Jak Dlouho Trvá Kompostování a Jak Na To?

11.04.2026

Kompostování je skvělý způsob, jak zužitkovat organické zbytky, zlepšit kvalitu půdy a zároveň přispět k ekologii. Jedná se přitom o jednoduchou metodu, se kterou může začít každý z nás. Kompostování rozhodně není nějakou novinkou, která by se objevila v posledních letech s ekologickými hnutími. Na vesnicích, zahrádkách, ale i u našich babiček má tohle zužitkování organických zbytků své čestné místo odjakživa. Již dávno důmyslní zahradníci napodobili přirozený koloběh živin v přírodě. Vznikl kompost, geniální vynález.

Co je to kompost?

Kompost je osvědčené přírodní hnojivo a zlepšovač půdy. Obsahuje mnoho důležitých živin a stopových prvků pro vaši zahradní půdu. Kompost není nic jiného než mrtvá organická hmota ve formě zeminy. Použití kompostu na zahradě je zcela bezpečné a na rozdíl od umělých hnojiv, příliš hojné použití nepoškodí rostliny a není nebezpečný pro životní prostředí.

Vyrábí se z veškerého domácího a zahradního odpadu přírodního původu, který neobsahuje toxické přísady. Sbíráme trávu, suché větve, listy nebo různé kuchyňské odpadky například skořápky od vajec i zeleninové a ovocné zbytky (kromě citrusových plodů). Je důležité, aby kusy odpadu v kompostu nebyly příliš velké. Do kompostu by tím pádem proudilo příliš mnoho vzduchu, což sníží teplotu a zpomalí se tlení shromážděného materiálu.

Jak probíhá proces kompostování?

Kompostér funguje jako přírodní recyklační zařízení, kde mikroorganismy, houby a půdní organismy rozkládají organickou hmotu za přítomnosti kyslíku. Organický materiál se rozkládá pomocí mikroorganismů, které potřebují kyslík, vlhkost a vyvážený poměr dusíkatých a uhlíkatých materiálů.

Rozklad organických látek probíhá pomalu a trvá 6 až 12 měsíců. Tvorba kvalitního kompostu trvá poměrně dlouho, ale proces můžete urychlit pomocí vhodných přípravků. Pokud nám záleží na rychlejším zpracování materiálu, můžeme použít hotové kompostové přípravky, tzv. urychlovače kompostu. Díky nim je možné získat přírodní hnojivo již po několika týdnech. Přidáním v nich obsažených bakterií, vybraných mikroorganismů a enzymů do kompostu, urychluje fermentaci a degradaci rostlinného odpadu. Tyto produkty mají další výhodu v tom, že brání uvolnění nepříjemných pachů z kompostéru a zabraňují jeho hnilobě.

Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?

Kompostování se dá urychlit pomocí přírodních urychlovačů, jež obsahují směs mikroorganismů a enzymů. Ty pomáhají rozkladné procesy lépe nastartovat. Kompostování pak bude probíhat, jak má a vznikne kvalitní kompost. Důležité je materiály míchat tak, abychom podpořili správný poměr uhlíku (C) a dusíku (N).

Vrstvení kompostu

Jak správně vrstvit kompost? Uhlíkatého materiálu (listí, piliny, dřevěné štěpky) by mělo být dvojnásobně více než toho dusíkatého (tráva, slupky a rostlinné zbytky). Takže pozor právě na posečenou trávu. Ta mnohokrát tvoří základ kompostu, ale pokud je jí hodně, tak způsobuje hnilobu (aneorobní proces).

Uhlíkaté materiály jsou suché, dřevnaté, hnědé materiály jako například dřevní štěpka, větvičky, piliny, proložka od vajíček nebo ruličky od toaletního papíru. Suché materiály, jako je štěpka či větvičky, pomáhají také v kompostu vytvářet pěknou strukturu.

Teplota při kompostování

Jaká je ideální teplota pro kompostování? Proces probíhá v těchto fázích: od mezofilní (20-40 °C), přes termofilní (40-70 °C), až po dozrávání, kdy vzniká stabilní humus. Klíčovými podmínkami jsou dostatek kyslíku, správná vlhkost (40-60 %), teplota (optimálně 40-60 °C) a vyvážený poměr uhlíku a dusíku (C:N přibližně 25:1). Bakterie, houby a aktinomycety se postupně podílejí na rozkladu látek jako cukry, bílkoviny, celulóza nebo lignin. Výsledkem je tmavý, drobivý materiál bohatý na živiny, který zlepšuje půdu a podporuje růst rostlin.

Co patří a nepatří do kompostu?

