Jak vydělat na klimatické změně: Investice do budoucnosti


09.03.2026

Klimatická změna představuje jednu z největších výzev, kterým kdy lidstvo čelilo. Už nyní pozorujeme dopady, které vědci dlouho předpovídali - úbytek arktického ledu, tání ledovců, zvyšování hladin oceánů, častější vlny extrémních veder a častější výskyty extrémního počasí. Všechny změny, které dnes v energetice probíhají, mají své opodstatnění v boji proti klimatické změně.

Mezinárodní společenství proto již desítky let hledá způsoby, jak klimatickou změnu zpomalit - od zakládání Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) v 80. letech po Pařížskou dohodu z roku 2015, jež si klade za cíl udržet globální oteplení pod 2 °C (ideálně 1,5 °C) oproti předprůmyslové éře. Tyto iniciativy daly impuls řadě konkrétních politik na národní i nadnárodní úrovni.

Evropská reakce: Green Deal a jeho náklady

V Evropské unii se odpovědí na klimatickou krizi stal ambiciózní European Green Deal (Zelená dohoda) a s ním spojený evropský klimatický zákon. Tyto dokumenty právně zakotvují cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a mezicíl snížit emise o 55 % do roku 2030. Na podporu těchto závazků přijímá EU rozsáhlý balík opatření - reformu trhu s emisními povolenkami (EU ETS), zavedení povolenek i pro další sektory (tzv. ETS 2), přísnější standardy pro průmysl a dopravu, či pravidla ESG reportingu (nové směrnice o podnikovém vykazování udržitelnosti). Cílem je dekarbonizovat evropskou ekonomiku a přispět k naplnění závazků Pařížské dohody.

Realizace Zelené dohody vyžaduje obrovské investice, kdy Evropská komise odhaduje, že do energetické infrastruktury a nových technologií bude třeba každoročně vložit stovky miliard eur. Z pohledu podnikatelů a investorů je velkým problémem nepředvídatelnost prostředí - cena emisních povolenek kolísá, což komplikuje plánování dlouhodobých projektů a podrývá důvěru v cenové signály trhu s uhlíkem. Připočteme-li stále nové regulatorní požadavky, vzniká obraz nekonzistentního prostředí, které investice spíše odrazuje, než podporuje.

Vysoké ceny energií a složité předpisy oslabují konkurenceschopnost evropských firem, zejména v energeticky náročných odvětvích. Výroba klíčových surovin, jako je ocel, cement či chemické produkty, se proto přesouvá mimo EU - fenomén známý jako carbon leakage. Takové případy ilustrují, že administrativní zátěž a přísné ekologické limity mohou odrazovat investory nejen v Česku, ale v celé EU.

Čtěte také: Příjem fotografa přírody v ČR

I přes tyto korekce zůstává faktem, že evropská cesta dekarbonizace je záměrně velmi ambiciózní a přísná - a tedy nákladná. Určitá odvětví, která jsou z podstaty „špinavá“ (vysokouhlíková), mohou narazit na své limity fungování v EU; buď se rychle transformují, nebo utlumí výrobu, případně se přesunou jinam.

Evropa jako „kapka v moři“ globálních emisí?

Evropská unie dnes produkuje pouze kolem 6 % světových emisí skleníkových plynů. Pro srovnání - v roce 1990 to bylo 15 %. Významný podíl na poklesu evropských emisí má snížení průmyslové výroby, ale především růst emisí v rozvojových ekonomikách. Evropský podíl na současných emisích je už relativně malý - jistě, pořád jsme čtvrtý největší emitent, ale i tak se jedná o zhruba dvacetinu globálních emisí. Je proto pochopitelné, že se objevují úvahy, zda evropské obrovské investice a přísná opatření nejsou svým efektem jen „plivnutím v moři“, zatímco jiní hráči (USA, Čína, rozvojový svět) tolik o snižování emisí neusilují (minimálně ne tak rychle) a na první místo staví spíše svůj průmysl a ekonomický růst.

