Rád bych vám svěřil něco, co bych nazval Rady na cestu. Mám jich dnes šest. Mé zaměstnání je duchovní doprovázení, tedy být na cestě s těmi, kteří usilují o solidní spiritualitu, a na této cestě je doprovázet.
První radou tedy není meditace, modlitba, péče o druhé ani studium, ale první je to, co lidem nejvíce chybí a čehož nedostatek se nejvíce projevuje, a to je příroda. Proč? Nedostatek pobytu v přírodě zneschopňuje naše další úsilí. Jsme zavření v budovách, místnostech, chodíme po asfaltu a betonu, sedíme v autě.
Nejdůležitější jsou samozřejmě vztahy, ale právě ty trpí naším vyčerpáním, egoismem, nevyspáním, přetížením, workholismem, ideologiemi, špatným vlivem zkažených lidí, závislostmi a strachy. A tohle všechno se dá rozpustit prostým pobytem v přírodě.
Jak na to? Potřebuje to návod. Mnoho lidí sice chodí do přírody, ale to, co mám na mysli, aby se projevil její transformační potenciál, aby nás proměňovala a umožňovala hlubší spiritualitu, je určitá bezcílnost, bezvýkonnost v přírodě. Jít si zaběhat do lesa je dobré, ale neběhat je lepší. Jděte si samozřejmě zaběhat, ale pak je potřeba se zastavit. Není cílem ujít nějakou vzdálenost nebo v tom v lese něco vytvářet, dělat, fotit, kreslit. Odehrává se to bez nástrojů.
Uvěřte, že je důležité nechat svůj telefon doma. Ne ho mít s sebou vypnutý, pro případ, že bych ho potřeboval. Ne! Jde o to, jít do přírody jenom proto, abych se nacházel v přírodě. Sedl si na pařez, promnul v prstech nějaké listy, abych si přivoněl, podíval se na květy. Ale nebudu je fotit. Zůstanu tam hodinu, dvě, tři, ale nebudu tam chtít něco dokazovat. Není to ani procházka s někým. Tento typ pobytu v přírodě vyžaduje samotu. Pokud máte strach, tak nechoďte tam, kde se bojíte. Samota v přírodě strach očišťuje a rozpouští. Proto je potřeba to opakovat. Třeba dvakrát třikrát týdně na hodinku nebo jen jeden dva dny za měsíc. Není to povinnost, je to rada. Pokud chcete hlubší spiritualitu, tohle pomůže s nejmenšími náklady, dokonce i časovými, a s obrovským efektem. Tohle nebudu rozvádět, ale pokud to zanedbáme, duchovní pokrok se prostě zastaví.
Čtěte také: Itálie autem: Nejlepší lokality u moře
To znamená: choďte mezi lidi, navštěvujte ostatní, zvěte je k sobě domů, do přírody, na výstavu. Jakkoli je samota potřebná a dobrá, vztahy a čas strávený s lidmi jsou nezbytné. Kdo si vystačí sám se sebou, je v podstatě až na výjimky nemocný člověk, ať už to ví, nebo neví a ať už ho to bolí, nebo nebolí. Naše štědrost se pak projeví tím, že se musíme dělit s ostatními o svůj čas, talenty, zdroje. Není to jenom rozdávání, štědrost je postoj potřeby se dělit. Bez manipulace tím, že něco někomu dám a pak za to něco očekávám. Solidní! Takové, která vás, vaše vztahy a okolí uzdravuje a proměňuje k lepšímu.
Je dobré položit si občas otázku, jestli je můj život vlastně dobrý. Poznáme to mimo jiné podle plodů. Plody dobrého duchovního života jsou tradičně rostoucí víra, naděje a láska. Kritériem mé spirituality ale nikdy nesmí být konformita, aby to vypadalo tak, jak to dělají ostatní, ideologie, že to tak má být, protože to někdo řekl, ale ani to, že se prostě cítím dobře. Člověk, který chodí pravidelně do kostela, modlí se breviář, růženec a tak dále, ale opovrhuje ostatními, šíří pomluvy a nenávist, takový člověk je křesťan jen podle jména. Pokrytectví je jedna z věcí, před kterými Ježíš varoval nejvíce. Spiritualita se pozná.
