Jak si udělat odstřelovačské stanoviště

Líbí se mi vše okolo sniperů - od filmu po realitu a o ideální soutěži mám také docela jasno. Líbila by se mi soutěž, kde by se střílelo jednak na 800m (to už myslím chce nějaký um) a jednak z čehokoli u čeho je garantován efektivní dostřel okolo těch 800m (CZ 750) - doplňky, puškohledy jakékoli.

Jestli má někdo dvojnožku, nebo pytel s pískem by bylo jedno. Větší optikou taky myslím nikdo dostřel nezvýší. Styl - když se s tím trefíš, tak je vše jedno.

Základní dovednosti a techniky snipera

Tato kapitola vysvětluje techniky a dovednosti, které sniper musí znát předtím, než bude nasazen v bojové akci. Používání těchto dovedností odstřelovači ovlivní jejich přežití na bitevním poli.

Maskování: Základní zbraň snipera

Maskování je jedna ze základních zbraní ve válce. Pro snipera znamená rozdíl mezi životem a smrtí. Rozsah maskování je důležitý od doby, kdy sniper nesmí být odhalen, ať už když je sám nebo jako část celku, nebo dokud je v palebném postavení. Střelecký výcvik naučí snipera, jak zasáhnout terč, a znalosti maskování ho naučí, jak se nestat z lovce kořistí. Pozornost věnovaná maskování je známkou velmi dobrého odstřelovače.

Ukazatele cílů

Aby se stal sniper zručným v maskování, musí nejdřív porozumět ukazatelům cílů. Ukazatele jsou chyby, které vojáci dělají a které mohou znamenat jejich odhalení. Odstřelovači musí vědět, jak se vyhnout odhalení zaviněným těmito ukazateli, ale také jak odhalit protivníka na základě těchto chyb. Jsou to zvuky, pohyb, nevhodná kamufláž, vyrušení zvěře a pachy.

Čtěte také: Krok za krokem: Instalace odpadu

Metody maskování

Sniper může používat tři základní metody maskování. Může je používat samostatně nebo kombinovat s dalšími, vyžadují-li to okolnosti.

• Hejkal: Speciálně vyrobená maskovací uniforma s nepravidelnými maskovacími vzory nebo sítí. Je vyroben z běžné polní uniformy nebo z jednodílné letecké kombinézy. Přední strana hejkala může být vyztužena pevnějším materiálem. Kolena a lokty jsou překryty dvěma vrstvami pevnějšího materiálu a na švy je použit nylon. Maskování nebo síť překrývá ramena a sahá až k loktům na rukávech. Je použito na zadní straně obleku musí být dostatečně dlouhé na zakrytí zad a boků snipera když leží na zemi. Mělo by také zakrývat hlavu a krk ale nesmí zasahovat do obličeje a omezovat tak vidění nebo bránit v pohybu.
• Maskování: Jakýkoliv materiál nebo prostředek, který je vyrobený za účelem ukrytí. Kamuflážní barvy se používají na všechny odhalené části těla jako jsou obličej, ruce, týl a krk. Tmavší části obličeje se zesvětlují a světlé se ztmavují.
• Improvizované maskování: Vegetace nebo materiály vlastní prostředí, ve kterém operujeme.

Hejkal vás neudělá neviditelným a je to pouze základ maskování. Živá vegetace která se dá přidělávat vám pomůže splynout s okolím.

Improvizované maskování

Ostřelovači by měli umět používat improvizované a rozšířené maskování pro případ, že by jiné prostředky nebyly k dispozici. Místo maskovacích barev v tubě se dají použít saze, uhelný prach, skvrny způsobené zelenými slupkami ořechů, bláto nebo cokoliv co splní svůj účel. Nedoporučuje se používat olej nebo kolomaz kvůli silnému zápachu. Přirozená vegetace může být připevněna k tělu tkaničkami z bot, nitěmi z opasku nebo kusy látky. Odstřelovač musí zamaskovat i výstroj a výzbroj. Maskování však nesmí bránit používání těchto předmětů. Na odstřelovačce musíte odstranit charakteristické obrysy.