Na druhou stranu je nutné zmínit historickou odpovědnost a spravedlnost. Evropa (stejně jako další vyspělé země) využila ve 20. století obří „uhlíkový rozpočet“ - naše dnešní bohatství vzniklo i díky spalování uhlí, ropy a plynu v masivním měřítku. I dnes máme na osobu vyšší emise než světový průměr - evropské per‑capita emise CO₂ sice klesly, ale stále převyšují globální průměr asi o 15 %. Z hlediska principu “společné, ale rozdílné odpovědnosti“, který je zakotven v mezinárodních klimatických dohodách, tedy morálně nelze říci, že „Evropa už udělala dost“.

Investiční příležitosti v době klimatické změny

Klima se mění rychleji, než se čekalo. I zvýšení průměrné teploty země o 1,5 stupně Celsia oproti stavu před průmyslovou revolucí bude mít závažné důsledky pro světovou populaci, zvýšení o dva stupně už způsobí katastrofu. Teplota se zvýšila už o jeden stupeň, proto je třeba urychleně jednat, varuje Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC). Klimatické změny a častější výskyt extrémního počasí budou klást jiné nároky na výstavbu budov. Z toho by mohla těžit například firma Johnson Controls, která nabízí termostaty, vzduchotechniku a energetická řešení pro budovy obecně.

Evropské povolenky dosáhly v srpnu desetiletého maxima a přesáhly cenu 20 eur za tunu vypouštěného oxidu uhličitého. Ještě v polovině roku 2017 to bylo 5 eur. Voda bude stále dražším zdrojem v období dlouhotrvajícího sucha. Vodárenské společnosti a firmy upravující pitnou vodu budou na tomto trendu vydělávat. Existuje řada možností, jak v tomto sektoru investovat. Může to být do konkrétní firmy, třeba Ecolab, která se soustřeďuje na technologie ochrany vody a hygieny.

Čtěte také: Jak vydělat peníze z přírody

Adaptace na změnu klimatu

„Adaptace na změnu klimatu“ celkově označuje opatření přijatá vládami, nevládními organizacemi (NGO) a společnostmi s cílem přizpůsobit se a adaptovat se na současné a budoucí dopady klimatických rizik. Fond zaměřený výhradně na řešení problematiky vody a hygieny od svého vzniku v roce 2021 zajistil bezpečnou vodu nebo hygienu více než 942 000 lidem.

MMF nedávno zřídil fond Resilience and Sustainability Trust, vůbec první dlouhodobý nástroj financování, který je dostupný a určený na podporu zranitelných zemí řešících problémy spojené s klimatickými katastrofami. GCA bylo založeno v roce 2018 s cílem podpořit financování úsilí o přizpůsobení se změně klimatu ze strany vlád a soukromého sektoru.

Investice do technologií pro snižování emisí

Společnosti, které investují do těchto typů technologií, mohou být schopny zlepšit míru růstu tím, že budoucí tržby přenesou do současnosti (uznají tržby, které by se uskutečnily v budoucích čtvrtletích, v současném čtvrtletí). V rámci naší celoevropské strategii Small Cap Equity vlastníme petrochemickou společnost Technip Energies. NZIA také požaduje, aby se alespoň 40 % zařízení pro produkci čisté energie vyrábělo v Evropě. To zrychlí poptávku po výrobcích a dodavatelích se sídlem v Evropě, jako je například výrobce solárních článků Meyer Burger.

Naléhavá potřeba řešit změnu klimatu podnítila celosvětové úsilí o omezení emisí skleníkových plynů. Ekonomika Spojených států si stejně jako Evropská unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2050 hospodářství s nulovými emisemi CO2. V čele tohoto hnutí stojí společnosti zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů. Pokroky v oblasti zachycování uhlíku a přenosu čisté energie učinily z tohoto odvětví důležitou součást strategií zmírňování klimatických změn.

