Jak založit kompost v zimě

Kompostování je kombinace aerobních a anaerobních biologických procesů, jejichž účelem je odbourat biologické látky v odpadu a převést je na stabilní humusové látky, prospěšné rostlinám. Dochází k hydrolýze bílkovin, sacharidů a tuků a objem odpadu se snižuje o cca 30 %. Výsledným produktem je kompost, který obsahuje především humus, neocenitelnou surovinu. Humus v půdě zadržuje vodu a živiny poutá takovým způsobem, že se z půdy nevyplavují a přitom je rostliny mohou snadno využít. Navíc zachycuje zdraví škodlivé látky a vyrovnává půdní kyselost.

Humus i ostatní půdní organická hmota zvyšuje kyprost, soudržnost a optimalizuje počet i skladbu mikrobů v půdě. Nadchlo vás to a chcete si tyto úžasné procesy nastartovat i u vás doma, ať už v bytě či na zahradě? Pouhá hromada nám nevytvoří dobrý kompost. Aby rozklad probíhal co nejlépe, musí být kompost více než metr široký. Optimální je 1,5 - 2 metry. Výška by neměla přes 1 metr.

Založení kompostu ve velkém provozu závisí na volném prostoru. Při zakládání kompostu u malých farem či domácností bychom měli dodržet následující: umístění v částečně zastíněném rohu zahrady, vhodné v blízkosti druhů dřevin jako je bez černý, líska, bříza a olše, které poskytují jednak stín a jednak svými kořenovými výměšky podporují život půdních organismů. Také by měl být založen na holé zemi a ne na betonové podložce či folii, aby byl zajištěn kontakt s půdními organismy a během zimy se např.

Faktory ovlivňující kompostování

Pro správné založení kompostu je důležité dodržovat několik základních faktorů:

1. poměr živin uhlíku a dusíku C:N = 30:1
2. optimální vlhkost (v sušších oblastech zalévat, ve vlhčích chránit před přemokřením)
3. 10% podíl zeminy
4. udržování aerobních podmínek (jednou za čas kompost překopat - záleží na venkovní teplotě a vlhkosti, jak často)

Podle následujících údajů lze kombinovat různé příměsi kompostu, aby byl splněn potřebný poměr C:N 30:1. Nemusíte to dokonale přepočítávat, uhlíkaté látky jsou ty suché (dlouhá tráva, sláma, suché listí, piliny, štěpka), dusíkaté pak "mokré" čili zbytky z kuchyně, padané ovoce, krátce sečená tráva.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Proces rozkladu probíhá v kompostu postupně. Organické látky nejdříve napadají půdní bakterie a při jejich činnosti se začne zvyšovat teplota až na 50 stupňů. Tato teplota je příznivá pro množení takzvaných termofilních bakterií, které dále zvyšují teplotu až na 70 °C. Při tomto takzvaném horkém kvašení rychle dochází k rozkladu organických látek a zároveň vznikají příznivé podmínky pro činnost hub.

Houby pokračují v rozkladu organických látek, kterých je stále ještě dostatek. Jejich význam je i v tom, že vlákna podhoubí zachycují čpavek, který by unikal do vzduchu a tak vlastně kompost obohacují o dusík. Po 2-3 měsících zrání kompostu (založeného samozřejmě v teplém období, protože v zimě rozkladné procesy neprobíhají) se dá napůl zetlelý kompost využít na mulčování.

Bioodpad je jediný odpad, který můžete kompletně a zcela legálně zpracovat doma. Buď na zahradě nebo domácím vermikompostéru. Kompostovat vlastní bioodpad (slupky, zbytky z čaje, listí, trávu atd., neplatí pro zbytky jídela živočišné zbytky) mohou také firmy a školy. Kompostárny často provozují obce pro zpracování vlastního bioodpadu z údržby zeleně a pro zahradní odpady z domácností.

