Jak vyrobit kvalitní kompost – návod krok za krokem

Kompostování je jednoduchý a přirozený způsob, jak zužitkovat kuchyňský a zahradní bioodpad, snížit množství odpadu, a přitom získat prvotřídní hnojivo. V tomto článku vás krok za krokem provedeme celým procesem: od výběru vhodného místa až po využití hotového kompostu.

Proč si vyrobit domácí kompostér?

Proč si vyrobit domácí kompostér a jak na to svépomocí - snadno, levně a ekologicky? Ať už máte zahradu, dvorek nebo jen větší balkon, kompostování vám pomůže snížit množství odpadu a zároveň vytvořit kvalitní přírodní hnojivo.

Výběr vhodného místa pro kompostér

Pro správné fungování kompostéru je klíčové zvolit vhodné místo. Ideální je polostinné stanoviště chráněné před větrem, které zajišťuje stabilní teplotu a vlhkost, zároveň bez přímého slunce, aby se kompost nepřehříval a nevysušoval. Vyhněte se betonovému nebo zcela uzavřenému podkladu - kompost potřebuje kontakt se zemí. Umístění kompostéru přímo na půdu umožňuje přístup užitečným mikroorganismům a žížalám, které urychlují rozkladný proces.

Jak si vyrobit kompostér svépomocí

DIY kompostér je levný, snadno přístupný a můžete ho přizpůsobit prostoru i objemu odpadu. Zjistěte, jak vybrat vhodné místo a schovat kompostér.

Materiály pro výrobu kompostéru

Jaké materiály jsou vhodné na výrobu? Nejčastěji palety, dřevěné bedny, plastové kontejnery.

Čtěte také: Výroba louče

Výroba kompostéru z palet

Připravte si 3-4 dřevěné palety - jedna na zadní stranu a dvě na boky, případně čtvrtá jako dvířka. Zastřešte kompostér (např. prkny nebo víkem) - zabráníte nadměrnému vysychání či promočení.

Zapuštěný kompostér

Pokud máte velkou zahradu, můžete vytvořit zapuštěný kompostér. Typicky to bývá zakopaný sud se spodními otvory. Chcete-li volně stojící variantu, sáhněte po jiném typu.

Umístění kompostéru

Než si kompostér postavíte sami, měli byste si vybrat vhodné místo. Kompostér umístěte nejlépe do stínu nebo do polostínu na rovnou plochu. Vyberte pro svůj kompostér nejlepší místo tak, aby byl v kontaktu s přirozenou zahradní půdou.

Skrytí kompostéru

Jistě, kompostér je opravdu velmi praktický, ale možná ho budete chtít umístit přece jen nenápadněji, aby nebyl stále na očích. Ideálně kompostér schováte za keře, živý plot nebo zahradní domek, aby nebyl viditelný z vaší terasy nebo oblíbeného posezení. Pro optimální udržení vlhkosti byste měli svůj vlastnoručně vyrobený kompostér zakrýt, například bambusovou nebo rákosovou rohoží. Potřebné teplo a vlhkost v kompostu zůstanou zachovány. Navíc jsou bambusové a rákosové rohože velmi ekologické, protože je lze používat opakovaně.

Jak správně kompostovat

Bohatá úroda na zahradě se nerodí ze dne na den ani „mávnutím“ zahradního nářadí. Předchází tomu řadu důležitých zásad a jednou z nich je i vytvoření vyváženého kompostu. Ideální, pokud si ho vyrobíte sami ze zahradního, ale i kuchyňského odpadu.

Čtěte také: Jak si vyrobit padák pro raketu

Založení kompostu doporučujeme na volnou a prostornou plochu. Ideální na periferii vaší zahrady, kde v blízkosti nejsou už žádné příbytky ani chatky. Základní podmínkou vrstvení je zachovat vyvážený podíl dusíkatých a uhlíkatých materiálů. Platí, že na jeden díl (kupu) dusíkatých ukládáme 20 až 30 dílů uhlíkatých směsí při min.

Vrstvení kompostu

Založení hromady zahájíme nosnými uhlíkatými materiály, jakými jsou větve, sláma, listí, papír, kůra či hobliny. Pokračujeme tak, že na každou další vrstvu uhlíkatých složek přidáváme menší hromadu dusíkatých.

