Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR: Statistiky a trendy

Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejňuje Roční zprávu o provozu elektrizační soustavy ČR za rok 2024 v souladu s § 17 odst. 7 písm. m) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Údaje obsažené v této zprávě jsou určeny především pro státní orgány či instituce v rámci ČR nebo Evropské unie a odbornou veřejnost. ERÚ v této zprávě uvádí všechna dostupná provozně technická data, která představují fyzické toky elektřiny.

Roční zpráva o provozu elektrizační soustavy ČR za rok 2024 navazuje na zprávy vydané v předchozích letech a přináší informace o základních ukazatelích elektroenergetiky za rok 2024 včetně jejich vývoje za posledních deset let.

Jednotlivé kapitoly obsahují statistická data o bilanci, výrobě a spotřebě elektřiny podle příslušných kategorií včetně výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla. Zpráva dále obsahuje vyhodnocení instalovaného výkonu ES ČR, přeshraničních toků elektřiny, některá krajská vyhodnocení a tarifní statistiky.

Roční zpráva za rok 2024 vychází z dat zprávy za IV. 2019-2023, a to zejména v souvislosti s aktualizací dat OTE, a.s., či opravami zjištěných chyb. Na základě podkladů od provozovatelů distribučních soustav jsou ve zprávě zahrnuty i údaje týkající se nelicencovaných výroben, které jsou propojeny s distribuční soustavou, a to za roky 2020 až 2024. Jedná se o instalovaný elektrický výkon a dodávky elektřiny do distribuční soustavy.

Čtěte také: Výroba elektřiny z OZE

Výroba elektřiny je u výše uvedených výroben odhadnuta pouze pro fotovoltaické, větrné a vodní elektrárny jako součin instalovaného výkonu dané výrobny a průměrné hodnoty výroby na jednotku výkonu ve stejném kraji, měsíci a výkonové kategorii vykazujících licencovaných výroben. Pouze v kapitole 5.6, která shrnuje údaje za fotovoltaické elektrárny, je přidán řádek s údaji za nevykázaná data fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem nad 50 kW, údaje nejsou zahrnuty v celkovém součtu hodnot za FVE.

Celková výroba elektřiny brutto v roce 2024 dosáhla hodnoty 73,9 TWh, což představuje meziroční pokles o 3,1 TWh (-4 %) proti roku 2023. Největší meziroční změnu výroby elektřiny brutto zaznamenaly parní elektrárny, které vyrobily meziročně o 3,2 TWh méně (-9,6 %), zatímco jejich instalovaný výkon zůstal téměř beze změny (-0,3 %).

Výroba elektřiny klesla také u přečerpávacích elektráren o 0,1 TWh (-13,4 %), u jaderných o 0,7 TWh (-2,3 %) a u paroplynových elektráren o 53 GWh (-2,5 %). Výroba elektřiny brutto naproti tomu nejvíce vzrostla u fotovoltaických elektráren o 0,7 TWh (+24,1 %). Více vyrobily také vodní elektrárny o 0,3 TWh (+12,6 %), větrné elektrárny (+2,2 %) a plynové a spalovací elektrárny (+1,9 %).

Výroba elektřiny brutto z obnovitelných zdrojů vzrostla meziročně o 1,2 TWh (+10,8 %). Klesla výroba elektřiny z bioplynu a skládkového plynu o 36 GWh (-1,4 %). U ostatních obnovitelných zdrojů výroba elektřiny proti roku 2023 vzrostla, největší nárůst zaznamenala u fotovoltaických elektráren o 0,7 TWh (+24,1 %). U velkých vodních elektráren (s instalovaným výkonem nad 10 MW včetně) vzrostla výroba o 258 GWh (+21,8 %) a u malých vodních elektráren o 40 GWh (+3,4 %).

Tuzemská brutto spotřeba elektřiny za rok 2024 klesla na hodnotu 67,2 TWh (-0,9 %). Stejně jako v předchozích letech, bylo i v roce 2024 záporné saldo importu a exportu elektřiny, které za celý rok činilo 6,7 TWh. To představuje meziroční pokles o 2,5 TWh (-27,5 %).

Čtěte také: Složení ekologické zubní pasty

V roce 2024 zaznamenalo Česko rekordně nízkou výrobu elektřiny: podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyrobilo Česko 74 TWh elektřiny, což je nejméně od roku 2000, kdy byla do provozu uvedena jaderná elektrárna Temelín. Výroba elektřiny očištěná od energie potřebné na provoz samotných zařízení představovala 69 TWh, což představuje meziroční pokles o 3,9 %.