Zeptejte se těch, kteří vás opravdu znají a mají zdravý úsudek, pokud někoho takového máte. A oni vám řeknou, jestli čas strávený s vámi je pro ně povzbuzením, nebo pohoršením. Jestli je povzbuzuje k tomu, aby šli dál, a dodává jim odvahu a radost, anebo jestli je to vysává a unavuje. Povrchní spiritualita je dobrá, hluboká spiritualita je také dobrá, ale neříkejme o povrchních věcech, že jsou hluboké. Hledejte tedy hlubší, kvalitnější, solidnější spiritualitu.
Pokud investujete do toho, co jsem dosud zmínil, rozeznáte intuitivně, co máte dělat a co nechat plavat. Duchovní intuice je přirozená výbava. Pokud ji osvobodíme od nánosu předsudků, strachu a vyčerpanosti, sama nám ukáže, čemu máme věnovat své úsilí přednostně. Tradičně se tomu říká Boží vůle.
Jednou jsem šel se skupinou lidí pouští a to nejčastější, co po týdnu chůze - kdy člověk celý den jen jde a v podvečer si postaví stan, pak se společně uvaří večeře, chvíli se sedí u ohně, pak se jde spát a ráno se zas vyrazí do horkého dne a mlčí se - lidi řekli, bylo, že se jim uspořádaly priority. Že najednou přímo jasně vidí, na čem jim nejvíc záleží, čemu mají věnovat svůj čas a co je možné nechat stranou. To je ta přirozená duchovní intuice. Je možné ji očistit, zprovoznit, prohloubit.
Čtěte také: Orlické hory: objevte krásu české přírody
Přestaňte věnovat čas neplodným aktivitám, čtení banalit, opakování povrchních frází a čemukoli, co už je dávno mrtvé. Věci se vyvíjí a mění. Vznikají a zanikají. Buďte štědří ke zdroji, který používáte. Nebojte se spolehnout na dobré zdroje a opustit ty špatné. Mnoho lidí přichází s tím, že měli dobrého faráře, to že byla radost chodit do kostela, ale pak nám ho vyměnili a teď je to deprese. Pokud vám vadí kázání, vypněte si zvuk. Pokud to rozeznáváte ve svém svědomí jako něco neplodného, povrchního, nebo dokonce špatného, vypněte si zvuk nebo jděte jinam. Nebojte se spolehnout na to, co je dobré, používat to, a naopak opustit to, co je špatné. To není ani doporučení, to je povinnost. Neztrácejme čas a energii záští a pomlouváním těch zdrojů, které jsou pro nás neplodné. Nikam to nevede, prostě používejme to dobré.
Představte si, že jste právě prošli náročným týdnem plným stresu, úkolů a nekonečných schůzek. Rozhodněte se vyrazit na procházku do přírody. Slunce svítí, ptáci zpívají a kolem vás se rozprostírá zelená oáza klidu. Tento scénář není jen romantickou představou, ale i vědecky podloženým faktem. Studie ukazují, že příroda má pozitivní účinky na duševní zdraví a může pomoci snižovat úzkost a depresivní symptomy.
Jedna ze studií, která se zabývala účinky přírody na duševní zdraví, byla provedena v roce 2015 ve Velké Británii. Výzkumníci sledovali skupinu lidí, kteří trpěli depresí a úzkostí, a zjistili, že ti, kteří pravidelně trávili čas v přírodě, měli nižší úroveň stresu a zlepšenou náladu. Anna trpěla depresí a úzkostí po rozvodu a ztrátě zaměstnání. Místo toho, aby se uzavřela do svého bytu a nechala se pohltit temnotou svých myšlenek, rozhodla se navštěvovat místní park každý den. Postupem času začala pozorovat změny ve svém duševním zdraví.
Další studie z roku 2017 provedená na Stanford University zkoumala účinky procházek v přírodě na kognitivní funkce a emoční pohodu. Tento výzkum podporuje myšlenku, že přírodu můžeme metaforicky chápat jako „lék na duši“. Stejně jako tělo potřebuje vitamíny a minerály pro správnou funkci, tak i mysl potřebuje „dávku“ přírody pro udržení duševní rovnováhy.
