Pěstování kávovníku doma je fascinující cesta, která vás odmění krásnou rostlinou a časem možná i vlastními kávovými zrny. Ačkoli to může znít složitě, s pomocí tohoto návodu to zvládnete. Ještě předtím, než se podíváme jak pěstovat kávovník, pojďme se podívat na to, o jakou rostlinu vlastně jde. Kde ji najdeme, proč a co pro svůj růst potřebuje.
Kávovník (lat. Coffea) řadíme mezi ovocné dřeviny, vyskytující se v podobě keře či nevysokého stromku. Kávovník řadíme do čeledi mořenovitých (Rubiaceae), kam patří i náš svízel a mařinka vonná. Je stálezelený, což znamená, že na zimu se nezbavuje listů. Rostlině se výborně daří v subtropickém a tropickém pásmu, tzv. Kávovém pásu. Na tomto území má totiž kávovník ideální poměr vlhka a tepla. Nejvíce se mu daří v teplotě mezi 18 - 22 °C. V Kávovém pásu navíc teplota většinou neklesá pod 10 °C ani v noci.
Kávovníku neprospívá přímé slunce. Farmáři tak rostliny musí schovávat do stínu banánovníků nebo kukuřice. Všechny zmíněné faktory a mnohé další ovlivňují kvalitu výsledných plodů a tedy i chuť výsledného šálku espressa nebo filtrované kávy. Ty nazýváme kávové třešně. Jsou to malé kuličky červené nebo v některých případech i žluto-oranžové barvy, které dozrávají překvapivě dlouho - 9 až 14 měsíců. Ty zemědělci sklízí třeba i několikrát ročně, záleží na poloze konkrétní plantáže. Obvykle každá třešinka obsahuje dvě, k sobě otočená, kávová zrna. První úroda se obvykle zadaří po 3 až 4 letech.
Kávovník není na pěstování náročný, nejlépe se mu bude dařit na světlém stanovišti, kam nedopadají přímé sluneční paprsky, které by jej poškodily. Snese podmínky, které máte u vás doma, i když nebydlíte zrovna mezi obratníky raka a kozoroha. Nevadí mu sušší vzduch ani méně světla.
Pokud s pěstováním kávovníku teprve začínáte, doporučujeme vybrat arabiku. Získejte semena nebo rostlinku: Čerstvá kávová zrna můžete sehnat ve specializovaných obchodech se semeny.
Čtěte také: Jaký je rozdíl mezi substrátem a kompostem?
Vyhovuje mu výživná kyselá zemina bez příměsi vápna, které by ho určitě zahubilo. Nejlepší je substrát ve složení 2 díly rašeliny, 1 díl kompostu a 1 díl písku. Substrát: Kávovník potřebuje dobře propustnou půdu. Květináč: Vyberte květináč s drenážními otvory.
Kávovník potřebuje jasné, rozptýlené světlo. Ideální je okno orientované na východ nebo západ. Ideální teplota pro pěstování kávovníku je v zimě v rozmezí 15-20 °C, (neměly by klesnout pod 10 °C), během léta rostlině nejvíce prospívají teploty nad 20°C, lépe však kolem 28 °C. Nevyhovuje mu suchý vzduch a průvan. Rostlině prospívá rosení. Zejména starší rostliny kávovníku jsou citlivé na změnu stanoviště.
Podle svěšených listů poznáme, že je čas na zalití rostliny. Rostlinu v květináči postavíme do větší nádoby a řádně ji prolijeme vodou, ve které ji necháme stát zhruba půl hodiny, poté vodu slijeme. Zalévat lze i klasicky, ale v žádném případě nesmíme rostlinu přelévat - trvale mokré kořeny hnijí, kávovník nemá výživu a začnou mu opadávat listy. Jednou za 14 dnů je vhodné kávovník přihnojit tekutým hnojivem.
Při přesazování je proto vhodné vysypat dno pěstební nádoby keramzitem. Nezapomeňte na drenáž na dně květináče. Rostliny přesazujeme v době, kdy nerostou, malé i dvakrát ročně, větší jednou.
Léto je ideální období, kdy kávovníku můžete dopřát trochu „dovolené“ mimo interiér. Teplé počasí a delší dny mu poskytnou podmínky, které nejvíce připomínají jeho přirozené prostředí.
Čtěte také: Drenáž pro záhony
V létě můžete kávovníku vytvořit prostředí, které mu dodá energii a podpoří jeho růst. Ať už ho necháte venku, nebo ho umístíte do skleníku, důležité je udržet správné světelné a teplotní podmínky.
Pěstitelé se mohou setkat se zasycháním okrajů, žloutnutím a opadáváním listů. Hnědé špičky listů: Nejčastěji kvůli suchému vzduchu. Žluté listy: Může jít o přelévání nebo nedostatek živin. Škůdci: Nejčastěji svilušky nebo mšice. Pomalý růst: Kávovník může trpět nedostatkem světla.
Je to způsobováno převážně fyziologickými vlivy, tj. vážnějšími chybami v pěstování a náhlými změnami teploty či vlhkosti vzduchu a substrátu, změnami osvětlení, případně i nedostatkem některých prvků ve výživě. Pravidelně opadávají (u starších rostlin) listy ke konci zimy, i při dodržení všech pěstebních doporučení.
Opadávají-li a žloutnou listy, vždy nejprve zkontrolujte kořeny. Jsou-li poškozené, či dokonce zahnívají-li, odstraňte je a kávovník přesaďte do nového substrátu (vláknité rašeliny s přídavkem drceného dřevěného uhlí, případně písku) a do přiměřeně velkého květináče s dostatečnou drenáží.
Pokud o kávovník správně pečujete, první květy můžete očekávat za 3-4 roky. Bílé, vonící květy se objeví na jaře. Nečekejte ale hned velkou úrodu. První úroda se obvykle zadaří po 3 až 4 letech. Mezi březnem a květnem se objevují květy ve formě žlutobílých květů. Po odkvetení nechte kávovník oddechnout a omezte zalévání a hnojení. Za 9 až 14 měsíců po opadání dozrávají plody - třešinky. Ty obsahují dvě semena (kávová zrnka), která můžete opět zasadit a začít pěstovat další keříky. Případně - pokud máte keříků více - si připravit malou kávičku. Jen pro představu, pro přípravu jednoho šálku espressa (7 gramů) budete potřebovat zhruba 52 zrnek kávy, tedy plody 26 třešinek.
Čtěte také: Složení výsevního substrátu pro ekologické zemědělství
1. Vypěstovaná zrna můžete použít k přípravě vlastní domácí kávy.
2. Získaná semena můžete využít k vypěstování dalších rostlin. Vyberte největší a nejzdravější zrna, která namočíte na 24 hodin do vody, a postupujte podle návodu na sázení.
3. Pokud se rozhodnete část semen nevyužít k další výsadbě nebo přípravě kávy, můžete je přeměnit na přírodní hnojivo. Semena rozemelte nebo rozdrťte a smíchejte s půdou.
tags: #substrát #a #stanoviště #kávovníku