Jedním z velkých ekologických témat současnosti je znečištění moří, kterému se věnuje i dnešní infografika. Odpad, hromadící se a zaplavující naši planetu, má dopady nejen na přírodu samotnou, následky neseme i v ekonomické sféře.
Mezi odvětví nejvíce postižená znečištěním světových moří a oceánů patří rybolov s akvakulturou, lodní doprava a turismus a rekreace. Odpad vytvořený člověkem, znečišťující moře a pobřeží, je tvořen objekty různé velikosti i složení (sklo, textilie, plasty, papír, sklo, keramika, guma, kov, dřevo).
Do moří se podle americké nevládní organizace Ocean Conservancy dostane ročně na osm milionů tun plastů, počínaje brčky a konče obaly a dalším odpadem. Takový odpad ohrožuje mnoho mořských živočichů a znečišťuje dříve panenské lokality.
Ve světových oceánech se může vyskytovat až 50 bilionů částic mikroplastů. „Problém s mikroplasty spočívá v tom, že z životního prostředí nemizí,“ říká Claudia Sicková, bioložka a projektová manažerka dánské nevládní organizace Plastic Change. Většina z nás málokdy narazí na větší kusy plastového znečištění, které jsou nejviditelnějšími složkami smetišť vyskytujících se v oceánech, jako je Velká tichomořská odpadková skvrna, otáčející se hromada plastového odpadu větší než Texas objevená v roce 1985. Všichni však pravidelně polykáme kousky mikroplastů.
„Tyto drobné částečky fyzicky blokují nebo omezují funkčnost životně důležitých orgánů. U mušlí mohou mikroplastové částice ulpět na jejich filtračních orgánech a u ryb na žábrách nebo v jejich trávicím systému,“ tvrdí Claudia Sicková. To může mít zničující dopad na mořský svět.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Podle Emmanuela Joncqueze, specialisty na procesy s membránovými bioreaktory ve společnosti Alfa Laval, i když je význam tohoto globálního problému vnímán stále palčivěji, jeho výzkum je teprve v začátcích. „Problém je možná ještě horší, než si myslíme, protože mikroplasty je velmi těžké najít a změřit,“ tvrdí Joncquez.
Mikroplasty se dělí na „primární materiály“ - mikroplasty používané např. jako exfoliační přísady v kosmetických přípravcích nebo při pneumatickém otryskávání nátěrových hmot a rzi - a na „druhotné materiály“.
Podle ekologické organizace Plastic Oceans se každoročně vyprodukuje 300 milionů tun plastu a z toho 8 milionů končí v oceánech. Jakmile se plasty dostanou do oceánu, neexistuje snadný způsob, jak je odstranit. Plasty se zde totiž nerozloží, spíše se rozdrtí na drobné částečky, které se dostanou do potravinového řetězce mořských živočichů a nakonec i do našich sladkovodních systémů.
Ukazuje se, že až 20 procent oceánského plastového odpadu tvoří různé pomůcky na rybaření. Ačkoliv tedy média často plní spíše strašidelné obrázky moří plných plastových lahví a obalů na jedno použití, ve skutečnosti mnohem větší díl viny leží na ramenou rybářů. To by mohlo představovat nejméně 10 procent množství všech plastů znečišťujících planetu a možná až 70 procent hmotnosti plastů zamořujících oceány.
Podle studie z roku 2018 publikované v magazínu Scientific Reports potom až 46 procent rybářského odpadu tvoří sítě, zbytek připadá na jiné pomůcky, jako jsou pasti na úhoře, koše a lana.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Rybáři pravděpodobně sítě vyhazují hlavně tehdy, když jsou poničené a už se nedají používat. Důvodem tohoto jejich jednání je prostý fakt, že ekologická likvidace nebo recyklace je mnohem nákladnější. To je problém, který by se dal jednoduše řešit. Odborníci na serveru Wired navrhují, aby lodě měly registrovány počet sítí, které mají na palubě, a se stejným množstvím by se měly vracet z lovu.
Dalším nápadem ekologických skupin je instalace GPS trackerů do sítí, které jsou spojeny se čluny, což by znamenalo, že by nebylo možné se jich beztrestně zbavit. Některé společnosti, jako je například slovinská Healthy Seas, také pracují na recyklaci rybářských sítí, překážkou je ale nedostatečná infrastruktura přístavů.
Napperová dokonce tvrdí, že chápe, proč rybáři používají plast, je totiž extrémně odolný a spolehlivější než jeho protějšky z přírodních vláken. „Na těchto aspektech chování musíme s rybáři spolupracovat, aby například veškeré odřezky z lan zůstaly na lodi a nevhazovaly se do oceánu.
Nizozemská nevládní organizace The Ocean Cleanup proto přišla s neobvyklým řešením. Interceptor je 24 metrů dlouhá loď, podobná nákladnímu člunu. Vybavena je bariérou, do níž zachycuje odpad plovoucí ve vodě. Interceptor je dle serveru dezeen.com poháněn solární energií a je zcela autonomní.
