Tento článek se zabývá činnostmi, které představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, a s tím souvisejícími bezpečnostními požadavky. Důraz je kladen na odbornou způsobilost osob provádějících tyto činnosti a na legislativní rámec, který upravuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) v České republice.
Základní povinnosti v oblasti BOZP jsou uloženy zákonem č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zákoník práce), zákonem č. 309/2006 Sb. o požadavcích na zajištění BOZP a zákonem č. 258/200 Sb.
Dodavatel pro zajištění činností v BOZP musí být odborně způsobilý podle zákona č. 309/2006 Sb. Doklady o odborné způsobilosti jsou smlouva s odbornou firmou nebo OSVČ a kopie platného osvědčení fyzické osoby o Odborné způsobilosti v prevenci rizik.
Povinností každého zaměstnavatele je zajistit provádění úkolů v hodnocení a prevenci rizik potenciálně možného ohrožení zdraví nebo života zaměstnanců. Odborná způsobilost v hodnocení a prevenci rizik opravňuje fyzickou osobu k výkonu povolání OZO (odborně způsobilé osoby). Taková kvalifikace se může týkat například oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), požární ochrany (PO) a BOZP na stavbě (koordinátor BOZP na staveništi).
Odbornou způsobilost může provádět pouze osoba, která splňuje zákonem předepsané požadavky uvedené v odstavci “Podmínky odborné způsobilosti”. Zaměstnavatel však může tuto úlohu svěřit svému zaměstnanci, který ale musí, stejně jako ostatní, splňovat předepsané požadavky a podmínky.
Čtěte také: Průvodce: trasování odpadního potrubí
OZO nemusí být nutně zaměstnanec. Zaměstnává-li zaměstnavatel více než 500 zaměstnanců, je povinen zajistit úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami.
Zvláštní odborná způsobilost představuje zákonné podmínky a požadavky na obsluhu, montáž, údržbu, kontroly nebo opravy technických zařízení, které vykazují zvýšenou míru ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců. Taková technická zařízení mohou obsluhovat pouze osoby se zvláštní odbornou způsobilostí, jak je uvedeno v § 11 zákona č. 309/2006 Sb.
Na technických zařízeních, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, pokud jde o jejich obsluhu, montáž, údržbu, kontrolu nebo opravy, mohou práce a činnosti samostatně vykonávat a samostatně je obsluhovat jen zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci. Stále však nebyl vydán prováděcí právní předpis k § 11 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, který se této zvláštní odborné způsobilosti týká.
Obecně platí, že školení těchto osob musí být provedeno odborně a může je provádět pouze ten, kdo má dostatečnou kvalifikaci a který školenou problematiku teoreticky i prakticky ovládá.
Zaměstnavatelé jsou povinni zpracovat kvalifikační požadavky pro obsluhy vysokozdvižných vozíků v daných provozních podmínkách a zajistit proškolení (i četnost opakovaných školení) jejich řidičů - obsluh. Školitel musí mít teoretické znalosti i praktické zkušenosti. Pro zajištění kvalitní praktické přípravy řidičů je nutno, aby školitel - instruktor sám ovládal jízdu a práci s příslušným vozíkem, včetně používání eventuálních přídavných zařízení.
Čtěte také: Odhalení kontaminace vody
Posouzení rizik je řada logických kroků usnadňujících systematickým způsobem zjistit všechna rizika na pracovišti. Cílem posuzování (řízení) rizik je analyzovat a vyhodnotit rizika, aby se mohla přijmout vhodná opatření k jejich minimalizaci nebo odstranění.
Prvním krokem při posouzení rizik je identifikace všech potenciálních rizik, která by mohla ohrozit zaměstnance při práci. Po identifikaci rizik je třeba zhodnotit jejich závažnost. To zahrnuje určení toho, jak vážné jsou možné důsledky pro zaměstnance, pokud se jedná o riziko.
