Jak se zbavit odpadu: Efektivní metody a inovativní přístupy

Nakládání s odpady představovalo v lidské společnosti problém odjakživa. V České republice v současnosti, stejně jako v řadě dalších zemí, odpady ve velké míře skládkujeme. Skládky se tak staly místy, kde se kumuluje znečištění z odpadů a je jasné, že se tohoto způsobu nakládání s odpady musíme zbavit. Podívejme se na různé způsoby, jak se efektivně zbavit odpadu a minimalizovat jeho dopad na životní prostředí.

Skládkování odpadu

Skládkování, neboli odstranění odpadu, je nejstarším způsobem, jak se odpadu trvale zbavit. Jedná se však o metodu, při které se naprostá většina odpadu nevyužije a skončí uložená v zemi. V ČR je velké množství moderních skládek, která začaly vznikat po roce 1990 a v řadě případů slouží dodnes. Je potřeba si uvědomit, že bez skládek se nikdy zcela neobejdeme, je však třeba dbát na to, aby na nich končily pouze takové odpady, které se již nedají žádným způsobem využít.

Rozlišujeme tři základní typy skládek: skládky inertních odpadů S-IO, skládky ostatních odpadů S-OO a skládky nebezpečných odpadů S-NO. Dnešní skládky nemají nic společného se starými nezabezpečenými skládkami, které byly skoro v každé obci. Stávající skládky projektovali hydrogeologové, navíc výstavba a provoz skládky musí splňovat mnohá nařízení a získat řadu souhlasů. Skládka je vlastně takovou stavbou z odpadů, při které se musí postupovat předepsaným způsobem.

Samotná skládka je obvykle budována po etapách, vždy se jedna připravuje, plní a při jejím uzavírání a rekultivaci se chystá další. Při provozu skládky se musí jímat voda, která se zachycuje v tělese skládky a také skládkový plyn, který vzniká rozkladem bioodpadů. Naprostá většina skládek tento plyn používá pro výrobu elektrické energie.

Kompostování

Mnozí třídíme plasty, papír či sklo a zapomínáme přitom na bioodpad, který tvoří až polovinu obsahu našich košů. Je paradoxem, že právě tuto složku odpadu, kterou je tak snadné využít, třídíme ze všech nejméně. Kompostování je jednoduchý způsob, jak se zbavit organických zbytků z kuchyně bez nutnosti je někam vozit a zatěžovat tím dále životní prostředí. Každou slupku od brambor, zvadlou květinu či zbytky od kávy a čaje musí popeláři odvézt a město zaplatit za jejich zpracování na skládce či ve spalovně. Přitom je to zbytečné, protože se organický odpad může rozložit na kompost na každé zahradě či dvoře.

Čtěte také: Efektivní nakládání s odpadem v Česku

Některé obce se proto rozhodly snížit objem směsného komunálního odpadu tím, že svým obyvatelům dotují nákup kompostéru. Nejenže se tak může snížit objem odpadu v popelnici až o polovinu, města také ušetří miliony korun za svoz a skládkování a obyvatelé mají kvalitní kompost pro své záhony a květiny. Z kompostérů těží všichni.

Ne každý má ale zahradu. Řešení pro obyvatele bytů však existuje. Pomohou žížaly a jednoduchý vermikompostér. Anebo je tu další skvělý nápad: komunitní kompostér.

Recyklace plastů

Naši planetu nemilosrdně zaplavujeme plasty. Každý rok se jich vyrobí 280 milionů tun. A recyklace se dočká jen pouhých 20 % z tohoto množství. Velká část zbývajících 80 % končí v mořích jihovýchodní Asie. Dlouhou dobu se tvrdí, že jsou Češi v recyklaci plastů evropští premianti. Úroveň třídění odpadů v ČR však zdaleka neodpovídá jeho recyklaci, tedy skutečnému navrácení recyklovaného tříděného materiálu do oběhu. Udělejte si komplexní náhled na problém odpadů.

