Jak Vidět Bytosti Přírody

Přírodní bytosti, ty velké i ty malé, jsou tu stále. Elfové, dévové stromů, skřítci a další obyvatelé přírody byli člověku kdysi důvěrnými přáteli, mohl je vnímat. Od té doby uplynulo mnoho času, přírodní bytosti však nezmizely a i dnes se s nimi můžeme setkat.

Margot Ruis patří k těm nemnohým lidem, kteří mohou vidět přírodní bytosti a hovořit s nimi. Obrací se k nim s láskou a pochopením a díky tomu může pronikat do jemného světa, který prozařuje stromy, louku, potok, les, zahradu i hory. Přírodní bytosti vítají, pokud jsou citlivými lidmi vnímány, především jejich reálné energie, jemnohmotné záření, které je součástí energetických procesů pestré přírodní říše.

S éterickými bytostmi můžeme navázat pocitové vztahy, například soustředěním se na živly vzduchu, ohně, vody a země, a tak odhalit jejich poslání a smysl jejich existence v přírodě. Jedná se o vnímání vnitřním zrakem, což je možné z toho důvodu, že jemnohmotná energie přírodních bytostí souzní s energií lidské duše.

Přírodní bytosti jsou přirozenou součástí přírody, jejich podstata je energetická, vyvíjí se společně s přírodou, v přírodě získávají zkušenosti s hmotným světem. Různé hmotné podoby, které na sebe berou ve světě lidské fantazie, lidskému vědomí přibližují skryté taje přírody. Takto se přírodní bytosti a jejich vědomí projevuje na dvou rovinách bytí.

Jiskry jejich vědomí se „vkrádají“ do našich pocitů a emocí, teprve na tomto základě se projevují v myšlenkách, na základě myšlenek a představ potom my sami projektujeme jejich podobu do krajiny tak, abychom byli schopni jim porozumět a uvědomovat si jejich poslání. Podobu, kterou sice popisujeme slovy, ale zároveň ji vnímáme skrytou v našem nevědomí.

Čtěte také: Co navštívit v ČR

Tak vznikají představy elementárních bytostí a ožívá jejich „asociované“ poselství, známé především z pohádek a lidové slovesnosti, jsou to víly, sylfy, skřítci, gnómové, rarášci, zefírové, elfové, dryády, vodní žínky, ohniváci a meluzíny. Přírodní bytosti podporují harmonii jinových a jangových energií, starají se o rovnováhu v krajině, podporují vitální energie rostlin.

Obnovují energii přírody, sílu její plodnosti, zvláště tam, kde je síla přírody odčerpávána lidskými zásahy, způsobenými odcizením člověka od přírody. Vzájemně si pomáhají, chrání paměť krajiny, tak vytváří silová přediva krajiny, v podobě energetických vzorců a přírodních zákonitostí. To vše souvisí s tajuplným děním v přírodě, elementární bytůstky se po věky věků vyvíjí společně s přírodou, a nejen to, dokonce vibračně harmonizují se světem lidských citů.

Součástí tohoto organismu je také „vědomí“ vyšších přírodních božstev s jinovou (ženskou) a jangovou (mužskou) energií, jako je například bohyně Vesna, Diana, Flora, bůh Pan, Perun a další. V každé malebné krajině se odehrávají neviditelné, kreativní interakce světa hmoty a „vědomí“ minerálů, rostlin, stromů, pramenů, řek, studánek, podzemních vod, lesů, hor, rašelinišť, polí, mokřin, remízků, kamenných valů, jeskyní a hlubin země.

Velmi silná a aktivní je dimenze bytostí vodního světa, neboť voda je součástí veškerého pozemského života. Vodní bytosti se starají o udržení regenerační síly vody a vodních zdrojů, starají se o řeky lemované stromy, o říční břehy, potoky a vodní rostliny. Křehké vodní víly, zahalené do tyrkysových závojů, tančí na hladině jezera ve světle měsíčního svitu, s místem, o které se starají, udržují silné pouto.

Každý negativní lidský zásah do krajiny, neboť lidé se často chovají, jako by pro ně příroda neznamenala žádnou důležitost, velmi obtížně snášejí. Vodní prostředí nejvíce rezonuje s našimi city, proto zde můžeme energii éterických bytostí, nebo narušení přírodní harmonie, vnímat velmi silně.

