Jak si to dělají dvě Češky v přírodě: Návod

V loňském roce se svět obrátil naruby. Ústředním a prakticky jediným tématem všech médií i našich rozhovorů se stal nový typ koronaviru a nemoc Covid19. Nová situace nám kromě jiného nesmlouvavě připomněla, co je v našich životech stále TO nejdůležitější, ať se píše rok 2021 př. n. l. nebo rok 2021 n. l. Jsem přesvědčená, že první věc, která každého napadne, je zdraví.

Zdraví ani našeho života by nebylo, kdybychom neměli přírodu. Z přírody čerpáme vše, co k životu potřebujeme. Stojí při nás, podporuje nás a obrazně se dá říci, že nás „bezpodmínečně miluje“. Je tu pro nás stále, ať už se k ní chováme tak, či onak. A teď je to zase příroda, ke které se i v této době celosvětové korona-krize vracíme. V ní totiž stále ještě můžeme zažívat chvíle beztrestné svobody a volného dechu. Nacházíme v ní útěchu a podporu, užíváme si v ní pocity radosti a spokojenosti.

My v Anele jsme přírodě velmi vděčné za její péči o nás. Z hloubky srdce cítíme, že z ní nechceme jen čerpat, ale také jí vracet a pečovat o ni, aby tu pro nás byla a mohla být ještě dlouho. A k tomuto našemu vděku a poděkování jsme si dovolily přizvat i vás. Přírodu milujeme. Ale nemáme kapacity, dostatečné znalosti a zkušenosti na to, abychom jí s našimi možnostmi dokázaly opravdu pomoci a vrátily jí alespoň část toho, co jí dlužíme. Proto jsme se rozhodly najít a podpořit lidi, kteří tohle vědí, umí a již mnoho let úspěšně dělají.

Hledaly jsme. A pak jsme našly ne tolik známou, ale o nic méně úspěšnou a schopnou ochranářskou neziskovou skupinu JARO Jaroměř. Stojí za ní nadšení lidé s pevnou vůlí a neoblomným elánem, kteří každodenně svýma vlastníma rukama v přírodě, v terénu dělají to, co je právě potřeba. Náročnost práce za minimální finanční odměnu si málokdo umí představit. Odměnou jim je „rozkvetlá“ a životem překypující krajina. To pak jejich srdce zaplaví láska a vděk. Pochopily jsme, že oni vidí svět srdcem.

A tím si získali srdce naše i naši důvěru. Ne skvělý marketingový tým, ale fragmenty krajiny, kam se jim podařilo vrátit přírodu a přírodní procesy, jim dělají reklamu. Na svém kontě mají nespočet úspěšně zrealizovaných menších i větších a hlavně smysluplných ochranářských projektů v České republice, ale také na Slovensku, v Rakousku, v Maďarsku, na Ukrajině a v dalších nejen evropských zemích. Ochrana přírody potřebuje komplexní přístup, nadhled a schopnost přírodním procesům rozumět v jejich širokých souvislostech. A s tímto nadhledem potom jít a každý den udělat i třeba drobnost, která každá ve své jednotlivosti mnoho neudělá, ale společně dokáží mnoho.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Já i Andy, každá ve svém běžném životě děláme, co zvládáme, abychom přírodu zatěžovaly co nejméně a vrátily jí aspoň část toho, co si z ní bereme. Od začátku roku 2021 k této naší osobní snaze přidáváme další dílek, a to 2 % z každého prodaného výrobku Anela, které pošleme organizaci JARO Jaroměř na jejich nový rozjíždějící se projekt na Východočeské Sahaře. Cílem projektu je navrátit vodu do lesů tam, kde původně vždy byla, a tím zvýšit jejich stabilitu, druhovou rozmanitost rostlin i živočichů a podpořit zadržování vody v celém půdním profilu.

