Kolibřík a Česká Republika: Skutečnost a Záměna

Sedíte na zahradě a najednou k truhlíku s muškáty přiletí návštěvník, jehož pohyby jsou tak rychlé a elegantní, že byste přísahali, že jste zahlédli kolibříka. Nakonec začnete přemýšlet a pátrat na internetu, zda je to vůbec možné.

Faktem je, že kolibříka v ČR nepotkáte, protože kolibříci žijí ve volné přírodě pouze v Americe (Severní, Jižní i Střední).

Dlouhozobka svízelová: Záměna s kolibříkem

Jisté ale je, že jste se právě seznámili se zajímavým druhem motýla jménem dlouhozobka svízelová. Tělo dlouhozobky svízelové (latinsky Macroglossum stellatarum) je kompaktní, může být až 6 cm dlouhé a je výrazně chlupaté. První pár křídel je šedohnědý, druhý pár je oranžový.

Dlouhozobka má úzký a dlouhý sosák, kterým dokáže za letu vysávat nektar z květů. A právě díky této činnosti zaujme mnoho lidí, protože při sání nektaru vypadá jako kolibřík.

Dlouhozobka a kolibřík jsou dva naprosto odlišné druhy. Dlouhozobka je motýl z čeledi lišajovití (Sphingidae), zatímco kolibřík je pták z čeledi kolibříkovití (Trochilidae). Navíc kolibříci se v Evropě vůbec nevyskytují, všechny druhy kolibříků žijí volně v přírodě pouze v Americe.

Čtěte také: Volné stanování: Právní aspekty

Proč dochází k záměně?

Jak je možné, že si lidé spletou motýla s ptákem? Je to proto, že oba druhy mají několik společných znaků:

• Způsob získávání potravy: Jak dlouhozobka svízelová, tak kolibříci jsou specializovaní na sběr nektaru z květů.
• Schopnost létat na místě: Oba živočichové mají schopnost létat tak, že při letu zdánlivě stojí na místě.

Občas se u nás můžeme potkat ještě s dalším tvorem, podobným kolibříkovi. Jde o dlouhososku velkou (Bombylius major). Jedná se o mouchu podobnou čmelákovi. Její způsob obživy i letu je stejný jako u dlouhozobky. Na rozdíl od ní je ale tento druh mouchy mnohem drobnější.

Dlouhozobky v České republice

Dlouhozobky jsou motýli z čeledi lišajovití (Sphingidae). Na rozdíl od ostatních lišajovitých jsou aktivní hlavně ve dne. U nás se můžeme setkat se třemi velkými druhy dlouhozobek: dlouhozobkou svízelovou (Macroglossum stellatarum), která je nejběžnější a dlouhozobkou zimolezovou (Hemaris fuciformis) a chrastavcovou (Hemaris tytyus). Dlouhozobku svízelovou odlišíme od ostatních zmíněných druhů nejlépe podle křídel.

Nějčastěji se potkáme s dlouhozobkou svízelovou. Žije u nás prakticky všude, kromě nejvyšších horských poloh. Najdeme ji všude tam, kde nachází dostatečné množství květů s nektarem, kterým se živí.

Dlouhozobka svízelová se vyskytuje po celé Evropě s výjimkou nejjižnějších oblastí. Potkáme ji také v severní Africe a v Asii. Jde o tažného motýla. Dospělí motýli k nám přilétají každý rok v létě a na podzim se opět vracejí do teplých oblastí na jihu Evropy.

Čtěte také: Věštění z přírody: Průvodce

Kolibříci: Mistři Letu a Nektaru

Kolibříci (Trochilidae, angl. hummingbirds) jsou nejmenšími ptáky na světě. Vyskytují se pouze na obou kontinentech Ameriky, od Aljašky po Ohňovou zemi. Většina druhů kolibříků žije v tropických oblastech Střední a Jižní Ameriky. Tito ptáci měří mezi 7,5-13 cm.

Kolibříci mají při aktivitě nejrychlejší metabolismus mezi zvířaty (s výjimkou hmyzu). Jejich srdeční tep může dosáhnout 1 260 úderů/min a dechová frekvence 250 nádechů/min. Kolibříci létají rychlostí 54 km/h a jsou to jediní ptáci, kteří dokážou létat i pozadu.

Kolibříci jsou specializováni na tzv. nektarivorii, jejich potravu tvoří převážně nektar rostlin. To je sladký roztok, který produkují některé druhy rostlin ve svých květech, aby přilákaly opylovače. Různé druhy kolibříků jsou přizpůsobené a vázané na konkrétní druhy rostlin, se kterými se společně vyvíjí, tomuto jevu se říká koevoluce.

Zajímavosti o kolibřících

• Někteří kolibříci se vyskytují i v nadmořských výškách okolo 5 200 m.
• Díky nádhernému barevnému peří se těmto ptákům někdy přezdívá „létající drahokamy“.
• Kolibříci vydávají zvuky vibracemi ocasních per nebo rychlým máváním křídel.

Ohrožení a ochrana kolibříků

Červený seznam IUCN (2020) klasifikuje kolibříka běloocasého jako druh téměř ohrožený (NT).

Ondřej Prosický: Fotograf Divoké Přírody

Ondřej Prosický se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování divoké přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže Wildlife Photographer of the Year.

Čtěte také: Znečištění vody a možnosti řešení

Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera.

tags: #kolibřík #Česká #republika #výskyt

Oblíbené příspěvky:

• Česká republika – znečištění ovzduší
• Příklady ekologických chyb
• Studie o biodiverzitě smrčin
• Kreativní adventní kalendář
• Křížovka s kovovým odpadem: řešení