Dalším krokem je určit pravděpodobnost výskytu rizika. Poté je potřeba stanovit priority, které určí, jaká rizika jsou nejnaléhavější a mají největší pozornost z pohledu ohrožení života a zdraví zaměstnanců. Nakonec je nutné stanovit a implementovat opatření k minimalizaci rizik.
Je důležité si uvědomit, že posuzování rizik v BOZP je systematický proces, který je nutno pravidelně opakovat. Pracovní podmínky a pracovní procesy se mohou měnit, což může vést ke změnám rizik, kterým jsou zaměstnanci vystaveni.
Registr rizik je stěžejní nástroj pro řízení bezpečnostních rizik na pracovišti. Registr rizik použijete pro posouzení rizik na pracovišti. Zahrnuje několik dílčích fází a je možné ho provádět různými metodami.
Čtěte také: Vytápění a ekologická třída
Vyhodnocení závažnosti rizika má čtyři kategorie. Následně se provede hodnocení (známku od 1 do 5), přičemž platí úměra jako ve škole. Poté se vypočítá celkové hodnocení míry rizika (R). Výsledkem je součin všech uvedených kategorií, tzn. (P) x (N) x (H). To pomůže určit prioritu bezpečnostních opatření.
Rizika jsou rozdělena do pěti rizikových kategorií (I. R větší než 100 = velmi vysoké a nepřijatelné riziko.
Cílem je snížit (případně zmírnit) rizika. Možností bezpečnostních opatření je celá řada. Pro úspěšnou implementaci do provozu je nutné vytvořit důkladný plán. Ukázkou je registr rizik, jehož cílem je detailně popsat veškerá rizika včetně adekvátních opatření a konkrétních postupů.
Vybrali jsme tři konkrétní případové studie - každou z jiného odvětví. Níže je uvedena pouze jedna ukázka u každého pracoviště.
V laboratoři dochází k práci s rozpouštědly, které jsou náchylné k tvorbě peroxidů. Hrozí riziko výbuchu a požáru, působení par, rozstřik kapalin a možnosti popálení těla. Celkové hodnocení míry rizika je 3 x 2 x 3 = 18 (III. kategorie - střední riziko).
Práce s uvedenými rozpouštědly je nutné provádět v digestoři se spuštěnými ochrannými skly. Při zahřívání nádob obsahujících uvedená rozpouštědla se nesmí používat topná hnízda ani přímý plamen (nebezpečí místního přehřátí), je nutné použít lázně s vhodnou kapalinou (např. parafínový, silikonový, minerální olej) zahřívanou el. topným tělískem s termostatem. Při destilacích na kolonách je nutné pracovat pokud možno v inertní atmosféře (např. dusíku).
V šicí dílně se používají šicí stroje a jednotky. Hrozí riziko zachycení rotujícími částmi stroje. Celkové hodnocení míry rizika je 2 x 2 x 1 = 4 (IV. kategorie - nízké riziko).
Je nutné stanovit rozsah seřizování stroje, které smí provádět obsluha (zpravidla v popisu práce - např. výměna jehly, cívky apod.).
Ve veterinární nemocnici hrozí biologické riziko. Celkové hodnocení míry rizika je 3 x 3 x 3 = 27 (III. kategorie - střední riziko).
Informace a pokyny je třeba zajistit zejména při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů.
O zaškolení zaměstnance na obsluhu technických zařízení a o seznámení zaměstnanci s riziky a opatření proti těmto rizikům na pracovišti musí být vedený prokazatelný písemný záznam např. v osobním spisu zaměstnance.
O školení se vede písemný prokazatelný záznam, který se archivuje na personálním oddělení.
Zaměstnavatel je povinen poskytnout na základě vyhodnocení rizik osobní ochranné pracovní prostředky, mycí a desinfekční prostředky v souladu s NV.
Pracoviště musí odpovídat hygienickým a ergonomickým požadavkům podle NV. 361/2007 Sb. a musí být uspořádána a řešena podle požadavků NV č.
Činnosti, které představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, mohou vykonávat jen zdravotně a zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci. Záznamy o zaškolení a o zdravotních prohlídkách se archivují na personálním oddělení.