Znalost základních uzlů

Správně zvolený a uvázaný uzel může vyřešit víc, než se zdá - pomůže při stavbě přístřešku, jištění vybavení i v krizové situaci. V tomto článku najdete přehled základních uzlů rozdělených podle použití, jejich výhody, limity i praktické tipy k vázání. Hodí se nejen do terénu, ale i pro běžné úkoly doma, při práci nebo na cestách.

Na dalších řádcích si řekneme, jaké běžné uzly se využívají pro různé (a často ne až tak běžné) situace. Nejprve si ale musíme říct něco málo k lanům, která pro uzlování budeme používat.

Typy lan

Při vázání uzlů se nejčastěji pracuje se statickým nebo dynamickým lanem a s paracordem (padákovou šňůrou). Každý materiál má jiné vlastnosti i vhodné použití.

• Statické lano má minimální průtažnost, a proto se hodí pro slaňování, výškové práce nebo záchranu.
• Dynamické lano naopak pruží a absorbuje rázové zatížení, což je klíčové při sportovním lezení.
• Paracord je lehká nylonová šňůra s vnitřním jádrem. Vyniká univerzálním použitím: slouží k opravám výbavy, stavbě přístřešků, zajištění vybavení nebo výrobě drobných doplňků. Není však vhodný pro jištění osob - výjimkou může být pouze krajní nouze, kdy jiné řešení není k dispozici. I tehdy je použití na vlastní riziko.

Lana určená pro jištění osob musí být výslovně certifikovaná. Pokud lano takovou certifikaci nemá, nelze ho pro tento účel bezpečně použít.

Čtěte také: Český Brod hledá vedoucího životního prostředí: Co obnáší tato role?

Rozdělení uzlů

Uzly lze rozdělit podle toho, k čemu primárně slouží. V tomto přehledu jsou zařazeny do čtyř hlavních kategorií:

• bezpečnostní a sportovní použití
• spojování lan a materiálů
• užitkové a každodenní použití
• odborné, technické a speciální techniky

Bezpečnostní a sportovní uzly

• Prusíkův uzel je třecí uzel používaný pro jištění při šplhání, záchraně nebo jako součást kladkostrojů. Při zatížení se sevře, jinak po laně volně klouže.
• Dračí smyčka je tradiční uzel používaný pro vytvoření pevného oka na konci lana. Historicky byl hojně využívaný při navazování horolezců, dnes je však považován za zastaralý a nevhodný pro jištění osob. Důvodem je riziko samovolného povolení při jednostranném zatížení, zejména u tuhých nebo kluzkých lan.
• Lodní smyčka (angl. clove hitch) je univerzální uzel určený pro upevnění lana k pevnému válcovitému objektu. Tradičně sloužil k uvazování lodí, dnes se běžně používá i v horolezectví, při stavbě přístřešků nebo práci s materiálem. Je ceněná pro jednoduchost a možnost vázání jednou rukou. Dobře drží na hladkých i hrubých površích, ovšem pouze při rovnoměrném zatížení.
• Osmička (osmičkový uzel) slouží k zajištění volného konce lana, aby neproklouzl skrz kladku, karabinu nebo jiné úvazné body. Používá se také jako koncový uzel při navazování lan nebo zamezení rozmotání. Jde o jednoduchý, přehledný a bezpečný uzel, který se při zatížení dobře utáhne a nebortí se. Jeho nevýhodou je, že po silném zatížení se může velmi obtížně rozvazovat.
• Osmičkové poutko je pevný a spolehlivý uzel používaný pro navázání osoby na lano - nejčastěji v horolezectví, speleologii a při práci ve výškách. V moderní praxi zcela nahradilo dříve používanou dračí smyčku. Uzel dobře drží i při opakovaném zatížení a zachovává pevnost lana přibližně na 55-60 %. Je důležité ho správně navázat a zakončit pojistným uzlem.

Uzly pro spojování lan a materiálů

Tato skupina uzlů slouží ke spojení dvou lan, provazů nebo šňůr - ať už stejného, nebo rozdílného průměru. Důraz je kladen na pevnost spoje, jednoduchost vázání a spolehlivost při zatížení.

