Obava z rostoucího přehřátí planety přetrvává i v nejvyšších patrech rozhodování. Podle zprávy OSN o změně klimatu z roku 2023 je planeta na cestě ke katastrofálnímu oteplení.
Předpovědi předních světových klimatologů posuzovali delegáti z téměř 200 zemí. V odborných predikcích se dozvěděli, že svět nejspíš překročí nebezpečný teplotní bod zlomu během následujících 10 let - tedy pokud státy okamžitě (!) neustoupí od používání fosilních paliv. Pokud vlády zemí budou pokračovat ve svých současných politikách, vyčerpá se zbývající „uhlíková kvóta“ do roku 2030.
Podle studie uveřejněné v časopise PNAS v roce 2020 by třetina světové populace mohla žít v klimatu podobnému tomu na Sahaře již za 50 let. To znamená, že 3,5 miliardy lidí by se do roku 2070 ocitlo „mimo komfortní zónu lidstva“, tedy v prostředí s průměrnou teplotou okolo 26 stupňů Celsia.
National Geographic vytvořil v roce 2020 vlastní interaktivní zeměkouli, kde si můžete prohlédnout teplotní posuny na různých místech světa pod vlivem oteplení v následujících 50 letech: V roce 2070 bude v Bostonu klima spíše jako v Bardwellu v Kentucky, v Londýně spíše jako v Sovicille v Itálii. V některých městech, jako je Hanoj ve Vietnamu, bude větší horko, než jaké zažívá kterýkoli region v současnosti.
Podobně znepokojivý vizuální model změny klimatu vytvořila nezisková skupina pro výzkum klimatu Climate Central ve svém projektu Picturing Our Future. V němž ukazuje dvě verze budoucnosti: jak bude svět vypadat, pokud se budeme držet současné cesty a Země se oteplí o 3 °C, a jak bude vypadat, pokud prudce snížíme znečištění oxidem uhličitým a omezíme oteplování na 1,5 °C, což je cíl stanovený Pařížskou dohodou o změně klimatu.
Čtěte také: Budoucnost a ekologie
Tyto vizuální projekce, které využívají recenzovaný výzkum, ukazují, jak rozhodnutí v oblasti klimatu a energetiky, která učiníme v tomto desetiletí, ovlivní to, jak vysoko stoupne hladina moří v budoucnu. Climate Central použila k vytvoření svého vizuálního modelu kombinaci fotorealistických snímků, přeletových videí, snímků Google Earth a animovaných GIFů.
Vizualizace porovnávají možné následky u téměř 200 památek a ikonických míst po celém světě, od Burdž Chalífy v Dubaji až po Národní obchodní centrum ve Washingtonu, D.C. Tyto dlouhodobé projekce hladiny moří ukazují úžasné vědecky podložené vizuální studie pobřežních měst ponořených pod vodou.
„Lidé jsou vizuální bytosti. Asi 30 procent našeho mozku slouží ke zpracování vizuálních informací. Většina vědeckých zpráv o klimatických hrozbách uvádí čísla, která se těžko interpretují: co by ve skutečnosti znamenalo třiceticentimetrové nebo sto padesáticentimetrové zvýšení mořské hladiny?“ říká Benjamin Strauss, generální ředitel a hlavní vědecký pracovník společnosti Climate Central.
Cílem těchto vizualizací je ukázat, že můžeme ovlivnit budoucnost, říká Strauss. „Předkládáme srovnání různých možných budoucností v závislosti na tom, jakou cestou se vydáme. Opatření vlád, korporací a průmyslových podniků, která povedou k co největšímu a nejrychlejšímu snížení uhlíkového znečištění, mohou snížit rizika a ochránit pobřežní komunity po celém světě.“
V sílu vizualizace věří i klimatoložka Katharine Hayhoeová. „Tím, že si vytvoříme živý obraz dopadu svých rozhodnutí, vlastně dynamicky měníme pravděpodobnost našich budoucích scénářů,“ říká Hayhoeová, hlavní vědecká pracovnice organizace The Nature Conservancy.
Čtěte také: Trendy v bydlení budoucnosti
Hayhoeová se snaží lidem pomoci představit si, jak oteplování planety ovlivní je osobně: „Vzpomeňte si na nejteplejší léto, které si pamatujete. Jak vypadal váš účet za elektřinu (za klimatizaci)? Jaké to bylo?“ Hayhoeová, která žije v Texasu, říká, že v tomto státě se již za posledních 40 let ztrojnásobil počet dnů s 27 stupni Celsia.
„Kdybyste v roce 2070 žili v New Hampshire, cítili byste se z hlediska léta spíše jako v severní Virginii, ať byste dělali, co chtěli,“ říká Hayhoeová s odkazem na prognózy, které ukazují, že klima států v jižnějších zeměpisných šířkách bude s oteplováním planety „migrovat“ na sever.
„Musíme si uvědomit, co se stane, když nic neuděláme. Ale musíme také pochopit, jak bude vypadat to, co se chystáme udělat, abychom svými (nevysvětlenými) opatřeními neděsili lidí,“ zdůrazňuje Hayhoeová.
