Vývoj znečištění moří: Hrozby a řešení

Oceány - nekonečné šíře vody, které zabírají neuvěřitelných 71 % zemského povrchu. Ukrývají obrovský ekosystém, který ale lidé postupně devastují. Zvlášť alarmující situace panuje v rychle rostoucích megapolích, která se v některých asijských zemích rozrůstají jako houby po dešti.

Plastové znečištění: Globální krize

Zhruba osm miliónů tun plastového odpadu je každý rok vysypáno do světových moří. Pro lepší představu - je to jako kdyby jedno popelářské auto napěchované použitými plasty vyklopilo svůj obsah do moře každou minutu každého dne. Podle zprávy americké nevládní organizace Ocean Conservancy z roku 2015 přitom pochází více než polovina těchto odpadků z pěti asijských států: z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska a Vietnamu. Tyto země patří k nejrychleji se rozvíjejícím ekonomikám Asie, kde se většina světových plastů vyrábí, spotřebovává a likviduje.

Alarmující znečištění moří a oceánů už dávno není jen otázkou pohoršení a estetiky. Plasty zabíjejí život v mořích. Minulý týden uhynula u břehů jižního Thajska velryba s osmdesáti igelitovými taškami v žaludku. Stále častěji se kromě mořských ptáků rovněž stávají oběťmi i želvy udušené plastovými odpadky. Mikroplasty, malé měkké částečky snadno pohlcující toxiny, se dnes nezřídka nacházejí v pitné vodě, řekách, mořích a také ve vnitřnostech ryb, které denně konzumují miliony lidí.

Organizace Ocean Conservancy předpokládá, že při současném tempu znečišťování se celkové množství plastových odpadů v oceánech do roku 2025 zdvojnásobí na 250 milionů tun. Za dalších pětadvacet let by pak mohlo ve světových mořích být více odpadu než ryb. Tedy pokud s tím lidé nic neudělají.

Boje na sociálních sítích Do boje totiž, kromě jiných elementů, vstoupily sociální sítě. Po zhlédnutí drastických snímků umírajících mořských živočichů se zvedá aktivita lidí na celém světě, kteří se snaží neblahý trend zvrátit. Zesílily i snahy o efektivnější sběr a recyklaci odpadu. Environmentalisté teď vybízejí firmy, aby urychlily vývoj a výrobu ekologičtějších plastových materiálů. Klíčová však bude politická vůle.

Čtěte také: Vývoj znečištění moří v Evropě

Mikroplasty: Neviditelná hrozba

Nový výzkum odhaduje, že se na dně světových oceánů nachází nejméně 14 milionů tun mikroskopických částic plastu. To je mnohem více, než předpokládaly dřívější propočty. Výsledky studie zveřejnil odborný časopis Frontiers in Marine Science.

Tým pomocí robotické ponorky shromáždil 51 vzorků oceánského dna ze šesti míst ve Velkém australském zálivu. Analýza pak ukázala, že jeden gram sedimentu obsahoval v průměru 1,26 mikroskopické částice plastu. To je podle vědců až 25krát větší množství, než odhadovaly předchozí podobné studie. Došli přitom k závěru, že na dně světových oceánů je nyní přibližně 14,4 milionu tun mikroplastů. To je až 35krát větší množství, než se vyskytuje na hladině.

„Plastové znečištění, které končí v oceánu, se zhoršuje,“ uvedla pro CNN hlavní autorka studie Justine Barrettová. „Výsledky ukazují, že mikroplasty skutečně klesají na dno oceánu,“ dodala.

Mikroplasty v životním prostředí vstupují do lidského těla stravou, vodou, vdechováním vzduchu i kontaktem skrze syntetické oblečení či kosmetické produkty. Dle studie z roku 2019 bylo vědci odhadnuto, že lidé mohou průměrně zkonzumovat až 5 g mikroplastů za týden, což je ekvivalent váhy kreditní karty. Částice mikro a nanoplastů byly nalezeny mnoha vědeckými týmy napříč světem v různých částech lidského těla, např. v plicích, játrech, ve slezině, v ledvinách a dalších orgánech. Ovšem přelomové zjištění představil Ostravský vědecký tým, kdy jako jako první na světě přednesl důkazy o přítomnosti mikroplastů v lidské plodové vodě a v placentě.

Chemické znečištění: Další hrozba pro oceány

Další hrozbou pro oceány je znečištění chemikáliemi. Tvrdý dopad na život v oceánech má ropa, která na hladině vytváří tenký film, a voda se kvůli ní neokysličuje. Navíc obaluje peří a srst živočichů. Voda v oceánech je zamořena také čisticími a mycími prostředky, které jsou jedovaté. Velký problém způsobují i opalovací krémy, které ztěžují život korálovým útesům, mořským řasám, ale i mušlím a rybám. Do vody se dále dostávají i pesticidy, hnojiva a těžké kovy z imisí.

Čtěte také: Český dluhopisový trh: Přehled

Středozemní moře čelí hrozbě perzistentních organických znečišťujících látek (POPs), což je třída syntetických chemických látek, které přetrvávají v životním prostředí po celá léta. Představují významné nebezpečí pro mořské ekosystémy a v konečném důsledku i pro lidské zdraví, protože se mohou hromadit v tkáních živých organismů, když se pohybují potravním řetězcem.

