Vliv zeleně na teplotu ovzduší: Studie a výhody vertikálních lesů

O klimatu běžně uvažujeme z pohledu větších územních celků. Vědci však dokážou vypočítat klima mnohem konkrétněji - na úrovni měst, a dokonce i jednotlivých ulic. Díky speciálnímu modelu navíc vyvrací některé stereotypy, které se o vlivu na teplotu ve městech vžily.

Městské klima je složitý systém s mnoha zákonitostmi. Například zeleň ovlivňuje množství procesů, které často působí zcela protichůdně. Koruny stromů například zachycují část světelného a tepelného záření, čímž ohřívají vzduch, a naopak snižují ohřívání zastíněných povrchů.

Řešením mohou být vertikální lesy - obytné budovy porostlé stromy a rostlinami, které pomáhají zlepšovat ovzduší, snižovat hluk a přinášet více přírody do městského prostoru. Proč se domy se stromy stávají fenoménem moderní architektury a jaký mají vliv na naše zdraví i životní prostředí?

Co jsou vertikální lesy?

Vertikální lesy jsou speciálně navržené budovy, které mají na svých fasádách a terasách desítky až stovky stromů, keřů a rostlin. Vegetace na budovách absorbují CO₂, filtruje prach a snižuje teplotu okolí, což je zásadní pro boj s městským teplotním ostrovem.

Jaké výhody přinášejí domy se stromy?

Vertikální lesy nejsou jen moderním architektonickým trendem, ale přinášejí řadu ekologických, zdravotních i sociálních výhod. Díky tomu pomáhají čistit ovzduší, což je klíčové zejména ve velkých městech s vysokým znečištěním.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Regulace teploty a vlhkosti

Zelené fasády snižují přehřívání měst, čímž pomáhají snížit spotřebu energie na klimatizaci a ochlazují své okolí přirozenou cestou. Rostliny navíc udržují vyšší vlhkost vzduchu, což vytváří příjemnější mikroklima a zlepšuje komfort obyvatel i kvalitu života.

Snížení hluku

Hustá vegetace pohlcuje zvukové vlny, což znamená méně hluku z dopravy, městského ruchu a průmyslových oblastí. Tento efekt ocení zejména lidé žijící v rušných městských lokalitách, kde je ticho často vzácností.

Podpora biodiverzity

Zelené budovy se stávají útočištěm pro ptáky, hmyz a další živočichy, čímž pomáhají obnovit narušené ekosystémy i v hustě obydlených městech. Rostliny na fasádách poskytují potravu a úkryt pro různé druhy živočichů, což přispívá k větší rozmanitosti městské fauny i flóry.

Psychická pohoda obyvatel

Přítomnost zeleně snižuje stres, zlepšuje náladu a podporuje duševní zdraví. Studie ukazují, že lidé žijící v blízkosti zelených ploch se cítí šťastnější, méně vystresovaní a mají vyšší celkovou životní spokojenost. Pohled na stromy a rostliny navozuje pocit klidu a harmonie, což má pozitivní dopad na produktivitu i kvalitu spánku.

Městské parky a zelené plochy jsou nejen krásnými místy k odpočinku, ale mají významnou roli v boji proti klimatické změně díky ukládání velkého množství uhlíku do půdy.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Je všeobecně známo, že zeleň ve městě má řadu úžasných výhod pro obyvatele. V létě nám poskytuje stín, snižuje teplotu, zvlhčuje vzduch. Řada měst to naštěstí už pochopila a snaží se množství vhodných stromů i zeleně na svém území zvyšovat.

Studie nedávno uveřejněná v časopise Nature Climate Change zdůrazňuje význam parků v kontextu klimatické změny. Tyto živé plochy ve městech po celém světě mají v půdě uložené podobné množství uhlíku, jako přírodní oblasti blízko měst. Uhlík se i v městských zelených plochách ukládá do země na dlouhou dobu, což zabraňuje jeho návratu do atmosféry.

To znamená, že zvýšením množství zelené plochy, která pojme ještě více uhlíku, mohou města pomoci snížit globální množství oxidu uhličitého v atmosféře a zpomalit účinky klimatické změny.

V městských zelených plochách je množství uhlíku uloženého v půdě ovlivněno hlavně drobnými živými mikroby v půdě, zatímco v přírodních oblastech je množství uloženého uhlíku ovlivněno růstem rostlin a rozkladem odumřelých rostlin a zvířat. Odstraňování posečené trávy, mrtvého dřeva nebo spadaného listí v městské zeleni může ovlivnit mikrobiální aktivitu a tedy i půdní uhlík.