V boji proti změně klimatu se technologie zachycování uhlíku staly převratnou novinkou. V čele těchto inovací stojí společnosti jako Climeworks a Carbon Engineering, které provozují zařízení v Evropě, resp. v USA. S přechodem na obnovitelné zdroje energie ve světě se zvyšuje potřeba účinného a udržitelného přenosu energie. Společnosti po celém světě jsou hnací silou této změny a vyvíjejí řešení, která přispívají k nízkouhlíkovému hospodářství. Celosvětový energetický přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie představuje nesčetné množství investičních příležitostí v oblasti energetických řešení.

Čtěte také: Peníze a příroda

Investice do elektromobilů

Elektromobily jsou velmi důležitou součástí investic do změny klimatu. V roce 2023 se pro elektromobily rozhodlo více amerických klientů než kdykoli předtím. Jen ve 2. čtvrtletí 2023 si američtí spotřebitelé koupili 300 000 nových elektromobilů na bateriové pohonné jednotky. Rozvoj elektromobilů (EV) představuje zásadní posun v odvětví dopravy směrem k udržitelnosti. Tento rostoucí trh představuje nesčetné množství investičních příležitostí. Trh s elektromobily ovládá několik klíčových hráčů, kteří jsou hnací silou růstu a inovací v tomto odvětví.

S rostoucím počtem elektromobilů roste i potřeba účinných řešení pro ukládání baterií. Důležité: Jako v každém diskrečním odvětví je i poptávka po elektromobilech cyklická. Bude záviset na ekonomických podmínkách (riziko recese) a dokonce i na světových cenách benzínu. Dlouhodobý růstový trend není zárukou, že ceny akcií z tohoto sektoru budou neustále růst, aniž by docházelo k poklesům.

Obnovitelné zdroje energie

Odvětví obnovitelných zdrojů energie zaznamenalo v posledních letech značný růst a nabízí řadu slibných investičních příležitostí. Kromě toho se do hnutí za obnovitelné zdroje zapojily diverzifikované firmy, jako jsou Vestas, Orsted nebo Siemens Energy, které přispívají prostřednictvím svých větrných turbín. Větrná energie, která je dalším pilířem obnovitelných zdrojů, zaznamenala celosvětově výrazný růst. Společnosti jako NextEra Energy Resources, Orsted a Vestas Wind Systems stojí v čele této revoluce a provozují významné kapacity větrných elektráren po celém světě.

Klimatické finance a Česká republika

Myšlenka klimatických financí vznikla v roce 2009 na klimatické konferenci COP15 v Kodani. Přispěvateli jsou rozvinuté země světa, což je v současné době 38 států a patří sem například celá Evropská unie, USA, Kanada, Japonsko, Austrálie a další. Příjemci jsou naopak rozvojové země, kam spadá Indie, Bangladéš, většina států Afriky, ale třeba i Čína. Klimatické finance nejsou vždy pouze darované peníze, ve většině případů se jedná o půjčky.

Přesná výše příspěvku stanovena není, zatím je to na dobrovolné bázi. Nejvíce do klimatických financí přispívá Japonsko, Německo a Francie (přibližně dvojnásobek toho, kolik by měl být příspěvek dle jejich HDP). Německo dává přibližně polovinu částky formou grantů a polovinu formou půjček, oproti tomu u Japonska a Francie výrazně převažují půjčky. Jako rozvinutá země a součást Evropské unie do klimatických financí přispíváme i my, a to jak multilaterálními, tak bilaterálními smlouvami.

V roce 2018 se jednalo o 185 milionů korun a ve srovnání s výší našeho HDP jsme na tom ještě výrazně hůře než USA. Pro dosažení férového podílu podle HDP bychom v roce 2018 museli přispět 7,8 miliardy korun ročně (přibližně 0,6 % českého státního rozpočtu), navíc patříme k větším znečišťovatelům při přepočtu emisí na obyvatele, takže částka by měla být ještě vyšší.

