Klimatické změny a rozhlasové pořady, které se jimi zabývají

Klimatická změna se projevuje v Česku čím dál výrazněji. Co můžeme udělat, abychom zmírnili průběh a dopady klimatické krize? Proč se planeta otepluje? Fascinující svět přírody a rozhovory s vědci nám mohou pomoci pochopit souvislosti.

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Sucho jako viditelný znak klimatické změny

Sucho je podle profesora Marka viditelným znakem klimatické změny u nás a na problematické situaci nic nemění ani skutečnost, že máme za sebou srážkově poměrně vydatnou zimu.

Hostem Dopoledne s Proglasem byl Michal Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. "Klimatická změna je podmnožinou globální změny," vysvětluje Michal Marek. "Pozorujeme velmi výrazný trend ve vývoji Země, který je bohužel způsoben chováním nás lidí, naší civilizace.

Dopady a řešení klimatické změny

Podle meteorologické služby Copernicus byly roky 2023 až 2025 výrazně teplejší než předchozí, které rovněž patřily k těm teplejším. Klimatologové jsou ve svých odhadech značně konzervativní, to se potvrzuje posledních deset až dvacet let. Podle něj jde o další potvrzení trendu, zároveň je ale třeba začít přemýšlet o tom, zda jsou skleníkové plyny jedinou příčinou oteplování. „Ještě důležitější je, zda nezačínají působit nějaké zpětné vazby. Tedy protože se už oteplilo docela výrazně, tak jestli nezačíná působit ještě nějaký proces, který ten klimatický systém dále neotepluje,“ vysvětluje klimatolog.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Tolasz zdůrazňuje, že příčiny klimatické změny má klimatologie za jednoznačně prokázané, přičemž jiné vědecké obory jako astronomie či geologie nebyly v hledání alternativního vysvětlení úspěšné. A přestože se daří přijímat různé mezinárodní dohody o snižování emisí, jejich závěry se nepromítají do praxe, protože problém je zdánlivě málo urgentní.

„Klima se z hlediska našeho vnímání času mění velmi pomalu. Jinak než ve třiceti až padesátiletých intervalech se nemá příliš cenu se o klimatu bavit. A na to všichni řeknou: ‚Na to máme čas, technologie se vyvíjí a bude možné to řešit jiným způsobem.‘ Proto se to už celá desetiletí odkládá,“ konstatuje Tolasz.

Za svou úlohu považuje předkládat informace vycházející z dat, zbytek je záležitostí politiků, průmyslníků, energetiků nebo zemědělců, ale i občanů jako takových. Evropa postupně přehodnocuje své klimatické cíle s ohledem na situaci ve světě i vlastní ekonomiku.

Tolasz v této souvislosti zdůrazňuje, že každá molekula se počítá a pomůže globálnímu klimatu, zároveň ale připouští protiargument, že Evropská unie se dnes na emisích skleníkových plynů podílí jen sedmi procenty. „Mohli bychom sedět se založenýma rukama a dívat se, jak reaguje zbytek světa. Ale jsme součástí bohatého severu, na něčem jsme zbohatli a setrvačnost klimatického systému je dána tím, jak jsme skleníkové plyny vypouštěli před dvaceti až padesáti lety. A tam určitě nemáme čisté svědomí. Ale akce musí být globální,“ uznává.

Role médií a veřejnosti

„Pozice klimatického zpravodaje je u nás možná trochu nová, ale celosvětově nová není. Nevymysleli jsme kolo,“ žertuje Jan Kaliba, který dělal sportovní novinařinu, pak zpravodaje v USA a nakonec zakotvil u klimatu. Klima je dlouhodobý problém. Z průzkumů vyplývá, že Češi vnímají klimatickou změnu jako problém, ale třeba nevědí, co si pod tím představit a jaká jsou řešení,“ vysvětluje bývalý rozhlasový zpravodaj v USA.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Vedle popíračů klimatické změny Tolasz kritizuje i radikální aktivisty, jejichž činy nepřinášejí zamýšlené efekty. „Spíš naopak, podle mě to staví veřejnost proti vědcům a proti tomu, co říkáme. Našimi spojenci mohou být jedině obyvatelé, kteří se na základě našich informací zaprvé chovají a za druhé volí,“ pokračuje.

Sám v oboru působí od konce 80. let a pozoruje proměnu toho, jak lidé vnímají své okolí a jak přijímají informace. „Na jednu stranu můžeme sledovat online dění ve světě, na druhé straně je spousta lidí, která ty informace relativizuje. Část veřejnosti také čte jen titulky, případně těm informacím za titulky úplně nerozumí, včetně mě v jiných oborech.

Příklady rozhlasových pořadů věnujících se klimatickým změnám

• Hlasy proměny: Mění se klima, měníme se i my - podcast organizace Člověk v tísni, který ukazuje, jak změna klimatu dopadá na konkrétní jednotlivce.
• Dvacet minut Radiožurnálu - pořad, který se věnuje aktuálním tématům, včetně klimatických změn.
• Dopoledne s Proglasem - rozhovory s odborníky na globální změny a životní prostředí.
• Rádio Junior - podcasty pro děti o přírodě a klimatických změnách.

Všechny díly podcastů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přehled epizod podcastu Hlasy proměny

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

tags: #klimatické #změny #rozhlasové #pořady

Oblíbené příspěvky:

• Recenze tamponů šetrných k přírodě
• Třídění odpadu Nova Ves
• Více o agrotechnice v ekologickém zemědělství
• Jeral a jeho práce s odpady
• Podmínky dotací na skládkování