Celková spotřeba elektřiny v Česku činila v minulém roce 58 TWh, což ukazuje meziroční pokles o 0,6 %. Ten podle ERÚ způsobil útlum spotřeby několika podniků, které přerušily provoz. Největší část vyrobené elektřiny spotřeboval již tradičně průmysl (34 %) a domácnosti (31 %).

Největší podíl na výrobě měly jako i v minulých letech parní, tedy uhelné elektrárny, které pokryly stejně jako jaderné přibližně 40 % čisté výroby elektřiny. Meziročně došlo k poklesu výroby a to nejvíce právě u uhelných elektráren.

Česko v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů ale i přes rozvoj solárních elektráren dlouhodobě zaostává a podle analýz vyrábí celkově nejméně obnovitelné elektřiny v rámci EU, přibližně 13 % ročně. Příčinou je i malá a dlouhodobě stagnující výstavba větrných zdrojů. Důvodem jsou zdlouhavé povolovací procesy i odpor veřejnosti.

Podle údajů Eurostatu z prvního čtvrtletí roku 2025 vzniklo 42,5 % vyrobené elektřiny v EU z obnovitelných zdrojů energie. To znamená ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2024 pokles o 4,3 procenta.

Čtěte také: Výroba šetrných mycích prostředků

Mezi zeměmi EU mělo v prvním čtvrtletí roku 2025 nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů na čisté vyrobené elektřině Dánsko s 88,5 %, následované Portugalskem (86,6 %) a Chorvatskem (77,3 %). V 19 zemích EU se podíl obnovitelných zdrojů energie na čisté výrobě elektřiny v prvním čtvrtletí roku 2025 snížil ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2024, což vedlo k významným změnám v pořadí. Souviselo to s poklesem výroby vodní a větrné energie.

Ze zemí mimo Evropskou unii je markantní podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny na Islandu a v Norsku, kde se blíží 100 %.

V rozvoji OZE totiž ČR prospalo dekádu. Například ve větrných elektrárnách získáváme jen jedno procento elektřiny. Sousední Polsko čtrnáct. Problémem je i stagnace rozvoje malých vodních elektráren či dramatický propad nových instalací domovních fotovoltaik. To, že Česko výrazně zaostává ve výrobě elektřiny z větrné energie chce vláda změnit díky novému zákonu o akceleračních zónách.

Obnovitelné zdroje energie jsou nadále nejrychleji rostoucím zdrojem elektřiny. Přírůstek je tažen především solárními elektrárnami, kterých bylo instalováno za rok 2024 celkem 967 MWp instalovaného výkonu. Výkon solárních elektráren v České republice tak zaznamenal přibližně 28% nárůst instalovaného výkonu na celkových 4 430 MWp.

S rostoucím instalovaným výkonem OZE roste i počet hodin se zápornou nebo nulovou cenou elektřiny, rok 2024 byl v tomto ohledu rekordní a přinesl jich 361. Jedná se tak o problém, se kterým se budou muset nové instalace vypořádat. Kromě záporných cen elektřiny představuje výzvu i posílení elektroenergetické soustavy a především pak té distribuční, jejíž kapacita je na většině míst v ČR vyčerpána.

V roce 2024 Česko podle dat ERÚ vyvezlo nejvíce elektřiny na Slovensko (2 966,2 GWh), následovalo Rakousko (2 127,4 GWh). Nejvíce jsme naopak dováželi z Německa (2 284,2 GWh) a Polska (1 944,7 GWh).

V roce 2024 se na krátkodobých trzích zobchodovalo rekordních více než 51 % tuzemské spotřeby elektřiny. V minulém roce došlo navíc na tzv. vnitrodenním trhu s elektřinou ke změně: spuštěna byla patnáctiminutová obchodovací perioda. Elektřinu je tak možné prodávat a kupovat flexibilněji než v hodinových intervalech, jak tomu bylo dřív.

Přehled evropské elektroenergetiky

Podle nejnovějších analýz představoval rok 2024 pro evropskou energetiku zlom. Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů poprvé dosáhl 47 % celkové výroby v EU. Jádro se na produkci elektřiny podílelo téměř 24 %, uhlí necelými 10 % a plyn 15 %.

