Letošní divoké jaro, s mrazíky a dešti, svědčí neskutečně rychle se šířícím plevelům, buřinám a dalším zeleným nezvaným hostům, které si mezi záhony či hlavami révy rozhodně nepřejeme. Modernímu člověkovi se moc kopat nechce, nabízí se i elegantní řešení - „tekutá motyka“ , jak se u nás ve Vinařském domě říká herbicidním přípravkům.
Přípravky na likvidaci keřů a dřevin pomáhají odstranit nechtěné náletové dřeviny na vaší zahradě či jiném pozemku. Najdete u nás účinné herbicidy určené pro likvidaci dřevitých rostlin, které rychle pronikají až ke kořenům a zajišťují trvalý účinek. Některé přípravky jsou určeny k aplikaci na pařezy odumřelých stromů, jejichž rozklad urychlují a usnadňují tak i následné mechanické odstranění.
Ne vždy jsou náletové dřeviny k zahození. Můžete je využít k zaplnění prostoru, případně je naroubovat a přesadit nebo pro ně najít jiné využití (jako je zkoušení pěstování bonsai). Bohužel mnohdy jsou nálety spíše ke škodě. Stačí jeden rok zanedbat jejich likvidaci a další nebudete vědět co dělat dřív.
Náletové dřeviny můžete vyrýpnout ze země kdykoli, kdy na ně natrefíte. Ale nechejte si práci na jaro nebo podzim. V této době není půda vysušená ani zmrzlá, takže rostlinky vyberete ze země i s kořeny. Pokud byste odstranili jen horní část, ze zbytku vám vždy vyraší nová rostlinka. Je to krapet frustrující, ale když si dáte záležet, vše dobře dopadne. Nejlepší období na jejich odstranění je tedy od 1. listopadu.
Pokud už jsou ale stromy velké, a ptáčci si na nich postavili hnízda, je potřeba k likvidaci přistoupit mimo období od 15. března do 15.
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Nejnáročnějším a nejčastějším je vyrývání a vytrhávání. Dál se dělá sekání a vyřezávání, ale tahle technika je děsně sporná, protože hrozí opětovné obrůstání.
Využít můžete i frézování, které vás náletů zbaví raz dva. Jako bonus získáte promíchanou a prokypřenou vrchní vrstvu půdy. Tento krok vám usnadní další péči o dané místo a vdechnete mu nový život.
Protože nechcete otrávit sebe ani nikoho jiného, musíte být opravdu obezřetní a postupovat podle návodů. Nejčastěji se používají herbicidní postřiky, které jsou přímo určené k likvidaci nežádoucích výrůstků. Invazivní dřeviny pak lze likvidovat injektáží herbicidu do navrtaných děr v kmeni. Ale to už je metoda určená pro větší stromy.
Přírodní herbicidy, které můžete použít je: kyselina octová a solný roztok.
Pokud se chcete vydat vyloženě ekologickou cestou a na zahradě máte mladé a hubené výmladky, nasaďte si sem ovce, nebo sem nalákejte srny. Ti si rádi na rostlinkách zamlsají. A abyste potlačili růst dalších nezvaných hostů používejte přírodní mulč. Ten brání slunci, aby prostoupil k půdě a rostlinám.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Štěpkování je vhodný doplněk k ekologické rekultivaci vaší zahrady. Pomocí štěpkovače lze zlikvidovat pořezané nálety a větve stromů do průměru až 8 cm. Na místě se tak vyrobí vysoce kvalitní čerstvá štěpka přímo z vašeho porostu, kterou lze dále použít na úpravu zahrady.
Můžete mulčovat nově zasazené užitkové stromy a keře, štěpku zapravit do hlíny a tím ji obohatit o živiny, případně si štěpkou mulčovat záhonky. Štěpkování lze úspěšně použít tam, kde například není možné větve spálit a kvůli objemu celých větví není odvoz do ekodvora rentabilní nebo technicky možný.