Čtěte také: Mýty a realita: Kolibříci a Česko

Rostliny a stromy jsou sami o sobě svým způsobem živé bytosti, jejich provázanost s elementárními energiemi je velmi silná. Dévové stromů neboli duše stromů, světlem zářící bytosti, dohlíží na jejich růst, kvetení a plodnost, zalévají je nesmírnou láskou a péčí. Dévy se pohybují prostorem, ale se svým stromem jsou propojené světelným vláknem.

Silová pole kolem stromů a vertikální proud jejich vitální síly vnímáme skrze pocity, také naše dlaně, lehce se dotýkající kmene stromu, nám poslouží jako citlivé rezonátory mezi námi a bytostí stromu. Podobně můžeme vnímat jemné chvění v blízkosti rostlinného těla zelených rostlin a květin.

Víly jsou bytosti nezměrné, křehké krásy, mají vlastní svět, paralelně existující s tím naším. Změnou navyklého vidění si můžeme uvědomovat jejich přítomnost, stačí pozorně sledovat, co se v krajině kolem nás odehrává. Vědomí lučních víl rezonuje s vibracemi barevných květů, včel, motýlů a pestrou paletou dalších okřídlených živočichů. Vzdušné víly svým energetickým tancem v prostoru dohlížejí na rezonance mezi nebem a zemí.

Klidná mysl rozpuštěná v podmanivé kráse přírody nám dovoluje naslouchat niterným vnitřním impulsům a s respektem a úctou vnímat rezonance přírodních bytostí, které v láskyplné pospolitosti a ve vzájemném sdílení tvořivých energií obývají rozmanité dimenze elementárního světa.

Avšak mějme na paměti, že krásné a nestárnoucí víly, lesní panny, skřítkové a jiné přírodní entity se nevyznačují povahou pouze s kladnou energií. Mohou to být bytosti škodolibé, divoké a nepřátelské. Víly a skřítkové nám mohou splnit přání, ale také nám mohou provádět různé neplechy, aby nás tak svou moudrostí upozornily na naši nevědomost a na chyby, kterých se dopouštíme. Na špatné vlastnosti, temné stránky našich povah a na aspekty nesprávného, často neuvědomělého chování.

Čtěte také: Krásy Švýcarska

Na rozdíl od andělů, kteří jsou posly z nebeských říší, jsou přírodní bytosti ryze pozemské, bydlí na Zemi, oživují ji a chrání. Jsou to bytosti čtyř živlů - ohně, vody, země a vzduchu. Proto se jim někdy říká taky elementálové nebo elementární bytosti (element = živel). Jejich těla nejsou hmotná, ale složená z neviditelných energií.

Kdo má vrozenou schopnost jasnozřivosti nebo vysoce vyvinutou intuici, tomu se může povést spatřit je na vlastní oči. Jak na to? Rozjímání a meditace venku v přírodě, ztišení svých myšlenek a pozorné vnímání okolí, to vše vám pomůže zachytit signály, že je tady s vámi ještě někdo - bytosti, které jsou zde doma a které vás trochu zvídavě pozorují.

Zkuste je pozdravit, říct, že přicházíte jako přátelé, nebo jim třeba nechat někde u pařezu drobný dáreček, třeba v podobě sladkosti či něčeho podobného. Jak poznat, že přírodní bytosti zareagovaly, že vám odpovídají na váš vzkaz? Přijde to v podobě náhlého pocitu nebo myšlenky, které by vás samotné nenapadly. Může se taky stát, že rozpoznáte v šumění listí nebo potůčku něco jako hlas či slova, že spatříte ve větvích stromů nebo na rozkvetlé louce něco připomínající postavu nebo obličej. To všechno je signálem přítomnosti přírodních bytostí!

Možná vám dokonce prostřednictvím vaší intuice ukážou, kterou cestičkou se máte dál na své procházce vydat a kterou nikoliv. Přírodní bytosti nejsou všechny stejné - právě naopak, existuje nepřeberné množství jejich „rodin“ a typů. Víly, skřítci, elfové, duchové stromů ale také rusalky, gnómové nebo třeba duchové ohně - to jsou jen někteří z nich.

Jsou to ochránkyně rostlin a květů, patřící živlu země, proto je nezapomeňte požádat o svolení, když si vyrazíte nasbírat léčivé bylinky nebo kytici lučních květů. Podobnými bytostmi, žijícími v hloubi lesů, jsou tajemní elfové a skřítci. Možná je někdy intuitivně spatříte třeba někde mezi větvemi.