Pozor! I mezi jednotlivými uhlíkatými či dusíkatými složkami existují jisté funkční rozdíly. Pokud například vkládáte do kompostu plevel, roztřiďte v něm listí. Ořechové se sice rozkládá pomaleji, ale je bohaté na třísloviny a látku juglon s fungicidními účinky. Specifickou funkci mají i jehličnany.

Po založení kompostu z nevyhnutelné surovinové skladby není ani tak důležité urychlení procesu, ale zefektivnění účinných látek. Mezi tzv.

Náš tip - Působení přidaného materiálu bude účinnější, pokud ho upravíte na co nejmenší kousky. Ideální do velikosti malíčku na ruce. Klíčivost kompostu podpoříte i jinými koloniemi mikroorganismů. Výbornou volbou jsou bakteriálně enzymatické přípravky, které zefektivňují kompostovací proces. Aby byl takový přípravek opravdu funkční, měl by obsahovat alespoň 3 až 4 různé druhy bakterií. Účinnost i dalších prospěšných látek zjistíme už po prvních 4 dnech.

Čtěte také: Výroba z přírodnin

Přehazování kompostu

Přehazování materiálu je nezbytné pro zajištění dostatečného proudění vzduchu. Jinak by to podnítilo fatální následky pro prospěšné mikroorganismy v kompostu. Přehazování doporučujeme provést po 3 až 4 dnech od založení hromady. Obzvlášť, pokud použijete urychlovač kompostu, který ho dokáže natolik zahřát, že se z něj kouří a zapáchá. Potom přehazování provádíme každé 2 dny.

Náš tip - Při přehazování si chraňte jemnou pokožku rukou zahradními rukavicemi s kvalitní podšívkou z česané bavlny. Tím předejdete povrchovým zraněním a kožním reakcím vlivem rozkladu mikroorganismů. Podle odhadů by vám jedno přehození nemělo trvat více než 30 minut.

Přehazování může být náročné pro ty, co na zahradě vyrábějí nebo si kupují speciální kompostéry. Postupujte výhradně tak, aby dno kompostérů sestávalo z dřevěných palet, dále ho vyplňujte pletivem s očky o průměru 1 cm. Tak do něj hůře vniknou hlodavci.

Vlhkost kompostu

Vlhkost kompostu zjistíme jednoduchým stlačením směsi v dlani . Měla by z ní stékat voda, což je vedlejším produktem úspěšných hnilobných procesů. Pokud je příliš suchá, v založené hromadě je málo dusíku a očkovacích látek.

Doba zrání kompostu

Tvorba humusu by neměla trvat déle než 18 dní. Rozhodně se nemusíte obávat sytě černé směsi s většími nerozloženými kousky odpadu. Tu stačí prosít a co nejdříve ji rozházet po připravené ploše na pěstování. Zalijte odstátou vodou a přikryjte fólií. Po pár dnech by měla začít klíčit. Důležité jsou pevné stonky a tmavozelené lístky. Pokud kompost podpořil zdravý vývoj rostlinky, úspěšná bude pravděpodobně i vaše letošní sezóna v zahradě.

Složení kompostu

Kompost je zahradníkovo zlato, které vzniká z organického odpadu a organických zbytků. K tomu, abychom vytvořili kvalitní kompost, musíme přidávat „hnědé“ a „zelené“ složky ve vyváženém poměru.

• Hnědá složka: představuje uhlík (C), tedy všechny suché materiály rozkládající se pomaleji.
• Zelená složka: zastupuje dusík (N) a sem řadíme veškerý „šťavnatý“ odpad jako je posečená tráva, natě rostlin, kuchyňský odpad, spadané ovoce.

K obohacení kompostu minerálními látkami používáme dřevní popel o objemu max. 3%, který dodává draslík (pozor na chemicky ošetřované či lepené dřevo), vápenatá hnojiva: mletý vápenec, který je univerzální, dolomitický vápenec, který obsahuje i hořčík a mletá vápna na neutralizaci pH kyselých materiálů a půdy, využívá se i při kompostování rostlin napadených nemocemi.

Voda a vzduch

Aby se nám začal tvořit kompost, jsou nezbytné další dvě základní složky, kterými jsou voda a vzduch/kyslík. Pokud je v kompostu příliš mnoho zelených složek plných vody, nezůstává místo pro vzduch. Ten potřebují k přežití aerobní bakterie, které nám zajišťují rozklad materiálů. Bez přístupu kyslíku vzniká páchnoucí hnijící hmota plná jedovatých látek.