V současné době se výrazně zvýšila poptávka po přírodních a permakulturních zahradách. Takové zahrady jsou časově mnohem méně náročné a kromě úžasné přírodní podívané na kvetoucí květiny a užitkové rostliny poskytují i zdravou sklizeň. V přírodních zahradách se snoubí krása s užitkem, což je jeden z mnoha důvodů, proč zahodit synteticky vyráběné přípravky určené k ochraně rostlin a rychle se pustit do přírodního zahradničení.
Pokud postupně přetváříte původně okrasnou zahradu, kde jste občas nějakou tu chemii použili, v zahradu přírodní, nenechte se odradit prvními neúspěchy. Po nějaké době pak zjistíte, že zahrada začne fungovat i bez obrovského vypětí sil věnovaných péči o ni, že obojživelníci, kteří osídlili přírodní jezírko, potlačili slimáčí populaci, která vám dosud drancovala zeleninové záhony, a že díky včelám opylujícím ovocné stromy každý rok sklízíte stále více ovoce.
Každý materiál, který vzniká při údržbě zahrady, má na zahradě své místo. Stejně jako kuchyňský odpad, který může spolu s posečenou trávou a shrabaným listím skončit v zahradním kompostu. Z podzimního listí se dá vyrobit kvalitní listovka, která nahradí neekologicky těženou rašelinu. Posečenou trávou můžete zamulčovat záhony. Pokud vám z prořezu dřevin zbudou větve, rozdrťte je ve štěpkovači a vyrobte si materiál k pokrytí cestiček nebo štěpkou rovnou nahraďte mulčovací kůru.
Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu
V ekologické zahradě se snažte upřednostňovat především naše domácí druhy rostlin. Pokud použijete druhy nepůvodní, rozhodně by neměly být expanzivní a šířit se nekontrolovatelně do krajiny, kde by vytlačovaly původní květenu.
Pro pěstitele kulturních rostlin jsou výskyty mšic stále vážnou hrozbou, a to jak z hlediska přímých škod sáním, tak samozřejmě i z hlediska přenosu rostlinných virů. Škůdcům letos opravdu přeje počasí a díky tomu se opět přemnožili obaleči, mšice, svilušky či dřepčíci. Ačkoliv škodlivý hmyz je potravou pro další živočišné druhy, pro naše zahrady představuje hotovou pohromu, které bychom se rádi zbavili nejlépe v prvopočátku. Neznamená to ovšem, že hned po zimě vyrazíme na zahrady ověšeni přípravky proti škůdcům a začneme bezhlavě postřikovat květiny, keře i stromy ve snaze vyhnat, a ještě lépe zlikvidovat všechny "breberky", které se rozhodly přiživit se na našich výpěstcích. Pokud už budeme likvidovat, musí v tom být systém a řád. Prvním úkolem je určit, jaké druhy škůdců se nám na zahradě objevily. Znamená to si zahradu důkladně projít a prozkoumat každou rostlinu, každý lísteček a hledat škůdce.
Tyto přípravky se aplikují ve formě tablet, postřiku nebo zálivky přímo ke kořenovému systému rostliny. Ta je schopna si látky v přípravku obsažené rozvést svým pletivem a vytvořit tak komplexní ochranu před škůdci. Škůdci totiž, jakmile začnou sát mízu rostlin, nasají i systémový přípravek, který je spolehlivě zahubí.
Ve skleníku najdeme nejčastěji slimáky, které přitahuje vlhké a teplé "podnebí" skleníků a fóliovníků. Jsou velmi nebezpeční a neuvěřitelně žraví škůdci a rozhodně je na místě je vypudit od naší zeleniny i okrasných rostlin.
Důležité je, abychom své rostliny sledovali a zasáhli dříve, než se škody rozšíří.
tags: #jak #ekologicky #zlikvidovat #nálety #rostlin