Každý strom má svoji bytost, která ho hlídá a pečuje o něj. Jsou to elfové nebo dévové stromů. Když se vydáte k vodě, můžete narazit na tajuplné rusalky a nymfy, které jsou podobné vílám, ale patří k vodnímu živlu. Při pohledu do zurčícího potoka nebo vodopádu zas možná spatříte drobné vodní skřítky. A někdy se říká, že dokonce i pánové rybníku, tajuplní vodníci, skutečně existují!

Bytostem vzdušného živlu se říká sylfové a ke stejnému živlu patří sem i některé typy víl a elfů. Zbývají nám ještě bytosti ohně - říká se jim salamandři. Všechny přírodní bytosti mají ve své povaze jednu společnou črtu, a tou je hravost a veselost.

Když se vám povede spřátelit s přírodními bytostmi, pomohou vám odhodit vaše starosti. Vodní skřítci je odplaví se svým proudem, salamandři spálí v plamenech, s vílami se můžete roztančit po louce, až na ně zapomenete. Ať už vás trápí láska, rodina nebo peníze, přírodní bytosti budou vašimi spojenci.

Velmi oblíbeným způsobem, jak si přírodní bytosti dělají z lidí legraci, je nechat je zabloudit a motat se třeba po lese v kruzích. Při komunikaci s elementárními bytostmi je proto důležité nedat jim důvod, aby se na vás zlobili. Jak? Nedělejte nic, co vám prostřednictvím vaší intuice „zakážou“.

Když třeba budete mít pocit, že k některému místu se nemáte přibližovat, poslechněte jej, možná tam právě probíhá třeba vílí shromáždění a vy byste jej svou přítomností rušili. Netrhejte rostliny, aniž byste k tomu dostali svolení, neplašte zvířata. Energie přírodních bytostí vám může pomáhat i když nejste zrovna na procházce v lese.

Jakmile s nimi jednou navážete kontakt, můžete si jejich energii přivolat na pomoc do svého každodenního života. Když si pořídíte drobný talisman třeba s obrázkem víly, bude vám přítomnost těchto bytostí pořád připomínat. Přírodní bytosti jsou zkrátka všude kolem nás, i když je nevidíme.

Když se k nim budeme chovat hezky a myslet na ně, přinesou nám jako přátelé radost a štěstí do života. Vždyť právě oni jsou strážci pozemských pokladů a radostí života - tak neváhejte a zkuste si je naklonit na svoji stranu!

Ve starých dobách, kdy lidé žili v úzkém spojení s přírodou, bylo poměrně časté, že byl někdo jasnovidný, měl tedy otevřené třetí oko a viděl i svět, který je fyzickému oku skryt. Lidé obecně uznávali existenci přírodních bytostí, prosili je o pomoc, uctívali je a žili s nimi v míru a v harmonii.

V mystice a magii bylo vždy známo, že existují různé astrální bytosti. Těm, o nichž tu mluvím, se říká elementálové, protože podléhají vždy jednomu živlu. Ale v rámci každého živlu existuje ještě mnoho různých skupin a druhů daných bytostí. Všichni známe rusalky a vodníky, kteří patří vodě, skřítky a víly, kteří patří zemi, existují ohniví duchové, jimž se říká salamandři, kteří se objevují, kdekoliv se objeví oheň, primárně žijí kolem sopek a v té části Země, kde je vroucí láva.

Margot Ruis ve své knize popisuje, jak se ze začátku s Gerhardem ujišťovali, že oba vidí to samé a že nemají halucinace. Společně začali trávit čím dál více času v přírodě a fascinováni poznávali tento tajemný svět a jeho obyvatele. Postupně začali pořádat v Rakousku malé kurzy, na kterých lidi učili, jak fungují přírodní bytosti, jak se k nim máme chovat a jak se můžeme pokusit je začít vnímat.

Kniha je velmi sympatická tím, že autorka mluví výhradně o svých zážitcích. Neteoretizuje, nepředává znalosti, které vyčetla z knih, ale vypráví své vlastní zažité příběhy. Kniha je psaná prostě a jednoduše, a přesto je její obsah tak fascinující. V dnešní záplavě rádoby ezoterických knih je tato kniha tichou nenápadnou perlou, která schovaná ve své mušli čeká na to, až bude objevena těmi, kteří opravdu hledají a chtějí poznat naši matku Zemi, a tím také sami sebe.

