Jak poznat nebezpečný odpad a správně s ním nakládat

Množství vyprodukovaného odpadu neustále roste a tato skutečnost má negativní vliv nejen na naše životy, ale třeba také na životní prostředí. A tak není divu, že roste také tlak na jeho co nejefektivnější využití. Mnoho z nás si to neuvědomuje, ale každý neseme obrovský podíl na tom, jaká bude další cesta odpadu…

Pokud třídíme odpad, neměli bychom zapomínat, že kromě samotného třídění je důležité dodržovat určité zásady. V opačném případě se totiž může stát, že i když odpad vytřídíme do sběrných nádob, k recyklaci nedoputuje…

Obecné zásady správného třídění odpadů

1. Při třídění odpadu bychom se vždy měli řídit informacemi uvedenými na samolepkách na sběrných nádobách v dané obci, které zohledňují místní specifika nakládání s odpadem.
2. Pokud si nejsme správností třídění odpadů jisti, můžeme se s dotazem obrátit na místní svozovou společnost, zaměstnance obce nebo konkrétního městského úřadu.
3. Odpady, které třídíme do sběrných nádob na odpad, nesmí být mastné, nesmí obsahovat různé zbytky nebo dokonce celý obsah. Drobné znečištění při třídění nevadí - obaly není nutné vymývat vodou, obsah stačí důkladně vyškrábat nebo vytřít.
4. Před tříděním je potřeba minimalizovat objem odpadu (sešlápnutím, zmačkáním, rozložením krabic) - tato zdánlivá drobnost je však velmi podstatná. Sběrné nádoby se budou plnit déle, protože se do kontejnerů vejde více odpadu.

S tím, kam vytřídit obalové odpady, poradí symboly (písmena a čísla), kterými jsou obaly označeny. Jedná se o tzv. „recyklační značky“, které tvoří trojúhelníkové grafické symboly doplněné o číselné či textové označení materiálu.

PET láhve, ale i ostatní duté obaly od potravin, kosmetiky a čisticích prostředků musíme před vhozením do barevného kontejneru vždy zmáčknout či sešlápnout, abychom maximálně zmenšili jejich objem. Plastové fólie, sáčky a tašky můžeme také vytřídit do sběrných nádob na plasty.

Jednorázové plastové obaly od jídla, jako jsou polystyrenové boxy a plastové krabičky na obědy, obaly od sýrů či salámů, ale třeba i kelímky od jogurtů nebo od pomazánek, nesmí být příliš znečištěné nebo mastné. Zbytky obsahu stačí důkladně vyškrábat nebo vytřít např. papírovou utěrkou, kterou jsme právě setřeli kuchyňskou linku.

Čtěte také: EURO 5: Co to znamená?

Do kontejnerů na plastový odpad nepatří obaly se zbytky nebezpečného obsahu, jako jsou chemikálie a barvy (značí symbol nebezpečný odpad), mastné a znečištěné obaly se zbytky jídla, plastové vodovodní trubky, zbytky podlahových krytin.

Plata od vajec a ruličky od toaletního papíru můžeme třídit do sběrných nádob na třídění papíru. Při třídění papírového odpadu nevadí sponky používané k sešití listů třeba u časopisů či knih. Naopak u knih nelze třídit pevnou vazbu - tu je potřeba oddělit od měkké části, kterou můžeme vytřídit.

Do kontejnerů na papír netřídíme fotografie, které obsahují chemické příměsi. Na závěr základní zásada: netřídíme mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír!

Jak správně třídit odpad ze skla?

Čiré sklo patří do bílých kontejnerů, barevné sklo do zelených sběrných nádob. Skleněné obaly třídíme prázdné, obsah bychom měli ideálně vytřít či vyškrábat, drobné znečištění ale nevadí, a tak není potřeba obaly vymývat. Při třídění nemusíme sundávat víčka, nevadí ani etikety.

Tabulové sklo třídíme bočním podlouhlým vhozem, větší množství je ideální odvézt na sběrný dvůr.

Čtěte také: Oprava úniku vody

Do kontejnerů na sklo nepatří porcelán a keramika, termosklo (zapékací mísy, varné konvice apod.), autoskla, zrcadla, drátěné sklo, teploměry atd.

Jak správně třídit kovový odpad?

Kontejnery na kovový odpad jsou určeny zejména k třídění drobnějšího kovového odpadu, jako jsou nápojové plechovky, plechové obaly od potravin, kovová víčka z láhví apod. Hlavním místem pro sběr rozměrnějšího kovového odpadu jsou sběrné dvory a výkupny surovin.