Větší průmyslové kompostárny využívají stejný princip (bioodpad je skvělá potrava pro spoustu větších i menších organismů, které se rády zapojí do jeho zpracování), liší se jen objemem odpadů, promyšleným míchání složek a častější manipulací (překopávání a provzdušnění urychluje rozklad).

Výběr správného kompostéru

Funkčnost kompostéru je daná splněním několika důležitých faktorů, podle nichž byste se při výběru měli orientovat: Objem kompostéru zvolte podle množství materiálu, které potřebujete zkompostovat. Jako minimální se ale doporučuje objem 1 m³, který zaručuje, že budou moci správně proběhnout všechny fáze kompostovacího procesu včetně prohřátí celého objemu kompostéru a jeho hygienizace.

Čtěte také: Třídění odpadu: založení firmy

Typy kompostérů

• Modulární kompostér JERY: Jednoduchý systém otevírání komor vám usnadní překopávání, které vede k zintenzivnění a zrychlení rozkladu materiálu. Díky systému mechanických spojů se navíc minimalizuje obsah škodlivých látek. Základní kompostér můžete rozšířit o další moduly a vytvořit tak vícekomorový systém, který vám umožní kompostovat kontinuálně ve dvou fázích. Všechny díly kompostéru jsou plně obnovitelné a recyklovatelné, což umožňuje dosáhnout prakticky neomezené životnosti.
• Masivní dřevěný kompostér: Speciálně pro velké zahrady jsme navrhli a vyrábíme odolný masivní dřevěný kompostér ve dvou variantách - o objemu 3 000 a 6 000 litrů.
• Zateplený otočný kompostér JORA: Hlavní vtip tohoto kompostéru spočívá v tom, že se materiál uvnitř nemusí překopávat. Stačí prostě pokaždé, když do kompostéru něco vyhodíte, zatočit. Pokud si pořídíte tento kompostér, bude vaším hlavním úkolem dbát na správné složení kompostovaného materiálu. Díky zateplení a častému provzdušňování je proces kompostování tak intenzivní, že se čerstvý bioodpad rozkládá dřív, než začne hnít, páchnout, přitahovat škůdce a obtížný hmyz. Dvoukomorový systém navíc dovoluje kontinuální kompostování, kdy se jedna komora plní, zatímco v druhé zraje kompost.
• Drátěný kompostér GABI: Prakticky nezničitelný je drátěný kompostér GABI. Kromě odolnosti (výrobce garantuje životnost minimálně 20 let) vás na něm zaujme i nízká cena a jednoduchá montáž. Praktická je také nastavitelná velikost objemu, kterou můžete přizpůsobit momentálním potřebám. Jediným problémem tohoto typu kompostéru může být přílišné odpařování vody z kompostu.
• Kompostování na hromadě: Pokud máte velkou zahradu, na které neřešíte každý centimetr čtvereční, můžete kompostovat i volně na hromadě. Výhodou tohoto způsobu je, že nejste omezení objemem kompostéru a velikost vaší hromady závisí pouze na množství materiálu, který vaše zahrada (a kuchyň) vyprodukuje. Nevýhodou této varianty je, že materiál na povrchu a na okrajích hromady snadno vysychá.

Co kompostovat?

Kompostér můžete krmit jak rostlinnými zbytky ze zahrady, tak i organickým materiálem, který vzniká v domácnosti, zejména v kuchyni. Pro správnou skladbu kompostu je výhodné, pokud máte možnost míchat odpad ze zahrady s tím z kuchyně. Vhodné složení materiálu významně ovlivňuje aktivitu bakterií.

Uhlík (C) slouží jako zdroj energie nutný pro růst a množení buněk. Tělo buněk je složené z bílkovin, které jsou tvořené aminokyselinami, pro jejichž vznik je nezbytný dusík (N). Poměr uhlíku a dusíku (C:N) v kompostované směsi proto určuje rychlost kompostovacího procesu. Poměr uhlíkatého materiálu k dusíkatému by se měl pohybovat v rozmezí 20-40 jednotek C na 1 jednotku N.