V meziročním srovnání nejvíce ze všech zdrojů narostl výkon solárních elektráren a sice o téměř 22 % oproti roku 2023, z obnovitelných zdrojů si ale největší podíl na výrobě v Evropě drží vítr. Data platformy Wind Europe ukazují, že v roce 2023 došlo k rekordnímu nárůstu instalovaného výkonu větrných elektráren napříč EU.

Ačkoli rychle roste počet tzv. offshore elektráren, tedy větrných turbín na moři, absolutní většina nových instalací vzniká stále na pevnině. Nejvíce nových větrných elektráren vzniklo Německu a v Nizozemsku, které více vsadilo právě na offshore elektrárny.

I přes rekordní nárůst větrných instalací by ale EU potřebovala tempo výstavby urychlit a ročně instalovat přibližně 33 GW výkonu pro dosažení klimatických cílů do roku 2030. Řada států ale dosud spoléhá i na velký podíl stabilních zdrojů, jako je domácí uhlí. To tvoří velkou část energetického mixu Německa, Polska, ale i Bulharska.

Výroba elektřiny ze slunečního záření (11 %) v roce 2024 poprvé předstihla výrobu z uhlí (10 %) a větrná energie (17 %) již druhým rokem po sobě vyrábí více elektřiny než plyn (16 %). Silný růst solární energie spolu s oživením vodní energie posunul podíl obnovitelných zdrojů na téměř polovinu výroby veškeré elektřiny v EU (47 %). V roce 2024 se ze všech typů fosilních paliv vyrobilo 29 % elektřiny v EU.

Solární energie roste ve všech zemích EU a více než polovina z nich nyní nemá ve svém energetickém mixu buď žádnou uhelnou energii, nebo je její podíl nižší než 5 %. Uhlí kleslo z pozice třetího největšího zdroje energie v EU v roce 2019 na šesté místo v roce 2024, čímž se konec tohoto nejšpinavějšího fosilního paliva přiblížil na dohled. Výroba elektřiny z plynu v EU rovněž klesá již pátým rokem v řadě (-6 %), a to i přes velmi malé oživení poptávky po elektřině (+1 %).

Díky prudkému nárůstu výroby energie z větrných a solárních elektráren se od energetické krize snížila závislost EU na dovozu fosilních paliv a její vystavení kolísavým cenám. Analýza organizace Ember zjistila, že bez nových větrných a solárních kapacit přidaných v posledních pěti letech by EU musela dovézt dalších 92 miliard kubických metrů fosilního plynu a 55 milionů tun uhlí, což by stálo 59 miliard eur.

Budoucnost energetiky v ČR

Česká energetika předpokládá odchod od uhlí, náhradní zdroj ale zatím nestojí. Pokud dojde k plánovanému odstavení uhelných elektráren bez náhradních zdrojů, může to mít vážné důsledky pro stabilitu dodávek elektřiny. Podle analýzy ČEPS bude pokles výroby z uhlí, které nyní pokrývá přibližně 40 % čisté výroby elektřiny, znamenat nedostatek domácí produkce a nutnost dovozu.

Podle dokumentu Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040 od ČEPS, jsou nyní klíčovým stabilizačním prvkem soustavy uhelné elektrárny, jejich role se ale výrazně sníží pravděpodobně už kolem roku 2030 kvůli rostoucí ceně emisní povolenky a celkovým nákladům dekarbonizace.

Dokument představuje dva možné scénáře vývoje, u obou je ale třeba počítat s přestavbou některých zdrojů na plynové a s větším importem elektřiny ze zahraničí. ČEPS také upozorňuje na možné problémy se zdrojovou přiměřeností v roce 2035 v rozsahu překračujícím normu spolehlivosti i přes vysoký předpokládaný objem importu.

Na lednové debatě týdeníku Euro zmínil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, že by Česko mohlo cílit na 90 % vlastní výroby elektřiny a zbytek by do budoucna pokrýval dovoz. Jako přechodové médium pro dobu, kdy Česko nebude produkovat elektřinu z uhlí, ale zároveň nebude mít dostatečný výkon jaderných či obnovitelných zdrojů, uvádí ministr plynové elektrárny. Stejný scénář předpokládá i dokument ČEPS.