Pro kvalitu přírodního hnojiva jsou rozhodující jeho složky. Kompostovat lze všechny organické materiály podléhající rozkladu. Může se jednat o jakékoli zbytky ze zahrady nebo o domácí odpad. Pro udržitelné a ekologicky šetrné hnojení jsou vhodné kompost, koňský hnůj, rohové piliny nebo kvalitní organické značkové hnojivo.

Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad odpadu?

Na kompost patří všechny organické zbytky rostlinného původu, tedy veškeré slupky od ovoce a zeleniny, čajový sáček, kávová sedlina, ruličky od toaletního papíru či plato od vajíček. Na kompost nepatří materiály živočišného původu, to znamená maso, kosti a mléčné výrobky. Některé produkty ale do kompostu nepatří. Papír a textilie - nerozkládají se.

Jak často přehazovat kompost?

Kompostování je aerobní proces, tedy potřebuje kyslík. Kyslík do kompostu dodáme pravidelným přehazováním kompostu. Ideálně alespoň 2x za rok na jaře a na podzim. Pro tyto účely jsou nejlepším nástrojem vidle.

Vlhkost kompostu

Kompost by neměl být příliš mokrý ani příliš suchý. Pokud dodržujeme správnou skladbu a mícháme „hnědé se zeleným“ (uhlíkaté materiály s dusíkatými), přirozeně bychom měli dosáhnout optimální vlhkosti. Pomůže nám pěstní zkouška, kdy kompost zmáčkneme v dlani. Pokud nám mezi prsty poteče voda, je příliš mokrý. Pokud se naopak v ruce drolí, je příliš suchý.

Žížaly a kompostování

Kompostování se žížalami probíhá po celý rok. Vermikompostér můžete mít vevnitř i venku. Důležité je zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 °C a správnou vlhkost substrátu. V zimě je tedy nutné nenechávat vermikompostér venku bez izolace, aby nepromrzl, v létě ho nevystavovat přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání.

Správně probíhající proces vermikompostování nezapáchá. Pokud ano, děláte někde chybu. Dejte žížalám čas na zabydlení a rozmnožení, nezahlcujte je potravou hned ze začátku. To, že jsou žížaly zabydlené, poznáte tak, že potravu, kterou jim dáte, začnou zpracovávat rychleji a vy je tak budete moci krmit častěji. Pokud je materiál ve vermikompostéru příliš suchý, vlhkost zvýšíte jeho navlhčením, například pomocí rozprašovače. Kompostér ale nesmí ani přeschnout.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Vermikompostování

Přelézání žížal z patra do patra souvisí s oddělováním žížal od kompostu. Jakmile je první patro ze ¾ plné, je čas na sklizeň. Žížaly v něm přestaneme krmit a necháme jim pár týdnů, aby zpracovaly všechny zbytky. Čerstvý bioodpad mezitím putuje do nového patra (s nově založenou podestýlkou).

To můžeme umístit:

nad plné patro, které chceme sklízet -⁠ žížaly přelezou za čerstvým bioodpadem směrem nahoru, ale chce to trpělivost.
pod plné plné patro, které chceme sklízet -⁠ žížaly přelezou směrem dolů. Výhodou je, že takto můžeme využít i působení světla.

Další možností je vybrat všechen vermikompost i s žížalami na podložku a vytvořit si opět hromadu/pyramidu/kupičku jako v kompostárně. Žížaly vlivem suchého vzduchu a světla utíkají směrem dolů, a tak je možné z povrchu shrabávat kompost.

Co dělat, když žížaly zmizí?

Především v důsledku příliš vysoké teploty během letních měsíců mohou žížaly uhynout. Jejich křehká schránka se rozloží v kompostu, což může způsobovat nepříjemný a hnilobný zápach. Nyní nezbývá než obsah vybrat a kompostér vyčistit. Co dělat, když neteče žížalí čaj? Mohlo by to být poctivěji založenou podestýlkou, která byla vytvořena vespod - ta nejprve musí prosáknout a pak pustí čaj. Někomu se spouští čaj později, třeba až za 6 měsíců. Případně zkontrolujte, jakou máte skladbu bioodpadu - jestli je to mix slupek ovoce a zeleniny a jestli tam třeba nedáváte nějaký materiál s vyšší savostí. A také jaké množství bioodpadu.

Názory na ředění žížalího čaje se dost rozcházejí. Některé zdroje uvádějí 1:1, jiné zase třeba 1:10.

Plíseň a vermikompostování

Pavučinková plíseň se obvykle vyskytuje v několika prvních týdnech v souvislosti s vyšší vlhkostí a zahříváním bioodpadu. Brzy se však ve vermikompostéru vytvoří to správné mikroklima a pavučinky se přestanou vyskytovat. Doporučujeme každý den na 15 min pootevřít víko a nechat odvětrat. Jejich přítomnost je zcela v pořádku. Jsou to další přirození půdní živočichové, rozkladači organických zbytků.

