Jak vařit ekologicky: Tipy a triky pro kuchyni bez odpadu

Vaření bývá pro mnoho domácností největší každodenní „továrnou" na odpad - a často ani nejde o obaly z dovozu nebo exotické potraviny, ale o úplně obyčejné věci: zavadlou zeleninu, okoralý chleba, kelímky od jogurtu, mikrotenové sáčky z rohlíků, papírové utěrky, které nahradí jeden hadřík.

Začíná to už u přemýšlení o jídle

Vaření bez zbytečného odpadu je z velké části o prevenci: méně nákupů „do zásoby", víc vaření z toho, co je právě k dispozici, a chytřejší práce se zbytky. Podle FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) se významná část potravin vyhodí ještě dřív, než se vůbec sní - a v domácnostech je to často kvůli špatnému plánování, skladování nebo přehnaně přísnému výkladu data spotřeby.

Dobře funguje jednoduché pravidlo: nejdřív se vaří z toho, co už doma je, a až potom se dokupuje. Někdy stačí pět minut: rychlá kontrola lednice a spíže, poznámka do telefonu, co je potřeba spotřebovat jako první, a teprve pak rozhodnutí, co se bude vařit.

Z reálného života: v běžné domácnosti se snadno stane, že zůstane půlka květáku, dvě mrkve, načatá smetana a pár plátků tvrdnoucího chleba. V „klasickém" režimu to může skončit tak, že se koupí nové suroviny na konkrétní recept, zatímco zbytky se odsouvají dál dozadu. V režimu eko vaření je to naopak: květák a mrkev jdou do krémové polévky, smetana ji zjemní, chleba se promění v krutony nebo strouhanku.

Nákup s ohledem na minimalizaci odpadu

Kdo chce vařit ekologicky, rychle zjistí, že nejvíc odpadu vzniká ještě před vařením - při nákupu. Skvěle fungují znovupoužitelné sáčky na pečivo a zeleninu, krabičky na lahůdky nebo vlastní dóza na sýr.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Rád bych oddělil dvě formy potravin, ke kterým se dá při jejich nakupování přistupovat odlišně. Pokud jde o trvanlivé potraviny, jako jsou třeba obilniny, nemusíte si s jejich nákupem až tolik lámat hlavu. Naopak vezmeme-li v úvahu nákup potravin s kratší dobou trvanlivosti, musíme se mít na pozoru.

Představme si, že bychom rádi nakoupili jogurty. Ty mají obecně kratší dobu spotřeby. Stejně lze postupovat i u ovoce. Pokud chcete, aby vám vydrželo co nejdéle, je třeba nakupovat skoro zelené.

Odlišný ale zajímavý přístup k nakupování ovoce a zeleniny volí holky z blogu Czech Zero Waste. Navrhují nakupovat vždy „to nejhorší zboží“. Tedy, když už banány, tak jedině černé. Jsou nejsladší a jejím nakoupením se dá předejít vyhození ze strany supermarketu.

Bezobalové obchody už nejsou raritou jako v minulosti. Mnohé supermarkety ani menší obchody nemají žádný problém s vážením nezabaleného zboží. Banány nebo avokádo balit nepotřebují. Složená látková taška je malá a vejde se i do kapsy. Nabídka krabiček i sáčků na svačinu je široká, stačí si vybrat svůj oblíbený design. Koupit si však můžete také povoskované opakovaně použitelné ubrousky nebo si vyrobte vlastní. Jedna z nejsnazších cest, jak omezit množství obalů, je nechat si kávu z oblíbené kavárny připravit do vlastního přenostného hrnku. Za zmínku stojí služba REkrabička, která sdružuje podniky ochotné zabalit jídlo do vratné krabičky.

Praktické tipy pro vaření bez odpadu

Když se řekne „tipy na vaření bez odpadu", lidé si někdy představí složité postupy nebo extrémní minimalismus. Ve skutečnosti jde o drobnosti, které se dají zavést postupně.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