Je proto důležité překládat zelené složky těmi hnědými a to až v poměru (uhlík/hnědé: dusík/zelené) 25-30:1. Pokud se totiž spotřebuje příliš mnoho dusíku, vzniká kompost chudý na živiny. Pokud je nedostatek uhlíku (méně než 15:1), což je časté například při velké dávce posečené trávy, dusík se mění na amoniak. Suchý materiál vytváří dutinky, kterými proudí vzduch, stejně jako mezery v kompostéru.

Poměr uhlíku a dusíku

Materiál pro kompostování (kompost může být ze všeho, co kdysi žilo) musí být v poměru 25-30 dílu uhlíkatého materiálu : 1 dílu dusílatého materiálu. (Uhlíkatý materiál je často suchý a šustivý, dusíkatý vlhký a zavánějící).

POZOR! poměr 25-30:1 neznamená vždycky, že dáte 25-10 kyblíků slámy na 1 kyblík hnoje. Poměry dusíku a uhlíku jsou v různých materiálech různé.

Uhlíkatější materiál, který má větší poměr než 25-30:1 (C:K) se pomalu rozkladá. Je dobré materiál nakrátit na malé části / kousky, aby se zvětšila jeho plocha a rychleji se rozložil.

Tabulka poměru uhlíku a dusíku v různých materiálech

Jak urychlit kompostování

1. Přidáváme hnůj - kravský, koňský, králičí, slepičí ...
2. Průběžně proléváme vodou. Doprostřed hromady můžeme umístit 1-2l aktivátor kompostu (krev, zdechliny, ryby, moč, bylinky jako kostival, kopřivy, řebříčku nebo přesličky ...)
3. Hromada by měla být volně navrstvená a veliká min 1m3.
4. Necháme opět ležet dva dny a 6.
5. Takhle otáčíme hromadu každý druhý den po dobu 14 dní.
6. 8.den by měl být kompost nejvíc horký cca 50-70°C (ideálně 55-65°C) - pokud nemáte teploměr a doprostřed hromady zaboříte ruku, měla by vás ruka téměř pálit.
7. 18.den od začátku kompostování by měl být kompost hotový.

*) Pokud se kompost nechce zahřát a nekompostuje se, může to znamenat, že je buď moc malý (hromada má nejspíš méně než 1m3 a méně než 1,5m na výšku) nebo je potřeba zkontrolovat vlhkost. Pokud je toto v pořádku, pak je možné, že hnědý materiál je příliš veliký (měl by být pokrácený na menší kousky). A pokud je i toto v pořádku, je potřeba přidat dusíkatý materiál.

Jak probíhá kompostování v přírodě

Rostlina nebo zvíře, které uhyne, poslouží nejdříve jako potrava. Ať už šelmám, slepicím ve výběhu, anebo nám lidem v guláši či smoothie. Putuje žaludkem a trávicím traktem, až se promění v trus (humus). Pokud se něco v průběhu cesty nevyužije, pustí se do toho s nadšením rozkladné bakterie/houby (ať už třeba do nestravitelné vlákniny ze zeleniny v našich střevech, anebo do dřevní hmoty v přírodě).

Humus vzniká za přístupu vzduchu procesem zvaným tlení (za nepřístupu vzduchu vzniká hnití a to nechceme). Jen díky tomu se zrodí hmota plná živin, která může sloužit jako další výživa - například pro naši hladovou zeleninu. Humus není věčný, jednoho dne se z něj zase stane rostlina nebo živočich produkující trus a koloběh zase pokračuje novým humusem.

Správný poměr N:C

Aby byl kompost kvalitní a fungoval, jak má, měl by být dusík (N) a uhlík (C) v kompostu ve správném poměru - tj. 1:20-30.

Vypadá to možná složitě, ale není to žádná věda. Stačí se držet pravidla: na 2-3 díly uhlíkatého materiálu přidáme 1 díl dusíkatého materiálu.

