Ekologické organizace v Praze a kvalita ovzduší

Ekologické organizace dnes představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Za největší znečišťovatele loňského roku označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny. Kromě emisí skleníkových plynů vypouštějí do životního prostředí i toxické kovy včetně rtuti. Podle jejich zjištění je nejvýznamnějším znečišťovatelem elektrárna Chvaletice, na předních místech zůstaly Spolana Neratovice a elektrárna Počerady.

Emise nebezpečných látek v Česku podle ekologických organizací meziročně mírně klesly, jsou ale vyšší než v roce 2020. Uhelné elektrárny a teplárny jsou podle ekologických organizací největšími zdroji úniku rtuti do ovzduší, obsadily prvních devět míst žebříčku. Na prvním místě je elektrárna Chvaletice společnosti Sev.En Energy, která v porovnání s předchozím rokem vypustila o 70 procent více rtuti. Na druhém místě se umístila elektrárna Počerady stejné společnosti. Elektrárna Chvaletice je první i v žebříčku toxických těžkých kovů. Meziročně zvýšila emise arsenu o téměř 3,5 tuny, tedy o více, než ho vypustila do ovzduší v předchozím roce, kdy to bylo 2,1 tuny.

Elektrárna Počerady je podle žebříčků největším zdrojem emisí skleníkových plynů, na druhém místě se umístila elektrárna Chvaletice. Počerady zvýšily meziročně emise skleníkových plynů o přibližně 700 000 tun, Chvaletice o zhruba 1,1 milionu tun. Nejvíce rakovinotvorných látek podle ekologických aktivistů vypustila do životního prostředí Spolana Neratovice. Uniklo z ní meziročně téměř totožné množství trichlorethylenu a o něco nižší množství vinylchloridu než v předcházejícím roce. Spolana vede i žebříček mutagenních látek.

Za smutného skokana roku lze podle aktivistů označit společnost Saint-Gobain Adfors v Litomyšli, která meziročně více než zšestinásobila množství vypouštěného formaldehydu do ovzduší. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy.

Podle Gabriely Sáričkové ze skupiny Sev.en Energy, kam patří elektrárna Chvaletice, vyplývají vyšší hodnoty škodlivin z loňského rekordního provozu elektrárny. "Ten způsobila energetická krize a zásadní zvýšení poptávky po elektřině z domácích zdrojů. Tradiční elektrárny tak v krizových měsících obrazně řečeno vytrhly velký trn z evropské energetické paty, což je všeobecně známo a vědí to i ekoaktivisté," uvedla Sáričková. Elektrárna vloni ve spolupráci s ČVUT, Akademií věd ČR a dalšími akademickými a výzkumnými institucemi pokračovala v aplikovaném výzkumu na snižování emisí rtuti.

Čtěte také: Aktivity pražských ekologických organizací

Mluvčí Spolany Tomáš Rada ČTK sdělil, že výrobní procesy firmy podléhají přísné kontrole a splňují veškeré normy a emisní limity. "Spolana je jediným výrobcem kaprolaktamu v České republice, což se vzhledem k charakteru používaných surovin a chemických látek logicky odráží na jejím postavení v daném žebříčku. Dlouhodobě snižujeme dopad výroby na okolní prostředí," doplnil mluvčí Spolany.

Hlavní město Praha se dlouhodobě řadí mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, kterou nejvíce ovlivňuje intenzivní doprava a lokální vytápění rodinných domů pevnými palivy. V roce 2023 panovaly ve srovnání s dlouhodobým průměrem převážně standardní až příznivé rozptylové podmínky. Roční ani krátkodobé imisní limity pro PM10 a PM2,5 nebyly překročeny na žádné ze stanic s dostatečným počtem dat pro hodnocení. K překročení limitu nedošlo ani na dopravních stanicích, kde býval výskyt nadlimitních koncentrací běžný.

V Praze jsou nejvyšší roční průměrné a krátkodobé koncentrace PM10 tradičně zjištěny na dopravních stanicích. V roce 2023 byly nejvyšší hodnoty naměřeny na stanicích Praha 10-Průmyslová a Praha 7-Holešovice (21,8 a 21,7 µg·m−3). K nejvyššímu počtu překročení hodnoty 24hodinového imisního limitu došlo na městské pozaďové stanici Praha 10-Šrobárova. Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 nebyl v roce 2023 překročen na žádné z hodnocených stanic. Nejvyšší roční průměrná koncentrace PM2,5 byla naměřena na stanici Praha 10-Šrobárova (14,5 µg·m−3). Druhá a třetí nejvyšší hodnota byla zjištěna na dopravních stanicích Praha 7-Holešovice (13,7 µg·m−3) a Praha 2-Legerova (12,1 µg·m−3).

Koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5 bývají nejvyšší v chladné části roku, kdy se zvyšují emise z vytápění, intenzivnější je také doprava a častěji se vyskytují méně příznivé meteorologické podmínky. V roce 2023 byly nejvyšší hodnoty naměřeny v únoru, zatímco nejnižší koncentrace se vyskytly v listopadu. Roční imisní limit pro NO2 nebyl v roce 2023 překročen počtvrté v řadě na žádné stanici na území aglomerace Praha. Nejvyšší hodnoty roční průměrné koncentrace NO2 byly tradičně zaznamenávány na stanicích Praha 2-Legerova a Praha 9-Vysočany v souvislosti s vysokou intenzitou dopravy v bezprostřední blízkosti těchto stanic. V roce 2023 nebyl překročen ani hodinový imisní limit pro NO2 na žádné lokalitě. K překročení hodinového limitu v Praze nedochází od roku 2012.

Vývoj koncentrací NO2 v období 2013-2023 ukazuje setrvale pozvolný pokles. V roce 2023 byly koncentrace NO2 nejnižší za celé hodnocené období. Oproti desetiletému průměru koncentrací byla roční průměrná koncentrace NO2 a 19. nejvyšší hodinová koncentrace na dopravních stanicích nižší o cca 19 %, resp. o 18 % a na pozaďových stanicích o cca 23 %, resp. Na poklesu koncentrací se kromě meteorologických vlivů podílí zejména snižování emisí z dopravy (např. V roce 2023 byl benzo[a]pyren v Praze sledován na čtyřech lokalitách s platným ročním průměrem. Imisní limit nebyl na žádné lokalitě překročen. Imisní limit pro benzo[a]pyren na monitorovacích stanicích není v Praze překračován od roku 2015. V roce 2023 (v průměru za období 2021-2023) nebyl překročen imisní limit pro přízemní O3 na žádné ze sedmi hodnocených stanic. Nejnižší hodnoty koncentrací přízemního ozonu byly naměřeny na dopravních stanicích, kde dochází k jeho odbourávání chemickou reakcí s oxidem dusnatým.

Čtěte také: Počet ohrožených živočichů

V roce 2023 byl vyhodnocen index kvality ovzduší (IKO) na 13 stanicích. Na všech hodnocených stanicích převažoval první stupeň IKO (velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší). Nejčastěji byla velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší zaznamenána na městské pozaďové stanici Praha 5-Stodůlky (71 %), nejméně často pak na dopravní stanici Praha 10-Průmyslová (51 %). Druhý stupeň IKO (přijatelná kvalita ovzduší) se v roce 2023 vyskytoval nejčastěji na dopravní stanici Praha 10-Průmyslová (48 %).

Lidé na Hradčanském náměstí v Praze protestovali proti obsazení ministerstva životního prostředí ve vznikající vládě Motoristy. Podle kritiků by to ohrozilo ochranu přírody. Demonstraci svolalo několik ekologických a občanských iniciativ. Organizátoři vyzvali předsedu ANO Andreje Babiše, který vyjednává o možné koaliční vládě s SPD a Motoristy, aby nenavrhoval do čela resortu nikoho, kdo by ve funkci škodil ochraně přírody. Apelovali zároveň na prezidenta Petra Pavla, aby jmenování kandidáta Motoristů na ministra odmítl. Strana podle nich popírá vědecká fakta o klimatické krizi.

Protestující vyvěsili na náměstí velký plakát s nápisem Zachraňme ministerstvo životního prostředí. Další účastníci měli bannery s nápisy jako „Planeta hoří, Macinka griluje“, nebo „Choose eco, not ego“. „Nesouhlasíme s tím, aby ministerstvo životního prostředí vedl člověk, který k tomu nemá žádnou kompetenci ani vzdělání,“ uvedla jedna z organizátorek. Možný kandidát na ministra a předseda Motoristů Macinka už dříve označil nedělní demonstraci za snahu přepisovat výsledky voleb a obavy ekologů odmítá.

