Podpora obnovitelných zdrojů v České republice: Aktuální situace

Podporované zdroje energie (POZE) jsou specifické typy energetických zdrojů, které jsou podporovány státem za účelem zvýšení jejich využívání, jelikož jsou důležité pro dosažení dlouhodobých environmentálních cílů, a to jak na české, tak evropské i celosvětové úrovni. Tyto zdroje zahrnují obnovitelné zdroje energie (OZE), druhotné zdroje energie (DZE) a kombinovanou výrobu elektrické a tepelné energie (KVET).

Podpora uvedených zdrojů se realizuje prostřednictvím různých mechanismů (např. provozní nebo investiční podpora), které jsou popsány a řešeny v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. A právě dozor nad tímto zákonem, který stanovuje pravidla pro rozvoj a regulaci podporovaných zdrojů energie, rovněž spadá do kompetencí SEI.

SEI hraje ojedinělou roli při monitorování a kontrole dodržování uvedeného zákona ve smyslu prověřování výše čerpané podpory ze státních prostředků na výrobu energie z těchto zdrojů. Inspektoři pravidelně provádějí kontroly, aby zajistili, že všechny dotčené subjekty, které pobírají od státu provozní podporu, dodržují legislativní předpisy a normy.

Legislativní rámec a podpora OZE

Zákonná definice pojmu „obnovitelný zdroj“ zahrnuje výčet obnovitelných nefosilních zdrojů, tedy energie větru, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická), geotermální energie, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, energie vody, energie biomasy a paliv z ní vyráběných, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu.

Formy provozní podpory energie definuje zákon o POZE. Provozní podpora elektřiny se poskytuje v různých formách a režimech. V případě podpory elektřiny formou výkupní ceny, nebo zeleného bonusu (v ročním nebo hodinovém režimu, od roku 2026 čtvrthodinovém režimu) se jedná o podporu, jejíž výše je stanovena cenovým výměrem ERÚ.

Čtěte také: Tuk v odpadu: Co způsobuje?

Hodinový bonus (od roku 2026 čtvrthodinový) je kalkulován vzorcem definovaným ve vyhlášce o pravidlech trhu s elektřinou. Další formou podpory je aukční bonus (v ročním režimu u KVET nebo hodinovém režimu, od roku 2026 čtvrthodinovém režimu u OZE), který se týká výlučně výroben elektřiny uvedených do provozu nebo modernizovaných od roku 2022 s instalovaným výkonem zpravidla vyšším než 1 MWe.

V případě OZE je výše aukčního bonusu kalkulována vzorcem definovaným ve vyhlášce o pravidlech trhu s elektřinou na základě vysoutěžené referenční aukční ceny, která je přiznána na základě rozhodnutí o přidělení práva na podporu z aukce (gesce ministerstva průmyslu a obchodu). Umožňuje-li to zákon o POZE, lze v případě podpory na elektřinu z OZE formu podpory změnit jednou ročně postupem podle registrační vyhlášky, nejpozději však do 30.11. daného kalendářního roku s účinností od 01.01 následujícího kalendářního roku.

Pro elektřinu vyrobenou v procesu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je provozní podpora poskytována pouze formou zeleného nebo aukčního bonusu v ročním režimu a v případě využití druhotných zdrojů pouze formou zeleného bonusu v ročním režimu. (§ 24) formou zeleného bonusu na teplo v ročním režimu.

Udržovací podpora tepla z biomasy podle zákona o POZE (§ 25a) formou zeleného bonusu pro udržení výroben tepla v provozu v ročním režimu. Podpora biometanu se stanovuje cenovým výměrem podle zákona o POZE (§ 27a) formou zeleného bonusu na biometan, který je stanoven v Kč/MWh výhřevnosti (od roku 2026 ve spalném teple) a je poskytován v ročním režimu.

Od roku 2026 je v případě nových výroben biometanu uvedených do provozu od ledna 2026 definovaná zákonem č. 87/2025 Sb. (novela zákona POZE, tzv. lex OZE III) pouze aukční podpora formou aukčního bonusu na biometan v měsíčním režimu.

Čtěte také: Doklad o Emisích Auta

Financování a náklady na POZE

Něco přes 35 miliard korun, tedy o 10 miliard korun více než v roce 2023. Takový je závěrečný účet za obnovitelné a jiné podporované zdroje energie v roce 2024. Většinu z tohoto účtu již zaplatili spotřebitelé v ceně elektřiny, zbylých 11 až 12 miliard korun bude muset doplatit stát z rozpočtu.