V ČR se separuje přibližně 70 % plastového odpadu. Podle autorizované firmy EKO-KOM, která v ČR vymýšlí a platí třídění obalů, nás to řadí na evropskou špičku. Úspěch by to byl ale pouze tehdy, kdybychom těchto 70 % uměli zrecyklovat do nových výrobků. To se však neděje - levnější je vyrobit nové plastové obaly z ropy. Fakt, že se stát a EKO-KOM soustředí na třídění, nikoliv na skutečnou recyklaci, má své důsledky. Jak se vlastně plasty mohou zpracovat?

Inovativní řešení a dobrovolnické aktivity

Když se před lety do Thajska vypravil potápět Jan Bareš, nečekal, že mu bude veřejně děkovat thajská princezna a premiér země. Honza se při potápění nevydržel dívat na všudypřítomné smetí a rozhodl se tamní pláže uklidit. Výsledek ho natolik nadchl, že založil mezinárodní organizaci Trash Hero. Ta sdružuje dobrovolníky z celého světa, kteří se snaží zbavovat nepořádku i další místa.

Čtěte také: Tipy pro svěží odpadkový koš

Organizace Trash Hero se věnuje dobrovolnickému sběru odpadků v městských parcích, ulicích, řekách nebo na černé skládce. Na příkladu Prahy a Brna je představena běžná podoba úklidových akcí. Dobrovolníci se domluví na místě úklidu na sociálních sítích a organizace Trash Hero zajistí pytle, rukavice a odvoz odpadu z dané městské části.

V dnešní době je eliminace plastových odpadů klíčovým tématem a hledají se nové a inovativní způsoby, které by pomohly nacházet nová řešení. Nejnovějším slibným směrem v boji proti nežádoucímu působení plastových odpadů jsou výzkumy zaměřené na mikroorganismy, které dokážou rozkládat plasty.

Nedávný výzkum švýcarských vědců vedl k objevu bakterií, které jsou schopny za normálních podmínek rozkládat plasty. Tento výzkum by mohl vést k vývoji nových technologií pro recyklaci plastového odpadu. „Studie prokázala, že nové mikrobiální druhy nalezené v alpských a arktických půdách dokázaly rozkládat biologicky rozložitelné plasty při teplotě 15 °C,“ konstatoval hlavní autor švýcarské studie Joel Rüthi. To znamená krok k vývoji přístupu, který by umožňoval jednoduchou eliminaci plastového odpadu bez dalších emisí.

Jednou z klíčových oblastí boje proti zamoření planety plastovým odpadem je eliminace plastového odpadu v oceánech. Celkem ve světových oceánech totiž plavou stovky tun plastů a ty zde způsobují vážné problémy pro mořský ekosystém a následně pak pro celou planetu. Organizace a vědecké týmy se spojují s cílem plastový odpad z moří a oceánů sbírat, snižovat množství plastového odpadu v mořích a chránit životní prostředí.

Boyan Slat, mladý holandský vynálezce, vymyslel systém, který zachytává plasty v mořích a oceánech, a to od rybářských sítí vážících tunu až po mikroplasty. Využívá k tomu obří plovoucí bariéry zachycující plastový odpad všeho druhu.

Čtěte také: Tipy pro svěží odpad

Dalším způsobem, jak eliminovat plastový odpad, je hledání náhrady za plastové materiály. Ideálně se nabízejí například sklo, hliník a papír, které jsou často považovány za vhodné alternativy k plastu. Mnoho výrobců a spotřebitelů přechází na výrobky vyrobené z těchto materiálů, což snižuje poptávku po plastu a jeho negativní vliv na životní prostředí.

Londýnský startup NotPla využívá mořské řasy k výrobě biologicky odbouratelných alternativ obalů. NotPla nedávno zahájila zkoušky v Chile a Ghaně. Firma posuzuje, zda její obal může nahradit sáčky s vodou, které se v současnosti používají v celé Africe.

Samostatným problémem jsou pak jednorázové plasty. Najít například náhradu za plastové jednorázové nádobí je relativně snadné, i když dražší a nese to s sebou řadu provozních problémů. Neřeší to ale problém odpadu a nadměrnou spotřebu původních zdrojů. Řešením není hledání náhrad jednorázových plastů, ale jejich eliminace a hledání jiných řešení. Cílem je podpora všeho, co je opakovaně použitelné, včetně vratných obalů.