Studie ale také zjistila, že půdní mikroby v městských zelených plochách jsou citlivější na teplotu než v přírodních ekosystémech mimo města. To znamená, že městská zeleň může ztrácet uhlík rychleji podle toho, jak se klima otepluje.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Protože zdravý životní styl zůstává vhodnou prevencí výskytu cukrovky II. typu, přítomnost a množství sídelní zeleně hraje v tomto směru nezanedbatelnou roli (Thiering et al. 2016).

Rozsáhlý výzkum vlivu zeleně v lidských sídlech na fyzické zdraví jejich obyvatel přinesl zejména v posledních letech řadu pozoruhodných poznatků. Je ale nutné zdůraznit, že se uvedený dopad projevuje různě u rozdílných skupin obyvatelstva (ženy, děti a mládež, senioři) a v různém socioekonomickém prostředí a že se výsledky studií liší stupněm průkaznosti (James et al.

Městské zelené plochy povzbuzující k procházkám, kondičnímu běhání, jízdě na kole a dalším fyzickým aktivitám zlepšují zdatnost a snižují obezitu a pravděpodobnost arytmií srdce (Lachowycz & Jones 2011, De Jong et al. 2012, Mantler & Logan 2015, Shanahan et al. 2016).

Uvádí se, že obyvatelé žijící v blízkosti parků tráví chůzí až o 1,5 hodiny více než lidé s omezenějším přístupem k nim (Sallis et al. 2016).

Podtrženo, sečteno: přítomnost a rozsah zelených ploch snižují úmrtnost obyvatel měst, zejména v důsledku chorob dýchací a oběhové soustavy a vln veder (Berg van den et al. 2015, Gascon et al.

Opakovaně se potvrdilo, že parky, městské lesy, zahrady, dvory se zelení a další zelené plochy v lidských sídlech snižují stres, deprese a pocit úzkosti a smutku a omezují příliš impulzivní jednání (Beyer et al. 2014, Reklaitiene et al. 2014, Pope et al. 2015), zlepšují smyslové vnímání, paměť, pozornost, schopnost se soustředit a logické myšlení, a to i u hyperaktivních dětí, a urychlují dobu zotavování se ze stresu (Amoly et al. 2014, Lin et al. 2014, Markevych et al. 2014, Li & Sullivan 2016).

Ukazuje se ale, že kladné působení dřevin a další vegetace v lidských sídlech nemusí být vždy zprostředkováno zvýšeným pohybem v zelených plochách, ale přímým snížením koncentrace stresového hormonu kortizolu prostřednictvím části mozku hrající klíčovou úlohu při vytváření a uchování paměťových stop souvisejících s emocionálními prožitky - amygdaly (Honold et al. 2015, Mantler & Logan l.c.).

Městské zelené plochy, zejména parky, umožňují lidem se setkávat, upevňovat mezilidské vztahy a redukovat pocit osamělosti (Maas et al. 2009, Kazmierczak 2013).

Nejen intenzita chůze v parcích a obdobném prostředí se zelení, ale i pouhá přítomnost vegetace snižuje nebezpečí vzniku kardiovaskulárních onemocnění včetně infarktu myokardu (Pereira et al. 2012, Gražulevičiene et al. 2015, Bosch van den & Bird 2018).

Stromy výrazně přispívají k ochlazení ploch v evropských městech v teplých dnech. Ukazuje to studie badatelů ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature Communications. Ve střední Evropě porost ubírá až 12 stupňů Celsia, na jihu kontinentu je efekt stromů menší.

Autoři výzkumu satelitním měřením zkoumali situaci v bezmála třech stovkách evropských měst.

„Během dne mají zelené plochy se stromy v Evropě výrazně vyšší ochlazovací efekt než parky bez stromů,“ popisuje vedoucí výzkumu Jonas Schwaab. Efekt ochlazení je podle odborníků dvakrát až čtyřikrát nižší v případě, že na ploše roste pouze tráva a květiny, ale nikoliv stromy.

Ve střední Evropě podle Schwaaba činí v teplých dnech rozdíl mezi zastavěnými plochami se stromy a bez stromů osm až dvanáct stupňů Celsia, v jižní Evropě je tento rozdíl nižší.

Podle badatelů je to tím, že na jihu je půda sušší, a tudíž mají stromy tendenci vypouštět do vzduchu méně vlhkosti.

Žádný div, že desetiprocentní rozšíření plochy stromového patra v britském Manchesteru vedlo ke snížení okolní teploty o 3-4 °C (Gill et al. 2007) a k velké úspoře energie nezbytné pro provoz klimatizačních zařízení v budovách. Připomeňme, že vzrostlý strom ve městě má stejný účinek jako klimatizační zařízení pro deset velkých kanceláří.