• Mrazák jako pomocník: První velký pomocník je mrazák. Ne jako skladiště zapomenutých sáčků, ale jako plánovací nástroj. Zbyla uvařená rýže? Zamrazí se po porcích a příště z ní bude rychlá smažená rýže se zeleninou. Zbyl svazek bylinek, který nestihne dojít? Nasekat, promíchat s trochou oleje, zamrazit v tvořítku na led a máte aromatické „kostky" do polévky nebo na pánev. Přezrálé banány?
• Využití slupek a odřezků: Druhá věc je práce se slupkami a odřezky. Ne všechno se musí jíst (a už vůbec ne za každou cenu), ale spousta částí, které se běžně vyhazují, má v kuchyni své místo. Natě z mrkve nebo ředkviček se dají použít do pesta, vývaru nebo pomazánky. Slupky z dobře omytých brambor lze upéct dokřupava jako chipsy. Odřezky ze zeleniny (cibule, mrkev, petržel, celer) se dají průběžně sbírat do krabičky v mrazáku a jednou za čas z nich uvařit domácí zeleninový vývar.
• Chytré skladování: Třetí bod je „chytré" skladování. Kolikrát se vyhodí salát jen proto, že byl v igelitu a zapařil se? Pomůže jednoduché řešení: omyté listy osušit, dát do krabičky a přidat papírovou utěrku nebo čistý látkový ubrousek, který zachytí vlhkost (a pak se vypere). Podobně bylinky vydrží déle ve sklenici s trochou vody, přikryté lehce sáčkem - nebo nasekané a zamražené. A pečivo?
• Rozlišení trvanlivosti: Čtvrtý bod je rozlišení „minimální trvanlivosti" a „spotřebujte do". U spousty potravin lidé automaticky vyhazují po datu, i když jsou v pořádku. Přitom u „minimální trvanlivosti" často stačí použít smysly: podívat se, přivonět, ochutnat. Pro širší kontext je užitečné třeba vysvětlení od Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) v tématu plýtvání potravinami a bezpečnosti.
• Vaření „na pokračování": Pátý bod: vaření „na pokračování". Jedno vaření může připravit půdu pro další dvě jídla. Upeče se plech kořenové zeleniny? Část je příloha, část se druhý den rozmixuje do krémové polévky. Uvaří se čočka? Jednou je s rýží, podruhé jako pomazánka s hořčicí a kyselou okurkou.

Recepty s využitím zbytků

Recepty pro vaření bez zbytečného odpadu mají jednu společnou vlastnost: jsou pružné. Nevyžadují přesně 280 gramů něčeho, co se musí koupit v plastu, ale počítají s tím, že doma je „něco" - a z toho se dá uvařit dobře. Skvělým příkladem je „lednicové" rizoto. Základ může být rýže (klidně i ta včerejší), cibule a jakákoliv zelenina, která potřebuje spotřebovat: kousek pórku, pár žampionů, zbytek dýně, poslední hrst hrášku z mrazáku. Pokud je doma vývar, výborně, pokud ne, poslouží i voda s trochou miso pasty nebo bylinkami. Na konci se přidá to, co dává jídlu „tečku": lžíce másla, trochu sýra, lžička hořčice nebo citronová šťáva.

Podobně fungují placičky a karbanátky „ze zbytků". Uvařené brambory, zbytky čočky nebo cizrny, trochu strouhané zeleniny, koření a pojivo (vejce, lněné „vejce", trocha mouky). Vznikne jídlo, které se dá jíst teplé i studené, vzít s sebou a hlavně - spotřebuje suroviny, které by jinak skončily v koši.

Velmi „zero waste" je také domácí pomazánková kuchyně. Zbytky pečené zeleniny se rozmixují s olivovým olejem a citronem, zbytky luštěnin s česnekem a kmínem, zbytek tvrdšího sýra se nastrouhá a přidá do tvarohu. Když přijde na sladké, eko vaření se překvapivě často potká s tím nejběžnějším domácím pečením. Banánový chlebíček, litý perník, jablečný koláč - to všechno jsou recepty, které vznikly i jako odpověď na přebytky. Přezrálé banány, jablka, která už nejsou křupavá, zbytky ořechů ze dna sáčku.

Další aspekty ekologického vaření

Ekologické vaření ale není jen o potravinách. Je i o tom, jak se v kuchyni zachází s energií a vodou. Poklička na hrnci není detail - zkracuje vaření a šetří energii. Varná konvice na vodu do těstovin bývá úspornější než ohřívat velký hrnec studené vody. A místo jednorázových ubrousků se dá sáhnout po pratelných utěrkách.

Do toho všeho přirozeně zapadá i kompostování nebo vermikompostér, pokud je na něj prostor. Ne každý má zahradu, ale i v bytě se dá bioodpad řešit lépe než směsným košem. A když už něco opravdu nejde spotřebovat, je fér to alespoň vrátit zpátky do oběhu jako živiny.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Jak začít?

