Emise formaldehydu u vinylových podlah a norma E1

Kvalitu vnitřního prostředí staveb ovlivňuje celá řada chemických látek, které se uvolňují z předmětů, jimiž jsou místnosti vybaveny, tedy nábytek, podlahy a podlahové krytiny, tapety, tkaniny a podobně, nebo se při zařizování bytu používají - typicky nátěrové hmoty, lepidla, tmely.

V budovách trávíme až 90 % svého času a to, jak se v nich cítíme, ovlivňuje řada faktorů jako je teplota, vlhkost vzduchu, hluk. Nelze ale opomenout další byť ne tak často zmiňovaný aspekt: znečištění vzduchu různými chemickými látkami jako je formaldehyd, benzen a další. Dosud bylo v budovách ve vzduchu zjištěno více než 170 látek, které za určitých podmínek mohou mít, negativní dopad na zdraví obyvatel.

Článek se věnuje chemickým látkám, které výrazně ovlivňují kvalitu vnitřního prostředí staveb. Uvolňují se z předmětů (nábytek, podlahy a podlahové krytiny, tapety, tkaniny) nebo z používaných materiálů (nátěrové hmoty, lepidla, tmely). Cílem autora je poskytnout dostatek informací, abychom mohli vliv chemických látek eliminovat či alespoň omezit na úroveň, která je považována za bezpečnou.

Emise formaldehydu a norma E1

Emise formaldehydu v nábytku, podlaze… dnes běžné třída E1 (E0 je absolutně bez formaldehydu). Vybíráme podlahu s obsahem formaldehydu alespoň E1. Norma je poplatná stupni používaných technologií. Nikdo si nedovolí normu nastavit tak ostře, aby PVC krytinu mohlo vyrábět pár firem na světě.

U nábytku z dřeva je možným zdrojem znečištění jeho povrchová úprava. Nejpřísnější požadavky jsou kladeny na nábytek pro děti. U nábytku z dřevotřísky jsou nejvíce diskutovány emise formaldehydu. Od roku 2004 se v Evropě vyrábí dřevotříska ve dvou emisních třídách E1 a E24. Emisní třída E1 zaručuje emise pod 0,1 ppm (0,12 mg/m3) podle EN 717-1 či obsah formaldehydu v dřevotřísce do 8 mg/100 g hmoty dle EN 120 (v 70. letech tato hodnota dosahovala 100 mg/100 g hmoty). V současné době je na trhu nábytek z dřevotřísky, při jehož výrobě nebyl formaldehyd použit, nebo i takový, u něhož jsou emise formaldehydu nižší než u dřeva.

Čtěte také: Odpadkový koš na tříděný odpad: Průvodce výběrem

Emise formaldehydu: E1 (< 0,05 ppm, dle EN 171-1).

Vinylové podlahy a emise VOC

Těkavé organické látky (VOC) jsou chemické látky, které se mohou uvolňovat z různých materiálů do ovzduší, například při instalaci nových podlah. U vinylu se nejčastěji uvolňují z lepidel, povrchových úprav nebo při odplyňování plastů. Moderní vinylové podlahy od prověřených výrobců jsou dnes v naprosté většině případů bezpečné.

Používání vinylových podlah však Arnika nedoporučuje. Jedná se většinou o podlahy z PVC, jehož výroba není pro životní prostředí příznivá a mohou obsahovat řadu škodlivin. Alternativou k vinylovým podlahám jsou podlahoviny vyrobené z lněného oleje a dalších přírodních složek, případně podlahoviny z jiných plastů než PVC.

Plovoucí vinylová podlaha RS-click od firmy Fatra (Fatrafloor) kombinuje vlastnosti klasických a vinylových podlah. Kvalitní provedení vinylové podlahy disponuje antibakteriální povrchovou úpravou a zvýšenou odolností proti špinění a čistícím prostředkům. Podlaha nevyžadují speciální postupy ani přípravky.

Jak vybrat bezpečnou vinylovou podlahu?

• Vybírejte vinyl bez nutnosti lepení (click systém, tzv.
• Sledujte certifikace, způsob výroby i instalace.
• Emise VOC: < 300 ppm (splňuje přísné normy AgBB).

Recyklovaný vinyl

Zatímco recyklovaný je obvykle slovo, které znamená ekologičtější výrobek, normy pro recyklaci vinylu se liší. Recyklovaný vinyl je směsí vinylu a dalších materiálů, které s ním mohly být smíchány v odpadním toku. Z tohoto důvodu může mít recyklovaný vinyl negativní účinky na zdraví.

Čtěte také: Stanoviště pro včelstva

Doporučení pro minimalizaci emisí škodlivin

Kvalitu vnitřního prostředí staveb bezesporu ovlivňuje celá řada chemických látek, jež si pouštíme do domovů, kanceláří a mnoha dalších prostor. Následující text pojednává o látkách, které se do vzduchu uvolňují z předmětů, jimiž jsou místnosti vybaveny, tedy nábytek, podlahy a podlahové krytiny, tapety, tkaniny a podobně, nebo se při zařizování bytu používají - typicky nátěrové hmoty, lepidla, tmely.

