Jak zabránit zápachu kompostu


23.11.2025

Už je to tu zase! Letní teploty urychlují zkázu potravin a odpadky v koši se nepříjemně připomínají o dost dříve, než by nám bylo milé. Lepší než zápach likvidovat, je mu předcházet.

Prevence zápachu v odpadkovém koši

  1. Menší koš rychleji naplníte a dříve vynesete.
  2. Zbytky jídla patří na kompost nebo do popelnice na bio odpad. Právě vyhozené potraviny se na vzniku zápachu z koše podílí nejvíc. Představte si odřezky z masa nebo zbytek od oběda v koši po několika dnech.
  3. Pokud nemáte popelnice na bio odpad ani kompost, zabalte zbytky potravin pečlivě do igelitového sáčku a teprve potom vyhoďte do koše.
  4. Určitě se vám to už stalo: Vytáhnete pytel z koše a zjistíte, že je protržený. Kape z něj tekutina neznámého původu a vy stojíte hned před dvěma nepříjemnými úkoly: odnést pytel do popelnice a vyčistit znečištěný odpadkový koš. Důležité je také vybrat správnou velikost sáčku. Malý sáček, který nepřetáhnete přes okraj, může sklouznout dovnitř a odpadky pak padají mimo něj.

Čištění zapáchajícího koše

I při sebevětší snaze se někdy stane, že se z koše začne linout nelibá vůně, která nezmizí ani po vynesení odpadků.

  1. Koš dobře vypláchněte, nejlépe ve vaně nebo sprchovém koutě.
  2. Na dno koše nasypte vrstvu jedlé sody nebo kypřicího prášku.
  3. Nastříkejte do koše vhodnou dezinfekci s ohledem na materiál. Můžete použít bílý ocet, Savo nebo jiné dezinfekční prostředky.
  4. Po vynesení odpadků koš vypláchněte teplou nebo horkou vodou.
  5. Pro odstranění mikrobů použijte bílý ocet. Nalijte ho do koše smíchaný v poměru 1:1 s vodou a nechte 30 minut působit. Poté vypláchněte čistou vodou.

Proč doporučujeme bílý ocet? Ocet neutralizuje zápach a také výborně dezinfikuje. Zabijete tak dvě mouchy jednou ranou.

Provonění koše

  1. Nakapejte na vatový tampón 10-15 kapek vašeho oblíbeného esenciálního oleje.
  2. Koš provoní také osvěžovač vzduchu. Nám se osvědčil olejový osvěžovač Krystal. Máme ho ve 4 různých vůních a můžete si vybrat tu, která vám sedne nejlépe. Naším dalším favoritem jsou neutralizátory pachu Cleamen.
  3. Na dno koše umístěte usušené slupky z citrusů nebo sušené bylinky.
  4. Jedlá soda i stelivo do kočičích záchodků pohlcují vlhkost a neutralizují zápach.
  5. Bezpracné řešení představují pytle na odpad s vůní.

NÁŠ TIP: Pokud máte sušičku, po každém cyklu z filtru vyndaváte vlákna tkanin. Než abyste je vyhodili, použijte je místo vatového tampónu: nakapejte na ně esenciální olej, nastříkejte osvěžovač nebo neutralizátor a vložte do koše.

Kompostování a zápach

Práce s odpadky nebude nikdy tou nejvoňavější činností. Pro založení kompostu je hned několik dobrých důvodů. Zbavíte se z bioodpadů produkovaných v domácnosti i zahradního odpadu. Ze zbytků, které by jinak zabíraly místo v popelnici vyrobíte kvalitní a přitom levné hnojivo. Ale co když je něco špatně? Jakkoli vypadá kompostování jako hračka, je to tak trochu věda. Rozhodně neplatí, že si vymezíte místo a na něj bez ladu a skladu sypete další a další odpad a zbytky. Pak se vám totiž lehko může stát, že kompost vypadá jako bláto a značně zapáchat.

Čtěte také: Chalupa a odpady: praktické tipy a triky

Proč kompost zapáchá?

