Ekologické vize budoucnosti a trendy

11.10.2025

Ekologie je v dnešních dnech velkým tématem. Věnují se jí nejen politici a aktivisté, ale i komerční subjekty. Podívejme se na několik oblastí, kde se ekologické vize budoucnosti stávají realitou.

Zemědělství a vize Evropské unie

22. února Evropská komise (EK) zveřejnila svou Vizi pro zemědělství do roku 2040. Tento plán předestřel budoucí směřování Společné zemědělské politiky (SZP). Podle něj bude Evropská unie (EU) usilovat třeba i o omezení dovozu zemědělských produktů, které nesplňují stejné ekologické normy jako ty, které pocházejí ze zemí sedmadvacítky. Soustředit se má také na omezení byrokracie a regulací a celkové zjednodušení.

Hlavní priority mají být čtyři:

Zemědělství jako atraktivní odvětví
Zemědělství jako konkurenceschopný a odolný sektor
Zemědělství jako odvětví připravené pro budoucnost
Spravedlivé životní a pracovní podmínky ve venkovských oblastech

Ve snaze řešit tyto problémy se EU chce soustředit třeba na boj proti neférovým obchodním praktikám, jako je prodej za ceny pod výrobními náklady nebo dominantní postavení zpracovatelů a maloobchodu. V tomto bodu chce také usilovat o lepší distribuci podpory. Ta by měla mířit především na aktivní farmáře a malé a střední podniky.

V druhém bodě se EK věnuje výzvám, kterým zemědělci čelí v kontextu globalizovaného trhu a omezit závislost na dovozu klíčových surovin - například hnojiv nebo energií. Evropská komise proto navrhuje podporu produkce, která sníží závislost na dovozu hnojiv. Tlačit ale chce také na zajištění férové konkurence na základě recipročních principů, podle kterých budou omezení platící pro evropské farmáře platit také pro plodiny dovážené ze zemí mimo EU. To se týká především využívání pesticidů.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Farmáři se ale kromě geopolitických výzev musí potýkat také s následky klimatické změny (suchem, povodněmi, degradací půdy), a s tím související potřebou snižovat emise skleníkových plynů. SZP by se proto měla do budoucna více zaměřit třeba na podporu uhlíkového, regenerativního nebo precizního zemědělství. SZP bude muset do budoucna zohlednit také odliv lidí z venkovských oblastí a stárnutí populace, tedy trendy, které vedou k úbytku pracovní síly v zemědělství.

Těmto výzvám chce EU čelit zvýšením ochrany práv farmářů a řešením jejich sociálních problémů (včetně podpory duševního zdraví). Rovněž se chce věnovat i podpoře žen v zemědělství, které jsou v sektoru zastoupeny jen marginálně. Za tímto účelem by měla vzniknout platforma Women in Farming (Ženy v zemědělství). Větší pozornosti by se mělo dostat také podpoře lokální produkce a zkracování dodavatelských řetězců.

Udržitelnost v supermarketech

Supermarkety Lidl a Kaufland se od nového roku chystají používat pouze energii z obnovitelných zdrojů. Nejsou přitom jedinými obchodníky, kteří investují do zelenější budoucnosti.

Lidl udává trendy

Jedním z prvních obchodních řetězců, který se u nás vydal udržitelnější cestou, je supermarket Lidl. Ten již od roku 2017 odebírá 100 % energie pouze z obnovitelných zdrojů, díky čemuž firma ročně vyprodukuje zhruba o 121 tisíc tun oxidu uhličitého méně. „Jako společensky odpovědná firma považujeme za přirozené chovat se ke svému okolí co nejšetrněji.

Ekologicky soběstačné Tesco

První hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou v kontinentální Evropě byl otevřen už v roce 2011 v Jaroměři. Je jím supermarket Tesco, jehož dřevěná konstrukce doplněná technologiemi na hospodaření s vodou byla dokonce navržena na Stavbu roku 2011. Hypermarket byl postaven na místě, kde dříve stála chátrající továrna, a jeho výstavba trvala 18 týdnů. Budova byla navržena tak, aby produkovala co nejmenší množství CO2.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

„Soběstačnost budovy zajišťují dvě kogenerační jednotky, které produkují dostatek energie pro celkový provoz hypermarketu.