A jak poznáte uhlíkatý materiál? Jednoduše řečeno - jedná se o suchý, hnědý bioodpad, který by měl mít v kompostu převahu. Tvořený je listy, větvemi, štěpkou a pilinami, slámou, znečištěným papírem, okrojky a slupkami z ovoce a zeleniny, kávovou sedlinou a čajovými sáčky. Dusíkatý materiál je naopak mokrý a zelený, představit si ho můžeme jako čerstvě posečenou trávu nebo například jako zelené natě ze zeleniny a bylin.

Úplně dospodu na dno kompostéru dejte hrubší vzdušný materiál (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpku, hobliny, dřevnaté stonky květin), který umožní cirkulaci vzduchu a odtok přebytečné vody. Tato drenáž by neměla chybět ani ve vyšších vrstvách kompostu. Obecně platí, že čím je skladba kompostovaného materiálu pestřejší, tím lépe. Různorodý materiál pravidelně promíchávejte: Vlhké se suchým, porézní s hutným, hnědé (uhlíkaté) se zeleným (dusíkatým).

Co nedávat do kompostu

• Silnější větvoví Klaciky
• Jehličí
• Ořechové a dubové listí
• Listí ošetřené herbicidy
• Trus masožravých zvířat
• Obsah z vysavačů

Jak nastartovat tlení?

Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat, což je způsobené vysokou aktivitou mikroorganismů. Tato tzv. termofilní fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k tzv. hygienizaci kompostu, při které se zničí semena plevelů i zárodky chorob. Po dosažení maxima začne teplota zase pozvolna klesat.

Čtěte také: Jak vyrobit kompost z palet

Aby proběhl proces hygienizace správně, je potřeba přidat do kompostu najednou větší množství materiálu. Ten si můžete shromažďovat postupně. Vlivem intenzivního tlení, které tímto způsobem nastartujete, si materiál sedá a snižuje se přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehoďte a znovu promíchejte. Pro zrychlení procesu kompostování můžete zkusit přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.

Během procesu kompostování byste měli sledovat několik základních faktorů: Důležitá je správná vlhkost, kterou určíte vlhkoměrem. Měřič stačí pomocí sondy jednoduše zapíchnout do „hlíny“, hodnotu hned snadno odečtete na stupnici, která vám na přehledném diagramu zároveň ukazuje, je-li materiál příliš suchý, mokrý nebo je-li jeho vlhkost optimální. Další veličina, bez níž se proces kompostování neobejde, je vzduch. Bakterie a houby, které se na rozkladu organického materiálu zásadním způsobem podílejí, potřebují ke své práci obrovské množství kyslíku. Sledovat byste měli také teplotu, kterou snadno změříte pomocí teploměru určeného speciálně k měření teploty půdy a kompostu. Vyšší teplota materiálu v počátečních týdnech po založení kompostu je žádoucí a je důkazem dobrého průběhu kompostování. Zda se materiál zahřívá, můžete zjistit i tak, že do kompostu vsunete ruku.

Kompostování v zimě

Nenechte se odradit ročním obdobím a kompostujte po celý rok. Pokud nemrzne, až praští, a máte kvalitní zahradní kompostér, nemusíte se zamrznutého kompostu vůbec obávat. Stačí mít zásobu suchého materiálu a mikroorganismy správně krmit. Aby byl kompost výživný a funkční, potřebuje žížaly, bakterie a jiné půdní organismy. Ty se během chladných dnů ukrývají v teple. Teplo jim zajistíte tak, že budete kompost i jeho obyvatele pravidelně krmit dostatečným množstvím bioodpadu.

Až budete na podzim uklízet zahradu, hrabat listí a sbírat větvičky, schovejte si tento suchý materiál na horší časy. Později pak bioodpad, např. Při kompostování v zimním období je třeba dodržovat správný postup. Nejprve dejte na dno kompostéru suchý materiál (listí, slámu, seno, dřevní štěpku, hobliny, papír), a to do výšky zhruba 20 cm. Na tuto vrstvu pak dejte odpad z kuchyně. Vrstvy postupně střídejte. Mikroorganismy potřebují ke správnému fungování vyváženou stravu. Proto je v zimním období, kdy chybí dostatek suchého materiálu, pravidelně krmte zbytky ovoce a zeleniny, kávovou sedlinou, skořápkami, papírovými utěrkami nebo čajovými sáčky.