Tak jako v předešlých případech třídíme kovové obaly bez zbytku obsahu - ten stačí důkladně vytřít či vyškrábat, v případě tub vymačkat. I v tomto případě se snažíme zmenšit velikost tříděného odpadu, je-li to možné.

Do kontejnerů na kovy nepatří kombinované obaly (např. pokovený papír a plast, výjimkou jsou nápojové kartony, které třídíme do nádob určených k jejich sběru), plechovky od barev a laků, spreje a tlakové nádobky se zbytky obsahu, obaly od nebezpečných látek, těžké nebo toxické kovy, jako jsou olovo a rtuť, elektroodpad a baterie.

Jak správně třídit nápojové kartony?

Tak jako v případě jiných druhů odpadů i zde platí, že obaly musí být řádně vyprázdněné a sešlápnuté, nesmí být mastné. Při třídění do sběrných nádob na nápojové kartony nevadí víčka.

Čtěte také: Emise a ojeté automobily

Legislativní kategorizace odpadů se také v našich luzích a hájích věnuje stále více lidí. Navíc roste i obecné povědomí o tom, jak odpad třídit skutečně dobře. Problém ovšem může nastat, jedná-li se o některé atypické výrobky, jež spadají do nebezpečného odpadu.

Kategorie „nebezpečný“ a „ostatní odpad“ stanovují především § 4 až § 9 zákona č. 185/2001 Sb. a § 3 a přílohy č. 1 a 2 vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb. V těchto dokumentech se tedy dozvíte všechny náležitosti.

Jak ale poznat nebezpečný odpad?

Takový výrobek má jednu nebo více nebezpečných vlastností jako výbušnost, dráždivost, toxicita či žíravost. Kompletní přehled naleznete v seznamu nebezpečných vlastností odpadu. A protože platí, že tyto produkty nepatří do směsného odpadu ani do přírody (a už vůbec byste se je neměli pokoušet pálit!), pojďme se ještě podívat na to, jak správně nakládat s odpady.

Směsný odpad, ale i papír, sklo a další recyklovatelné suroviny patří do speciálních kontejnerů. To se sice týká i plastů, ovšem s výjimkou PVC, jež se řadí mezi nebezpečný odpad, a tak je nutné jej odvézt do sběrného dvora.

Do této oblasti náleží rovněž další výrobky jako čistící a úklidové prostředky, léky, technické látky či baterie. Mezi nebezpečné odpady lze počítat i elektrozařízení. Dnes už je zcela běžné, že při nákupu nového spotřebiče se samotný prodejce postará o odvoz a likvidaci, ale opět jej můžete sami odvézt do sběrného dvora.

Ucpané odpady a kanalizace jsou častým problémem. V kuchyni se jedná především o zbytky jídla, ale také tuky a oleje, které se usazují na stěnách kanalizace, kde zachytávají další nečistoty. Zbytky jídla patří na kompost, případně do směsného odpadu.

V koupelně a na toaletě je pak neduhem především vyhazování vložek, tamponů, plen a vlhčených ubrousků do WC - jde o nejčastější příčinu ucpání záchodu. V neposlední řadě je nutné zmínit likvidaci chemikálií, léků a dalších nebezpečných odpadů, které představují riziko kontaminace i zdravotních problémů. Tyto látky čistírny nedokáží z odpadních vod efektivně odstranit.

Udržujte své odpady čisté, používejte ekologické čističe a pravidelně nechte své odpady odborně zkontrolovat a vyčistit.

Označení jednotlivých druhů odpadů

Označení, tedy symboly a písemné i číselné kódy, u „běžných“ odpadů dnes asi již podrobněji představovat nemusíme, takže pouze ve zkratce - jedná se o plasty s číselným kódem 1 až 6, jež patří do žlutého kontejneru (ovšem nikoli PVC! - viz níže), papír (20-22, modrý kontejner), sklo (70-72, zelený kontejner), kovy (40 a 41, šedý kontejner) či nápojové kartony (81 a 84, kontejnery s oranžovým označením). Mezi „běžný“ odpad pak samozřejmě spadá i bioodpad, který lze buď třídit a vyhodit, případně přímo doma či na zahradě kompostovat.

Výrobek sám o sobě ještě není odpadem, a to ani nebezpečným. Odpadem se podle zákona o odpadech rozumí každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k zákonu o odpadech.

Jedná se např. o výrobky s prošlou lhůtou spotřeby, nepoužitelné součásti (např. vysloužilé baterie, katalyzátory apod.) nebo výrobky, které vlastník nepoužívá nebo nebude více používat.

Zvláštní částí zákona o odpadech je tzv. zpětný odběr některých výrobků. Jedná se o odpadní oleje, elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, výbojky a zářivky, pneumatiky, elektrozařízení pocházející z domácností (např. ledničky, mrazničky, pračky).