Přizpůsobení maskování terénu

Odstřelovač se musí svým maskováním přizpůsobovat terénu ve kterém operuje:

• Sněhové oblasti: Splývající barvy jsou mnohem efektivnější než potisknutá kamufláž. V oblastech s velkým množstvím sněhu nebo v zalesněných oblastech se sněhem se osvědčuje oděv, který je celý bílý. V oblastech, kde sníh je na zemi, ale ne na stromech je vhodné si obléci bílé kalhoty a zelenou nebo hnědou blůzu.
• Obecné zásady: Sniper si musí uvědomovat své maskování od doby kdy se vydá do akce až do té doby než se vrátí. Musí neustále využívat terénu, vegetace a stínu k tomu aby se vyhnul objevení. Nejvíce chyb se dopouštíte při návratu k vlastním jednotkám. Na únavu a z ní vyplývající spěch byste měli myslet už při plánování. Proto je nutné dodržovat maskovací kázeň dokud se nevrátíte z mise.

Krytí a ukrývání

Správné pochopení a aplikace principů krytí a ukrývání používané se správným použití maskování ochrání snipera před zpozorováním protivníkem. Kryt je přirozenou nebo umělou ochranou před nepřátelskou palbou. Přírodní úkryty (strže, díry, odvrácené svahy) a umělé kryty (palebné pozice, zákopy, zdi) ochrání snipera před přesnou palbou a částečně i před účinky atomového výbuchu. Každá malá proláklina může v případě potřeby sloužit jako kryt. Sniper musí umět najít a využít každého krytu. Úkryt je přírodního nebo umělého původu. Okolí může poskytnout přírodní úkryty které nemusíme upravovat (tráva, křoví a stíny). Odstřelovač může vytvořit umělé kryty z materiálů jako je pytlovina a maskovací síť. Případně taky z materiálů z okolí úkrytu (křoví, tráva, listí).

Čtěte také: Jak na nepříjemný zápach z odpadu?

Důležité zásady pro utajení

• Zvuky: Zvuky, zvláště hovor může nepřátelská hlídka zaregistrovat nebo pozorovatelny. Před misí zkontrolujte jestli vám něco nechrastí nebo necinká, ať už při chůzi nebo běhu.
• Obrysy: Rysy vojenské výstroje a lidského těla jsou protivníkovi dobře známé. Využijte hejkala a maskovací uniformu. Rozptylte obrysy od hlavy až k patě.
• Silueta: Silueta na obzoru je viditelná z velkých vzdáleností a to i v noci protože tmavší linie postavy se dobře rýsují proti světlejší obloze. Silueta zvás dělá dobře viditelný cíl.
• Odlesky: Odlesky přitahují pozornost oka a jsou viditelné na velké vzdálenosti. Odkrývejte puškohled pouze když vybíráte a zaměřujete cíl. Používejte ho opatrně pokud svítí slunce.
• Velikost siluety: Čím menší silueta, tím hůř viditelná. Proto pozorujte přikrčení, ve dřepu nebo vleže.
• Stín: Na otevřeném prostoru je vše jasně viditelné, ale pokud využíváte stínu je to těžší. Stíny jsou obvyklé ve dne v noci. Nikdy byste neměli střílet z okraje lesa, lepší je pozice hlouběji v lese pod větve stromů.
• Pozadí: Je nutné splývat s pozadím. Stromy, keře, tráva, hlína a stavby mění barvu a vzezření pozadí. Stím vším můžete splynout. Vybírejte si stromy nebo keře se kterými vaše uniforma splyne a které pomohou rozrušit obrys postava.

Odstřelovač musí vždycky předpokládat ze ho někdo pozoruje.

• Pohyb: Zapamatujte si, že pohyb přitahuje pozornost. Pozice zůstává utajená pokus se nehýbete, ale lehce odhalitelná pokud se pohybujete. Pohyb před statickým pozadím je jasně viditelný. Pokud pozici musíte změnit, pohybujte se opatrně a pokud možno celou cestu skrytě, nejlépe za omezené viditelnosti. Pohybujte se po centimetrech a opatrně, vždycky si prohlédněte místo kam se chcete dostat.
• Barvy: Nejrůznější odstíny šedé jsou velmi účinné. Maskovací vzory nejsou moc důležité.
• Vegetace: Natisknuté maskovací vzory, kontrastní barvy a přirozená vegetace jsou nutností.
• Poušť: V písečných pouštích s minimem vegetace jsou kombinace žlutohnědé barvy velmi důležité.

Pohyb odstřelovače

Metody práce ostřelovačů se v mnoha směrech liší od metod běžného vojska. Nejlépe je to vidět na způsobu pohybu. Ostřelovač nesmí být za pohybu odhalen ani nesmí být podezřelý. Proto musí dokonale ovládat techniky pohybu. Pohybujte se pomalu. Jak bylo zmíněno výše, odstřelovači používají takové techniky pohybu, které co nejvíce omezí možnosti zpozorování protivníkem.