Kaufland a Lidl chtějí snížit provozní emise

Obchodní řetězce Kaufland a Lidl plánují od ledna příštího roku využívat 100 % energie z obnovitelných zdrojů a do roku 2030 snížit provozní emise oxidu uhličitého o 80 %. Obě společnosti tak činí důležitý krok k ekologické budoucnosti a naplnění Pařížské dohody o změně klimatu, která má za cíl omezit globální oteplování tak, aby nárůst teploty od průmyslové revoluce nepřekročil 1,5 °C.

Albert inovuje svoje prodejny

Ekologie si hledí i supermarket Albert, který nyní otevřel zmodernizovanou prodejnu v OC Nisa v Liberci, která se spolu s těmi v Jesenici u Prahy a na pražské Florenci řadí mezi první, které inovací prošly. Změny nastaly nejen v novém vybavení, vzduchotechnice a chladicím zařízení, ale hlavně v celém konceptu, který nyní více připomíná farmářské tržiště než supermarket. Všechny technologie jsou přitom vyvinuty tak, aby co nejvíce šetřily energii a snižovaly uhlíkovou stopu.

„Prodejna je nádherně uspořádaná, což oceňují nejen zákazníci, ale i zaměstnanci.

Kompostéry v supermarketu?

Albert je také prvním hypermarketem, který ve svých prodejnách používá kompostéry. Neprodané a nepoživatelné kusy ovoce a zeleniny končí právě zde, kde se přeměňují na úrodný substrát, který odebírají místní zahrádkáři.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Billa má plán B

Supermarket Billa představuje svůj ekologický koncept pod názvem Plán B(illa), v rámci kterého se snaží bojovat s rostoucími emisemi a nárůstem odpadu. Ve svých prodejnách nabízí už nějaký čas obaly z recyklovaných a recyklovatelných materiálů. Používáním „resáčků“ a „retašek“, jak supermarket obaly nazývá, pomůžete omezit plasty a podpoříte cirkulární ekonomiku.

Udržitelnost ve stavebnictví

Právě udržitelnost bydlení byla tématem, které se prolínalo konferencí Šetrné budovy 2017, jež se konala v listopadu v Praze. Stavebnictví již není pouze o postavení domu. Širší perspektivu mu dává zájem zákazníků o zdravé bydlení, kvalitní pracovní prostředí a možnost využít obnovitelné zdroje energie pro elektrospotřebiče nebo vytápění.

Kvalitní bydlení s nízkými provozními náklady

Společnost SKANSKA například představila nový typ pasivních domů, které staví ve Švédsku. Jejich dům je schopný ušetřit v přepočtu přes čtvrt milionu korun ročně za energie s pouze o 11 % vyššími vstupními náklady oproti běžnému domu. Tento švédský developer se navíc zavázal k uhlíkové neutralitě u veškerých svých aktivit do roku 2050.

Pouhá polovina z tohoto množství je recyklována. Přicházející trendy a výhody cirkulární ekonomiky nebo evropská regulace v oblasti skládkování tak momentálně vytvářejí ideální prostředí pro inovace a nové technologie v oblasti recyklace stavebního materiálu.

Ředitel firmy LIKO-S, která postavila ve svém sídle u Brna udržitelnou kancelář pro svoje zaměstnance, zase zdůraznil, že v důsledku rozpínající se betonové zástavby na perifériích měst přicházíme o zhruba 10 hektarů orné půdy denně. Možnosti rozšiřování a zkvalitňování lidských obydlí se ale nabízí i v centrech měst, a to na místech bývalých průmyslových podniků či továren - tzv. brownfieldů.

Dobré místo pro práci

Výzva pro developery kancelářských budov jsou narůstající nároky na kvalitu pracovního prostředí. Tento aspekt se dnes kvantifikuje pomocí světového certifikátu WELL, který obsahuje aspekty jako kvalitu vzduchu, vody, stravování, světla, sportovních aktivit v místě pracoviště nebo duševní pohody a propojení s přírodou. Každý z těchto aspektů zvyšuje podle studie poradenské společnosti CBRE produktivitu zaměstnanců o desítky procent. Jsou to například obnovitelné zdroje, energetická účinnost a moderní systémy řízení budov, které pomáhají zvyšovat kvalitu pracovních prostředí v moderních kancelářských budovách.

