce 2025. Plán posiluje spolupráci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva vnitra, České inspekce životního prostředí (ČIŽP), Celní správy a Policie. Zaměřuje se na efektivnější kontroly, vyšetřování, sdílení informací, vzdělávání odborníků, umisťování zabavených exemplářů i osvětu veřejnosti. ČIŽP se na jeho plnění podílí také účastí v mezinárodních operacích proti wildlife crime (nelegální činnost páchaná na volně žijících druzích zvířat a rostlin) a spoluprací s Interpolem a evropskými partnery.

Léčivé a aromatické rostliny

Rok 2026 se věnuje léčivým a aromatickým rostlinám, které jsou po staletí zdrojem látek pro tradiční i moderní medicínu. Patří sem druhy jako ženšen, nard či některé orchideje i vysoce ceněné tropické rostliny. Tyto organismy jsou citlivé na změny prostředí a intenzivní sběr. Ročně se využívají desítky tisíc druhů, přičemž řadu z nich chrání smlouva CITES.

Česká republika podporuje udržitelné využívání těchto rostlin tak, aby odběr z přírody neohrožoval jejich přežití. Legální dovozy do ČR tvoří zejména léčivé a kosmetické přípravky či doplňky stravy s výtažky chráněných rostlin, například chrpovníku (Saussurea costus) či orchidejí - jde o jednotky zásilek ročně. Mnohem častější jsou však dovozy nelegální: ČIŽP každoročně zabavuje stovky balení tradiční asijské medicíny s výtažky ohrožených druhů. V roce 2024 šlo o 664 balení, v roce 2023 o 886 balení. Téma Světového dne tak upozorňuje nejen na jejich kulturní význam, ale i na nutnost jejich ochrany.

Nelegální obchod: Tichá, ale významná hrozba

Wildlife crime patří mezi nejvýnosnější formy organizované kriminality. Ohrožuje biodiverzitu, narušuje ekosystémy a často souvisí s další trestnou činností. Zahrnuje nelegální farmaceutické produkty, části rostlin a živočichů, živé organismy i výrobky z nich. Evropské statistiky každoročně zaznamenávají tisíce zajištěných exemplářů.

Česká republika má výraznou roli v mezinárodním obchodu se živými zvířaty, což se odráží v kontrolní činnosti ČIŽP. Ta se zaměřuje na živé ptáky (dravce a papoušky), plazy, primáty, velké kočkovité šelmy, sběratelsky atraktivní rostliny a výrobky z ohrožených druhů (slonovina, korály, plazí kůže, preparáty). Kontroly probíhají na hranicích i u chovatelů a obchodníků.

Roste počet kontrol v mezinárodním poštovním styku, kde se objevují živé rostliny, suvenýry i živočišné produkty. Na letišti jsou dlouhodobě zadržovány individuální dovozy přípravků s částmi chráněných druhů, například medvěda, nebo tradiční asijská medicína. Nelegální dovozy rostlinných přípravků meziročně narůstají přibližně o 10 %. ČIŽP vystupuje také jako odborný garant při domovních prohlídkách a zpracování expertiz.

Česká příroda

Světový den divoké přírody si můžeme připomínat také v souvislosti s českou krajinou, která hostí řadu vzácných druhů. Díky ochraně přírody se u nás daří obnovovat populace některých šelem, dravců či citlivých rostlin. Výkladní skříní jsou v tomto případě národní parky. Například v Krkonošském národním parku (KRNAP) se podařilo navrátit do místních toků vydry říční a po 200 letech absence se do hor přirozeně vrací vlk obecný.

Nadále je však nutné sledovat stav stanovišť a migračních vazeb, protože druhy jsou citlivé na fragmentaci krajiny a další změny prostředí.

Úmluva CITES chrání více než 6 000 druhů živočichů a kolem 33 000 druhů rostlin. Podle stupně ohrožení jsou rozděleny do tří seznamů označených jako přílohy I, II a III. V příloze I jsou nejpřísněji chráněné druhy, které jsou přímo ohrožené vyhubením a z volné přírody se až na výjimky vyvážet nesmějí. Jsou to lidoopi, tygři, sloni, nosorožci, mořské želvy a další.