• Rybářská spojka (angl. fisherman's knot) je jednoduchý a pevný uzel určený ke spojení dvou tenkých lan, provázků nebo vlasců, nejlépe o stejném průměru. Skládá se ze dvou protilehlých jednoduchých uzlů, které se při zatažení vzájemně utáhnou. Používá se především v rybaření, ale také v horolezectví jako pojistný spoj při navazování prusíkovacích smyček.
• Škotová spojka je univerzální uzel pro spojení dvou lan nebo provazů, i pokud mají rozdílný průměr nebo vlastnosti. Používá se v jachtařství.

Užitkové a každodenní uzly

Tato skupina uzlů je určená pro běžné činnosti - vázání balíků, stavbu přístřešků, drobné opravy nebo práci na zahradě. Vynikají jednoduchostí, rychlým vázáním a dostatečnou funkčností v nenáročných podmínkách.

• Ambulanční uzel slouží ke spojení dvou lan nebo provázků stejného průměru, a to především v nenáročných, užitkových situacích. Je vhodný například pro vázání obinadel, balíků nebo pevných svazků. Není určen pro zatížení nebo kritické spojení - má sklon klouzat, zejména na syntetických materiálech.
• Křížová spojka je jednoduchý uzel používaný pro přichycení jednoho lana na druhé, obvykle pod pravým úhlem. Hodí se pro lehké konstrukce, podpěry nebo připevnění lana ke kříženým prvkům. Není určen pro zatížení - při větším tahu může snadno sklouznout, zvláště pokud se spojují lana odlišného průměru nebo materiálu.
• Zkracovačka je uzel, který umožňuje provizorně zkrátit příliš dlouhé lano bez nutnosti jeho stříhání. Uplatní se například při stavbě přístřešků nebo kotvení celty, kde délku lana potřebujete přizpůsobit různým podmínkám. Zkracovačka je vhodná pouze pro měkká, dobře ohebná lana. Není určená pro zatížení - slouží pouze jako dočasné řešení. Nutné zajistit konce!
• Josefínský uzel, známý také jako uzel přátelství nebo Carrickova přezka, slouží ke spojení dvou stejně silných provazů v nenáročných podmínkách. Uplatní se při svazování obinadel, šátků nebo balíků, a to především v první pomoci nebo tábornických situacích. Navzdory dekorativnímu vzhledu není vhodný pro zatížení - snadno se rozvazuje, pokud nejsou oba konce rovnoměrně zatížené. Při použití kluzkých nebo nestejně silných materiálů může sklouznout.
• Pevné poutko (očkové) je jednoduchý uzel pro rychlé vytvoření oka na konci lana. Využívá se při kotvení stanových šňůr, vázání materiálu nebo jako úvaz v lehkých podmínkách. Pro vyšší bezpečnost je nutné dojištění.

Odborné, technické a speciální techniky

Uzly a vazby v této kategorii neslouží k jištění nebo záchraně, ale uplatní se v survivalových dovednostech, improvizovaném vybavení a tvorbě praktických doplňků z paracordu. Patří sem jak funkční techniky, tak dekorativní vazby. Nepůjdeme do hloubky - cílem je stručný přehled možností.

• Monkey’s fist (Opičí pěst) je dekorativní uzel s těžkým, kulovitým koncem - často s vloženou kuličkou nebo závažím. V námořnictví slouží pro házení konce lana na větší vzdálenost.
• Survival náramek z paracordu slouží jako záložní šňůra pro nouzové použití v terénu. Uvnitř se ukrývá několik metrů paracordu, který lze v krizové situaci rychle rozmotat a využít.
• Paracordové klíčenky a šňůrky slouží pro upevnění vybavení - například nože, svítilny nebo přívěsku - k batohu, poutku nebo opasku. Kromě praktické funkce nabízejí i rezervní šňůru, kterou lze v nouzi použít.