Pasivní budovy s aktivními zdroji energie

Na konferenci vystoupila i firma IKEA, která se může pyšnit tím, že ještě nezavřela ani jeden obchod na celém světě a její budovy jsou na špici ve využití obnovitelných zdrojů a moderních materiálů. Firma má za cíl být do roku 2020 uhlíkově neutrální, k čemuž jí pomůže i její nejmodernější prodejna v německém Kaarstu, o které jsme psali začátkem listopadu zde. Energetická náročnost této budovy je 70 killowatthodin na čtvereční metr.

Budovy se podílejí zhruba 40 % na celkové spotřebě energie v zemích EU a jejich podíl na emisích CO2 dosahuje 35 %. Lidé navíc tráví v budovách na 90 % svého času.

Recyklace elektroodpadu

14. října Rostoucí množství elektroodpadu představuje zásadní globální problém. Každý rok se po celém světě vyprodukují desítky milionů tun vysloužilých elektronických zařízení, přičemž jen přibližně pětina je správně recyklována. Většina tak končí na skládkách nebo ve spalovnách, což má závažné dopady na životní prostředí a lidské zdraví.

Recyklace elektroodpadu je klíčovým pilířem cirkulární ekonomiky, která se zaměřuje na maximální využití surovin a minimalizaci odpadu. Jaký význam má recyklace elektroodpadu a jaké technologie ji umožňují? Při příležitosti Mezinárodního dne elektroodpadu, který připadá na 14. Elektroodpad se stal jedním z nejrychleji rostoucích druhů odpadu na světě. Elektronická zařízení, která dnes neodmyslitelně patří k našemu každodennímu životu, mají nejen krátkou životnost, ale navíc kvůli rychlým technologickým inovacím brzy zastarávají.

Právě trend častého obměňování elektroniky zapříčinil, že celosvětová produkce elektroodpadu každoročně vzroste přibližně o 2,6 milionu tun. Podle poslední zprávy Global E-waste Monitor vyprodukoval svět v roce 2022 celkem 62 milionů tun elektroodpadu, což představuje více než 82% nárůst oproti roku 2010.

Elektroodpad obsahuje vzácné suroviny, které lze efektivně recyklovat a vrátit zpět do výroby. Mezi nejcennější patří zlato, stříbro, kobalt, platina či měď. Například mobilní telefony mohou obsahovat až 30 různých kovů, z nichž některé jsou zásadní pro výrobu nových technologií. Nerecyklovaný elektroodpad totiž představuje závažnou hrozbu pro životní prostředí.

„Toxické látky, jako jsou rtuť, olovo, kadmium či freony, mohou unikat do půdy a vody, což má škodlivé účinky na ekosystémy i lidské zdraví.

Proces recyklace začíná sběrem elektroodpadu, který mohou domácnosti, obce, školy i firmy odevzdat na sběrná místa nebo využít odvoz přímo z domu díky naší službě Buď líný. Ze sběrných míst putují odpadní elektrozařízení na zpracovatelské linky, kde jsou třízena a rozebrána na jednotlivé komponenty. Díky moderním technologiím, jako je mechanická separace, hydrometalurgie a pyrometalurgie, je možné oddělit jednotlivé materiály, jako jsou měď, hliník, plasty či vzácné kovy, a vrátit je zpět do výroby. S rozvojem technologií se neustále zvyšuje míra účinnosti recyklace elektrozařízení, která dnes dosahuje 80 až 90 % v závislosti na typu zařízení.

Recyklace odpadních elektrozařízení je zásadní součástí takzvané cirkulární ekonomiky, která je stále důležitější strategií v boji proti klimatickým změnám. Tento koncept je založen na principu udržitelného využívání materiálů a minimalizace odpadu. Recyklace nejenže šetří přírodní zdroje, ale také výrazně snižuje emise skleníkových plynů spojené s těžbou a zpracováním nových materiálů. Díky recyklaci jediné tuny odpadních elektrozařízení je možné zachovat 615 kg primárních surovin a ušetřit 370 kWh elektrické energie, 172 m3 vody nebo 733 l ropy.

„Za rok 2023 odevzdali obyvatelé České republiky v rámci naší sběrné sítě 29 998 tun vysloužilých elektrospotřebičů. To díky bezmála desetiprocentnímu meziročnímu nárůstu představuje rekordní výsledek.

Tabulka: Produkce elektroodpadu ve světě