Na většině výrobků (nebo na jejich obalech) je v současné době uvedeno, jakým způsobem má být s výrobkem potom, co se stane odpadem, nakládáno. Další možností, jak zjistit nakládání s odpadem, jsou informace přímo od výrobce, potažmo prodejce (manuál či návod k použití ledničky, informační letáčky, nabídka prodejce odvézt např. starou pračku při koupi nové).

Každá obec je povinna určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky).

Informace o tom, co patří do komunálního odpadu a separovaného nebezpečného komunálního odpadu, lze získat na příslušných městských či obecních úřadech nebo z místně platných vyhlášek.

To, zda se jedná o nebezpečný odpad, může laik určit pomocí zdravého rozumu a výše zmíněných nebezpečných vlastností odpadů. Prázdný sprej od šlehačky není nebezpečný odpad, protože neobsahuje žádné zbytky nebezpečných látek. Prázdný sprej například od autolaku už by měl skončit ve sběrném dvoře, protože obsahuje zbytky barev, které budou hořlavé.

Plechovky od barev - jak na ně?

Nevíte, kam s prázdnými plechovkami od barev po natírání? Správná likvidace je důležitá nejen kvůli životnímu prostředí, ale i kvůli předpisům. Nejprve zkontrolujte, zda v plechovce zůstaly zbytky barvy. Pokud ano, jde o nebezpečný odpad, který nikdy nepatří do běžného kontejneru. Důležité je také číst informace na obalu - výrobce často uvádí doporučený způsob likvidace.

• Plechovky se zbytky barvy = sběrný dvůr nebo sběrné místo nebezpečného odpadu
• Zcela prázdné a suché plechovky = recyklace kovů

Kam odvézt plechovky se zbytky barvy

Pokud vám v plechovce zůstalo větší množství barvy, nechte ji otevřenou, dokud barva úplně nezatvrdne. Takto zaschlou hmotu můžete seškrábnout a vyhodit do směsného odpadu. Samotnou plechovku ale vždy odneste na sběrný dvůr nebo sběrné místo nebezpečného odpadu.

Adresy sběrných dvorů a provozní dobu zjistíte na webu vaší obce.

Likvidace prázdných plechovek - kontejnery na kovy

Pokud je plechovka od barvy opravdu prázdná a suchá, můžete ji hodit do kontejneru na kovy. Tyto kontejnery bývají:

• šedé, nebo
• žluté s označením „kovy“.

Díky tomu se materiál dále využije a nezatěžuje životní prostředí. Při větší renovaci se vám může nahromadit více obalů. Myslete dopředu a připravte si pytel jen na kovy, ať máte třídění jednodušší.

Pozor na spreje a tlakové nádoby

Zvláštní kapitolou jsou spreje a tlakové nádoby s barvami či laky. Ty patří vždy mezi nebezpečný odpad a musí se odvézt na sběrný dvůr. Nikdy je nevhazujte do kontejnerů na kovy, ani když se zdají prázdné - zbytky pod tlakem mohou být nebezpečné.

Sedm nejčastějších omylů při třídění odpadu

Dvě třetiny Čechů odpad třídí. Nepovažují to za nijak složitou věc - do zelených kontejnerů patří sklo, do modrých papír a do žlutých plast. Jenže není papír jako papír a není plast jako plast.

Konkrétní informace o třídění odpadu, co kam patří a nepatří, jsou na popiskách přímo na jednotlivých barevných sběrných kontejnerech. O systému sběru tříděného odpadu totiž rozhoduje každá obec sama, a proto se všude třídí jiným způsobem.

Záleží na dohodě mezi obcí a svozovou firmou a technickém vybavení třídících linek v okolí. V některých obcích se spolu s plastem do žlutých nebo s papírem do modrých nádob vhazují i nápojové kartony. Někde se z plastových obalů sbírají jen PET lahve, jinde plastová všehochuť. Zkrátka jiný kraj, jiný mrav.

Omyl 1: Musí to být dokonale čisté

Do kontejnerů na směs plastů je možné kromě PET láhví vhazovat často také fólie, sáčky, plastové tašky, obaly od CD disků a mnoho dalších výrobků z plastů. Včetně obalů od potravin, pokud v nich nejsou zbytky jídla. Častým omylem je, že tyto plastové odpady musí být dokonale čisté. Nemusí. Drobné znečištění plastových obalů nevadí. Je však dobré mít na paměti, že mastnota a zbytky obsahu omezují recyklaci vytříděných obalů. Proto je lepší před vhozením do žlutého kontejneru vymýt nebo alespoň pořádně vyškrábat i plastový kelímek od jogurtu.