Jak spočítal podnik OTE, celkový objem vícenákladů na financování POZE v loňském roce dosáhl 35,1 miliardy korun. Hlavní podíl na tom měly fotovoltaické elektrárny, jejichž provozní podpora vyšla na 28,1 miliardy korun.

Podle odhadu Energetického regulačního úřadu dosáhnou vícenáklady spojené s POZE rekordních 51 miliard korun. Zákazníci z toho v cenách elektřiny uhradí odhadem 19,6 miliardy korun, něco málo se vybere na zárukách původu. Vláda rozhodla o zvýšení státních výdajů na POZE o 20 miliard na celkových 28,57 miliardy korun.

Rozvoj obnovitelných zdrojů a energetická bezpečnost

Tato analýza zkoumá možnosti rozvoje obnovitelné energie v Česku. Ten je jednak klíčový pro dekarbonizaci naší společnosti a jednak snižuje naši závislost na fosilních palivech a tím posiluje naši energetickou bezpečnost a chrání nás před budoucími výkyvy v cenách energií.

Jednotlivé členské země EU si stanovují své vlastní cíle v rámci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (National Energy and Climate Plan, NECP). Aktualizace tohoto plánu se v Česku právě připravuje, přičemž tento dokument by měl ambice REPowerEU reflektovat.

Čtěte také: Správné třídění odpadu

Zcela klíčový je pro Česko rozvoj solární a větrné energetiky, která je dnes celosvětově nejlevnějším zdrojem elektřiny a kromě toho má u nás mnohonásobně větší potenciál, než jaký dosud využíváme. Výroba elektřiny ze slunce a větru může i v českých podmínkách pokrýt podstatnou část spotřeby.

Do roku 2030 lze takto zvýšit výrobu obnovitelné elektřiny až o 20 TWh ročně, aniž by to ohrožovalo bezpečnost dodávek elektřiny. Proměnlivou výrobu z OZE mohou zpočátku jako dosud doplňovat řiditelné uhelné a plynové elektrárny. S výrazným rozvojem solární energetiky se bude postupně snižovat hodnota takto vyrobené elektřiny.

Faktory ovlivňující rozvoj OZE v ČR:

1. Bez strategie vše včetně legislativy stagnuje.
2. Povolovací procesy pro stavbu větrných elektráren v ČR dnes mohou trvat i víc než 7 let.
3. Současná infrastruktura v ČR není na potřebný nárůst podílu obnovitelných zdrojů připravena.
4. Česká energetika je založena na velkých zdrojích a silné centralizaci.

Dotační programy

Cílem programu Obnovitelné zdroje energie je podpora výroby a distribuce energie pocházející z obnovitelných zdrojů.

Výše dotace na projekt je poskytována minimálně ve výši 250 tis. Kč a maximálně do výše 100 mil. Kč v aktivitě vyvedení tepla, bioplynu ze stávajících bioplynových stanic, limitně do výše 200 mil. Kč v aktivitě KVET z biomasy, limitně do výše 165 mil. Kč v aktivitě výtopen z biomasy, limitně do výše 400 mil. Kč v aktivitě MVE, limitně do výše 165 mil. Kč.

Maximální absolutní výše dotace na Energetický posudek činí 350 tis. Kč.

Srovnání s Evropou

Česká republika se dlouhodobě řadí mezi země s nejmenším podílem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii - v roce 2024 byla třetí od konce před Maltou a Lucemburskem. Jedním z důvodů pomalého rozvoje obnovitelných zdrojů je obtížné prosazování podpůrných schémat typu garantovaných výkupních cen elektřiny, které jsou pro investory do obnovitelných zdrojů nezbytné.

Instalovaný výkon i produkce obnovitelných zdrojů stabilně roste na evropské i globální úrovni. V Evropské unii dosáhl v roce 2024 podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny 47 %, v globálním měřítku již překonávají výrobu elektřiny z uhlí. Významnému rozvoji dochází vedle Německa nebo Rakouska také v Polsku.

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: “Polsko může být naším vzorem v rozvoji obnovitelných zdrojů. Český průmysl však musí mít jistotu, že nová vláda bude vypisovat aukce na podporu větrných elektráren a bude veřejnosti jasně komunikovat jejich význam. Je také nutné pokračovat ve zrychlování a zjeodnušování povolovacích procesů a také rychle vymezit dostatek akceleračních oblastí.

tags: #podpora #obnovitelných #zdrojů #ČR #aktuálně

Oblíbené příspěvky:

• Úspory díky recyklaci
• Ochrana přírody: pracovní listy pro děti
• Princip metody SPECT
• Recyklace mikrovlnných trub v ČR
• Budoucnost klimatu v Evropě