Netleje, ale hnije! Jaký je v tom rozdíl? Velký. Hnití je rozklad organických látek bez přístupu kyslíku, při kterém vzniká metan. V kompostu převládá dusík, pomozte mu přidáním větví, listí a pilin.

Vlhkost kompostu

Především v teplých dnech se v kompostu zvyšuje teplota a dochází k jeho nadměrnému vysušování. A čím je nižší vlhkost, tím je pomalejší rozklad. Zabránit tomu můžete při výběru místa, které by nemělo být na přímém slunci. O tom, že je kompost příliš vlhký vás bude v první řadě informovat nepříjemný zápach. Může za to nedostatek vzduchu ve hmotě. Kompost přehoďte a přidejte suchý hrubý nebo savý materiál, jako je třeba sláma nebo piliny. Další nepříjemností, která vás může potkat, je průsak vody do okolí. Chraňte kompost před nadměrným přemokřením a deštěm, nejlépe stříškou. Neměl by být vystaven přímému slunci, větru, dešti.

Jak urychlit kompostování a zlepšit kvalitu kompostu

Kompost je hotový zhruba za šest měsíců. Během té doby je dobré hmotu jednou až dvakrát překopat nebo přehodit, aby se provzdušnila a načechrala.

Co kompostovat?

Na zahradě vzniká během roku mnoho organického materiálu, například posečená tráva, plevele, rostliny po slizni, a na podzim zejména hodně spadaného listí. Odpad ze zahrady doplňuje organický kuchyňský odpad, například slupky cibulí, brambor nebo zbytky zeleniny. Co s tímto odpadem? Dá se nějak použít? Kompostování je proces, při němž dochází k rozkladu organického materiálu na živiny bohatý kompost. Samotný rozklad však způsobují živé organismy množící se velkou rychlostí. Jsou to především mikroorganismy, různé bakterie, červi a mnoho dalších drobných živočichů. Organický odpad se díky působení drobných živočichů přeměňuje na humus a kyprou zeminu.

Typy kompostérů

Kompostovat můžete na volné kupě nebo v zemní jámě. Nicméně pokud chcete vytvořit kvalitní kompost v co nejkratší době, je vhodné si pořídit kompostér. Kompostér lze vyrobit z dřevěných desek. Rychlejší variantou je použití vaků na zahradní odpad. Tyto vaky jsou vyrobené z tkané, velmi pevné zahradní textilie. Vak má nosnost až 1 tunu a pro upevnění vaku jsou určeny jeho čtyři uši, do kterých upevníte kůly. Ty zajistí pevný tvar vaku. Třetí možností je plastový kompostér. Díky jeho termoizolaci je kompostování v něm nejrychlejší.

Čtěte také: Jak zvládnout odpad na chalupě?

Umístění kompostu

Kompost je vhodné umístit na místo, kde nikoho nebude rušit vzhledem ani zápachem, který může při kompostování vznikat. Ideální umístění je někde pod stromy, například pod ořešákem nebo pod jinými stromy s výraznou silicí, které zároveň odpuzují hmyz. Zároveň bude chráněný proti přímému slunci, větru či dešti.

Co patří do kompostu?

Na zahradě se jedná o veškerý zdravý organický odpad, který není napadený chorobami nebo škůdci. Využít můžete posečenou trávu, listí, květy, rozdrcené větve, ovoce, zeleninu, popel ze dřeva, hobliny či plevel před tvorbou semeníků.

Jak správně vrstvit kompost

Pro rychlé a kvalitní kompostování je třeba především vytvořit potřebné podmínky. Na spodu kompostu je vhodné umístit hrubší a vzdušnější materiál, například větvičky a piliny. Poté již vrstvíte jednotlivé organické odpady. Míchejte vždy vlhké materiály se suchými, nebo také zelené s hnědými.

Kontrolujte vlhkost kompostu. Například posečená tráva sama o sobě je ke kompostování nevhodná, neboť je příliš vlhká, neprovzdušněná a proto zahnívá a páchne. Proto je dobré k ní přidávat rozdrcenou dřevní hmotu - nadrobno nasekané větvičky nebo piliny nebo hobliny.

