Už je to tu zase! Letní teploty urychlují zkázu potravin a odpadky v koši se nepříjemně připomínají o dost dříve, než by nám bylo milé. Lepší než zápach likvidovat, je mu předcházet.
I při sebevětší snaze se někdy stane, že se z koše začne linout nelibá vůně, která nezmizí ani po vynesení odpadků.
Proč doporučujeme bílý ocet? Ocet neutralizuje zápach a také výborně dezinfikuje. Zabijete tak dvě mouchy jednou ranou.
NÁŠ TIP: Pokud máte sušičku, po každém cyklu z filtru vyndaváte vlákna tkanin. Než abyste je vyhodili, použijte je místo vatového tampónu: nakapejte na ně esenciální olej, nastříkejte osvěžovač nebo neutralizátor a vložte do koše.
Práce s odpadky nebude nikdy tou nejvoňavější činností. Pro založení kompostu je hned několik dobrých důvodů. Zbavíte se z bioodpadů produkovaných v domácnosti i zahradního odpadu. Ze zbytků, které by jinak zabíraly místo v popelnici vyrobíte kvalitní a přitom levné hnojivo. Ale co když je něco špatně? Jakkoli vypadá kompostování jako hračka, je to tak trochu věda. Rozhodně neplatí, že si vymezíte místo a na něj bez ladu a skladu sypete další a další odpad a zbytky. Pak se vám totiž lehko může stát, že kompost vypadá jako bláto a značně zapáchat.
Čtěte také: Chalupa a odpady: praktické tipy a triky
Netleje, ale hnije! Jaký je v tom rozdíl? Velký. Hnití je rozklad organických látek bez přístupu kyslíku, při kterém vzniká metan. V kompostu převládá dusík, pomozte mu přidáním větví, listí a pilin.
Především v teplých dnech se v kompostu zvyšuje teplota a dochází k jeho nadměrnému vysušování. A čím je nižší vlhkost, tím je pomalejší rozklad. Zabránit tomu můžete při výběru místa, které by nemělo být na přímém slunci. O tom, že je kompost příliš vlhký vás bude v první řadě informovat nepříjemný zápach. Může za to nedostatek vzduchu ve hmotě. Kompost přehoďte a přidejte suchý hrubý nebo savý materiál, jako je třeba sláma nebo piliny. Další nepříjemností, která vás může potkat, je průsak vody do okolí. Chraňte kompost před nadměrným přemokřením a deštěm, nejlépe stříškou. Neměl by být vystaven přímému slunci, větru, dešti.
Kompost je hotový zhruba za šest měsíců. Během té doby je dobré hmotu jednou až dvakrát překopat nebo přehodit, aby se provzdušnila a načechrala.
Na zahradě vzniká během roku mnoho organického materiálu, například posečená tráva, plevele, rostliny po slizni, a na podzim zejména hodně spadaného listí. Odpad ze zahrady doplňuje organický kuchyňský odpad, například slupky cibulí, brambor nebo zbytky zeleniny. Co s tímto odpadem? Dá se nějak použít? Kompostování je proces, při němž dochází k rozkladu organického materiálu na živiny bohatý kompost. Samotný rozklad však způsobují živé organismy množící se velkou rychlostí. Jsou to především mikroorganismy, různé bakterie, červi a mnoho dalších drobných živočichů. Organický odpad se díky působení drobných živočichů přeměňuje na humus a kyprou zeminu.
Kompostovat můžete na volné kupě nebo v zemní jámě. Nicméně pokud chcete vytvořit kvalitní kompost v co nejkratší době, je vhodné si pořídit kompostér. Kompostér lze vyrobit z dřevěných desek. Rychlejší variantou je použití vaků na zahradní odpad. Tyto vaky jsou vyrobené z tkané, velmi pevné zahradní textilie. Vak má nosnost až 1 tunu a pro upevnění vaku jsou určeny jeho čtyři uši, do kterých upevníte kůly. Ty zajistí pevný tvar vaku. Třetí možností je plastový kompostér. Díky jeho termoizolaci je kompostování v něm nejrychlejší.
Čtěte také: Jak zvládnout odpad na chalupě?
Kompost je vhodné umístit na místo, kde nikoho nebude rušit vzhledem ani zápachem, který může při kompostování vznikat. Ideální umístění je někde pod stromy, například pod ořešákem nebo pod jinými stromy s výraznou silicí, které zároveň odpuzují hmyz. Zároveň bude chráněný proti přímému slunci, větru či dešti.
Na zahradě se jedná o veškerý zdravý organický odpad, který není napadený chorobami nebo škůdci. Využít můžete posečenou trávu, listí, květy, rozdrcené větve, ovoce, zeleninu, popel ze dřeva, hobliny či plevel před tvorbou semeníků.