Své názory ohledně toho, jak Zemi ochránit před katastrofálními důsledky oteplování si Hayhoeová, jak sama říká, tříbila také nad knihou The Future we Choose:the Stubborn Optimist's Guide to the Climate Crisis (Budoucnost, kterou si zvolíme: Průvodce tvrdohlavého optimisty změnou klimatu) od Christiany Figueresové a Toma Rivetta-Carnaca, kteří společně vedli jednání o historické Pařížské dohodě.
Změna klimatu se v Česku zřetelně projevuje už nyní (sucho, úbytek podzemní vody, vlny veder, více generací kůrovce, změny v zemědělství) [1]. Za posledních 60 let se u nás průměrná teplota zvedla o 2 stupně Celsia [2] a změny se dále zrychují. Vyspělý svět se sice snaží oteplování zpomalit, ale už teď je jisté, že nás čeká minimálně 30 let dalšího zvyšování teplot.
Čtěte také: Vegetariánství: Řešení pro nedostatek jídla?
Jak se klimatické změny projeví prakticky na české krajině a na českém počasí? Zjistili jsme u klimatologů, co už se ví a na co se můžeme připravit.
Podnebí se změní z „mírného s teplými léty“ na „mírné s horkými léty“ [4]. Co to znamená? Je to asi jako sestup o 500 metrů nadmořské výšky nebo jako posun o stovky kilometrů na jih [5]. Průměrná teplota v Praze bude vyšší než dnes v chorvatském Záhřebu [4]. Krajina ale nebude vypadat jako v přímořských krajích - nemáme moře. Nejvíce se novému klimatu Prahy blíží Tbilisi v Gruzii [6].
Podnebí bude méně mírné, tj. s většími zvraty počasí a delší dobou trvání jak vysokých teplot a sucha, tak i období chladu či deště.
Podnebí v naší zemi se měnilo vždy, ale nikdy tak rychle. Biologové tedy zatím pouze spekulují, jak tak rychlá změna přesně proběhne. Zatím víme toto:
Budou listnaté, druhově smíšené. Nejdříve vyrostou nízké náletové stromky (břízy, jeřáby). Budou mít potíže se zvěří, která je bude ožírat. Místo velkých lesů se možná objeví jen lesní ostrůvky. Hodně záleží na úrovni hladiny podzemní vody - zda jejich kořeny dosáhnou na vláhu [9].
Ano. Minimálně na jaře po zimě travní porosty vyrostou a ve vyšších polohách bude běžné pást zvířata. Přijdou jiné byliny, stepní [9].
Protože jsme střecha Evropy, nemáme velké řeky ani dost podzemní vody, nebude možné většinu zemědělské krajiny zavlažovat. Bez zavlažování bude úroda nejistá - bude záležet na okolnostech v daném roce [12]. Může se změnit struktura plodin, například místo bílého vína se vinaři už chystají na červené odrůdy, čeká se horší kvalita chmele [13]. Potraviny budou dražší, ale my jako bohatá země si je případně dovezeme odjinud.
Parky a zahrady budeme mít pořád. Ve městech mají rostliny výhodu v tom, že jsou chráněnější před větrem. Zavlažovat zahradu ale bude nákladnější a ovocné stromy budou mít problémy. Dříve bude nastupovat jaro, stromy se tedy dříve přepnou do vegetační sezóny. Následně ale často přijdou pozdní mrazy, které strom poškodí. Už dnes toto riziko např. meruňkám hrozí na 60 %, zatímco ve 20. století nastávalo zhruba jednou za pět let. Jarní teploty, které stromy probouzejí, budou v budoucnu přicházet ještě o něco dříve [10].
Rekord nyní drží Dobřichovice: 40,4 °C [14]. Léto bude teplejší o 7 stupňů, tj. rekord bude činit až 47 stupňů [6][15]. Bude více tropických dnů (nad 30 °C) a zdvojnásobí se počet tropických nocí (nad 20 °C) [4].
Roční úhrn srážek bude podobný jako dnes, ale srážky budou nárazověji rozložené - častější velké lijáky s povodněmi a častější období sucha. Bude nutné zadržovat vodu v krajině [16].
Ano. Nadále se budou občas vyskytovat mrazové dny [4]. Přibude extrémního počasí.
Zvýšená teplota ovzduší vlastně znamená více energie v atmosféře. Vzduch teplejší o 1 °C také umí zadržet o 7 % více vodní páry. Horké počasí tedy přináší celosvětově ničivější bouřky, záplavy a hurikány než dříve. Bouřka je vlastně masa vzduchu, která stoupá vzhůru a nasává teplý vzduch s vodní párou z okolí. Nahoře se ochladí a spustí se déšť. Nové bouřky v éře klimatické změny jsou silnější a mohou působit až na dvojnásobné ploše. Pravděpodobnost maximálních srážek se zvyšuje o 15-40 procent (předpověď pro nejbližších 20 let) [18]. U nás to prakticky znamená silné lijáky a povodně.