Cílem tohoto výzkumu je analyzovat přítomnost, sezónní změny a další chování per- a polyfluoralkylových látek (PFAS), DDT, polychlorovaných bifenylů (PCB), bromovaných zpomalovačů hoření a dalších, pomocí pasivního odběru vzorků.

Princip pasivního vzorkování stojí na tom, že POPs se rozpouštějí lépe v pasivním polymeru vzorkovače než ve vodě nebo ve vzduchu. Chemická látka tedy spontánně difunduje do vzorkovače a hromadí se v něm bez nutnosti aktivní extrakce z vody či vzduchu. Časově integrační vlastnosti pasivního vzorkování v kombinaci s aplikací vzorkovací matrice s dobře definovanými a konstantními vlastnostmi umožňují dosáhnout nižší inherentní variability informací o expozici ve srovnání s tradičním aktivním vzorkováním vody nebo vzduchu.

Globální oteplování a jeho dopady

Plastové znečištění a emise skleníkových plynů ovlivňují nejen zdraví oceánů, ale i klima a životní prostředí. Dochází kvůli nim ke změně chemického složení vody a narušení ekosystémů. Oceány hrají klíčovou roli i v regulaci klimatu. Absorbují velké množství tepla a oxidu uhličitého z atmosféry.

Jedním z konkrétních dopadů klimatických změn souvisejících s oceány je nárůst hladiny moří. Tání ledovců a zvýšená teplota oceánů přispívají k rozpouštění ledových šelfů a tím k zvyšování hladiny moří. Třeba vyšší kyselost vody narušuje zdraví a růst korálů, na které je navázán celý vodní ekosystém. Mělčiny, nyní zanesené plasty, bývaly skvělým místem pro vývoj mláďat. Kvůli znečištění dnes řada živočišných druhů postupně mizí z planety.

Čtěte také: Vliv prostředí na vývoj

Mořské trávy: Zásadní pro ekosystém

Mořské trávy, které tvoří husté podmořské louky, mají zásadní význam pro udržení rybolovu, pohlcování uhlíku a ochranu pobřeží před erozí a hrají i řadu dalších důležitých rolí, popisuje magazín Horizon. Jejich budoucnost ale ohrožují klimatické změny, znečištění a další dopady lidské činnosti. Evropa je závislá na mořské trávě. Jen ve Středozemním moři pochází nejméně 30 procent hodnoty úlovků komerčního rybolovu z ryb, které jsou závislé na mořské trávě jako potravě a ochraně v době, kdy jsou mladé.

Mořské trávy poškozují také lodě, které nad nimi kotví, ale i rybářské sítě, jež jsou přes ně vlečeny. Může pak trvat celé roky, než se obnoví. Laura Soissonsová z Healsea zkoumala dopad dalšího stresového faktoru, který ovlivňuje mořské trávy: znečištění hnojivy. To může snížit množství světla, které se k listům trávy dostává, a zpomalit tak jejich růst.

Jakýkoli úbytek mořské trávy by navíc mohl ovlivnit schopnost oceánů absorbovat uhlík. Lesy mořské trávy podle vědců absorbují uhlík až pětatřicetkrát rychleji než tropické deštné pralesy. Tento úbytek by se mohl ještě zhoršit v souvislosti se změnou klimatu, která již nyní způsobuje oteplování mořských vod a zvyšuje jejich okyselování. Kombinace rychlého oteplování a zvýšené proměnlivosti teplot „může některé z těchto systémů posunout na hranu vymření“, míní vědec. Další hrozbou je podle něj okyselování.

Možnosti řešení

Hlavní je co nejvíc omezit neustálé znečišťování. Každý z nás může produkovat méně plastového odpadu. Jsi na dovolené a vidíš na pláži plasty? Podporuj udržitelný rybolov, který nezatěžuje oceány a nevyhlazuje celé živočišné druhy.

Řešením by mohly být biopolymery nebo bioplasty, které se v přírodě rozkládají mnohem rychleji. Jejich výroba je ale bohužel drahá. Z tohoto důvodu se často používají v lékařství, například jako nosič stabilních léčiv nebo takzvaná tkáňová lešení, která slouží jako dočasná náhrada za poškozenou tkáň, do které se aplikují příslušné kmenové buňky. Po určité době se biopolymery v lidském těle rozloží a vyloučí obvyklým způsobem. Díky těmto vlastnostem jsou biomateriály vhodné také pro použití v potravinářském průmyslu jako obaly.

Vědci a ochránci přírody proto spolupracují na řadě řešení, která by mohla kritickou situaci na mořích zvrátit. Zřízení většího počtu mořských parků a rezervací (nazývaných také mořské chráněné oblasti a rezervace) může pomoci chránit mořskou faunu a flóru a stanoviště před takovými jevy, jako je nadměrný rybolov a znečištění. Je nutné lépe nakládat s odpady, aby nebylo ohroženo zdraví arktického ekosystému.

tags: #vývoj #znečištění #moří

Oblíbené příspěvky:

• Metody měření emisí
• Ekologické dopady kalení do oleje
• Změny klimatu a zemědělství v ČR
• Trubač kořenující: Průvodce
• Odpady v České republice