Naopak se není třeba bát do tříděného odpadu vyhodit prázdné obaly od mýdel nebo šamponů a dalšího běžného drogistického zboží.

Omyl 2: Polystyren do plastu nepatří

Patří. Ať už jde o termoobaly, do kterých vám v restauraci zabalí jídlo, nebo o výplně krabic pro spotřební elektroniku. Pozor ale na polystyren, který byl použit jako stavební izolace. Pokud je na něm omítka, pak do plastů nepatří a měl by se vyhodit jako stavební odpad.

Omyl 3: Zrcadlo je vlastně sklo

Poznat, jaký obal je ze skla, asi nedělá problém nikomu. Sklo patří do zeleného kontejneru, v některých obcích se třídí zvlášť i čiré sklo, které patří do bílého kontejneru. Vhodit do zeleného kontejneru můžete také tabulové sklo z oken a ze dveří. Autosklo už do něj ale nepatří. Ani zlacená a pokovená skla, a tedy ani zrcadla. Pokovení dělá při tavení skla problémy. Také s keramikou a porcelánem si při recyklaci ve sklárnách neporadí. Takže rozbitou keramickou mísu a slepé zrcadlo vyhoďte do směsného odpadu.

Omyl 4: Plato od vajec patří do papíru

Většina z nás by karton od vajíček s čistým svědomím vhodila do modrého kontejneru určeného ke sběru papíru. Jenže papírové obaly od vajec už se dost dobře recyklovat nedají. Jsou sice z papíru, ale již tolikrát recyklovaného, že jde o poslední uplatnění hmoty. Je proto lepší je vyhodit do směsného odpadu. Nebo ještě lépe zkompostovat. Podobné je to s roličkami od toaletního papíru. Papír lze totiž recyklovat pouze sedmkrát. Poté už je jeho vlákno příliš krátké a nelze z něj papír opět vyrobit. V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití.

Omyl 5: Papírové kapesníky mohu házet do papíru

Papírové kapesníčky jsou sice z kvalitního papíru, po jejich použití ale do kontejneru na papír z hygienických důvodů nepatří. Recyklaci papíru navíc ztěžuje jakékoli znečištění, a proto není vhodné do modrého kontejneru obecně vhazovat mastné nebo jinak zašpiněné papírové obaly. Nepatří do něj ani laminovaný a voskovaný papír.

Papírové pleny většinou kromě papíru obsahují také plast. Proto do kontejneru na papír nepatří ani ty nepoužité. Všechny věci výše popisované mají přijít do popelnice.

Omyl 6: Obálka s okýnkem do papíru nepatří

Naopak, sběru papíru nijak nevadí obálky s fóliovými okénky ani papír s kancelářskými sponkami, během dalšího zpracování vytříděného papíru dojde k jejich oddělení. Akorát z bublinkové obálky je dobré odstranit plastový vnitřek.

Omyl 7: Žádné nebezpečné odpady doma nemáme

Pokud je na obalu nebo výrobku symbol přeškrtnuté popelnice, obal nepatří do žádného kontejneru, ani do toho na směsný odpad. Jedná se totiž o nebezpečný odpad, jeho konkrétní nebezpečné vlastnosti popisují další grafické symboly v oranžovém poli, například lebka nebo symbol ohně.

„Ty prozradí, zda je konkrétní věc či látka toxická, žíravá, hořlavá, dráždivá, výbušná či jinak škodlivá. K takovým a v domácnostech běžně se vyskytujícím nebezpečným odpadům patří třeba elektroodpad nebo nedobrané či prošlé léky všeho druhu. Pokud skončí v koši nebo v záchodové míse, mohou kontaminovat vodu či půdu. Ani čistírny odpadních vod si totiž s kontaminovanou vodou nemusejí stoprocentně poradit. Léky je nejsnazší odnést zpátky do lékárny, v některých od vás převezmou i použitý zdravotnický materiál.

Nebezpečným odpadem jsou také zbytky syntetických barev, ředidel, lepidel, laků, nátěrů a mořidel i jejich obaly. Často mají hned několik nebezpečných vlastností. Dráždivé či jedovaté látky obsahují i některé čisticí a úklidové prostředky. Nejčastějším doporučením je odložení na místo sběru nebezpečného odpadu. Tím jsou především sběrné dvory. Nebezpečné odpady ale můžete odevzdat i v rámci mobilního sběru, pokud je ve vaší obci organizován.

tags: #jak #poznat #nebezpečný #odpad

Oblíbené příspěvky:

• Pracovní příležitosti pro terénního pracovníka ekologie v Kolíně
• Příroda, člověk a kultura
• Likvidace odpadu v mořích a oceánech
• Přístup k životnímu prostředí
• Význam Bezobratlých Živočichů