Techniky pohybu

• Nízké plížení: Používá se v případech, kdy možnost skrytého pohybu je extrémně omezená nebo při zaujímání palebné pozice. Nohy jsou u sebe, odrážíme se špičkami bot, prsty na rukou se přitahujeme, zbraň držíme za řemen (v místě kde je připevněn ke zbrani vepředu) a máme ji položenou na předloktí.
• Střední plížení: Používá se v případě, kdy je možnost skrytého pohybu omezená, ale je třeba se pohybovat rychleji než dovolí nízké plížení. Technika provedení je stejná jako u plížení používaného běžnou pěchotou tzn. že vždy pokrčíme jednu nohu a natáhneme druhou ruku. Mírně se nadzvedneme a posuneme se vpřed.
• Vysoké plížení: Je užíváno v případech omezené možnosti skrytého pohybu a není možné odlepit tělo od země. Zbraň držíme na předloktích obou rukou.
• Plížení po rukou a kolenou: Je využíváno v situacích kdy je možné se pohybovat částečně skrytě a odstřelovač se potřebuje pohybovat rychleji než dovoluje střední plížení. Lezeme po kolenou a opíráme se rukou o zem. Pušku držíme v podpaždí optikou nahoru.
• Chůze: Používá se když jsou dobré možnosti krytí, nepřítel není blízko a potřebujeme se pohybovat vyšší rychlostí. Celé tělo je přikrčené, kolena pokrčená.

Výběr a dosažení odstřelovačské pozice

Výběr umístění pozice je jeden z nejdůležitějších úkolů, které odstřelovačský tým splní v průběhu přípravné fázi mise. Po výběru prostoru tým určí jak se přesune do prostoru a umístí a dosáhne konečného postavení.

Po obdržení mise odstřelovačský tým určí cílový prostor a nejlepší umístění pro předběžné postavení za pomoci jednoho nebo více z následujících zdrojů informací : topografické mapy a letecké snímky, vizuální průzkum před misí a informace získané od jednotek operujících v daném prostoru. Tým si musí uvědomit, že pozice vypadající jako ideální může být cestou k objevení nepřítelem. Tým musí využít veškerou představivost a důmysl při výběru dobrého postavení pro danou misi. Tým vybírá pozici, která není nejen výhodná vzhledem k efektivitě splnění mise, ale zároveň musí nepříteli připadat jako nejméně pravděpodobná pozice týmu.

V průběhu přípravy mise odstřelovač vybírá shromaždiště. Z tohoto shromaždiště tým prozkoumává předběžnou pozici k určení přesné polohy konečného postavení. Poloha ORP (objective rally point - shromaždiště) by měla zajišťovat krytí a ukrytí týmu před nepřítelem, měla by být co nejblíže k vybranému prostoru a měla by mít dobré přístupové trasy k vybranému prostoru. Z ORP se tým pohybuje kupředu do prostoru, který dovoluje týmu vidět prostor předběžné pozice. Jeden člen zde zůstává a kryje zbylé členy týmu, kteří prozkoumávají prostor, aby lokalizovaly konečnou pozici. Jakmile je vybráno vhodné umístění, člen týmu, který kryl ostatní, se do ní přesune.

Čtěte také: Využití pilinové toalety v kompostu

Konstrukce postavení

Odstřelovačská mise vždy vyžaduje po týmu, aby dosáhl určitého typu postavení. Tato postavení mohou být od "rychlé" pozice, kterou tým používá jen několik hodin, až po více stálou pozici, kterou může tým obývat několik dní. Tým by měl vždy naplánovat a uskutečnit výstavbu takovéto pozice, když je snížená viditelnost. Kopání a hloubení tunelů může být velmi namáhavé ve tvrdé půdě nebo v jemném, sypkém písku. Nepřátelské hlídky by mohly být dost blízko, aby slyšely veškeré zvuky, které mohou náhodně vzniknout při výstavbě postavení. Tým musí zvážit nepřítelovu viditelnost a prohledávací činnost. Jestliže mise vyžaduje, aby byl tým po dlouhou dobu, tým buduje postavení, které zajišťuje lepší podmínky k přežití. Vyžadovaný čas k výstavbě postavení musí být vzat v úvahu hlavně v přípravné fázi mise. Úkryty mohou být vystavěny z kamení, cihel, dřeva nebo drnů. Bez ohledu na typ úkrytu a materiál je největší úsilí vynaloženo na výrobu neprůstřelných stěn úkrytu.