Neodhrnujte sníh z okolí kompostéru, chrání ho před prudkými mrazy.

Tipy pro zimní kompostování

• Zpomalení vs. aktivita: S příchodem zimy se většina biologických procesů zpomaluje - a kompost není výjimkou. Mikroorganismy, které v létě pracují naplno, v chladném období výrazně omezují aktivitu nebo se dočasně zastaví. To ale neznamená, že by kompostování v zimě nemělo smysl.
• Příprava na zimu: Už na podzim je vhodné hromadu dobře navršit, promíchat a vytvořit stabilní jádro. Pomoci může také přikrytí - například prkny, starou dekou nebo mulčovací textilií.
• Vrstvení: Pokud máte možnost, pokračujte ve vrstvení - ale střídmě. Každou vlhkou dávku odpadu přisypte suchým materiálem (např. listím, slámou).
• Uzavřené kompostéry: V uzavřeném plastovém kompostéru lze pokračovat i při mrazech, jen je potřeba omezit objem vlhkého materiálu.

Čeho se vyvarovat

• Nesnažte se kompost „rozmrazovat“ vodou nebo horkem.
• Neukládejte bioodpad do promrzlé, nerozvrstvené hromady.
• Nevrhajte na kompost sníh ani zmrzlé potraviny ve velkém množství.

Výhody zimního kompostu

• Zimní kompost je výborným startem pro jarní sezónu. V momentě, kdy se oteplí, už máte suroviny na místě, procesy se nastartují a kompost začne pracovat bez zdržení.
• Zimní fáze navíc pomáhá kompost stabilizovat - přebytečná voda odteče, materiál sedne a mikrobiální rovnováha se přirozeně nastaví.

Využití kompostu

Jakmile vaše zahrada kompost okusí, nebude chtít jinak. Co může být lepšího než vlastnoručně vyrobené organické hnojivo obsahující humidové kyseliny, které pomáhají vázat živiny? Zralým kompostem proto hnojte zejména plodiny náročné na živiny. Jinak ho na zahradě můžete aplikovat prakticky kamkoliv. Nezralý kompost, použijte jako tzv. nastýlku, která potlačuje růst plevelů a do půdy se nezapravuje. Během sezóny dozraje na místě a teprve na podzim ji do půdy zapracujete.

Kompost využijete také v případě, že chcete pěstovat ve vyvýšeném záhonu nebo na tzv. čtverečkové zahrádce. Kouzlo intenzivního pěstování na malých plochách spočívá právě ve speciálním složení substrátu.

Kompostovatelné obaly

Kompostování je nejen způsobem, jak redukovat odpad, ale i cestou, jak obohatit půdu o živiny. Kompostovatelné obaly jsou vyrobeny z přírodních materiálů, které se v přírodním prostředí, za správných podmínek (vlhkost, kyslík a mikroorganismy), zcela rozloží. Na rozdíl od běžného plastového odpadu se při jejich rozkladu neuvolňují toxické látky.

Materiály kompostovatelných obalů

• Cukrová třtina: Zbytkový materiál z výroby cukru, který se využívá na výrobu pevných talířů, misek nebo boxů na jídlo.
• Kukuřičný škrob (PLA): Z kukuřičného škrobu se vyrábí bioplasty, které vypadají jako běžný plast, ale jsou biologicky rozložitelné.
• Bambus: Rychle obnovitelný materiál, který se využívá k výrobě příborů, talířů a kelímků.

Vermikompostování

Chcete začít recyklovat bioodpad z domácnosti přímo v kuchyni? Pusťte na něj žížaly! Dejte se do vermikompostování, vaše rostliny (i popelnice) to ocení.

