Problémy se sousedy mohou být různé, a jedním z nich je i spalování odpadu, které zamořuje okolí nepříjemným kouřem a jedovatými zplodinami. Pokud se s takovou situací potýkáte, existuje několik způsobů, jak se bránit. Česká legislativa jasně stanoví, že v topeništích lze spalovat pouze paliva, která jsou legislativou definována. Plasty a pryž, které soused spaluje, nejsou palivem, nýbrž odpadem.
Možné způsoby řešení obtěžování kouřem jsou v zásadě dva: veřejnoprávní cesta "přes úřady", nebo soukromoprávní cesta "přes soud".
Správní orgány jsou povinny z úřední povinnosti kontrolovat dodržování povinností provozovatelů stacionárních zdrojů znečištění (emisní limity, přípustná tmavost kouře, spalování pouze povolených paliv). Pokud provozovatel stacionárního zdroje znečištění neplní zákonem uloženou povinnost, dopouští se přestupku. Kromě opatření ke zjednání nápravy a rozhodnutí o zastavení provozu zdroje znečištění může příslušný správní orgán uložit provozovateli zdroje pokutu. Pokutu může úřad uložit i v případě, že sousedé spalují v otevřeném ohništi jiné materiály než suché rostlinné materiály neznečištěné chemickými látkami, nebo např. když v domácích kamnech spalují hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly či proplástky.
Zjistěte, který správní orgán je příslušný - pro provozovatele fyzickou osobu obecní úřad obce s rozšířenou působností a pro provozovatele právnickou osobu či podnikatele Česká správa životního prostředí. Správnímu orgánu podejte podnět (vzor zde) k provedení kontrolních pravomocí, k projednání, resp. sankcionování daného přestupku. Řízení se zahajuje z moci úřední, není tedy povinností správního orgánu jej v reakci na podnět vždy zahájit. Pokud správní orgán usoudí, že vzniklo důvodné podezření, že provozovatel stacionárního zdroje znečištění porušuje povinnosti dle zákona o ochraně ovzduší, nejdříve jej písemně upozorní.
Stále je zde také možnost obrátit se na obecní úřad přímo. Ten je vybaven potřebnými kompetencemi jak v ochraně ovzduší tak z hlediska hospodaření s odpady a mohl by tedy věc řešit. Problémem v tomto případě je, že pokud se jedná o spalovací zdroj v sukromém objektu, nesloužícím k podnikatelským účelům, nemůže si případnou kontrolu přímo na místě úřad vynutit a je odkázán na ochotu majitele. Pokud byste se obrátil na obecní úřad a ten ve věci nekonal, můžete se obrátit se stížností na úřad vyšší úrovně, tedy krajský úřad. Ten by měl nejprve vyzvat obecní úřad k činnosti a pokud by se tak nenastala, může případ tak zvaně atrahovat, tedy převzít jeho řešení sám. Upozorňuji, že ve všech případech kromě přímé domluvy se sousedem se jedná o dosti zdlouhavý proces, který i přes úsilí účastníků nemusí vést k plnému úspěchu.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Soukromoprávní možností ochrany je tzv. sousedská žaloba proti původci zdroje znečištění či zápachu. Občanský zákoník zakazuje vlastníkovi nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Vlastník se musí zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného souseda bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod, např.
Výhoda sousedské žaloby je, že je jejím prostřednictvím možné domáhat se povinnosti zdržet se obtěžování kouřem, pachem nebo vážného ohrožování výkonu práv i v případě, že jsou dodrženy všechny stanovené limity, a veřejnoprávní cestou tedy situaci řešit nelze. Nevýhodou sousedské žaloby naopak je, že žalobce nese důkazní břemeno. Budete si tedy muset opatřit důkazy jako například odbornou studii, příp. svědectví. Za tímto účelem je možné obrátit se přímo na autorizovanou osobu, která jinak provádí měření dle zákona o ochraně ovzduší, nebo na Společenstvo kominíků ČR, jež je pověřenou právnickou osobou, která vykonává některé činnosti při zjišťování znečištění. Také je možné spolupracovat s některým ze soudních znalců v tomto oboru. Bohužel je ovšem nutné počítat s tím, že soudní spor může trvat v řádech měsíců, resp.
Vlastník nemovitosti, tedy stavby nebo pozemku, má řadu oprávnění. Na druhou stranu užívání nemovitosti má své limity. Zejména nesmí neoprávněně zasahovat do práv ostatních osob, tedy i do práv sousedů. Občanský zákoník upravuje, za jakých podmínek nesmí na pozemek souseda vnikat odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy, zvířata a jiné podobné účinky. Jedná se o tzv. imise.
Rozlišuje se přitom mezi imisemi přímými a nepřímými. Přímé imise vznikají z aktivního a úmyslného chování souseda, kdy soused například odvádí dešťovou vodu na sousední pozemek, pouští na něj svá zvířata nebo na něj sváží odpad. Zatímco přímé imise jsou zakázány za všech okolností, nepřímé imise jsou zakázány, jen když překračují míru přiměřenou poměrům a souseda podstatně omezují v obvyklém užívání nemovitosti.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
tags: #jak #říct #sousedovi #aby #tam #nevozil