Níže uvádíme několik doporučení, jak minimalizovat emise škodlivin:

1. Dostatečné větrání: Nedostatečná výměna vzduchu je jeden z nejdůležitějších faktorů, jež způsobují v bytech či kancelářích u řady látek významně vyšší koncentrace škodlivin, než jaké lze naměřit venku. V současnosti, kdy klade společnost důraz na úspory energie, význam zajištění dostatečné výměny vzduchu vzrůstá - snižuje se totiž objem vzduchu, který do budovy vnikal netěsnostmi. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, připouští maximální koncentraci CO2 v pobytových místnostech ve výši 1500 ppm, doporučená hodnota je 1000 ppm. Normy v zahraničí i u nás předpokládjí větrání min. Tedy z hodinu se má vyměnit 30% objemu místnosti. Nebo 15-25 m3/hod na každou osobu. Takové větrání samozřejmě nedosáhneme otevřením nějaké větrací klapky v okně. V zimě se kvůli úspoře tepla přepne ventilátor na nižší stupeň, či se zapne jen když jsme doma.
2. Výběr produktů: Obecně lze doporučit upřednostňování přírodních materiálů, případně výrobků, které obsahuji minimum těkavých organických látek a dalších škodlivin. Při nákupu zboží je dobré vyhýbat se výrobkům, jež zapáchají. Pracovníci Arniky v rámci ekoporadny také řešili stížnosti lidí na zápach z plastových oken, nábytku z dřevotřísky, zápach z různých plastových výrobků či zápach z elektrospotřebičů. Při práci s výrobkem, který obsahuje těkavé organické látky (barva, lepidlo atd.), je třeba intenzivně větrat.
3. Teplota a vlhkost: Při vyšších teplotách a vlhkosti dochází k rychlejšímu uvolňování škodlivin z některých výrobků, např. formaldehydu z dřevotřísky.

Certifikace a povinné označování výrobků

V celé Evropské unii platí shodné základní požadavky pro stavební výrobky. Neexistují však jednotná pravidla pro požadavky na emise škodlivých látek z výrobků - tato norma se teprve připravuje. Vytvořeny byly prozatím aspoň standardy či testovací metody, které dovolují porovnat emise z různých výrobků. I tak je ale oblasti kvality vnitřního prostředí staveb věnována velká pozornost. Řada zemí vyvinula své kontrolní mechanismy, kdy se sledují celkové úniky těkavých organických látek (VOC), látek se zvlášť závažným působením či zápachem.

Povinnou certifikaci výrobků před uvedením na trh zavedlo Německo, ve Francii zase zavedli povinné označování výrobků s ohledem na emise těkavých organických látek. Dobrovolnou certifikaci výrobků zavedli i sami výrobci (koberce, lepidla…). Emise škodlivin se také zohledňují při udělování ekoznaček.

Francie zavedla od 1. ledna 2012 povinné označování výrobků podle množství emisí těkavých organických látek. Označení se týká izolací, podlah, podlahových krytin, tapet, obkladových materiálů, ale i barev, laků, lepidel atd. Limity jsou stanoveny pro celkové emise těkavých organických látek a 10 chemických sloučenin: například formaldehyd, toluen, styren, xylen. Výrobky musí být také testovány na některé látky s karcinogenním, mutagenním a reprotoxickým účinkem (CMR látky). Limit 1 µg/m3 je stanoven pro benzen, trichlorethylen, DEHP a DBP. Výrobky jsou testovány dle ISO 16000.

Čtěte také: Recenze odpadkových košů na tříděný odpad

V Německu zavedli povinné testování emisí těkavých organických látek z podlah, podlahových krytin, lepidel pro podlahy a od roku 2014 i pro některé druhy tapet. V některých rusky mluvících zemích je uznávanou značkou finský certifikát M1. Jedná se o dobrovolný systém certifikace výrobků, do kterého je zahrnuto už kolem 2000 výrobků.

Alternativy k vinylovým podlahám

Do dětských pokojů se hodí také korek, který je ekologický. Vhodně je také např. Do dětského pokoje jde o ekologický, ale tvrdší podklad. Do dětského pokoje je to velice dobrý povrch. Do dětského pokoje bych ji nedal.

Koberec má teplý a měkký povrch, pro větší děti vhodný. Myslím, že nad hladkým běžně udržovaným povrchem se prach ve vzduchu (a ten dýcháme) víří více než tam, kde je koberec.

Alternativou k vinylovým podlahám jsou podlahoviny vyrobené z lněného oleje a dalších přírodních složek, případně podlahoviny z jiných plastů než PVC.

Závěr

Kvalitě vnitřního prostředí se v posledních desetiletích věnuje hodně pozornosti. Například Světová zdravotnická organizace (WHO) schválila v roce 2010 směrnice pro vybrané látky, které ovlivňují kvalitu vnitřního prostředí [1], řada projektů na toto téma byla realizována v EU [2], [3] a připravují se i příslušné evropské normy.

Problematika znečištění vnitřního prostředí je velmi široká a ač je tento text poměrně dlouhý, stejně se dotýká jen některých aspektů problému.

tags: #vinylová #podlaha #emise #formaldehydu #e1 #norma

Oblíbené příspěvky:

• Zřizovací listina Valašského muzea
• Prevence škod zvěří v ČR
• Volně žijící ovce a vlci
• Třídění odpadu v ČR
• Definice Ekologického Generelu a CSR