Sídelní zeleň pohlcuje a čistí dešťovou vodu, čímž snižuje tlak na kanalizaci a omezuje nebezpečí povodní (Livesley et al. 2016). Uvedený jev je o to významnější, že na nepropustných plochách, jako je asfalt nebo beton, odteče 40-83 % srážek, zatímco na trávnících dosahuje tato hodnota jen 13 % (Kaye et al. 2006).

Rozdílné zahřívání vzduchu nad zastavěnými prostorami a povrchem tvořeným vegetací nutně vyvolává místní proudění vzduchu, zejména jestliže keře a stromy vytvářejí celé pásy. Chladnější a čerstvý vzduch vyměňuje suchý a ohřátý nad zástavbou, takže zelené plochy můžeme přirovnat k účinnému ventilátoru.

Zeleň, zejména stromy s hustým listovím, může snížit znečištění atmosféry tím, že z ní odstraňuje cizorodé látky včetně polétavého prachu a těžké kovy (French et al. 2006, Nowak et al. 2006, Pataki et al. 2011, Samson et al.

Vegetace rovněž omezuje negativní vliv hluku na organismy.

Jen obtížně, pokud vůbec, můžeme nahradit působení zeleně na mikroklimatické podmínky ve městech, a to ochlazováním prostředí výparem, zadržováním vody v prostředí, odrážením a pohlcováním slunečního záření, vytvářením stínu a podporou výměny vzduchu: nemalým způsobem tak snižuje efekt tepelného ostrova. Koruna středně velkého stromu v horkém letním dnu vypaří až 80 litrů vody.

Slavné vertikální lesy ve světě

Vertikální lesy se rychle rozšířily do měst po celém světě, kde pomáhají zlepšovat ovzduší, snižovat teplotu a podporovat biodiverzitu. Inspirací se stal Bosco Verticale v Miláně, který ukázal, že zeleň může být přirozenou součástí obytných budov. Od té doby vznikají podobné projekty po celém světě, přičemž každý přináší nové technologie a přístupy k městské ekologii.

Jaké jsou výzvy a nevýhody vertikálních lesů?

Ačkoliv vertikální lesy představují inovativní krok směrem k udržitelným městům, jejich realizace není bez problémů. Největší výzvou je údržba zeleně - stromy a rostliny na fasádách potřebují pravidelné zavlažování, prořezávání a kontrolu zdravotního stavu, což znamená vyšší provozní náklady a nutnost specializované péče. Navíc vegetace přirozeně podléhá sezónním změnám, což může ovlivnit estetiku budovy v různých obdobích roku.

Dalším faktorem jsou vyšší stavební náklady, protože začlenění stromů a zelených prvků do architektury vyžaduje speciální konstrukční řešení, která musí unést hmotnost vegetace a odolat vlivu počasí, větru a vlhkosti. To vše zvyšuje celkové výdaje na stavbu i cenu bydlení. Navzdory těmto výzvám se ale koncept vertikálních lesů stále rozvíjí a s rostoucím důrazem na udržitelnost se hledají nové technologie, které by jejich realizaci usnadnily a zpřístupnily širší veřejnosti.

Budoucnost vertikálních lesů

Koncept domů se stromy se rychle rozšiřuje a stává se nedílnou součástí udržitelné architektury. Se stále větším důrazem na ekologii a kvalitu života lze očekávat, že zelené budovy budou čím dál běžnější. Nové technologie umožňují efektivnější zavlažování, péči o vegetaci i energetickou soběstačnost těchto staveb.

V budoucnu by mohly vznikat celé zelené čtvrti, které by kombinovaly vertikální lesy s chytrými technologiemi. Budovy by nejen čistily vzduch a pohlcovaly CO₂, ale také využívaly solární energii, dešťovou vodu a vertikální farmy. Urbanismus se tak může více přiblížit přírodě a přetvořit města v zelené oázy budoucnosti.

Vertikální lesy nejsou jen architektonickým trendem, ale skutečným řešením pro udržitelnější města. Ačkoliv jejich realizace přináší výzvy, stále více měst investuje do zelených budov, protože budoucnost urbanismu je jasná - více stromů, méně betonu.

tags: #vliv #zeleně #na #teplotu #ovzduší #studie

Oblíbené příspěvky:

• Evidence cenných papírů a DLT
• Žebříček znečištění ovzduší v Evropě
• Přednášky o ekologické architektuře
• Krásná příroda v ČR
• Emise z elektráren a znečištění