Sklo není třeba dlouze představovat. Tento materiál provází lidstvo již téměř pět tisíc let a život bez něj bychom si dnes už ani nedokázali představit. Ze skla pijeme nápoje, konzervujeme s jeho pomocí potraviny, aby se nezkazily, a připravujeme v něm pokrmy. Sklo však proniklo daleko za hranice potravinářského průmyslu a nevznikly by bez něj ani důležité předměty denní potřeby, například okna, žárovky, obrazovky, displeje, autoskla nebo zrcadla. V porovnání se sklem vznikl plast teprve nedávno, a to v 19.-20. století. I plast je všudypřítomný a v mnoha ohledech nezastupitelný materiál, ale za krátkou dobu své existence již stihl na životním prostředí napáchat nevratné škody.
Proč se sklo považuje za jeden z nejekologičtějších materiálů vůbec? Lze ho totiž opakovaně zrecyklovat, aniž by se tento proces jakkoliv negativně podepsal na kvalitě nového výrobku. Díky možnosti recyklovat sklo se snižuje potřeba těžby nových surovin a snižuje se tím i množství odpadu končícího na skládkách. Výroba skla z primárních surovin je energeticky velmi náročná, proto se klade důraz na jeho recyklaci. Při recyklaci skla se spotřebuje o 90 % méně energie, než když se produkt vyrábí z primárních surovin, a současně se do ovzduší uvolňuje méně CO2.
Sklo se vyrábí z přírodních surovin: písku, sody, vápence a skleněných střepů (neboli drceného, zrecyklovaného skla). Do obsahu, který se ve skleněné nádobě nachází, neuvolňuje žádné chemické látky, a to ani při zahřátí či styku s kyselými potravinami. Navíc jeho kvalita časem nedegraduje. Oproti tomu výrobky z plastu mohou obsahovat zdraví škodlivé ftaláty a bisfenol A (BPA), které se do potravin uvolňují zejména při ohřevu (či styku s kyselými potravinami). Také proto by se plastové nádobí nemělo umývat v myčce a určitě byste v něm jídlo neměli ani připravovat nebo ohřívat v mikrovlnce.
Na rozdíl od plastů, které se mohou snadno poškodit nebo opotřebovat, skleněné výrobky mohou při správném zacházení vydržet mnoho let, což snižuje potřebu časté výměny a tím i produkci odpadu. U skla jeho životnost přirozeně snižuje fakt, že je křehčí než plast a snadno se rozbije. Existuje však i speciální sklo, které je odolnější vůči mechanickému poškození, a to varné (borosilikátové) sklo. Za zmínku stojí také německý výrobce Schott Zwiesel, který vyvinul unikátní patentovanou technologii TRITAN, kdy měkčí olovo v křišťálovém sklu nahrazuje sloučeninou titanu.
Plasty mají v tomto směru velkou nevýhodu. Jeden nebo dva cykly recyklace ustojí, ale další se již projeví výrazně horší kvalitou produktu. V dnešní době také představují problém všudypřítomné mikroplasty. Plasty se v přírodě rozkládají stovky let, ale rozpadají se přitom právě na zmíněné mikroplasty až nanoplasty. Sklo se v přírodě či na skládce rozkládá ještě pomaleji než plasty, v řádu tisíců let.
Čtěte také: Šťávy a míchané nápoje: Recepty
Je vám líto vyhodit plastovou lahev a používáte ji do doby, dokud není poškrábaná a pomačkaná? Vaše tělo vám za to moc nepoděkuje. PET lahve, vyráběné z polyethylentereftalátu, jsou jednorázové, nejsou tedy stavěné na opakované používání. Postupně totiž dochází k degradaci a narušení materiálu, ve kterém se poté začnou usazovat bakterie, které se následně uvolňují do nápoje. Proto je skleněná láhev (případně nerezová) nejen ekologičtější, ale i zdravější volbou. Pokud už chcete sáhnout po lehčí plastové láhvi na opakované použití, ujistěte se, že je vyrobená z plastu označeného zkratkou HDPE, což je nejbezpečnější plast určený pro přímý styk s potravinami, protože se z něho uvolňuje nejméně škodlivých látek.
Rozbila se vám skleněná váza, spotřebovali jste sklenici s džemem nebo dopili láhev vína? Skleněné obaly nemusíte před vyhozením vymývat. Odstraňovat víčka také není zcela nutné, ale protože sklo se musí následně ještě manuálně protřídit, ulehčíte tak práci zaměstnancům ve třídírnách. Hlavu si nemusíte lámat ani nad tím, jestli se jedná o olovnaté nebo neolovnaté sklo. Sklárny s pomocí magnetických a laserových separátorů zvládnou vytřídit netavitelné druhy skla a sklo s příměsemi.
Při třídění skla dbejte jen na to, abyste barevné sklo nevhazovali do bílého kontejneru na čiré sklo. Čiré sklo naopak můžete vhodit do zeleného kontejneru na barevné sklo.
Do kontejneru na sklo nikdy nevhazujte: keramiku, sklokeramiku, varné sklo, porcelán, zrcadla, žárovky, autosklo, obrazovky a displeje nebo plexisklo.
Pojem upcykling vám nic neříká? Kouzlo upcyklace spočívá v použití výrobků, které by jinak skončily v koši, na jiný účel. Skleněné nádoby lze zbavit etikety, aby nepůsobily rušivě a neesteticky, a použít na konzervaci či skladování potravin nebo jako nádoby na domácí kosmetiku. Přímo se nabízí, aby se do upcyklace zapojily i děti. Skleněné výrobky mohou pomalovat barvami na sklo nebo ozdobit ubrouskovou technikou. Takto "esteticky vylepšené" sklenice pak poslouží třeba jako vázy, stojánky, pokladničky či svícny. A proč do nich nezabalit i vánoční dárky?
Čtěte také: Význam ekologických obalů
Čtěte také: Materiály kelímků
tags: #napoje #ve #skle #ekologie #výhody #nevýhody