"Řeka Klang byla jako stoka plná odpadu. Ani jí už nemohly proplouvat lodě, tolik v ní bylo plastů," vysvětluje ředitel malajské společnosti Syaiful Azmen Nordin. Podle internetových stánek organizace odplaví jen vody řeky Klang každoročně do moře více než 15.000 tun plastů. The Ocean Cleanup si stanovila jako cíl vybavit svým zařízením tisícovku řek, které jsou největším zdrojem znečištění na světě.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Projekt čištění oceánů od plastového znečištění, nazvaný Ocean Cleanup, se za šest let své dosavadní existence dočkal bezpočtu nadšených ovací i dobře míněné kritiky. Po léta se zdálo, jako by byl Boyan Slat vůči inspirativním výtkám svých kritiků hluchý. Jednou z těch zásadních například byla výtka vztažená k chabé smysluplnosti celého toho zachytávání plastů plovoucích na hladině oceánů, protože každý den do oceánů zamíří stovky a tisíce dalších tun ze zdrojů po celém světě. Pokud vám přetéká vana, je třeba - než začnete vytírat - nejprve utáhnout kohout. Nu a právě o takovém pomyslném utažení kohoutu celý projekt Interceptor je. Nesoustředí se totiž na hladiny moří, ale na řeky do nich ústících.
Řeky, které jsou hlavní tepnou, pumpující znečištění do světových oceánů. Odpady do oceánů vedou řeky. „Abychom skutečně zbavili oceány plastů, musíme se nejen zbavit zděděného znečištění na jejich hladině, ale musíme zabránit tomu, aby do oceánů vstupovaly další plasty,“ prohlásil nyní Slat.
Datoví inženýři z Ocean Cleanup prý teď vyhodnotili jako pravdivé to, co už v debatách o plastosběrných bariérách několikrát zaznělo: že za přímým znečištěním oceánů vlastně stojí jen několik málo řek, které z pevniny unáší odpad do moře. Vlastně, jen 1 % řek je odpovědné za 80 % znečištění. Nebo ještě přesněji, jedna tisícovka řek přinese do oceánů ročně až 2,7 milionů tun plastových odpadů, a zbylých 30 000 řek dodává jen něco kolem 300 000 tun.
Interceptor je zajímavý tím, že na rozdíl od norných stěn v oceánech nespoléhá na libovůli mořských proudů, ale těží z jednosměrného proudění řek. Je do krajnosti nenáročný a celý jeho mechanický aparát je v chodu udržován solární energií (doplněnou o bateriový systém). Jen pro porovnání, nejlepší výsledek oceánské bariéry zatím činil 2000 kilogramů za 2 měsíce.
Znečištění vody se čím dál více skloňuje v médiích, protože má závažné následky a měli bychom se mu snažit vyhnout. Bohužel, naše společnost dělá pravý opak.
Znečištění vody má vážné následky pro lidské zdraví i životní prostředí.
Téma ekologie je velmi složité a jednotlivec může mít pocit, že nic nezmůže. Voda je však základní tekutinou a potřebujeme ji k životu. Výzkumníci zmiňují, že hlavním přínosem jejich metody je identifikace antropogenních zdrojů znečištění. A to může pomoci nápravě a navést nápravné kroky konkrétním směrem.
Boj proti plastovému odpadu: Evropská unie se rozhodla bojovat proti plastovému odpadu a chce zajistit, aby byl do roku 2030 každý obal recyklovatelný.
Velké množství plastového odpadu či odpadků s podílem plastů končí bohužel právě v oceánech. Pokud by současné tempo znečištění moří a oceánů pokračovalo, bude do roku 2050 v oceánech co do hmotnosti více plastů než ryb. Znečištění na plážích je jen špičkou ledovce. Obrovské množství plastů se skrývá spíše pod hladinou. Znečištění oceánů plasty je globální problém, který ovlivňuje nejen mořské ekosystémy, negativní dopady má také na lidstvo a životní prostředí.
Přestože vnitrozemské státy nemají přímý přístup k oceánům, plastový odpad z jejich území může do moří doputovat řekami. Odpad z našich ulic se může vodou dostat do moří a způsobovat znečištění a kontaminaci vody. Odpad na zem nepatří a měli bychom ho třídit. Plastový odpad je tedy problém, který nezná hranice.
Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu. Mikroplasty jsou všude - a dostávají se i do lidského těla!
Důležité je nezapomínat, že plasty a mikroplasty mnohdy obsahují i produkty, u kterých nás to na první pohled nenapadne - třeba takové cigarety, resp. cigaretové filtry. Právě nedopalky patří mezi nejčastěji pohozený odpad a málokdo tuší, jak negativní mají dopad.
Každý z nás může mnohdy ovlivnit používání plastových výrobků…Budeme pít vodu z opakovaně použitelné kovové láhve, nebo z jednorázové petky? Budu si nosit obědy v jídlonosičích, nebo v polystyrenových krabičkách? Dám si kafe do opakovaně použitelného termohrnku, nebo do jednorázového plastového kelímku?
tags: #jak #předcházet #znečištění #oceánů