Jednou z metafor, které můžeme použít pro ilustraci tohoto konceptu, je představa o přírodě jako o zahradě klidu. Představte si, že vaše mysl je zahrada plná květin a stromů. Stejně jako zahrada potřebuje péči a pozornost, aby rostla a prosperovala, tak i vaše mysl potřebuje pravidelné „zalévání“ pozitivními zážitky a emocemi.
Čtěte také: Kréta - Historie, klid a příroda v jednom
Moderní společnost klade na nás obrovské nároky - rychlý pracovní rytmus, nepřetržitá digitální komunikace a neustálý příliv informací se staly nedílnou součástí každodenního života. Rychlý životní styl a neustálá dostupnost prostřednictvím digitálních technologií navíc brání našemu tělu i mysli v potřebném odpočinku. Tento stav vyvolává cyklus, kdy se nedostatek regenerace stává příčinou dalšího stresu, což jen prohlubuje zdravotní potíže.
Adaptogeny jsou skupinou přírodních látek, které působí jako „regulátory“ organismu, pomáhají vyrovnávat reakce na stres a podporují celkovou rovnováhu. Již po staletí se využívají v tradiční medicíně pro své schopnosti zlepšovat adaptaci těla na náročné situace.
Pokud se rozhodnete využít i ashwagandhu i pravý ženšen, vnímejte je jako součást celkového přístupu k péči o své tělo i mysl. Tyto tipy mohou sloužit jako inspirace, jak vytvořit prostředí, ve kterém se vaše tělo i mysl dokážou lépe zotavit a načerpat novou energii.
Příroda je pro naši fyzickou i duševní pohodu nepostradatelná. Pomáhá nám zpomalit, zhluboka dýchat, načerpat energii a znovuobjevit rovnováhu, kterou v ruchu města často ztrácíme. A přitom nemusíme jezdit daleko - stačí využít zeleň, která nás obklopuje.
Parky, aleje, lesní stezky, vodní plochy nebo i výsadba kolem domů vytvářejí prostor, kde se můžeme cítit svobodně a uvolněně. Pravidelný kontakt je klíčem k dlouhodobé pohodě. Lidé, kteří tráví v přírodě více času, často vnímají, že se jim lépe spí, snáze se soustředí a celkově se cítí vyrovnaněji. Děti si navíc v přírodě přirozeně rozvíjejí fantazii a vztah k okolnímu světu.
Pobyt v přírodě má měřitelný dopad na naše zdraví. Z pohledu imunity hraje roli i kontakt s mikroorganismy, které v přírodě běžně potkáváme. Tyto „přirozené dávky mikrobů“ pomáhají posilovat obranyschopnost těla, a to zejména u dětí. Příroda může rovněž znamenat prostor k psychické regeneraci - pomáhá při vyčerpání, přetížení i úzkosti. A co je na tom nejlepší? Je to terapie zdarma, při níž se aktivuje nejen tělo, ale i mysl.
Příroda může být i prostorem pro komunitní život a sousedskou spolupráci. Společné projekty, jako jsou úpravy veřejné zeleně, komunitní zahrady nebo údržba cyklostezek, pomáhají lidem vytvořit si pevný vztah k místu, kde žijí.
Moderní svět jakoby každého z nás nenápadně držel pod krkem. Stoupá pracovní tempo, výše hypoték i krevní tlak. A tak hledáme úlevu. Krátkodobou v luxusní dovolené nebo v Netflixu, dlouhodobou třeba v meditaci a terapii.
Pouhé dvě noci strávené v přírodě ve formě glampingu měly pro účastníky studie citelné benefity. Chcete čísla? Tak se držte. A co je na tom nejlepší? Blahodárné změny, které účastníci výzkumu pocítili, přetrvaly v jejich životě ještě nějaký čas po návratu z divočiny.
Člověk, navyklý na zhoršující se podmínky ve městě, pak nachází v přírodě úlevu díky příjemnějšímu klima, které stromy a rostliny poskytují - regulují hluk, horko a filtrují znečištění vzduchu. Další studie zase naznačují, že existuje přímá korelace mezi pobytem v zeleni a vyšší fyzickou aktivitou.
A tak vás vyzýváme. Jděte se projít, posnídejte v trávě, dopřejte si víkend na chatě. Zkrátka žijte venku!
tags: #klid #přírody #a #duchovní #život