Pro rychlé a kvalitní kompostování je třeba především vytvořit potřebné podmínky. Na spodu kompostu je vhodné umístit hrubší a vzdušnější materiál, například větvičky a piliny. Poté již vrstvíte jednotlivé organické odpady. Míchejte vždy vlhké materiály se suchými, nebo také zelené s hnědými.
Kontrolujte vlhkost kompostu. Například posečená tráva sama o sobě je ke kompostování nevhodná, neboť je příliš vlhká, neprovzdušněná a proto zahnívá a páchne. Proto je dobré k ní přidávat rozdrcenou dřevní hmotu - nadrobno nasekané větvičky nebo piliny nebo hobliny.
Čím podpořit rychlost rozkladu organické hmoty? Pro podpoření rychlejšího procesu kompostování je vhodné vždy přidávat do kompostu přírodní přípravky, tzv. urychlovače kompostování. Aplikuje se rozsypem do každé vrstvy kompostu. Je vyrobený z péřové moučky, kostní moučky, kakaových slupek a bakterií. Neobsahuje chemické látky.
Čtěte také: Odstraňování odpadního převýšení
Další možností pro urychlení kompostování je použití bakteriálních přípravků Urychlovač kompostu EnviComp. Tyto přípravky obsahují milióny enzymů a bakterií, které je nutné aktivovat ve vlažné vodě. Zhruba po 20 minutách se daná vrstva tímto roztokem prolije. Při používání bakteriálních prostředků není nutno kompost přehazovat.
Velmi dobrá volba je také kapalný urychlovač, vyrobený z bylin - Urychlovač kompostu koncentrát. Tento přípravek je vodný koncentrovaný extrakt z šesti druhů bylin, které pomáhají rychlému rozkladu organických látek v kompostu a zároveň pozitivně působí pro vytvoření ideálních podmínek ke zvýšení počtu mikroorganismů, potřebných v procesu kompostování. Díky výtažku z dubu výrazně omezuje vznik zahnívajících procesů a vytváří kompostovanou hmotu bez plísní a kvasných procesů, které zhoršují kvalitu finálního kompostu. Aplikuje se velmi jednoduše zálivkou konví do každé nové vrstvy.
Bakterie Bacillus sp. rozkládá celulózu (drobné větvičky, piliny, dřevní štěpku, posekané větvičky, listy stromů, aj.). Celulóza tvoří 40-50% dřeva. Dřevo se skládá se z celulózových vláken (zajišťují pevnost dřeva).
Založit kompost je skvělé rozhodnutí. Ale je to teprve začátek dlouhé cesty. O kompost je třeba se poctivě a pravidelně starat, abyste získali kvalitní hnojivo skoro zadarmo. Co dělat, pokud se kompostu nedaří a smrdí?
Nedaří se vám kompost udělat? Urychlovače zrání kompostu slouží jako pomůcka v situaci, kdy kompost pravidelně krmíte, staráte se o něj, ale on se ne a ne chytit. Hodil by se vám urychlovač?
Při výběru kompostéru se zamyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete.
| Vlastnost | Otevřený kompostér | Uzavřený kompostér |
|---|---|---|
| Vydání počasí napospas | Není chráněn před sluncem, deštěm ani větrem. | Poskytuje větší kontrolu nad teplotou a vlhkostí uvnitř. |
| Zápach a hmyz | Někdy nepříjemně zapáchá a přitahuje hmyz. | Zajišťuje lepší ochranu před muškami a hmyzem. |
| Estetika | Není zrovna vzhledný. | Působí na zahradě méně rušivě. |
| Pořizovací náklady | Nižší. | Vyšší, v řádech stovek až tisíců korun. |
| Objem | Neomezený. | Limitovaný, je třeba promyslet, jaký materiál chcete ukládat. |
| Údržba | Minimální. | Vyžaduje občasnou kontrolu po silné vichřici nebo bouři. |
Průběžná kontrola kompostování má velký význam pro nápravu případných chyb, aby tlení probíhalo optimálně.
Když je kompost příliš vlhký, máme pouze možnost přimíchat suchý materiál. Snadno odhadneme, kolik suchého materiálu je k tomu třeba. K promočenému kompostu přimícháme nejméně stejné množství suchého materiálu. Do méně mokrého postačí přidat asi 20 % suchého materiálu. Je-li kompost příliš suchý, potřebuje zavlažit.