Jak se zbavit mušek?

Mušky všeho druhu mají rády vlhkost, proto je dobré vermikompostér trochu vysušit. Osvědčila se nám pilinová terapie, kdy piliny zapracujeme v rukavicích do kompostu a následně nasypeme i souvislou cca 2 cm vysokou vrstvu na povrch, což zabrání muškám vlétat a vylétat. Nicméně aplikování pilin nebo natrhaného kartonu je spíše prevence.

Stejně tak je důležité pravidelně odlévat žížalí čaj a udržovat sběrnou nádobu na čaj „čistou“ - dlouho stojící čaj v nádobě může být lákavou líhní pro hmyzáky. Dále doporučujeme otírat víko zevnitř, kam některé mušky kladou vajíčka.

Pokud je mušek příliš, chce to radikální zákrok. Vyberte celý obsah vermikompostéru, včetně žížal, a dejte jej do nádoby s víkem (například 10 l plastový kbelík) s pár menšími dírami na přísun kyslíku. Tento kýbl se odstaví na pár týdnů, mušky vyhynou, žížaly přežijí, jen je kontrolujte každý den. Žížaly v prvních dvou dnech odeberte - vylezou si nahoru pod víko, tak to jde snadno. Mezitím je potřeba vermikompostér zcela vyčistit, nejlépe osprchovat a ideálně pořídit novou násadu žížal.

Bokashi kompostování

Jedná se o anaerobní fermentaci organických zbytků. Efektivní mikroorganismy ve směsi Bokashi se aktivují, když navlhnou. Následně pak fermentují organický odpad. V praxi to znamená, že organické zbytky prokládáme vrstvou směsi Bokashi, kterou vždy v nádobě stlačíme pomocí pěchovadla, aby se vyhnal vzduch a byly tak připraveny vhodné podmínky pro anaerobní fermentaci.

Co můžeme zpracovávat pomocí Bokashi?

V podstatě vše, co může kvasit, je vhodné umístit do Bokashi nádoby. Proto je tato metoda nejvhodnější a ideální pro zpracování organických zbytků, které vznikají při přípravě jídla v naší kuchyni.

Jaký výstup získám metodou Bokashi?

Metoda Bokashi je založena na anaerobním fermentování organických zbytků, tedy bez přístupu vzduchu. Nejedná se o klasické aerobní kompostování a výstupem není tmavě zbarvený kompost, jako jej známe ze zahradního kompostéru. Kromě pevného Bokashi hnojiva získáváme také tekutý výluh / fermentační tekutinu, která se z Bokashi nádoby stáčí kohoutkem. Měl by se objevit zhruba po 14 dnech od zahájení plnění nádoby. Následně jej můžete stáčet každých 3-5 dní. Tvorbu výluhu může ovlivnit více faktorů, jako např. vlhkost vkládaného materiálu nebo vnější teplota prostředí.

Co když se v Bokashi objeví plíseň?

Plíseň se může objevit ve dvou podobách - bílá a černá. Bílá plíseň může znamenat, že Bokashi nádobu plníte pomalu a je v ní hodně vzduchu. Tato plíseň je prospěšná a podporuje proces rozkládání. Pokud vás ale její přítomnost trápí, můžete na vrchní vrstvu směsi Bokashi položit kus silného papíru, který zabrání jejímu šíření.

Tmavá plíseň se obvykle objeví, když se při Bokashi metodě něco nedělá správně. Možná, že Bokashi nádoba nebyla dostatečně uzavřená, přidávali jste málo nebo nepravidelně směs Bokashi, anebo jste třeba zapomněli odčerpávat fermentační tekutinu. V takovém případě obsah kompostéru vyprázdněte, ideálně do nějaké náhradní nádoby s víkem, a přidejte stejné množství směsi Bokashi, aby pomohla zpracovat vaše organické zbytky. Navíc se doporučuje tento materiál zasypat půdou a nechat 4 týdny stát.

Klíčový moment pro výstupní materiál z Bokashi nastává, jakmile jej zakopete do půdy na zahradě nebo do zahradního kompostéru, kde se tento materiál rychle rozpadne a rozloží. Většinou v řádu několika dnů až týdnů (obvykle se uvádí 1-2 týdny), což závisí mimo jiné i na teplotě a ročním období. Půdu obohatí a v zahradním kompostéru působí jako urychlovač kompostu.