Česku by v dlouhodobém horizontu pomohla větší flexibilita a robustní mezinárodní propojení sítí. Pokud by uhelné elektrárny byly odstaveny v dřívějším termínu, Česko by se muselo vypořádat s nedostatkem instalovaných zdrojů a pravděpodobně by spoléhalo právě na dovoz. Otázka je, zda budou mít jiné evropské země dostatečnou kapacitu k exportu.

Klíčovou roli bude do budoucna však hrát jaderná energetika. V Dukovanech mají vyrůst dva nové jaderné bloky: „Harmonogram pro nové dva jaderné bloky v Dukovanech zní konec roku 2039 pro uvedení do provozu bloku č. 6. Toto je ambiciózní cíl. Je to ale termín, který bude požadovat Elektrárna EDU II ve svém kontraktu se společností KHNP a ta tvrdí, že tento termín splní.

Shrnutí klíčových ukazatelů roku 2024

Rok 2024 lze označit za první zcela pokrizový rok v energetice Evropské unie. Jen málo období poznamenalo evropskou energetiku tak jako právě roky 2021 až 2023. Spotřeba elektřiny i plynu se v těchto letech podstatně snížila, a to kvůli rekordně vysokým cenám komodit. Ty se teprve v průběhu roku 2024 stabilizovaly na úrovních, které zde patrně zůstanou delší dobu.

• Celková výroba elektřiny: 68,7 TWh (-4 %)
• Celková spotřeba elektřiny: 57,9 TWh (0 %)
• Výroba z uhelných zdrojů: 23,7 TWh (-12 %)
• Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny: 18,5 %
• Výroba solárních elektráren: 3,9 TWh (+40 %)
• Průměrná spotová cena: 85 EUR/MWh
• Přeshraniční bilance: 6,43 TWh (-30 %)
• Cena elektřiny pro domácnosti: 2667 Kč/MWh (-22 %)

Energetická ročenka 2024

Report vzniklý ze spolupráce analytického portálu oEnergetice.cz a srovnávacího webu Ušetřeno.cz si proto klade za cíl shrnout v datech vývoj české energetiky za poslední rok a nabídnout čtenářům vysvětlení hlavních milníků a jejich dopadů na firmy a domácnosti. Pomáhá tak lépe pochopit, jak tolik diskutovaná transformace energetiky dopadá na koncové spotřebitele, kteří jsou našimi čtenáři a uživateli.

České zdroje vyrobily v roce 2024 celkem 68,7 TWh. Tento pokles byl způsoben zejména nižší výrobou v uhelných elektrárnách, kdy hnědouhelné elektrárny vyrobily zhruba o 8 % méně elektřiny a černouhelné dokonce o 64 % méně elektřiny než v roce 2023. Snížila se také výroba v jaderných elektrárnách, které v meziročním srovnání do sítě dodaly o 2 % méně elektrické energie. Významně naopak vzrostla výroba solárních elektráren, ty díky nárůstu instalovaného výkonu vyrobily podle dat ENTSO-E o 40,5 % více elektřiny než v roce 2023.

Pokles výroby byl způsoben z velké části pokračujícím snižováním tuzemské spotřeby elektřiny a snížením exportu elektřiny do zahraničí, který poklesl druhý rok v řadě zhruba o třetinu.

Jaderné a hnědouhelné zdroje jsou již tradičně největším zdrojem elektřiny v ČR, když se na celkové výrobě elektřiny podílely 40,8 %, respektive 33,5 %. Na třetí místo se vyhouply solární elektrárny, které svou výrobu navýšily druhý rok po sobě. S podílem 5,7 % na celkové výrobě elektřiny a meziročním nárůstem objemu výroby o více než třetinu tak předčily plynové zdroje, které se na celkové výrobě podílely 5,1 %. Další příčky s podílem mezi 3-4 % na celkové výrobě zaujaly vodní elektrárny, ostatní OZE a biomasa.

Výroba elektřiny v ČR je tradičně nejvyšší v zimních měsících a nejnižší v létě. Kopíruje tak sezónní výkyvy ve spotřebě elektřiny. Rok 2024 dosáhl nejnižší výroby téměř ve všech měsících za poslední roky.