Samotná konstrukce začíná vykopáním jámy. Veškerá vykopaná hlína je odstraněna nebo dána do pytlů. V dlouhodobém úkrytu mohou být jako základ střechy použity kmeny padlých stromů. Základ je potom zasypán prachem, vrstvou hlíny a vrstvou štěrku a nakonec mohou být přidány drny. Potom je střecha zamaskována. Vchod/východ by neměl být příliš velký kvůli zamaskování, ale ani moc malý kvůli snadnému vstupu/výstupu. Konstrukce střílen vyžaduje péči a zkušenosti, aby zajistily maximální palebné pole. Střílny musí být výborně zakamuflovány materiálem, který splývá s okolím. Všechen čas a úsilí, který tým věnoval stavbě postavení jsou zmařeny, jestli nepřítel spatří odstřelovače, jak vcházejí nebo vycházejí z úkrytu. Odstřelovači by měli vstupovat/vycházet z úkrytu jen když je tma. V zastavěných oblastech je toto víc než nutné (je dobré použít kanály, je-li to možné).

Typy postavení

• Spěšná pozice: Je používána, pokud je tým v nasazení krátkou dobu a nemůže zbudovat postavení kvůli nepříteli nebo náhlé změně pozice. Omezuje kontrolu většího území - hodí se na krytí křižovatek, přejezdů, zatáček atd. Čas pobytu by neměl překročit 8 hod.
• Nouzová pozice: Snižuje odstřelovačovu siluetu a stále mu dovoluje efektivně pozorovat a střílet. Skrývá velkou část těla a vybavení - nad úrovní terénu je pouze hlava odstřelovače a jeho zbraň. Je NEZBYTNÉ si dát pozor na odlesky čoček dalekohledu a optiky zbraně. Čas stavby je kolem 1 - 3 hod., čas pobytu je mezi 6 - 12 hod.
• Nora: Je podobná nouzové pozici, ale odstřelovači mají krytí nad hlavou. To umožňuje i více pohybu. Úkryt může být vykopán pod stromem, skálou nebo jiným místem, které zajišťuje ochranu nad hlavou. Čas stavby - 4 až 6 hod., čas pobytu - 12 až 48 hod.
• Dlouhodobý úkryt: Je používán hlavně v obranných situacích, vyžaduje doplňkové vybavení a více lidí pro stavbu. Tak či tak, dovoluje odstřelovačům zůstat na místě dlouhou dobu a jednotlivé týmy se mohou střídat.

Dokonalé ukrytí

Pokud je kvalitní maskování tak jedinou viditelnou částí jsou střílny. Tyto střílny by měly mít uvnitř úkrytu velký průměr (25 - 35 cm) a zužovat se asi na 10 - 20 cm. Nepoužívané střílny je lepší zakrýt kusem látky nebo něčeho podobného. Časem vzrůstá riziko odhalení - několikadenní používání úkrytu nebo střídání týmů riziko odhalení. Čas stavby je asi od 4 do 6 hodin, čas pobytu je víc jak 48 hodin. Přestože způsoby stavby a provedení se liší, "život" v nich je vesměs stejný. Každý člen týmu má přidělenu nějakou funkci (střelec, pozorovatel, atd.). Kniha záznamů, pozorovací záznamy, mapa a rádio by měly být mezi osobami, aby k nim měl každý snadný přístup. Všechny tělesné potřeby jsou konány, pokud možno, za tmy venku. Protože nepřítel je schopen podle výkalů a jiných lidských produktů najít postavení, je lepší vykopat díru a tam to všechno schovat.

Pozice v městském prostředí

Pozice v městském prostředí jsou trochu odlišné od pozic v poli. Odstřelovači mají výběr z několika možností - od střechy až na ulici. Tento terén je pro odstřelovače ideální. Kvalitní tým odstřelovačů může ve městě dokonce zastavit postup nepřátelské pěchoty nebo ji alespoň demoralizovat. Při výstavbě postavení si musí dát odstřelovači pozor na vzhled stavby. Nepřítel musí být co nejvíc zmatený. Když odstřelovači střílí z oken, měli by jich zabarikádovat co nejvíc (nepřítel hůř určí místo, odkud střílí a odstřelovači mají více možností odkud napadnout nepřítele). Samozřejmostí jsou falešné střílny. Pokud odstřelovač střílí ze střechy a je třeba...

tags: #jak #si #udělat #odstřelovačské #stanoviště

Oblíbené příspěvky:

• Jak správně třídit PVC
• Ekologické Aktivity ve Školství
• Dopad lodí na životní prostředí
• Obnovitelná energie v Kanadě
• Sankce za přestupky v ochraně přírody