Urychlovače kompostování

Čím podpořit rychlost rozkladu organické hmoty? Pro podpoření rychlejšího procesu kompostování je vhodné vždy přidávat do kompostu přírodní přípravky, tzv. urychlovače kompostování. Aplikuje se rozsypem do každé vrstvy kompostu. Je vyrobený z péřové moučky, kostní moučky, kakaových slupek a bakterií. Neobsahuje chemické látky.

Čtěte také: Odstraňování odpadního převýšení

Další možností pro urychlení kompostování je použití bakteriálních přípravků Urychlovač kompostu EnviComp. Tyto přípravky obsahují milióny enzymů a bakterií, které je nutné aktivovat ve vlažné vodě. Zhruba po 20 minutách se daná vrstva tímto roztokem prolije. Při používání bakteriálních prostředků není nutno kompost přehazovat.

Velmi dobrá volba je také kapalný urychlovač, vyrobený z bylin - Urychlovač kompostu koncentrát. Tento přípravek je vodný koncentrovaný extrakt z šesti druhů bylin, které pomáhají rychlému rozkladu organických látek v kompostu a zároveň pozitivně působí pro vytvoření ideálních podmínek ke zvýšení počtu mikroorganismů, potřebných v procesu kompostování. Díky výtažku z dubu výrazně omezuje vznik zahnívajících procesů a vytváří kompostovanou hmotu bez plísní a kvasných procesů, které zhoršují kvalitu finálního kompostu. Aplikuje se velmi jednoduše zálivkou konví do každé nové vrstvy.

Bakterie Bacillus sp. rozkládá celulózu (drobné větvičky, piliny, dřevní štěpku, posekané větvičky, listy stromů, aj.). Celulóza tvoří 40-50% dřeva. Dřevo se skládá se z celulózových vláken (zajišťují pevnost dřeva).

Péče o kompost

Založit kompost je skvělé rozhodnutí. Ale je to teprve začátek dlouhé cesty. O kompost je třeba se poctivě a pravidelně starat, abyste získali kvalitní hnojivo skoro zadarmo. Co dělat, pokud se kompostu nedaří a smrdí?

  1. Pokud se rozhodnete založit kompost, musíte se o něj starat. Jestliže péči podceníte, kompost začne hnít, tzn. měnit se v blátivou a zapáchající hmotu, která má do kvalitního hnojiva daleko. Hnojivo a dobrý kompost vzniká při tlení, během kterého se uvolňuje oxid uhličitý.
  2. Pokud je v kompostu málo vzduchu a zároveň nemá kudy proudit, bude se v kompostu držet voda a hmota začne zapáchat. Kompost snadno přemokříte, pokud do něj přidáte velké množství vlhkého materiálu, např. zeleninových slupek. Co dělat: Přidejte do kompostu suchý materiál, který přebytečnou vodu nasákne, např. piliny.
  3. Tento problém může nastat ve chvíli, kdy je léto v plném proudu a venku panují vysoké teploty. Co dělat: Postavte kompost tam, kde na něj nebude většinu dne pražit slunce.

Nedaří se vám kompost udělat? Urychlovače zrání kompostu slouží jako pomůcka v situaci, kdy kompost pravidelně krmíte, staráte se o něj, ale on se ne a ne chytit. Hodil by se vám urychlovač?

Výběr kompostéru

Při výběru kompostéru se zamyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete.

  • Zahrady do 200 m²: Na menší zahradě si obvykle vystačíte s kompostérem s objemem 300-500 litrů.
  • Zahrady od 200 do 500 m²: Na středně velké zahradě využijete kompostér s objemem 500-1000 litrů i více.
  • Zahrady nad 500 m²: Na rozlehlejších zahradách sáhněte po kompostéru o objemu 1000 litrů a více.