Díky jejich správné kombinaci vznikne ten pravý extra výživný humus. Pokud bychom poměr uhlíku a dusíku obrátili, kopa bude hnít, smrdět a nepůjde sundat z vidlí. Dusík funguje v kompostu jako palivo pro tlení a zahřívání. Pokud by ho kompost obsahoval příliš, začne hnít, zapáchat, bude v něm málo vzduchu a začnou převládat nežádoucí procesy. Naopak pokud by kompost obsahoval příliš mnoho uhlíkatých látek, rozkládat by se příliš dlouho a velmi špatně.

Kromě správného poměru musíme kontrolovat při kompostování ještě 3 věcí: kyslík, teplotu a vlhkost. Kompostér by proto měl mít otvory, aby hmota mohla dýchat a na spodku kompostu by měl být vzdušný materiál - tj. větve a nahrubo sekané dřevité materiály.

Jak založit kompost

1. Najdeme místo - mělo by být chráněno před prudkým sluncem, větrem a deštěm, nejlépe v polostínu, třeba pod stromem nebo keřem.
2. Shromáždíme materiál - tj. nasbíráme dusíkaté a uhlíkaté materiály. Hrubý materiál nasekáme na menší kusy (tj. větve, suché a dlouhé stonky a stébla, staré velké dýně a cukety aj.).
3. Správně materiál namícháme - na zrytou půdu naneseme hrubší kousky uhlíkatých látek (větve, sláma atp.), aby mohl v kompostu proudit vzduch a odtékat voda. Poté přidáváme další vrstvy dle pravidla: na 2-3 díly uhlíkatého materiálu přidáme 1 díl dusíkatého materiálu.
4. Proces kontrolujeme - po 4-5 dnech by měl kompost začít “topit” (když ne, přidáme více dusíkatých látek nebo moči). Pokud do něj strčíme ruku, měli bychom cítit, jak je horký. Když pálí, je třeba ho přeházet vidlemi a provzdušnit. Když je suchý, prolijeme ho vodou. Pokud je naopak moc mokrý, přimícháme suchý materiál (seno, hobliny, sláma) a přeházíme ho. Kompost je třeba vždy po 7 dnech přeházet vidlemi, aby se suché části dostali dovnitř a ty horké napovrch.
5. Hmotu zužitkujeme - po cca 6-12 měsících je kompost hotový. Celá kupa bude mít tmavě hnědou barvu, v celém objemu bude mít podobnou strukturu, bude sypká, provlhčená, nasládle vonět a přestávat topit. - vznikne skvělé hnojivo pro zahradu a záhony (vhodné je kompost na záhonku zasypat mulčem a sazenice vkládat do tzv.

Důležité organismy v kompostu

K rozkladu štěpky nebo dřevní hmoty jsou potřeba dřevokazné houby.

Žížaly jsou velmi důležité pro zdraví půdy. Regulují její pH, očkují půdu bakteriemi ze svého trávicího traktu, žerou odumřelou hmotu a vytvářejí z ní skvělé hnojivo. Na světě existuje okolo 5500 druhů žížal, některé jsou dlouhé až 1,5 m. Nemáme v záhonku žížaly? Můžeme je nasbírat a do hlíny vypustit. Dají se dokonce už i pořídit na internetu.

Kompost by se měl jednou za čas (např. Když máte založený kompost, můžete na něj přidávat odpad z kuchyně (odkrojky, odřezky, zbytky z vaření, z vývaru aj.). Jen je třeba kontrolovat, aby kompost nehnil.

Recept na horký kompost

K horkému kompostování potřebujeme 3 díly suchých klacíků a větví nadrcených v drtičce větví, suché listí, slámu a případně seno, lepenku, 2 díly čerstvých zelených rostlin (trávu, plevele, vikvovité rostliny (jetel, hrách apod., které pomáhají zlepšovat půdu, hlavně o dusík), kuchyňské rostlinné zbytky (především zeleninu, ale i ovoce), 1 díl hnoje (nejlépe koňský či prasečí), dřevěný popel, starý kompost (alespoň trochu), případně půdu i s žížalami a nakonec i bylinky (kopřivy, kostival, řebříček a jiné).

tags: #jak #vyrobit #kvalitní #kompost #návod

Oblíbené příspěvky:

• Volnočasové aktivity a životní prostředí
• Ohrožení jízdou a PCR
• Přírodní tapety pro váš domov
• Zpětná klapka Ptáček: Ochrana proti odpadu
• Odpadové hospodářství v ČR