Dalším extrémem budou nezvyklé teploty - například náhlé přívaly arktického vzduchu o teplotě −20 °C [19].
O změně do roku 2050, popsané výše, už bezpečně víme, že přijde. Oteplování planety bude totiž pokračovat až do doby, kdy přestaneme přidávat skleníkové plyny do ovzduší, a je jen malá naděje, že to nastane dříve [16].
Co se bude dít po roce 2050, to závisí především na tom, jestli v té době budeme planetu ještě oteplovat spalováním fosilních paliv (uhlí, ropa, plyn), případně jak silně.
Vyspělý svět se snaží oteplování zastavit. Pokud by se to nepodařilo, hrozí následující vývoj:
Směřujeme k oteplení, ve kterém bude Česko podobně vyprahlé jako vnitrozemí Řecka. Naše situace, kdy jsme jako střecha Evropy závislí na vodě ze srážek, bude už velice nepříjemná [21]. Ještě mnohem horší to ale bude kolem rovníku: Objeví se pás „vlhkého vedra“, ve kterém se již nebude možné ochladit pocením a lidské tělo zkolabuje po 6 hodinách. V takovém podnebí nelze žít.
Jak k tomu dojde? Například:
Jde o takzvané body zlomu. Vědci je hodnotí jako katastrofické. Jakmile se tyto procesy dají do pohybu, my jako lidstvo už je nezastavíme, i když planetu sami oteplovat přestaneme.
Stále více lidí naslouchá výzvám vědců: Udržme vzestup světové teploty níže než 2 °C, a pokud možno do 1,5 °C. Pro dosažení tohoto cíle je nutné co nejdříve dosáhnout klimatické neutrality (tj. odebírat z ovzduší tolik skleníkových plynů, kolik jich budeme vypouštět).
Nejdůležitějším krokem je tlačit na vládu a radnice, ať předloží plán dosažení klimatické neutrality na celostátní i lokální úrovni. Klimatická neutralita znamená, že budeme do ovzduší vypouštět minimum emisí skleníkových plynů a že to, co vypustíme, dokážeme zpětně zachytávat zpět. Například Rakousko si již stanovilo, že klimatické (uhlíkové) neutrality dosáhne do roku 2040. Dva státy jsou klimaticky neutrální (dokonce klimaticky negativní) již nyní: Bhútán a Surinam [34].
České klima 2050 zvládneme. Je potřeba se adaptovat na sucho, bude méně vody, ráz krajiny se změní. To všechno se dá zvládnout - jako bohatá země si v případě neúrody potraviny můžeme dovézt odjinud.
České klima 2100 nezvládneme. Je naprosto zásadní zastavit další nárůst globální teploty. Musíme co nejrychleji přestat vypouštět skleníkové plyny do ovzduší, tj. spalovat fosilní paliva. Pokud se to podaří, klima se stabilizuje na zvládnutelné variantě.
Toto ještě máme šanci odvrátit.
Redakce oslovila přední české klimatology s několika otázkami, například jestli za sto let budeme v Česku chodit na houby a lyžovat na přírodním sněhu, jestli se podaří naplnit závazek Pařížské dohody, tedy udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C a celkově měli zhodnotit, jaký mají z budoucnosti pocit.
Do roku 2050 se bude planeta oteplovat bez ohledu na zásah člověka, ale člověk pak ovlivní, co se stane po roce 2050. Na současné dekády se tedy musíme adaptovat, ale zároveň začít zásadně snižovat emise skleníkových plynů, aby se ještě vůbec adaptovat dalo.
Pokud uděláme jen málo z těch plánovaných opatření, naroste počet meteorologických extrémů, které si vyžádají podstatně více lidských životů a budou stát i nemalé finanční prostředky. Pokud neuděláme nic, Česká republika se oteplí až o 5 °C, což je ale nejpesimističtější scénář. Nejpravděpodobnější scénář je růst teploty o 3, 1 °C oproti rokům 1981-2010.
Jeden z klimatologů připomíná, že za posledních 60 let se při oteplení o 2 °C zvýšil počet horkých dnů na trojnásobek a ke konci století může být nárůst těchto horkých dnů a vln podstatně vyšší. V zimě nám v poslední dekádě zmizela polovina dnů se sněhovou pokrývkou, a to hlavně v nižších a středních polohách. Ke konci století bude sníh převážně v horských oblastech, kde nečekáme ani v nejhorším scénáři, že by sníh nebyl vůbec. Vzácnější bude v nižších polohách, i když budou i roky s vydatným množstvím sněhu, ale takových bude málo.
Další odborník nepředpokládá, že by se podařilo udržet míru oteplení pod 1,5 °C tak, jak to určila Pařížská dohoda v roce 2015. Osobně věří, že průměrná teplota ke konci 21. století bude v Česku o 2 až 3˚ C vyšší než v předindustriální době.
tags: #jak #bude #vypadat #příroda #v #budoucnosti