Jak pěstovat hlívu ústřičnou v kompostu

Pěstování hub je snadné a vděčné. Při malé námaze získáte s minimálními prostředky vydatnou, chutnou a zdravou stravu. Houby na rozdíl od rostlin nezískávají energii potřebnou pro svůj růst fotosyntézou ze slunečního svitu, ale z mrtvé či živé organické hmoty.

Z hlediska pěstitele je to výhoda, neboť nepotřebují ke svému rozvoji přímé sluneční světlo. Stačí jim polostín, stín a v některých případech i úplná tma. Třeba žampiony se pěstují v železničních tunelech, jeskyních, protileteckých krytech apod. Houby vám tak snadno porostou i doma v místnostech se severními okny, kam přímý sluneční svit nepronikne.

Výhody pěstování hlívy ústřičné

K nejsnáze pěstovatelným houbám patří hlíva. Je poměrně adaptivní na různé styly pěstování a má dobrou odolnost, takže není tak snadno napadána škůdci či plísněmi jako třeba žampióny, jejichž pěstování je náročnější.

Hlívy lze pěstovat buď intenzivně na substrátu v igelitových pytlích nebo extenzivně na dřevě. Existuje mnoho různých druhů hlív. Nejčastěji se u nás pěstuje hlíva ústřičná, kterou koupíte běžně v supermarketu a která roste v našich podmínkách i ve volné přírodě na dřevě listnatých stromů. Pěstovat lze i teplomilnější hlívu plicní nebo hlívu miskovitou, jejíž menší žluté kloboučky mají příjemnou lehce aromatickou vůni.

Příprava substrátu pro pěstování hlívy ústřičné

Hlíva ústřičná se hodí k pěstování v zimě, na jaře a na podzim, kdy jsou venkovní teploty nízké. Základem pro pěstování je substrát, který necháme prorůst podhoubím. Použít můžeme jakýkoli lignocelulozový materiál: rákos, odpad z pěstování řepky či slunečnice, piliny, skořápky ořechů, kartón, staré knihy apod. Asi nejosvědčenější je pšeničná, žitná nebo řepková sláma, kterou je dobré nařezat (nutné to ale není).

Čtěte také: Bioodpad a žížaly

Dále budeme potřebovat tlustý polyetylénový pytel pokud možno průhledný, abychom mohli později sledovat prorůstání podhoubí. Pytel napěchujeme nahusto substrátem, opřeme ho o zeď nebo postavíme do vysoké nádoby, naplníme vařící vodou, tak aby byla veškerá sláma ponořená, nahoře zavážeme a necháme do druhého dne stát.

Spařením slámy zničíme všechny případné zárodky hub a plísní, které by mohly substrát kolonizovat současně s hlívou. Následující den ušmikneme dva spodní rohy pytle a necháme vytéct všechnu vodu.

Očkování substrátu sadbou hlívy

K dalšímu postupu je nezbytná sadba nějakého druhu hlívy, kterou naočkujeme na substrát. Tu si můžeme objednat předem přes internet. Skladovat se dá v ledničce, kde vydrží několik týdnů.

Sadbu vysypeme do čisté misky a rozdrobíme na zrnka. Slámu potom naočkujeme tak, že sadbu nasypeme po vnitřních stěnách pytle. Objem slámy je po propaření menší, takže můžeme snadno uvolnit stěnu pytle od slámy na té straně, kde zrovna očkujeme. Část sadby nasypeme na povrch slámy.

V této fázi umístíme naočkované pytle na místo bez přímého slunečního osvětlení klidně i do úplné tmy. Pro vývoj většiny pěstovaných hub obecně platí, že podhoubí se rozrůstá spíš při vyšších teplotách, zatímco plodnice rostou spíš při teplotách nižších.

Čtěte také: Vše o kompostování

Podhoubí (mycelium) všech druhů hlív se rozrůstá nejrychleji při teplotě 28 stupňů. Je proto užitečné změřit si teplotu na různých místech a vybrat to nejvhodnější. Podhoubí hlívy ústřičné poroste i v teplotách pod dvacet stupňů, bude to ale trvat déle (4 - 6 týdnů). Čím více se bude teplota blížit 28 °C, tím rychleji se podhoubí rozroste. Teplota by neměla přesáhnout 30 stupňů.

Růst a sklizeň hlívy ústřičné

Jakmile je podhoubí prorostlé, uděláme po obvodu pytle nožem či žiletkou asi 20 zářezů dlouhých 5 cm. Pro tuto závěrečnou fázi je nutné rozptýlené denní světlo a správná teplota. Pro chladnomilnou hlívu ústřičnou je to 8 °C až 18 °C, pro teplomilnou hlívu plicní až 22 °C, pro hlívu miskovitou nad 22 °C. V těchto podmínkách hlívy začínají nasazovat plodnice. V případě hlívy ústřičné bychom proto měli vybrat nějaké chladnější místo.

Hlíva plicní a miskovitá teplotní změnu obvykle nevyžadují, ale záleží na tom, v jaké teplotě jsme před tím nechali rozrůstat jejich podhoubí.

U chladnomilné hlívy ústřičné můžeme využít pro nastartování plození tzv. metodu klimatického šoku, kdy substrát náhle zchladíme tím, že ho přeneseme na místo s teplotou 6 °C - 12 °C, necháme ho zde 2 - 3 dny a následně přesuneme na místo určené k plození.

Plodnice rostou většinou v trsech a objevují se v několik sklizňových vlnách. Během 2 - 3 měsíců postupně sklidíme 3 - 4 sklizňové vlny. Plodnice sklízíme v celých trsech vylomením z pytle. Vyplozený substrát lze zkompostovat nebo ho dát vepřům či slepicím.

Čtěte také: Výhody domácího kompostování

Pěstování hlívy ústřičné na dřevě

Hlívy lze s úspěchem pěstovat i na dřevě listnatých stromů. Na dřevě vedle již zmíněné hlívy ústřičné nebo plicní můžeme pěstovat penízovku sametonohou, opeňku měnlivou, ucho Jidášovo (na černém bezu), lesklokorku lesklou, aj.

Je vhodné bukové, březové nebo lipové čerstvé dřevo, tak měsíc po poražení. Navrtá do něj díry, do kterých vloží podhoubí žádané houby. Navrtejte otvory do špalků 30-40 cm dlouhých a do navrtaných otvorů dejte kolíčkovou sadbu hlívy.

Další možnosti pěstování hub

Kdo má i zahradu, může pěstovat houby na trávníku, kompostu nebo hnojišti. Kromě vhodného substrátu je potřeba podhoubí dané houby. Na bohaté půdě nebo kompostu nám může vyrůst řada pečárek/žampiónů, čirůvka fialová, hnojník obecný, pýchavka obrovská a další. Na mulčovací kůře se často objevují žádané smrže.

Kdo nemá ani zahradu nebo sklep, může si koupit kostku slaměného substrátu s hlívou ústřičnou nebo s žampióny.

tags: #jak #nasadit #hlivu #do #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Turistika Ústí nad Orlicí
• Otázky a příklady k ekologické olympiádě
• Výlety na kole s dětmi
• Pozitivní přístup k tréninku psů
• Oprava pračky svépomocí