Investice do klimatických změn: Klady a zápory

Investování do klimatických změn má své klady i zápory, které by investoři měli pečlivě zvážit. Energetická transformace si vyžádá biliony dolarů a jsou to náklady, které lidstvo musí přijmout, aby dosáhlo udržitelných ekonomik. Investováním do společností, které upřednostňují udržitelné investice a ochranu životního prostředí, mohou investoři podpořit inovace směrem k ekologičtějším technologiím a postupům. Klíčovými faktory, které je třeba zvážit, jsou regulační a politická rizika, protože změny vládních politik mohou výrazně ovlivnit ziskovost akcií souvisejících s klimatem.

Jak efektivně investovat milion korun do ochrany klimatu?

Náhrada spalovacího auta elektromobilem je pro planetu pozitivním krokem. Pralesy jsou levné. Z evropského pohledu až extrémně levné. Třeba v projektu Green Life lze metr čtvereční pralesa na Sumatře koupit za devět korun. Za milion tedy koupíme jedenáct hektarů, které nebudou pokáceny. Další možností, jak napomoci ochraně životního prostoru pro faunu i flóru, je zalesňování. V rámci tohoto projektu se lze finančně podílet na zalesňování několika lokalit, kde jsou obnovovány původní semi-opadavé lesy (některé stromy shazují listy v období sucha), jde o asi 25 druhů dřevin.

Je známo, že nejlevnější energie je ta, která se nemusí vyrobit. Pohledem z rychle jedoucího vlaku na modelový dům lze odhadnout, že kvalitním zateplením lze ušetřit polovinu nákladů na vytápění, při investičních nákladech 600 tisíc korun. Fotovoltaiku však lze stavět i na větších střechách, případně na brownfieldech, vodních plochách či v rámci agrivoltaiky. V případě velkých instalací klesají měrné investiční náklady o třicet až padesát procent. Za milion nelze postavit velkou elektrárnu, ale milion je už dost velký na to, aby se mohl investovat do fondu kvalifikovaných investorů.

Pokud chcete se svým milionem pomoci v ochraně klimatu, máte nyní před sebou návod, jak s ním naložit efektivně.

Nástroje pro klimatické prověřování

Je několik ústavů AV ČR, které se nebojí své výstupy ukázat jak veřejnosti, tak i potenciálním komerčním partnerům. Mezi ně patří i Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. K problematice klimatické změny provozujeme web klimatickazmena.cz s grafickými výstupy. Vzhledem k nutnosti podrobit (v souladu s nařízeními EU) všechny budoucí stavby a investice obecně tzv. klimatickému prověřování se data o vývoji klimatu v dané lokalitě stávají velmi důležitá.

ClimRisk je určen zejména investorům. Má pomoci nejen veřejné správě při formulování politik, zejména dotačních, adaptačních a mitigačních, ale také usnadnit soukromým subjektům, například z oblasti finančnictví, energetiky, stavebnictví, zemědělství nebo lesnictví vyhovět nárokům na posuzování udržitelnosti investic.

K dispozici jsou hodnoty základních meteorologických charakteristik (teplota vzduchu, úhrn srážek, rychlost větru, vlhkost vzduchu, sluneční svit a záření) a z nich odvozených potřebných indexů včetně těch popisujících extrémy (např. počet tropických dní, počet dní se sněhovou pokrývkou, charakteristiky popisující sucho atd.). Dlouhodobé zkušenosti se zpracováním klimatických modelů různého typu nás vedly k upřednostnění globálních modelů nad regionálními. ClimRisk nepokrývá pouze území naší republiky, ale i okolní státy.

Závěr

Změna klimatu bezpochyby změnila investiční prostředí a nabízí spoustu příležitostí pro investory, kteří chtějí přispět k ekologičtější budoucnosti. Jak svět nadále bojuje s klimatickou krizí, potřeba klimatických investic je naléhavější než kdy jindy.

Důležité upozornění: Investování je rizikové a minulá výkonnost není zárukou budoucích výnosů.

tags: #jak #vydělat #na #klimatické #změně #investice

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]