Možná se nabízí otázka: musí být domácnost dokonale „zero waste", aby to mělo smysl? Nemusí. V kuchyni často funguje spíš přístup „o něco lépe než včera". Jeden týden se podaří omezit jednorázové obaly, další týden se zlepší plánování a přestanou se vyhazovat bylinky, pak se objeví kouzlo mrazáku a zbytkové polévky.

Když se eko vaření stane zvykem, mění se i nákupní košík: víc sezónních surovin, víc volně prodávaných potravin do vlastních obalů, méně impulzivních „akcí", které pak leží v lednici bez plánu. A hlavně se změní vztah k jídlu - přestane být samozřejmostí, že něco „nevyšlo" a tak se to vyhodí. V kuchyni se znovu objeví kreativita, která není o komplikovaných receptech, ale o tom, že se z obyčejných věcí dá udělat něco dobrého. A to je možná nejpříjemnější část celé změny: odpad ubývá, ale radost z vaření často roste.

Tipy od SONNENTORU pro minimalizaci plýtvání jídlem

U nás v SONNENTORU se snažíme jídlem neplýtvat. Každý rok se celosvětově vyhodí zhruba třetina vyprodukovaných potravin. V Česku pak do odpadu zamíří zhruba 56 kilogramů potravin na obyvatele.

• Starší chléb: Z plátků staršího chleba namočených v mléce a vejci snadno vykouzlíme chutnou žemlovku nebo francouzský toast. Pokud je chleba opravdu hodně suchý, poslouží na strouhanku nebo krutony. Nakrájejte chléb na malé kostičky nebo jemné plátky a přelijte je voňavou marinádou z olivového oleje smíchaného s Italským kořením nebo Kořením na pizzu a těstoviny.
• Zbytky těstovin, rýže nebo brambor: S tímto typem zbytků je třeba zacházet rychle, neměli byste je uchovávat v lednici déle než jeden den; riziko zkažení je bohužel příliš velké. Naštěstí existují skvělé recepty, v nichž můžeme tyto zbylé suroviny využít. K bramborám a nudlím přidáme Selské koření na brambory. Řádně orestujeme na pánvi. Nudle, rýže, brambory nebo zeleninové zbytky jsou také velmi oblíbenými ingrediencemi mnohotvárného nákypu. Nejlépe chutnají zapečené se sýrem. Naše oblíbené směsi koření pro přípravu nákypu jsou Holy Veggie, Sluneční polibek nebo Dobrá nálada.
• Zeleninové zbytky: Ředkvičky, mrkev, kedlubny... málokdo použije kromě kořene i jejich zelenou část. Jsou bohaté na cenné vitamíny a chuť, přesto až příliš často putují přímo do odpadu. Listy ředkviček a jiné zeleniny přitom můžete použít do pesta, jemně nasekat do salátů nebo do polévek. Z jablečných slupek můžete připravit lahodný čaj, z bramborových slupek chipsy a z brokolicového stonku vznikne krémová polévka.
• Ovoce a saláty: Pokud ovoce a saláty už své nejlepší dny zažily, rozmixujte je do krémového smoothie.

Zero waste v kuchyni - shrnutí

Zero waste se uplatňuje v mnoha oblastech lidského života. Je to životní styl, který se snaží používat takové produkty, které se znovu použijí nebo zpracují, namísto toho, aby se vyhodily.

• Zero waste začíná u nákupu. Zvažte, co potřebujete, a co už ne. Ať už při nákupu jídla, nádobí, pomocníků i spotřebičů. Možná zjistíte, že si vystačíte s málem.
• Staré pečivo se dá zapéct jako žemlovka nebo nákyp, připravit z něj topinky nebo využít ve vaječné omeletě.
• Až dopijete svou ranní kávu, podělte se o kávové zbytky se svými pokojovkami. Sedlinu stačí lehce zahrabat do půdy.
• Je to odpad, nebo ne? Když vyhodíte organické zbytky (slupky, skořápky, odřezky zeleniny a ovoce, pečivo, logr, čajové pytlíky) do kompostéru, postupně se rozloží.
• Ocet, jedlá soda, kyselina citronová - účinné trio do každé zero waste domácnosti.
• Podobně můžete využít přezrálé nebo seschlé ovoce.

tags: #jak #vařit #ekologicky #tipy

Oblíbené příspěvky:

• Vysokoškolská učebnice ekologie
• Ekologické zemědělství v ČR
• Patičky v emailech
• Definice přírody jako umění
• Rozložitelné tiskové barvy