Jak vybrat kompostér

Pokud máte velkou zahradu, na které neřešíte každý centimetr čtvereční, můžete kompostovat i volně na hromadě. Výhodou tohoto způsobu je, že nejste omezení objemem kompostéru a velikost vaší hromady závisí pouze na množství materiálu, který vaše zahrada (a kuchyň) vyprodukuje. Ke kompostovanému materiálu máte snadný přístup a můžete ho kdykoliv jednoduše přeházet a promíchat. Nevýhodou této varianty je, že materiál na povrchu a na okrajích hromady snadno vysychá. Dalším problémem může být nepříliš estetický, neuspořádaný vzhled kompostu.

Proto dává většina zahrádkářů (hlavně na menších zahradách) přednost kompostování ve speciálních boxech, které mohou být vyrobené z různých materiálů, například ze dřeva, pletiva nebo plastu.

Funkčnost kompostéru je daná splněním několika důležitých faktorů, podle nichž byste se při výběru měli orientovat:

Objem kompostéru zvolte podle množství materiálu, které potřebujete zkompostovat. Jako minimální se ale doporučuje objem 1 m³, který zaručuje, že budou moci správně proběhnout všechny fáze kompostovacího procesu včetně prohřátí celého objemu kompostéru a jeho hygienizace.

Typy kompostérů

Mezi typy kompostérů patří modulární kompostér JERY, masivní dřevěný kompostér nebo zateplený otočný kompostér JORA. Prakticky nezničitelný je drátěný kompostér GABI.

Kompostér si můžete snadno sami vyrobit.

Jak nastartovat tlení?

Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat, což je způsobené vysokou aktivitou mikroorganismů. Tato tzv. termofilní fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k tzv. hygienizaci kompostu, při které se zničí semena plevelů i zárodky chorob. Po dosažení maxima začne teplota zase pozvolna klesat.

Aby proběhl proces hygienizace správně, je potřeba přidat do kompostu najednou větší množství materiálu. Ten si můžete shromažďovat postupně. Vlivem intenzivního tlení, které tímto způsobem nastartujete, si materiál sedá a snižuje se přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehoďte a znovu promíchejte. Pro zrychlení procesu kompostování můžete zkusit přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.

Během procesu kompostování byste měli sledovat několik základních faktorů: Důležitá je správná vlhkost, kterou určíte vlhkoměrem. Další veličina, bez níž se proces kompostování neobejde, je vzduch. Bakterie a houby, které se na rozkladu organického materiálu zásadním způsobem podílejí, potřebují ke své práci obrovské množství kyslíku. Sledovat byste měli také teplotu, kterou snadno změříte pomocí teploměru určeného speciálně k měření teploty půdy a kompostu. Vyšší teplota materiálu v počátečních týdnech po založení kompostu je žádoucí a je důkazem dobrého průběhu kompostování.

Jakmile vaše zahrada kompost okusí, nebude chtít jinak. Co může být lepšího než vlastnoručně vyrobené organické hnojivo obsahující humidové kyseliny, které pomáhají vázat živiny? Zralým kompostem proto hnojte zejména plodiny náročné na živiny. Jinak ho na zahradě můžete aplikovat prakticky kamkoliv.

Nezralý kompost, použijte jako tzv. nastýlku, která potlačuje růst plevelů a do půdy se nezapravuje. Během sezóny dozraje na místě a teprve na podzim ji do půdy zapracujete.

Kompostování v bytě

V bytových prostorách je ideální využít vermikompostér s žížalami, nebo bokashi kompostér na mikrobiální bázi. V exteriéru doporučujme použít uzavřený plastový kompostér, případně otevřené kompostovací silo. Ideální pomůckou na sběr bioodpadu z kuchyně je koš na bioodpad. Vybrat si dnes můžete už z různých velikostí a designů. Ten jednou za týden vyneseme do kompostu.

Doba kompostování

Od 24 hodin v elektrickém kompostéru GG02, přes několik týdnů ve vermikompostéru až po 1 rok v otevřeném kompostovacím sile. Průměrná doba zkompostování v nejprodávanějších kvalitních, uzavřených, plastových kompostérech.

U tradičního zahradního kompostu můžete půdu využít například od 6 měsíců do 2 let. Kompostovací proces u vermikompostéru trvá cca 4-6 měsíců, u bokashi kompostéru cca měsíc.

Kdy je kompost hotový?

Hotový kompost má tmavou barvu. Když se rozprostře v ruce, neměl by být cítit zápach po hnilobě, ale spíše jako lesní půda. Materiál by měl být dobře rozložený a není vidět… Kompostování je činnost, kterou by měl zvládnout každý zahradník, který se stará o dobrý stav rostlin na své zahradě. Tvorba kvalitního kompostu trvá poměrně dlouho, ale proces můžete urychlit pomocí vhodných přípravků.