Dalším kritériem pro pravidelnou kontrolu kompostu je obsah vzduchu. Zásobení kyslíkem by mělo být zabezpečeno během celé doby tlení. Nepříjemný nebo i dusivě zatuchlý zápach dokazuje vždy hnilobu - tedy nedostatek kyslíku. Zde je nejvyšší čas, abychom kompost překopali. Ukazatelem je pevnost materiálu uvnitř kompostu. Veškerý materiál by měl být stále kyprý. Zvýšení obsahu kyslíku prokáže teplota - v první fázi tlení musí výrazně překročit 40 °C.
Kompostování v bytě či na balkoně je velkým hitem všude na světě. Nejenže tím velmi přispějete k likvidování odpadu, který jste v domácnosti vytvořili, ale navíc získáte velmi kvalitní hnojivo pro vaše rostliny. V případě, že jste se rozhodli pro domácí kompostování, budete na to potřebovat vhodnou nádobu - domácí kompostér.
My jednoznačně doporučujeme Vermikompostér, který vytvořila etablovaná evropská firma se zahradními potřebami Plastia ve spolupráci s neziskovou organizací KOKOZA a českým designérem Jiřím Pelclem. Je to velmi jednoduché. Do prostředního patra Vermikompostéru natrháme buď krabičku od vajíček nebo kousky novin, na které dáme násadu žížal a následně vložíme bioodpad. Do vermikompostéru jako základ můžeme použít i listí či zeminu, do které se žížaly budou moci schovat.
Dolní patro zůstává prázdné, protože do něj stéká přebytečná vlhkost, která se nazývá "WORM TEA" nebo takzvaný "kompostovací čaj", kterým můžete zalévat květiny (doporučujeme ho zředit vodou v poměru 1:1 až 1:2). Když se prostřední patro zaplní, můžeme jednoduše přidat další nádobu. Žížaly si samy prolezou do horního patra, protože na každém dně jsou udělané díry, aby žížaly mohli kompostem v obou patrech prolézat.
Na kompostování se dají použít 3 druhy žížal, a to Eisenia Fetida (hnojivka), kalifornské žížaly či Dendrobaena Veneta. Nicméně z těchto druhů jsou nejlepší k domácímu kompostování kalifornské žížaly, protože jsou větší, žravější a rychleji se rozmnožují. Dokáží rychle zpracovat bioodpad z vaší kuchyně a nevydávají při tom žádný zápach.
Žížaly jsou náchylnější na teplotu, a proto doporučujeme vermikompostér umístit uvnitř bytu, aby nezahynuly teplem či zimou. Ideální je pokojová teplota 20 °C. Doporučené množství násady do vermikompostéru je asi okolo 2000 - 3000 žížal, což je přibližně 2,5 kg. Nejvíce jim chutná čajová a kávová sedlina. V čajových sáčcích se žížaly často rozmnožují. Naopak jim nechutnají výrazné chutě. Není vhodné do kompostéru dávat větší množství odpadu z citrusových plodů, zbytky od zázvoru a cibule. TIP: Ze začátku kompostování nevhazujte košťálové zbytky zeleniny a slupky od brambor.
Správně vedený Vermikompostér nezapáchá, netvoří se v něm plísně ani není blátivý a nelétají kolem něj mušky. Pokud byste se setkali s plísní a vlhkostí, která láká mušky, tak podle našich zkušeností stačí přidat sací materiál. My v tomto případě opět používáme noviny, toaletní papír, krabičku od vajíček či roličky od toaletního papíru a papírových utěrek. Správnou vlhkost také poznáte podle stisku substrátu v ruce. Když by byl naopak kompost velmi suchý je třeba jej zvlhčit např.
Dále je třeba, aby kompostér nebyl přeplňovaný. I žížaly mají své jídelní kapacity a neměly by se cpát :-). Na den se doporučuje tak 250 - 500 gramů potravy / zbytků pro žížaly. Co může být maximálně 2-3 cm vrstva bioodpadu. Pokud je toho víc, začne se dělat plíseň. Pokud je jí málo, zahrabte ji do kompostu. Pokud více, je potřeba plesnivé zbytky odstranit. Žížaly se sami redukují podle dostatku potravy, když jim dodáváte hodně potravy množí se, a když je necháte po dobu dovolené bez potravy, žížaly se sami zredukují na ideální množství. Bez potravy vydrží kolem 1 měsíce.
Žížalám trvá průměrně tak 2 - 3 měsíce než přetvoří bioodpad na kompost. Pokud potřebujeme kompost dříve, vysypeme obsah Vermikompostéru a ručně ho probereme. Nebo využijeme toho, že žížaly se rády schovávají před světlem a rády se zavrtávají do tmy. Necháme na vrch kompostu proudit světlo a tím pádem můžeme jednoduše odebrat kompost z horní vrstvy.
tags: #jak #zabránit #zápachu #kompostu