CITES ukládá členským státům přijmout zákony, které pro obchod s druhy chráněnými úmluvou stanovují závazná pravidla. Mezinárodní obchod se reguluje tím, že každá zásilka s exemplářem ohroženého druhu zapsaného na seznamu CITES musí mít povolení - tzv. permit CITES. Příslušný úřad ho vydá jen tehdy, když je zřejmé, že tento obchod neohrozí přežití daného druhu v přírodě. V praxi se prověřuje třeba původ převáženého živého jedince, jestli je odchován v chovatelském zařízení a nepochází z volné přírody.

Každý členský stát jmenuje tzv. vědecký orgán CITES. Jeho pracovníci shromažďují dostupné informace o ohrožených druzích. Sledují početnost a rozšíření populací ve volné přírodě, zajímají se o odběry z přírody, odchovy v lidské péči a také o úroveň mezinárodního obchodu včetně toho nelegálního. Každá žádost o vydání permitu tak projde zhodnocením všech potřebných informací. Permit je vydán jen v případě, že obchod nepředstavuje riziko ohrožení druhu.

Permity vydávají tzv. výkonné orgány CITES, u nás je to Ministerstvo životního prostředí. Zde se podávají žádosti o dovoz či vývoz exemplářů chráněných druhů do nebo ze států mimo Evropskou unii. Během běžné celní kontroly na hranicích jsou převážené exempláře i s doprovodnými dokumenty včetně permitu CITES podrobeny prohlídce. Na území jednotlivých států pak působí tzv. kontrolní orgány CITES. Ty například kontrolují chovatelská zařízení.

Nelegální obchod s divokou přírodou se dnes považuje za druhou nejvážnější příčinu vymírání druhů. A to hned za ničením přirozeného prostředí. Proto je převoz jakýchkoliv exemplářů CITES přes hranice bez potřebného permitu nezákonný. Musí se dodržovat také příslušná národní legislativa, kterou si jednotlivé státy stanovily. Jde třeba o povinnou registraci a označení chovaných jedinců.

Pašování živých zvířat a rostlin nebo výrobků z nich nabývá čím dál více podobu vysoce organizované trestné činnosti. Většinou se na ni váže také další závažná kriminální činnost, jakou jsou např. daňové úniky, praní špinavých peněz nebo týrání zvířat.

Vybrané druhy chráněné úmluvou CITES

Níže je uveden seznam vybraných druhů rostlin a živočichů, kteří jsou chráněni úmluvou CITES. Seznam je rozdělen podle příloh CITES, které určují stupeň ochrany:

• Příloha I: Druhy nejvíce ohrožené vyhubením. Obchod s těmito druhy je povolen pouze ve výjimečných případech. Příklady:
  • Lidoopi (např. gorily, šimpanzi)
  • Tygři
  • Sloni (některé populace)
  • Nosorožci
  • Mořské želvy
  • Ara škraboškový (Cyanopsitta spixii)
• Příloha II: Druhy, které nejsou bezprostředně ohroženy vyhubením, ale mohly by se stát, pokud by obchod s nimi nebyl regulován. Příklady:
  • Kočkovité šelmy (např. levharti)
  • Krokodýli (některé druhy a populace)
  • Suchozemské želvy (některé druhy)
  • Kaktusy (některé druhy)
  • Orchideje (některé druhy)
• Příloha III: Druhy, které jsou chráněny v určitém státě, a ostatní smluvní strany CITES jsou požádány o pomoc při kontrole obchodu s těmito druhy. Příklady:
  • Kančil vodní (Hyemoschus aquaticus)
  • Ardea goliath (volavka obrovská, v.

tags: #mezinarodni #dohoda #o #ohrozenych #druzich

Oblíbené příspěvky:

• Svaz PRO-BIO a ekologické farmy
• Krásy Polska: inspirace pro cestování
• Stříbrná stokoruna ČR
• Poplatky za odpad v českých obcích
• Charakteristika ethylenu