Správní právo je rozsáhlé odvětví veřejného práva, které upravuje výkonnou státní moc, veřejnou správu a územní samosprávu.
Důvodem existence veřejné správy je obtížnost vykonávat činnosti z centra.
Právní normy správního práva upravují široký okruh společenských vztahů, ve kterých hraje rozhodující roli pravomoc správních orgánů. Tyto normy se frekventovaně dotýkají denního života občanů od narození až do smrti.
Státní správa je část veřejné správy, kterou vykonává stát svými orgány, případně orgány, na které byl její výkon přenesen. Samospráva se podílí na řešení společenských záležitostí souběžně se státní správou, prostřednictvím nestátních prostředků.
Správní řízení je právem upravený postup správních orgánů, jehož výsledkem jsou akty aplikace práva. Tyto akty představují použití obecných pravidel chování obsažených v právních normách na konkrétní případy.
Čtěte také: Ochrana přírody a krajiny: Přestupky
Řízení je zahájeno dnem, kdy správní orgán projeví svou vůli vůči účastníku správního řízení prvním úkonem.
Proti rozhodnutí lze podat odvolání. Odvolání lze podat písemně nebo ústně do protokolu u orgánu věcně a místně příslušného, který napadené rozhodnutí vydal. Lhůta pro odvolání je 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
Právní moc je vlastností rozhodnutí, která spočívá v jeho závaznosti a nezměnitelnosti. Aby rozhodnutí nabylo právní moci, musí být účinně doručeno a nesmí být možné jej napadnout řádným opravným prostředkem.
Účelem obnovy řízení je umožnit nápravu v případech, kdy se dodatečně prokázalo, že skutkové okolnosti, z nichž bylo vycházeno, neodpovídaly skutečnosti, nebo vyšly najevo taxativně vypočtené okolnosti, které mohly mít podstatný vliv na rozhodnutí.
Úkoly správního soudnictví spočívají v kontrole zákonnosti některých nepravomocných a většiny pravomocných rozhodnutí správních orgánů. Na některá rozhodnutí správních orgánů lze podat přímo soudní žalobu.
Čtěte také: Ochrana přírody a krajiny: přestupky
Přestupky mají menší míru společenské nebezpečnosti než trestné činy. Zákon o přestupcích uvádí maximální hodnoty pokuty za příslušný druh přestupku, které se pohybují od 3 000 Kč do 50 000 Kč.
K ukládaným sankcím za přestupky mohou přistoupit ještě ochranná opatření, jako jsou omezující opatření a zabrání věci.
Podstata právní úpravy vyřizování stížností, oznámení a podnětů spočívá v tom, že občan má právo usilovat o odstranění zjištěných nedostatků v nejrůznějších oblastech života společnosti. Forma stížností je buď ústní nebo písemná.
Občané se mohou se svými návrhy a stížnostmi (ve formě petice) obracet na příslušné orgány ve věcech veřejného nebo společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů. Odpověď musí být doručena tomu, kdo petici podal, do 30 dnů se stanoviskem k petici a o způsobu vyřízení petice.
Městský soud v Praze rozhodoval o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, kterým byla snížena pokuta uložená žalobci za přestupek na úseku ochrany přírody a krajiny. Žalobce se měl dopustit toho, že bez souhlasu orgánu ochrany přírody realizoval prohrábku koryta vodního toku Kněžmostka v CHKO Český ráj, čímž porušil § 5 odst. 1 písm. h) nařízení vlády č. 508/2002 Sb.
Čtěte také: Znečištění vodního toku – studie
Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že žalobce spáchal pouze jeden přestupek tím, že provedl odstranění sedimentů z toku Kněžmostky na území CHKO Český ráj bez souhlasu potřebného dle § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 508/2002 Sb.
Žalobce namítal, že za shodné jednání byl již pravomocně postižen jinými správními orgány v jiném správním řízení. Městský úřad Mnichovo Hradiště mu uložil pokutu dle § 125a odst. 2 písm. c) vodního zákona za správní delikt, že žalobce zasáhl do vodního toku Kněžmostka prohrábnutím koryta a vytěžený materiál deponoval na soukromých pozemcích v nivě toku.
Žalovaný uvedl, že totožným jednáním žalobce nešlo o stejné skutky de iure vzhledem k různým právním následkům. Účelem ustanovení vodního zákona je ochrana před povodněmi a znečištěním vodního toku, zatímco účelem ZOPK je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině.
V dalším případě byla obchodní společnosti Městské lesy Volary s.r.o. uložena pokuta ve výši 60 000 Kč za to, že ohrozila životní prostředí v lesích tím, že zadala zhotoviteli PERPERUNA ECO s.r.o. provedení těžby vyznačeného množství dříví v k. ú. Šimanov na Šumavě v rozporu se zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích.