ČR bude v budoucnu nadále spoléhat na jaderné elektrárny, jejichž instalovaný výkon by měl v následujících deseti , zatímco uhelné elektrárny budou od roku 2030 postupně odstavovány. Ačkoliv ČR prozatím nemá stanovený termín odklonu od uhlí, mnozí provozovatelé uhelných zdrojů plánují jejich odstavení z ekonomických důvodů. Po roce 2030 se tak předpokládá, že uhlí bude spalováno především v menších teplárnách či . Plánem současné vlády je prosadit odklon od uhlí do roku 2033.

Očekává se naopak rostoucí výroba obnovitelných zdrojů energie, a to vlivem nárůstu jejich instalovaného výkonu. Výroba fotovoltaických elektráren by se měla dle do roku 2030 zhruba ztrojnásobit a v případě větrných elektráren by měla být přibližně pětkrát vyšší. Výroba plynových zdrojů by se měla zhruba zdvojnásobit.

V následujících letech má podle předpokladů narůstat závislost ČR na dovozu elektřiny ze zahraničí. Ta má okolo roku 2035 dosáhnout svého vrcholu, kdy ČR bude importovat zhruba 20 % své spotřeby elektřiny. Díky dostavbě nových jaderných zdrojů má ale potřeba dovozu elektřiny následně klesat.

Spotřeba elektřiny v roce 2024

Celková spotřeba elektřiny v ČR v roce 2024 stagnovala a nenavázala tak na klesající trend z předchozích let. Čistá spotřeba minulý rok dosáhla 57,9 TWh. Během ledna vzrostla spotřeba elektřiny meziročně o 5 %. Příčinou bylo chladné počasí v prvním měsíci tohoto roku.

Spotřeba elektřiny v ČR dosáhla svého krizového dna v roce 2023, tedy v čase, kdy přetrvávaly důsledky energetické krize, a byla nejnižší za posledních 14 let. Čistá spotřeba činila 57,8 TWh elektřiny, což bylo meziročně o 4,1 % méně. V roce 2024 byla tedy přibližně na stejné úrovni.

V dalších měsících už spotřeba v porovnání s předešlým rokem postupně klesala, a to i při meziročním srovnání. Příčinou bylo opět počasí, které bylo ve srovnání s teplotním průměrem teplejší. Chladnější počasí pak mírně zvyšovalo spotřebu elektřiny až v posledních měsících roku 2024.

Omezování spotřeby energií v Česku pokračuje už dva roky. Kromě počasí k tomu výrazně přispělo také zdražování energií. Úspory přitom byly patrné u všech kategorií odběratelů.

Na datech měsíční spotřeby lze jasně vidět sezónní výkyvy - vyšší spotřebu v zimních měsících a nižší v létě. Od roku 2020 je patrný dlouhodobý pokles, ovlivněný zlepšenou energetickou účinností a úspornými opatřeními, zvláště během vrcholu energetické krize v roce 2022. Spotřeba v roce 2024 zůstala pod úrovní před pandemií (2019), což odráží přetrvávající trendy úspor a změn v průmyslové i domácí spotřebě.

K největšímu poklesu spotřeby v roce 2024 došlo u maloodběratelů, mezi které se řadí malé a střední firmy a domácnosti. Meziroční pokles spotřeby se u této kategorie odběratelů pohybuje kolem hranice 9 %. Na trend úspor naskočili v roce 2024 i velkoodběratelé z vysokého napětí, tedy průmyslové podniky, komerční a logistické areály nebo datová centra. Ty tvoří více jak třetinu celkové spotřeby a dle dat ERÚ klesla jejich spotřeba o více jak 5 %.

Očekávaný vývoj spotřeby v následujících letech

Očekává se, že spotřeba elektřiny v České republice bude v následujících letech stagnovat nebo mírně růst, zejména díky elektrifikaci dopravy a zvýšené poptávce v průmyslových odvětvích, jako je výroba baterií a digitální technologie. Podle by mohla spotřeba elektřiny do roku 2040 vzrůst o 30-76 % ve srovnání s úrovní roku 2022, přičemž konkrétní hodnota závisí na zvoleném scénáři rozvoje. Progresivní scénář například odhaduje nárůst spotřeby včetně ztrát v síti na přibližně 90 TWh v roce 2035 a až 98 TWh v roce 2040.

tags: #výroba #elektřiny #z #obnovitelných #zdrojů #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Praktické tipy pro třídění odpadu
• Projekt pro udržitelnější budoucnost
• Nakládání s nebezpečnými odpady v ČR
• Zndcistujici
• Jaký odpadkový koš pod umyvadlo?