Recyklace a její význam

Recyklace plastů a jejich použití v další výrobě představuje klíčový krok v omezování negativního vlivu plastů na Zemi. Recyklace plastů umožňuje snížit zátěž a současně snižovat spotřebu nových surovin. Například vysavač Kärcher T 11/1 Classic HEPA Re!Plast je vyroben ze 60 % z recyklovaného materiálu, a to se týká všech plastů kromě příslušenství. S vysokým podílem recyklovaného materiálu je jeho výroba šetrná k životnímu prostředí, a přitom je stejně robustní a účinný jako standardní modely.

Recyklace plastů a využívání k další výrobě pomáhá snižovat zátěž na životní prostředí a zároveň využívá efektivněji zdroje. Podpora recyklace, výzkum a inovace v této oblasti jsou klíčové pro dosažení udržitelnějšího a čistějšího životního prostředí.

Třídění odpadu

Existuje mnoho způsobů, jak řešit problém plastů na zemi a jak minimalizovat jejich negativní vliv na životní prostředí. I když v Česku třídí tři čtvrtiny lidí, ne vždy je to na jedničku. Vše má totiž pravidla, takže pokud netřídíte jen pro dobrý pocit, je dobré vědět, co kam patří a jak jednotlivé odpady připravit.

Například plastové obaly musíte zbavit zbytků jídel a kosmetiky, papír nesmí být mastný nebo jinak znečištěný, zato sklo může letět do zeleného kontejneru i bez vymytí a odstranění etiket. Co jednou přijde do směsi, to tam i zůstane, směsný odpad se dále už netřídí a míří nejčastěji na skládku. Naopak vytříděný odpad ještě prochází dotřiďovací linkou, kde pracovníci odstraňují nežádoucí příměsi.

Samotné třídění odpadu je důležité z několika ohledů. První z nich je, že přírodní zdroje nejsou nekonečné. Recyklací se šetří nejen suroviny, ale také energie (díky čemuž se snižuje produkce skleníkových plynů). Ve zkratce je tak třídění důležité pro úsporu zdrojů, energie a pro podporu udržitelného rozvoje.

Některá pravidla platí celoplošně, jinde mají obce svá specifika. Vyplatí se proto číst popisky na kontejnerech na tříděný odpad, kde vždy stojí, co tam patří a co by se tam vhazovat nemělo. Některé obce třídí nápojové kartony zvlášť, někde se hází do žlutého kontejneru s plasty, jinde zase do modrého. V jakém stavu tam odpady patří je ale všude stejné.

Co kam patří:

• Plasty: Zmenšit objem (sešlápnout lahve), zbavit zbytků jídel a kosmetiky. Nepatří sem mastné obaly, obaly od barev a nebezpečných látek, podlahové krytiny, stavební polystyren.
• Papír: Pouze papírové obaly, které nejsou znečištěné (mastné). Sponky a celofánová okénka nevadí.
• Sklo: Veškeré lahve, sklenice, tabulové sklo. Nemusí se vymývat ani zbavovat etiket. Nepatří sem varné sklo, autosklo, zrcadla, keramika.
• Tetrapaky: Vymyté a sešlápnuté. Víčka nevadí.
• Kovy: Vše od víček od jogurtu až po staré hrnce.
• Bioodpad: Zbytky zeleniny a ovoce, zbytky jídel. Skladovat v nádobě, která větrá.
• Oleje: Zbytky oleje po smažení, grilovací marinády. Nikdy nevylévejte do odpadu nebo do záchodu.
• Elektroodpad: Nenabízejte na bazaru nebo swapovacích skupinách. Jestliže odešla do křemíkového nebe, nezbývá než si udělat cestu ke kontejneru na elektroodpad.
• Textil: Nositelné oblečení v igelitce nebo v pytli.
• Léky: Prošlé nebo nespotřebované léky nepatří do koše.
• Baterie: Sběrná místa pro použité baterie.
• Barvy, lepidla, rozpouštědla: Odvézt do sběrného dvora.