Autorka je očividně skromná a žije to, o čem káže. Proto možná její dvě knihy zatím nezískaly takový věhlas, jaký by si zasloužily, protože za ní nestojí tým marketingových specialistů, kteří by její knihy tlačili na knižní pulty a snažili se z nich s vidinou vysokých čísel udělat bestsellery.

Když si přečtete Bytosti přírody, získáte úplně jiný pohled na přírodu. Pochopíte spoustu věcí a souvislostí, které najednou budou dávat dokonalý smysl. Uvědomíte si, jak zranitelná a křehká je příroda, a poslechnete si mnoho osobních vzkazů a svědectví od stromových dév, vodních dívenek či důležitých velkých elfů, které jednou provždy změní vaše cítění.

Kniha je také plná praktických rad a tipů, co můžeme udělat pro přírodu ve svém bezprostředním okolí, jak ji můžeme požádat o uzdravení, čím můžeme udělat radost různým bytostem a jak jim můžeme svými myšlenkami a vyzařováním pomoct v jejich dnes nelehkém úkolu udržet přírodu zdravou a fungující.

Techniky pro rozvoj vnímání

V minulém článku jsme si už lehce naťukli téma, jakým způsobem můžeme trénovat a vylepšovat schopnost vidět víly či další přírodní bytosti. Dnes si jednotlivé body rozebereme do hloubky i s konkrétními příklady a zkušenostmi z praxe. Zároveň si povíme něco málo o případných nástrahách a nehodách, které nás mohou potkat a jak se jim vyvarovat. Obecně myslím, že není úplně potřeba vše zkoušet na vlastní kůži, abychom přesto zkušenost získali a věděli, že je lepší se některých věcí vyvarovat.

Níže uvedené techniky vedou k vlastnímu sebepoznání. Můžeme je využít v široké škále seberozvoje, duchovního života i duševního zdraví. Díky sebepoznání svého vnitřního světa a schopnosti umět dosáhnout harmonického žití s pravidelnou péčí o duši, psychiku a mysl jsme pak schopni vnímat i tajemství vnějšího světa intenzivněji a do větší hloubky. V těchto hloubkách se potom setkáme právě i s přírodními bytostmi.Čím hlouběji pohlédneme do svého nitra, tím víc se nám odhalí i svět kolem nás.

Meditace

Slovo meditace se v duchovních, čarodějnických a dalších podobným komunitách opakuje dost často, můžeme mít tak pocit, že je meditace naším denním chlebem. Některým z nás může poté připadat, že mají meditace v životě mnoho. Ve skutečnosti máme ve svých životech akorát mnoho SLOVA "meditace". Ten konkrétní čin a stav mysli je nám velmi vzdálený. Tohle je důležité si uvědomit. Teď už tedy umíme rozlišit mezi tím, kdy o meditaci jen mluvíme, a kdy jí opravdu prožíváme.

Pokud je pro nás těžké tohoto stavu docílit skrze pasivní meditaci, kdy opravdu jen sedíme, ležíme či jdeme přírodou a necháváme být své myšlenky v přítomnosti. Lze začít trénovat u aktivní meditace, kdy se plně koncentrujeme na kreativní činnost, na úklid, dýchání, tanec či cvičení v posilovně. Cílem meditace je pro nás být tady a teď, nechat odpočinout svou hlavu.

Když tyto myšlenky přijdou, tak je nechat odplout. Jak přišly, tak ať zase odejdou. Rozhodně není potřeba si hned vynadat, že jsme meditaci zkazili. Naopak je to skvělá forma tréninku do situací, kdy chceme meditovat, ale nemáme úplně vhodné podmínky. Tréninkem budeme moci v klidu meditovat, i když půjde hluk od sousedů, zvuk aut ze silnice, dokonce i při cestě MHD apod.

Druhů meditací je velké množství, některé se vzájemně propojují a tvoří celé meditační techniky. Někdy jsou i součástí náboženství, jde je ovšem využít i bez víry, s kterou jsou spojeny. Pokud vám některé nesednou, vůbec se do nich nenuťte, i když zkusit občas některé z těch, co nás nelákají je zajímavé a možná nás překvapí. Je ale určitě dobré občas vyzkoušet něco nového, jelikož každý druh meditace na nás bude působit trochu jinak.