Žalobce namítal, že těžbu lesních porostů na pozemku p. č. 82 v k. ú. Šimanov na Šumavě sám nevyznačil ani fyzicky neprovedl a že byl fakticky pouze prostředníkem.
Soud akcentoval, že odpovědnost za správní delikt má objektivní charakter, jde tedy o odpovědnost bez zavinění s možností liberace. Soud uvedl, že vyznačení stromů bylo fakticky provedeno prvotním objednatelem. Ovšem v situaci, kdy žalobce toto vyznačení bez dalšího v celém rozsahu převzal a zadal provedení těžby dříví společnosti PERPERUNA ECO s.r.o., s tím, že se má tímto vyznačením řídit, pak nezbývá, než považovat jej za vyznačení žalobce.
Soud zdůraznil, že v případě ohrožení životního prostředí postačí prokázat, že k budoucímu poškození s nejvyšší pravděpodobností dojde. Funkce ponechaného žebra je nedostatečná z důvodů jeho šíře a druhu stromů. Byly vytěženy silné stromy a vytvořena nová přibližovací linka. Bude tedy docházet k propadávání žebra působením větru a stávající porost se bude prořeďovat vyvracením stromů.
Krajský soud v Hradci Králové řešil případ, kdy Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) uložila žalobcům pokutu za přestupky podle § 87 odst. 1 písm. b) a § 87 odst. 3 písm. n) zákona o ochraně přírody a krajiny. Žalobci se měli dopustit toho, že provedli bez souhlasu orgánu ochrany přírody na pozemcích terénní úpravy spočívající v navezení kameniva a vybudování cesty. Stavbou cesty a skrývkou materiálu bylo poškozeno chráněné přírodní stanoviště s prokázaným výskytem rostliny zvláště chráněného druhu - vemeníku zelenavého (Platanthera chlorantha).
Žalobci považují napadené rozhodnutí za nezákonné, protože nemá oporu ve správním spisu a v provedeném dokazování. Dle žalobců měl žalovaný ve svém rozhodnutí uvést, jak a kým byl konkrétně nález vemeníku zelenavého na předmětných pozemcích ověřen.
Krajský soud souhlasil s žalovaným, že výskyt vemeníku zelenavého na předmětných pozemcích byl prokázán a oblast nálezů je tedy nutné považovat za biotop této rostliny. Je třeba dodat, že na výskyt vemeníku zelenavého na předmětných pozemcích byli žalobci upozorněni Správou KRNAP již v závazném stanovisku ze dne 3. 3. 2021.
Městský soud v Praze řešil případ pokácení stromů rostoucích v blízkosti železniční tratě na pozemku v katastrálním území Chlum u Blatné. Drážní úřad uložil obci Chlum povinnost provést nezbytná opatření k odstranění vzniklého zdroje ohrožení dráhy, a to odstranit stromy rostoucí na pozemku, které svojí výškou a dopadovou vzdáleností mohly způsobit vznik mimořádné události na dráze.
Žalobce - obec Chlum v podané žalobě uvedl, že je vlastníkem dotčených pozemků určených k plnění funkcí lesa podle lesního zákona, v jejíž bezprostřední blízkosti se nachází regionální železniční dráha, jejímž vlastníkem a provozovatelem je zúčastněná osoba, která až do roku 2016 vždy sama prováděla odstraňování stromů.
Podle soudu je zřejmé, že pravomocí k ochraně dřevin „na drahách“ i mimo ně je nadán orgán ochrany přírody. Pokud Drážní úřad chce přijmout příslušná opatření v odstranění zdroje ohrožení dráhy dle § 10 odst. 1 zákona o drahách, musí postupovat v dohodě s příslušným orgánem ochrany přírody, jak předpokládá § 65 zákona č. 114/1992 Sb.
Žalobce jako vlastník hospodářského lesa neprovedl v rozmezí let 2014 až 2017 včasné vytěžení a následnou účinnou asanaci stromů napadených lýkožroutem smrkovým (kůrovcem). Ve správním řízení byla žalobci uložena pokuta za přestupek podle ust. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č.
Žalobce namítl nesprávné zjištění skutkového stavu, když výskyt kůrovce a jeho globální přemnožení je důsledkem klimatických změn. Dále nesouhlasil se závěrem, že neprováděl včas a dostatečně opatření k předcházení a zabránění působení škodlivých činitelů na les, a v této souvislosti upozornil, že jeho výměra je pouhých 1,68 ha, na něž použil opatření tzv. bezzásahu.
Po kasační stížnosti žalobce byl tento rozsudek zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 22. července 2021, čj. 1 As 381/2020-43, a věc vrácena Městskému soudu v Praze k novému projednání.
tags: #přestupky #na #úseku #ochrany #přírody #a