Vermikompostéry

Na internetu najdete řadu návodů, jak si žížalí farmu vyrobit. Některé z nich navíc radí, jak zkonstruovat vermikompostér z odpadu. Nepatříte-li zrovna k domácím kutilům, kompostér si kupte. Naší vlajkovou lodí je vermikompostér EkoWormGrow. Vyrábíme ho přímo v naší dílně na základě mnohaletých zkušeností z odolného modřínového dřeva ošetřeného lněným olejem. Osobní vztah máme i k vermikompostéru VermiHut, jehož nižší verze k nám v roce 2004 připlula z Ameriky a stala se skutečným průkopníkem vermikompostování v Čechách. K oblíbeným kouskům patří vermikompostér Urbalive, který pro českou Plastii navrhl designér Jiří Pelcl. V roce 2017 obdržel kompostér prestižní ocenění Red Dot Award a o dva roky později i titul Winner v soutěži Good Design.

Žížaly

Na rozjezd žížalí farmy budete potřebovat základní asi půlkilogramovou násadu kalifornských žížal, která by měla obsahovat asi 300 jedinců v různém stádiu vývoje i další druhy rozkladačů (chvostoskoky, stínky, svinky, hlístice, roztoče, stonožky i mnohonožky). Kalifornské žížaly jsou hybridem speciálně vyšlechtěným pro vermikompostování. K jejich základním charakteristikám patří, že nejraději ze všeho jedí a rozmnožují se, což je pro účinnou práci vermikompostéru ideální.

Jak ubytovat žížaly

Chcete žížaly ve vermikompostéru ubytovat tak, aby maximálně prosperovaly? Na podstavec s výpustným ventilem umístěte první patro a na ně dejte podestýlku z trávy, listí, roztrhaného a navlhčeného papíru, půdy, rašeliny, hoblin nebo kokosového vlákna. Do podestýlky vložte násadu žížal a uvítací menu - pár kousků drobně nakrájeného bioodpadu (kousky by měly být menší než pět centimetrů). Shora kompostér uzavřete víkem, které zajistí tmu, klid na práci, zabrání vysychání materiálu a případnému vyletování mušek.

Vlhkost a teplota

Lůžko, které jste tak pro žížaly ve vermikompostéru vytvořili, se snažte udržovat přiměřeně vlhké a provzdušněné (nejčastějším problémem bývá nadbytečná vlhkost, protože kuchyňský odpad, kterým žížaly krmíte, obsahuje zpravidla hodně vody). Pokud chcete zjistit, zda je vlhkost ve vermikompostéru správná, můžete použít měřič vlhkosti a kyselosti půdy. Optimální vlhkost ve vermikompostéru by se měla pohybovat od 55 do 70 %. Kalifornské žížaly zvládají teploty od +5 do +25 °C. Nejpracovitější (a také nejšťastnější) jsou při teplotách okolo 20 °C, takže pro ně najděte vhodné místo uvnitř, například na chodbě nebo v kuchyni.

Krmení žížal

Nadrobno nakrájený bioodpad servírujte žížalám na podestýlku a jemně jej zakryjte. Zpočátku krmte jen jednou až dvakrát týdně a potravu žížalám važte. Původně kilogramová násada žížal by měla (po třech měsících) v rozjetém vermikompostéru zkonzumovat zhruba 0,5 kg bioodpadu denně. Žížaly si pochutnají na slupkách od zeleniny a ovoce, kávové sedlině, sáčcích od čaje, zbytcích pokojových rostlin či papírových ubrouscích od svačiny, chlebových kůrkách, částečně zkompostovaném listí nebo trávě a nadrobno nadrcených skořápkách od vajíček. V žádném případě je nekrmte masem, mléčnými výrobky, tuky nebo oleji.