Kurzy přežití v přírodě

Chcete být připraveni na cokoliv - od ztráty v lese až po pořádnou krizovku? Vyrazte z Děčína na dvoudenní kurz přežití v přírodě v lesích Lužických hor u Rynoltic. Vede ho zkušený válečný veterán speciálních jednotek, takže se naučíte opravdu to, co funguje. Bez mobilu, bez civilizace, jen vy a příroda. Naučíte se, jak najít vodu, obstarat si jídlo, postavit přístřešek a bezpečně přečkat noc. Kurz probíhá celoročně, takže si můžete zvolit, zda chcete mírnější letní variantu, nebo drsnější zimní dobrodružství. Ideální pro každého, kdo chce posunout své hranice a naučit se něco, co se opravdu hodí.

Čtěte také: Květnaté louky Bílých Karpat

Hlavní výhody zážitku

• Naučíte se spolehnout jen na své síly.
• Zvládnete si obstarat pití, obživu i nocleh.
• Kurz probíhá v každém ročním období.
• Dohled zkušeného instruktora.

Několikadenní kurz přežití ve vybrané lokalitě naučí trosečníky spoléhat na svoje síly. Zápalky, cigarety, potraviny nebo mobilní telefon? To všechno nechte doma, dostane jen základní balíček přežití a instrukce, jak se s touhle situací poprat. Ale nebojte, zkušený instruktor vám bude stále po ruce, aby vás naučil základní dovednosti, které pro přežití v divočině potřebujete. Ať už jde o obstarání vody, nebo o přípravu ulovené večeře. Po absolvovaní kurzu by se od vás mohl učit i Robinson. Pro opatrné je přichystaný jednodušší základní kurz přežití, ti, kdo se toho nebojí, mohou rovnou vyzkoušet intenzivní "hard task" kurz přežití, který je poněkud extrémnější. Záleží, na co se cítíte.

Rychlé šípy a příroda

Hra k pořadu Kdo jsou Rychlé šípy? Pusť si video o Foglarově komiksovém a knižním světě, do kterého patří kromě pěti známých nerozlučných kamarádů mnoho dalších zajímavých postav!

Návody Rychlých šípů

Krabička poslední záchrany (KPZ)

Rychlé šípy si v přírodě uměly poradit i v nečekaných situacích. Vytvoř si i ty praktického pomocníka na výlety a dobrodružství v přírodě. Stačí malá krabička, do které uložíš věci, které ti mohou pomoci, když to bude třeba. KPZku si dobrodruzi sestavují už 90 let. Byl to právě Jaroslav Foglar, který napsal příběhy Rychlých šípů, kdo ji v roce 1935 vymyslel.

Vyber malou a pevnou nádobu, která se vejde do kapsy. Může to být plechovka od bonbonů, plastová krabička od vitamínů nebo jiná malá uzavíratelná dóza. Doporučené rozměry: přibližně 10 × 7 × 3 cm.

Do krabičky vlož tyto věci: svíčku, zápalky, březovou kůru, tužku, papírek, křídu, jehlu a nit, spínací špendlíky, knoflíky, provázek, gumičky, lepicí pásku, mini-náplasti, sterilní čtverec, obvaz, píšťalku, minci, zrcátko a papírek s tísňovými čísly a kontaktem na tebe a tvé rodiče.

Lékárnička na výlety

Když jdeš na výlet, může se stát, že si odřeš koleno, štípne tě komár nebo si zadřeš třísku. Proto je užitečné mít v batůžku malou lékárničku - svoji vlastní, kterou společně sestavíme! Když se ti stane něco většího, zavolej dospělého, aby ti pomohl.

Vytvořením lékárničky si můžeš začít plnit bobříka záchrany - podobně jako to dělají hrdinové z příběhů Rychlých šípů! Bobříci jsou malé výzvy, které prověřují tvoje dovednosti, odvahu, vytrvalost nebo šikovnost. Splněním každého takového úkolu ulovíš jednoho z celkem 13ti bobříků. Více informací i tipy, co dalšího udělat, aby sis bobříka záchrany splnil/a nebo jak ulovit ostatní bobříky najdeš na stránkách www.13bobriku.cz

Najdi si malou krabičku nebo pouzdro, do kterého všechno uložíš.