Otevřený vs. uzavřený kompostér

Vlastnost Otevřený kompostér Uzavřený kompostér
Vydání počasí napospas Není chráněn před sluncem, deštěm ani větrem. Poskytuje větší kontrolu nad teplotou a vlhkostí uvnitř.
Zápach a hmyz Někdy nepříjemně zapáchá a přitahuje hmyz. Zajišťuje lepší ochranu před muškami a hmyzem.
Estetika Není zrovna vzhledný. Působí na zahradě méně rušivě.
Pořizovací náklady Nižší. Vyšší, v řádech stovek až tisíců korun.
Objem Neomezený. Limitovaný, je třeba promyslet, jaký materiál chcete ukládat.
Údržba Minimální. Vyžaduje občasnou kontrolu po silné vichřici nebo bouři.

Správné vrstvení kompostu

  1. Při vrstvení materiálu se řiďte základním pravidlem: na jeden díl dusíkaté složky („zelený materiál“) připadají dva až tři díly uhlíkaté složky („hnědý“ materiál).
  2. Do spodní části kompostu umístěte nejprve „hnědý“ materiál - do výše patnácti až pětadvaceti centimetrů.
  3. Jako další přidejte vrstvu „zeleného“ materiálu o výšce šest až sedm centimetrů.
  4. TIP: Kompostovací procesy můžete urychlit. Pokud jste kompost založili správně, rozkladné procesy začínají téměř okamžitě.

Údržba kompostu

  1. Odpad vrstvěte v kompostéru nebo na kompostovací hromadě postupně.
  2. Udržujte kompost dostatečně vlhký. V ideálním případě by přibližně 70 % pórů mělo být zaplněno vodou. O tom, zda je kompost dostatečně vlhký, se přesvědčíte jednoduše: vezmete do dlaně asi 10centimetrovou vrstvu kompostu, sevřete jí v pěst a po chvíli stisk uvolněte. Pokud se materiál drolí nebo z něj vůbec nevytéká voda, kompost prolijte. Pokud vám voda skrze prsty crčí proudem, kompost je přemokřený.
  3. Kompost pravidelně přehazujte. Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny. Později alespoň jednou za čtvrt roku.

Kontrola kompostování

Průběžná kontrola kompostování má velký význam pro nápravu případných chyb, aby tlení probíhalo optimálně.

  • Nízká teplota: Teploměrem snadno změříme, zda teplota v zóně intenzivního tlení uvnitř čerstvého materiálu dosahuje třetí den po uložení potřebných 50 °C a víc. Použitý materiál je příliš vlhký a trpí nedostatkem vzduchu! To je hlavní příčinou malého vyvíjení tepla.
  • Vysoká teplota: Materiál je překypřený a většinou také příliš suchý a tlení proto nemůže začít.
  • Žádná teplota: V materiálu proběhlo již zčásti tlení, například u dlouhodobě skladovaného hnoje. V tomto případě je zcela normální, že už nedochází k vývoji tepla. Starý materiál musíme promíchat s čerstvým a dosáhnout požadované teploty. Neměla by však překročit 65 °C, jinak se zvyšují ztráty dusíku a je nebezpečí „samosterilizace“.

Když je kompost příliš vlhký, máme pouze možnost přimíchat suchý materiál. Snadno odhadneme, kolik suchého materiálu je k tomu třeba. K promočenému kompostu přimícháme nejméně stejné množství suchého materiálu. Do méně mokrého postačí přidat asi 20 % suchého materiálu. Je-li kompost příliš suchý, potřebuje zavlažit.

Dalším kritériem pro pravidelnou kontrolu kompostu je obsah vzduchu. Zásobení kyslíkem by mělo být zabezpečeno během celé doby tlení. Nepříjemný nebo i dusivě zatuchlý zápach dokazuje vždy hnilobu - tedy nedostatek kyslíku. Zde je nejvyšší čas, abychom kompost překopali. Ukazatelem je pevnost materiálu uvnitř kompostu. Veškerý materiál by měl být stále kyprý. Zvýšení obsahu kyslíku prokáže teplota - v první fázi tlení musí výrazně překročit 40 °C.

Vermikompostování v bytě

Kompostování v bytě či na balkoně je velkým hitem všude na světě. Nejenže tím velmi přispějete k likvidování odpadu, který jste v domácnosti vytvořili, ale navíc získáte velmi kvalitní hnojivo pro vaše rostliny. V případě, že jste se rozhodli pro domácí kompostování, budete na to potřebovat vhodnou nádobu - domácí kompostér.