Nové způsoby, jak zatočit s odpadem

Hledat řešení, jak opětovně a efektivně využívat různé druhy odpadu, je velkou výzvou pro celý svět. Malý ostrov Tilos, ležící na východě Egejského moře, udělal důležitý krok vpřed s ohledem na svoji nádhernou krajinu. Jedná se o první ostrov, který něco takového dokázal. Především bylo třeba vzdělat obyvatele v třídění odpadu a zavést nový systém.Každé domácnosti byly přiděleny nádoby, krabice a pytle na recyklovatelný a organický odpad a na cigaretové nedopalky. Před začátkem projektu o nulovém odpadu směřovalo na skládku Tilu 87 % veškerého odpadu.

V České republice se také snažíme odpad maximálně využít. Rovněž se na ostrově vybudovalo „Centrum pro kreativní upcyklaci“, kam obyvatelé mají možnost přinést různé předměty na opravu. A pokud už předmět opravit nelze, vymyslí se jiný způsob jeho využití (např. Všestranné technologie na zpracování odpadu, čistá krajina a povinné třídění. Zavést nový odpadový systém určitě dalo práci, ale rozhodně to stojí za to. S novými opatřeními roste životní úroveň ostrova a láká také turisty, kteří dbají na životní prostředí. Lépe se pochopitelně bude dařit i flóře a fauně. Ostrov je totiž místem, kde přebývá mnoho vzácných zvířat. Jak obyvatelé, tak turisté si nový systém velice chválí. A kdo by ne?

Třísloviny z ovoce a odřezky ze dřeva - tak málo stačí na filtrování mikroplastů z vodních zdrojů. V ovoci se nacházejí tzv. třísloviny, které dávají plodům nežádoucí chuť, pokud ještě nejsou zralé. V jednoduchosti je krása, že? Čistič „bioCap“ je zcela rostlinného původu a nenáročný na výrobu. I přes svou jednoduchost je tento přírodní odstraňovač mikroplastových částic velice účinný. Kvůli znečišťování plastovými odpadky se dostává do vody mnoho různých druhů mikroplastů.

Bylina se tak kácí a vzniká velké množství bioodpadu, který farmáři pohazují kdekam. A to představuje pro životní prostředí problém. Společnost se proto domluvila s farmáři, kterým za materiál vyplácí odměnu.Vykoupené banánové stonky jsou řezány a ručně trhány na jednotlivá vlákna, která se následně perou a suší.Získaná vlákna z banánových stonků slouží k výrobě neprosakující látky, která je podobná bavlně.

Výroba hygienických vložek ze stonků banánovníku není utopie, ale realita. V Indii už je v plném proudu! A u výroby vložek tento projekt nekončí. Voda, která zbyla po praní vláken, se používá jako hnojivo. Jedno je jisté - odpad v přírodě nikdy nedělá nic dobrého. Ještě že přicházíme na stále nové způsoby, jak odpad využít anebo, ještě lépe, předcházet jeho produkci.

Závěr

Běžný komunální odpad se ukládá do běžných nádob o obsahu 110 litrů. Je zakázáno: ukládat komunální odpad mimo sběrné nádoby a znečišťovat okolí sběrných nádob dávat do sběrných nádob pro komunální odpad nebezpečné odpady, ropné látky, zeminu, stavební suť, uhynulá nebo zabitá zvířata, kafilérní odpady z potravinářských prodejen, odpady z prodeje ovoce a zeleniny, zbytky jídel, tuků apod. Svoz zajišťují firmy na základě oprávnění likvidace odpadů. Specifikace odpadu je uvedena v „Katalogu odpadů“ v souladu s vyhl. MŽP ČR č. Podle charakteru produkovaného odpadu je tento možno recyklovat.

tags: #jak #zbavit #zemi #odpadu #způsoby

Oblíbené příspěvky:

• Život morčat ve volné přírodě
• České ekologické stavitelství
• Těžké kovy v půdě a jejich původ
• Podmínky skladování dřeva
• Fascinující svět přírody s Davidem Attenborough