Proti tomu, že by protestující zpochybňovali výsledky voleb, se vymezila například Martina Franková z katedry práva životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Respektujeme vyjednávání o vládní koalici, nicméně aktéři se pohybují na hřišti s jasně vymezenými hranicemi danými ústavním právem a je právem občanů upozorňovat na tyto linie a riziko jejich překročení,“ řekla Franková na demonstraci. Politická strana, která nechápe, že kvalita životního prostředí určuje kvalitu lidského života, dává podle ní najevo, že nehodlá naplňovat ústavně zakotvenou ochranu životního prostředí.

Program Motoristů je podle ředitelky Zeleného kruhu Petry Kolínské (Zelení) nejvíc protizelený ze všech stran a je založený na negaci kroků prospěšných životnímu prostředí. Ekologové upozornili například na to, že Motoristé ve svém programu plánují zrušení dotačních programů pro domácnosti, jako je Nová zelená úsporám či kotlíkové dotace. Chtějí podle nich také opustit princip bezzásahovosti, který je důležitým bodem v ochraně národních parků.

Čtěte také: Souvislosti Emisí a Pokusů

Hl. m. Praha se v roce 2018 připojilo k mezinárodní iniciativě Paktu Starostů a Primátorů, pod který přešla iniciativa Mayors Adapt. V rámci této aktivity byla schválena usnesením Rady hl.m. Prahy Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu, na jejímž základě byl zpracován Implementační plán pro roky 2018 a 2019 schválený Radou hl. m. Prahy v červnu 2018 a návazný Implementační plán pro roky 2020-2024 schválený Radou hl. m. Prahy v září 2020. V červnu 2019 byl přijat tzv. Klimatický závazek hl. m. Prahy, kterým byl potvrzen a navýšen příslib snížení produkce emisí skleníkových plynů na území hl. m. Prahy, zejména CO2, o 45% v porovnání s rokem 2010. Kombinace tvorby akčního plánu pro naplnění Klimatického závazku a předchozí strategie k adaptaci na změnu klimatu finálně vedla k vytvoření a přijetí dokumentu Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030, který je nyní jak vlastním strategickým dokumentem metropole k přijetí opatření ke snížení klimatických dopadů města, tak naplněním mezinárodního závazku Paktu starostů a primátorů.

V březnu byla odstartována dosud největší kampaň na propagaci biopotravin, její financování zaštítí Státní zemědělský intervenčním fonde a Evropská une. Celkově plyne z fondů Evropské unie 430 000 eur. V následujících 3 letech bude do propagace biopotravin a zvýšení informovanosti spotřebitelů o ekologickém zemědělství investováno celkem 28 mil. Kč. Hlavními komunikačními nástroji budou billboardy, inzerce v tisku, ochutnávky biopotravin nebo webové stránky ziju-bio.cz.

„Stabilní dlouhodobý nárůst počtu ekologických zemědělců i výrobců biopotravin je způsoben systematickou státní podporou ze strany ministerstva i vysokou poptávkou po biopotravinách ze strany spotřebitelů. Hlavními přínosy biopotravin pro spotřebitele je absence konzervantů, reziduí chemikálií nebo geneticky modifikovaných organismů, na druhé straně mohou spotřebitelé u biopotravin ocenit vyšší obsah vitamínů, minerálů, antioxidantů a dalších zdraví prospěšných látek,"; vysvětlil ministr Gandalovič. "Pravidla ekologického zemědělství a výroby biopotravin jsou jasně upravená naší i evropskou legislativou (zákon č. 242/2000 Sb., nařízení Rady (EHS) 2092/91), jejich dodržování je tak garantováno státem. Ministerstvo pověřuje k činnosti kontrolní organizace, které přímo na ekologických farmách a ve výrobnách biopotravin dodržování pravidel kontrolují. Pouze pokud produkty splňují legislativní podmínky, mohou být certifikovány jako produkty ekologického zemědělství. Certifikovanou biopotravinu pozná spotřebitel podle národního loga „BIO“ a kódu příslušné kontrolní organizace, kterými jsou KEZ o.p.s., ABCERT GmbH a BIOKONT CZ, s r.o. Národní logo “BIO“ je ve vlastnictví státu.

tags: #počet #ekologických #organizací #Praha

Oblíbené příspěvky:

• Hnízda a kompost pro ptáky
• Společenská odpovědnost
• Vliv geotechniky na životní prostředí
• Instalace 40mm odpadních hadic
• Zkušenosti s čističkami Rothenberger