Vermikompostér

My jednoznačně doporučujeme Vermikompostér, který vytvořila etablovaná evropská firma se zahradními potřebami Plastia ve spolupráci s neziskovou organizací KOKOZA a českým designérem Jiřím Pelclem. Je to velmi jednoduché. Do prostředního patra Vermikompostéru natrháme buď krabičku od vajíček nebo kousky novin, na které dáme násadu žížal a následně vložíme bioodpad. Do vermikompostéru jako základ můžeme použít i listí či zeminu, do které se žížaly budou moci schovat.

Dolní patro zůstává prázdné, protože do něj stéká přebytečná vlhkost, která se nazývá "WORM TEA" nebo takzvaný "kompostovací čaj", kterým můžete zalévat květiny (doporučujeme ho zředit vodou v poměru 1:1 až 1:2). Když se prostřední patro zaplní, můžeme jednoduše přidat další nádobu. Žížaly si samy prolezou do horního patra, protože na každém dně jsou udělané díry, aby žížaly mohli kompostem v obou patrech prolézat.

Žížaly pro vermikompostování

Na kompostování se dají použít 3 druhy žížal, a to Eisenia Fetida (hnojivka), kalifornské žížaly či Dendrobaena Veneta. Nicméně z těchto druhů jsou nejlepší k domácímu kompostování kalifornské žížaly, protože jsou větší, žravější a rychleji se rozmnožují. Dokáží rychle zpracovat bioodpad z vaší kuchyně a nevydávají při tom žádný zápach.

Podmínky pro žížaly

Žížaly jsou náchylnější na teplotu, a proto doporučujeme vermikompostér umístit uvnitř bytu, aby nezahynuly teplem či zimou. Ideální je pokojová teplota 20 °C. Doporučené množství násady do vermikompostéru je asi okolo 2000 - 3000 žížal, což je přibližně 2,5 kg. Nejvíce jim chutná čajová a kávová sedlina. V čajových sáčcích se žížaly často rozmnožují. Naopak jim nechutnají výrazné chutě. Není vhodné do kompostéru dávat větší množství odpadu z citrusových plodů, zbytky od zázvoru a cibule. TIP: Ze začátku kompostování nevhazujte košťálové zbytky zeleniny a slupky od brambor.

Správná péče o vermikompostér

Správně vedený Vermikompostér nezapáchá, netvoří se v něm plísně ani není blátivý a nelétají kolem něj mušky. Pokud byste se setkali s plísní a vlhkostí, která láká mušky, tak podle našich zkušeností stačí přidat sací materiál. My v tomto případě opět používáme noviny, toaletní papír, krabičku od vajíček či roličky od toaletního papíru a papírových utěrek. Správnou vlhkost také poznáte podle stisku substrátu v ruce. Když by byl naopak kompost velmi suchý je třeba jej zvlhčit např.

Dále je třeba, aby kompostér nebyl přeplňovaný. I žížaly mají své jídelní kapacity a neměly by se cpát :-). Na den se doporučuje tak 250 - 500 gramů potravy / zbytků pro žížaly. Co může být maximálně 2-3 cm vrstva bioodpadu. Pokud je toho víc, začne se dělat plíseň. Pokud je jí málo, zahrabte ji do kompostu. Pokud více, je potřeba plesnivé zbytky odstranit. Žížaly se sami redukují podle dostatku potravy, když jim dodáváte hodně potravy množí se, a když je necháte po dobu dovolené bez potravy, žížaly se sami zredukují na ideální množství. Bez potravy vydrží kolem 1 měsíce.

Získání kompostu

Žížalám trvá průměrně tak 2 - 3 měsíce než přetvoří bioodpad na kompost. Pokud potřebujeme kompost dříve, vysypeme obsah Vermikompostéru a ručně ho probereme. Nebo využijeme toho, že žížaly se rády schovávají před světlem a rády se zavrtávají do tmy. Necháme na vrch kompostu proudit světlo a tím pádem můžeme jednoduše odebrat kompost z horní vrstvy.

tags: #jak #zabránit #zápachu #kompostu

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]