Co patří do lékárničky: náplasti, obvaz, dezinfekční ubrousek, papírové kapesníky, nůžky, jehla, pinzeta, obinadlo, gel proti svědění, sprej proti klíšťatům, balzám na rty, krém na odřeniny, hroznový cukr, zlatá fólie, papírek s tísňovými čísly a kontaktem na tebe a tvé rodiče.

Tipy pro kempování v přírodě bez rizika

Bloumat lesem, slyšet zpěv ptáků, občas zahlédnout nějakou tu srnku, užít si výhled, sbírat houby či maliny, přinést si podzimní listí nebo se ponořit do tmy s hvězdným nebem nad hlavou - to vše jsou činnosti, které jsou považovány za pozitivní vedlejší účinky přírody, potažmo lesa.

Nejprve zdůrazněme, že vstup do lesa nelze bezdůvodně zakázat, a to ani v případě soukromého lesa. Jde o ochranu práv veřejnosti čerpat pozitivní vedlejší produkty přírody, což je rozdíl třeba proti USA, kde majitel může vstup nepovolaným osobám libovolně zakazovat.

Stanování v ČR je obecně velmi přístupné jak v přírodě, tak i v kempech. Kempů je po celém našem území nespočet. Mnoho turistických tras má vyhrazená místa pro táboření.

Přečtěte si pravidla pro stanování v konkrétním regionu. V lese můžete zůstat i přes noc a nikdo vás nemůže žádným způsobem omezovat. České zákony umožňují v přírodě volně “nocovat”. Definice tohoto termínu se ustálila na tvrzení, že jde o jednorázové přespání bez znaků dlouhodobějšího pobytu. Příkladem nocování je například položení karimatky a zalehnutí ve žďáráku, či přespání v hamace.

Druhým termínem, který zákony zmiňují, je táboření. Tím je například vícedenní pobyt na jednom místě, kde si postavím stan, vykopu latrínu, založím ohniště a natáhnu šnůry na prádlo. Hranice mezi těmito termíny není v zákoně úplně jasná, nicméně už fakt, že o nich víte, vám pomůže v případě jakýchkoliv problémů.

Nocujete v bivaku v houští, pořídili jste maskáčovou plachtu a snažíte se o maximální neviditelnost? Je to určitě dobrý způsob, jak se vyhnout nechtěné pozornosti. Já jsem naopak od tohoto stylu přešel raději k řízené pozornosti. Moje motivace je prostá. Vím, že nedělám nic zakázaného a moje zkušenost s “kontrolami” je jen dobrá - narazil jsem na rozumné muže. Ať klidně přijdou a popovídáme si, třeba mi dají nějaký dobrý tip na místo v okolí.

Nerozdělávejte oheň, nedělejte hluk, nevyhazujte v lese odpadky, nekácejte stromy, neničte ani jiné rostliny. Rozdělávání otevřeného ohně je povoleno 50m od hranice lesa. V lese si tedy ani nezakouříte, uvařit si musíte vždy na povoleném místě (ohniště), s povolením majitele či na louce. A pozor na sucha! Je povoleno z lesa odnášet klestí do 7 cm v průměru (suché, bez kůry, na zemi ležící). Biologický odpad se po sobě snažte zahrabat, vše ostatní si po sobě odneste.

Pravidla pro pohyb v chráněných oblastech

• Národní park - v první zóně NP mi je nakázáno pohybovat se pouze po vyznačených stezkách a nocování bývá až na výjimky zakázáno úplně. Čistě teoreticky by sice šlo nocovat přímo na stezce.
• Chráněná krajinná oblast - zde je situace přívětivější, přenocovat mohu prakticky kdekoliv.
• Přírodní rezervace a památky - jakožto další typy chráněných oblastí ze svých plánů raději vypusťte.
• Území obce - obec může zvláštní vyhláškou zakázat táboření i nocování na celém svém území, ale obvykle se tak neděje.
• Soukromý pozemek - pokud jde o soukromý pozemek (les, louka) máte povinnost si před tábořením(!) získat souhlas vlastníka. Vlastník vám nemůže zakázat vstup a zákony i postupy soudů naznačují, že k nocování žádný souhlas nepotřebujete.