Sklizeň vermikompostu

Do kompostéru přihazujte postupně další bioodpad, dokud se první patro nenaplní. Potom do něj (přímo na zpracovávaný obsah) vložte druhé patro, kam budete odteď dávat krmení. Až se naplní, přidáte stejným způsobem třetí patro a hotový kompost z prvního patra “sklidíte”. První patro vyprázdníte a znovu použijete. Ve správně založeném kompostéru se žížaly do tří měsíců rozmnoží na dvojnásobek a začne se vytvářet tzv. žížalí čaj. Toto vynikající kapalné hnojivo doporučujeme smíchat s vodou v poměru 1:1 a použít na rosení nebo zálivku pokojovek. Skvěle se uplatní i v případě, že chcete organicky přihnojovat bylinky, ovoce nebo zeleninu, které pěstujete v truhlících na terase nebo na záhonech na zahradě. Vznikne také první dávka úrodného vermikompostu. Vermikompost „vyrobený“ žížalami je považován za nejúčinnější organické hnojivo vůbec, obsahuje živiny, enzymy a růstové hormony, které příznivě ovlivňují vytváření kořenového systému rostlin a jejich celkový růst.

Bokashi kompostování

Jedná se o anaerobní fermentaci organických zbytků. Efektivní mikroorganismy ve směsi Bokashi se aktivují, když navlhnou. Následně pak fermentují organický odpad. V praxi to znamená, že organické zbytky prokládáme vrstvou směsi Bokashi, kterou vždy v nádobě stlačíme pomocí pěchovadla, aby se vyhnal vzduch a byly tak připraveny vhodné podmínky pro anaerobní fermentaci. Jakmile je nádoba naplněna, necháme ji 2 týdny stát/dozrát bez povšimnutí.

Co můžeme zpracovávat pomocí Bokashi?

V podstatě vše, co může kvasit, je vhodné umístit do Bokashi nádoby. Proto je tato metoda nejvhodnější a ideální pro zpracování organických zbytků, které vznikají při přípravě jídla v naší kuchyni.

Jaký výstup získám metodou Bokashi?

Metoda Bokashi je založena na anaerobním fermentování organických zbytků, tedy bez přístupu vzduchu. Nejedná se o klasické aerobní kompostování a výstupem není tmavě zbarvený kompost, jako jej známe ze zahradního kompostéru. Kromě pevného Bokashi hnojiva získáváme také tekutý výluh / fermentační tekutinu, která se z Bokashi nádoby stáčí kohoutkem. Tento výluh se někdy označuje jako Bokashi juice / Bokashi čaj. Měl by se objevit zhruba po 14 dnech od zahájení plnění nádoby. Následně jej můžete stáčet každých 3-5 dní. Tvorbu výluhu může ovlivnit více faktorů, jako např. vlhkost vkládaného materiálu nebo vnější teplota prostředí.

Co když se v Bokashi objeví plíseň?

Plíseň se může objevit ve dvou podobách - bílá a černá. Bílá plíseň může znamenat, že Bokashi nádobu plníte pomalu a je v ní hodně vzduchu. Tato plíseň je prospěšná a podporuje proces rozkládání. Pokud vás ale její přítomnost trápí, můžete na vrchní vrstvu směsi Bokashi položit kus silného papíru, který zabrání jejímu šíření. Tmavá plíseň se obvykle objeví, když se při Bokashi metodě něco nedělá správně. Možná, že Bokashi nádoba nebyla dostatečně uzavřená, přidávali jste málo nebo nepravidelně směs Bokashi, anebo jste třeba zapomněli odčerpávat fermentační tekutinu. V takovém případě obsah kompostéru vyprázdněte, ideálně do nějaké náhradní nádoby s víkem, a přidejte stejné množství směsi Bokashi, aby pomohla zpracovat vaše organické zbytky. Navíc se doporučuje tento materiál zasypat půdou a nechat 4 týdny stát.

tags: #jak #založit #kompost #v #zimě #postup

Oblíbené příspěvky:

• Více o ekologickém dopadu ultrazvuku
• Spalování odpadu a jeho rizika
• Význam a realizace
• vliv oxidů dusíku na ovzduší
• Krásy podzimní přírody