Občas se setkávám s tím, jak o sobě lidé tvrdí, že neumí meditovat. Dost často si totiž pod slovem meditace představují akorát hodiny sezení bez hnutí v tureckém sedu. A přitom většina z nich zažívá meditační stav mysli při ranní kávě a cigaretě na balkóně, při poledance, thaiboxu, na diskotéce a dalších zdánlivě absolutně nespirituálních činnostech. Pro vědomé prožívání meditace a posouvání se dál si stačí tyto okamžiky v životě uvědomit a nacítit pocity, které při tom máme. Pak je snadno probudíme k životu i třeba při tom sezení v tureckém sedu.

Pokud se neumíte donutit a máte pocit, že vám to prostě samo nikdy nepůjde, pouštějte si vedené meditace, relaxace a vizualizace. Pokud ani to nepůjde, tak není problém v tom, že vám meditovat nejde, při vedení a chvíli praxe by to šlo. Spíš je problém v tom se vůbec donutit tu meditaci pustit a dovolit si udělat čas pro sebe. Tady je na místě přehodnotit své priority a uvědomit si jak a jestli je pro nás naše duchovní a duševní část důležitá natolik, abychom o ní pečovali.

Ráda bych ještě opět zdůraznila, že meditace nám má přinášet příjemné pocity. Po skončení meditace bychom měli cítit klid, harmonii, uvolnění i třeba radost. Neměli by nás zaplavit negativní pocity ve formě "hurá konečně to mám za sebou".

Mindfulness (všímavost)

Technika, která umožňuje návrat ke své dětské duši, kdy jsme s neskrývaným údivem zkoumali a objevovali svět, každý jeho list, kámen, mrak na obloze. Všímavost kultivuje vztah k sobě i k okolí kolem nás.

Tuto techniku prožíváme, když:

• koukáme do ohně
• když si lehneme na louce na deku a pozorujeme nebe
• koukáme na včely, jak opylují květy
• sedíme pod stromem v lese a posloucháme zpěv ptáků
• posloucháme a koukáme jak prší
• vnímáme svůj dech, plně si uvědomujeme nádechy a výdechy
• pozorujeme krajinu
• jsme v tichu nebo máme zavřené oči a vnímáme ostatními smysly
• chodíme bez bot
• pozorujeme hvězdy

Technika sledování/skenování těla

Tato technika je také formou všímavosti. Zde se soustředíme na sebe. Na svůj dech, sledujeme své emoce, pocity, fyzické projevy, části svého těla.

• nepodléhá žádnému náboženskému učení.
• dodržuje úplné mlčení.
• všímání si těla
• všímání si pociťování
• všímání si stavů mysli
• všímání si obsahů mysli

Techniky psychohygieny

Péče o tělo i duši. Plně tyto prožitky vnímat a prožívat v přítomnosti. Dovolit si nechat se hýčkat, pečovat o sebe stravou, masáží, saunou, koupelí, čajem. Pravidelné chození do přírody, dny offline, věnovat čas odpočinku, relaxace. Vytvořit si příjemné pracovní prostředí.

Transcendentální techniky

Mantry, léčivé sugesce, afirmace. Mantra je repetitivní zvuk, který zpíváme nebo říkáme nahlas či v duchu. Mantra může mít i psanou formu. Tyto zvuky vytváří vibrace, které ovlivňují nás i okolí nás. Můžeme s nimi léčit sebe, ostatní i krajinu. Některé mantry působí na harmonizaci čaker.

Opakování nás dostane do hluboké meditace. Čím častěji mantru opakujeme, tím více působí. Nejznámnější buddhistickou mantrou je óm - odstraňuje z našeho těla pýchu, přináší světlo. Využívá se například před a po cvičení jógy. Mantru óm využívá i Margot Ruis k harmonizaci světa pro přírodní bytosti.

Další známou mantrou je óm mani päme hung (om mani padme hum), která se nazývá mantrou soucitu. Afirmace je věta, kterou si pravidelně opakujeme a změníme tak svůj postoj. Například, když si každé ráno opakujeme před zrcadlem větu "Jsem krásná, sama sobě se líbím." I když tu větu na začátku říkáme bez toho, abychom tomu věřili, při pravidelnémm opakování si toto nakonec opravdu začneme myslet.

Při této praxi se může člověk dostat do tranzu. Vytváření mandal z přírodnin, kreslení, psané mandaly, geometrické obrazce. Krystalové mřížky vytvářené polodrahokami.

tags: #jak #vidět #bytosti #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Výška přívodu a odpadu pračky
• Školy v přírodě a hlídání dětí
• Občanská ekologická hnutí
• Přehled nerezových košů na cigarety
• Pravidla soutěže o ekologické palivo