Overturismus a ochrana přírody

Mohutné davy turistů nejsou v naší přírodě nic nového. Česká společnost začala overtourismus vnímat jako problém zhruba po roce 2000, kdy návaly motorizovaných turistů začaly omezovat životy v obcích a tyto události začaly plnit mediální prostor. Známé se stalo opakované uzavírání silnic od hraničních přechodů s Polskem poblíž Adršpašsko-Teplických skal, které se zejména o exponovaných víkendech stávaly prakticky neprůchozími. Od té doby však nápory turistů na českou krajinu ještě mnohonásobně zesílily a první konflikty na sebe nenechaly dlouho čekat.

Zásadní změnu v davovém chování turistů přineslo zkoncentrování turistických atraktivit do několika málo horských středisek. Ještě v nedávné minulosti byly v mnoha horských obcích drobné lyžařské vleky. Klima i ekonomická situace se však vyvíjely a po mnoha z nich zůstaly pouhé trosky. Naopak velká a z klimatického hlediska výhodně umístěná střediska se dále rozvíjela a ta okolní menší pohlcovala. Investice směřovaly zejména do zkapacitnění lanovek a rozšíření sjezdovek.

Aby střediska vydělávala i v létě, prosadila se lanová centra a bikeparky. Posledním počinem ve stále se rozrůstajícím průmyslovém odvětví byla stavba stezek v korunách stromů a posléze stezek v oblacích. Přesto, že odborníci upozorňovali na blížící se problémy, stavby těchto kapacitních rozhleden se již nepodařilo zastavit a tak jsme se mohli v roce 2016 dočíst, že „…se odehrává něco, co nikdo nečekal. Stezka se stavěla kvůli stabilizaci návštěvnosti, byli jsme jen zimním střediskem.

Příčiny koncentrace turistů

• Marketingová past. Mnoho centralizovaných středisek má dnes propracovaný systém reklamy, která má za úkol konstantně udržovat vysokou návštěvnost.
• Neznalost a nezkušenost. Mnoho lidí, kteří se nevěnují pravidelně turistice a nedisponují podrobnými mapami, zkrátka neví, kam zamířit.
• Fear of missing out syndrom. Strach z toho, že něco důležitého propásneme, popisují psychologové z on-line prostředí sociálních sítí.
• Příroda jako kulisa. Zatímco v dřívějších dobách měli lidé z divoké přírody respekt a před túrou se zapisovali do sešitu pro případ potřebné pomoci, dnes se pouští do lesů a hor jako do spektakulárních kulis, v nichž je dovoleno vše.

Spolupráce myslivců a environmentalistů

Myslivci a environmentalisté si mohou vzájemně leccos dát. Bohužel jejich spolupráci brání celá řada často zbytečných konfliktů a zkreslených představ o těch druhých.

Vztahy Kosenky s místními myslivci v lecčems odrážejí obecné konflikty, které už více než dvacet let zatěžují komunikaci těchto dvou skupin. Shrňme si je alespoň ve stručnosti.

Nejznámější spory

• Spor se týká velkých šelem. Environmentalisté je chtějí přísně chránit, myslivci jim vytýkají, že z vlka či rysa dělají posvátné krávy, a že i stavy těchto vzácných tvorů je třeba kontrolovat, neboť v dnešní české krajině pro ně již není mnoho místa.
• Problémem je téma přezvěřenosti, na němž se obě strany nemohou shodnout již desítky let. Myslivci čelí kritice, že udržují množství zvěře vysoko nad přirozenou úživností zdejších lesů. Srnci, daňci či jeleni pak prý brání přirozené obnově lesa, neboť spásají mladé semenáčky listnatých stromků a jedlí.
• Otázka přikrmování, které podle „zelených“ deformuje přírodní výběr, neboť díky němu zimu přežijí i slabší kusy. Myslivci oponují, že o nějakých přirozených podmínkách či přírodním výběru nelze v současné české krajině vůbec mluvit.
• Otázka ochrany druhů. Oba tábory si navzájem vyčítají, že chrání druhy, u nichž to není nutné, a naopak nechrání to, co potřeba je. Ať už se jedná o bobra, šelmy či dravce.

Všechny tyto konflikty odrážejí alarmující míru vzájemného nepochopení, nedůvěry a mlhavých představ jejich účastníků o podstatě a smyslu činnosti těch druhých.

Odložit na chvíli spory a pokusit se vystavět nový vztah na společných tématech. Jednou z oblastí, které se jeví být pro spolupráci nejslibnější je vzdělávání a osvěta. Mezi laickou veřejností - a bohužel ani mezi environmentalisty - se dosud příliš neví, že i myslivci se aktivně věnují environmentálnímu vzdělávání. Pracují s mládeží prostřednictvním kroužků, chodí přednášet do škol, pořádají tábory a soutěže pro děti, školí lektory.

Myslivci dokáží poskytnout konkrétní a hluboké znalosti zdejší přírody, environmentalisté zase propracovanou metodiku či rozsáhlou síť kontaktů. Že tato cesta je možná, ukazuje příklad ČSOP Rokycany, které aktivně spolupracuje s myslivci (nejen) na vzdělávání již od roku 1994.

Další nadějný směr spolupráce předjímá opět Pavel Křížek. Se svou organizací Ochrana fauny ČR uspořádal pro myslivce speciální workshop, jak „dosáhnout“ na dotace týkající se mysliveckých aktivit. Podobné semináře hledající společná témata organizují i v Rokycanech - mluví se na nich o lecčems od záchraných stanic, až třeba po obnovu krajiny.

A oživení vesnice je důležité téma i pro environmentalisty, neboť dobré sousedské vztahy a náklonnost k místu kde žiji, se zdají být samotným základem ekologického chování.

Orli mořští v jižních Čechách

Impozantní a ohrožení orli mořští patří mezi dravce, kteří žijí na území jižních Čech. Orel mořský má v říši ptáků největší rozpětí křídel, a to kolem dvou metrů.

Mořským orlům na našem území pomohl záchranný program v roce 1988. „Ve spolupráci se sokolníkem z Německa se tu vysazovali. Program se zdařil a můžeme říci, že v současné době v republice žije 500 až 600 orlů mořských, minimálně sto hnízdních párů,“ uvádí sokolník.

Živí se především rybami. Podle Milana Zaleše se ale jedná hlavně o mrchožrouty, kteří sbírají leklé ryby, a tvoří tak jakousi zdravotní policii.

Jako bydliště si orli mořští vybírají nejčastěji větší vodní plochy, rybniční oblasti, které jim poskytují dostatek potravy, ale zahlédnout je můžete i jinde. Mladí ptáci se často toulají a není výjimkou, že se pohybují až 200 kilometrů od hnízdiště.

Hnízdí na stromech, kde budují mohutné stavby o hmotnosti několika set kilogramů. Hnízdění začíná poměrně brzy, zpravidla v únoru samice snáší dvě vejce. „Mládě se klube od 34. dne a 36. den by mělo být vyklubané. Je porostlé prvním prachovým peřím, které je bílé, pak vyrůstá šedočerné peří. Kompletní vývoj trvá devadesát dní,“ doplňuje sokolník.

tags: #jak #si #to #delaj #dve #cesky

Oblíbené příspěvky:

• Recenze Volf Ochrana Přírody
• Duchovní život
• Obsah Sborníku Západočeského muzea
• Odpad jako surovina
• Prohlídky upoutaných plavidel