Zaměstnanci mají povinnost před použitím si vždy vizuálně zkontrolovat stav stroje nebo technického zařízení. Zaměstnanci smí používat technická zařízení pouze podle návodu k obsluze a údržbě od výrobce nebo podle pokynů zaměstnavatele. Zaměstnavatel může místními bezpečnostně provozními předpisy upravit používání technických zařízení.
Děkan pověřuje určené vedoucí zaměstnance odpovědností za provoz technických zařízení a povinností zabezpečení jejich dobrého technického stavu prováděním jejich údržby, revizí a kontrol technického stavu.
Vyhrazená technická zařízení (VTZ) dle zákona č. 250/2021 Sb.:
Vyhrazená elektrická technická zařízení se podle § 3 zákona č. 250/2021 Sb. zařazují podle míry rizika, které svým provozem vyvolávají, do tříd. Vyhrazená elektrická technická zařízení s nejvyšší mírou rizika se zařazují do I. třídy.
Elektrické zařízení ve vnitřních a vnějších prostorách s extrémně vysokými teplotami okolí nad + 55 oC, v prostorách s výskytem tryskající a intenzivně tryskající vody a možností ponoření, v prostorách s trvalým výskytem korozivních a znečišťujících látek a v prostorách s nebezpečím požáru hořlavých kapalin; nebezpečí působení vnějších vlivů musí vyplývat z projektové nebo provozní dokumentace, elektrické zařízení určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par nebo prachů elektrické zařízení v objektu, který podle požárně bezpečnostního řešení umožňuje přítomnost více než 200 osob elektrická instalace ve zdravotnických prostorech, s výjimkou zdravotnických prostorů, kde se nepředpokládá použití žádných příložných částí a kde zkrat zdroje nebo jiná porucha nemůže způsobit ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo životního prostředí elektrické zařízení určené na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, pokud chrání zařízení uvedená v písmenech a) až d).
Ostatní vyhrazená elektrická zařízení podle § 3 odst. 1 písm. a), neuvedená v § 3 odst. 2 a v § 4 odst. 1 písm. a) až d), zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny neuvedená v odstavci 1 písm.
Podle § 7 zákona č. 250/2021 Sb. jsou montáž, opravy, revize, zkoušky elektrických vyhrazených technických zařízení oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé právnické osoby a podnikající fyzické osoby. Právnická osoba může vykonávat činnost podle věty první, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou pro danou činnost.
Odborně způsobilou osobou pro montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba s oprávněním vydaným podle zákona, a to v rozsahu stanoveném v příloze č. 3 k tomuto nařízení.
Revizi elektrického zařízení, podléhajícího zákonu č. 250/2021 Sb., a tedy i FVE, která pracuje s vyšším napětím, než je bezpečné, smí podle § 17 zákona č. 250/2021 Sb.
Provozovatel FVE je podle § 22 zákona č. 250/2021 Sb.
Montáž, opravy, revize, zkoušky určených technických zařízení jsou podle § 36 zákona č. 250/2021 Sb. oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé osoby. Právnická osoba může vykonávat činnost podle věty první, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou pro danou činnost.
Podle § 3 nařízení vlády č. 194/2022 Sb. právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující elektrické zařízení nebo provádějící činnosti na elektrických zařízeních zajistí, aby činnosti a řízení činností na elektrických zařízeních a v jejich blízkosti ve stanovených případech vykonávaly jen odborně způsobilé fyzické osoby podle § 19 zákona č. 250/2021 Sb. se splněním požadavků na jejich způsobilost podle § 4, § 6 a § 7 nařízení vlády č. 194/2022 Sb. a osoby odborně způsobilé k výkonu činnosti na elektrických zařízeních podle § 11 zákona č. 250/2021 Sb.
Revize na vyhrazeném elektrickém zařízení musí být provedena rovněž, jde-li o změnu parametru ochrany proti přetížení a zkratu, ochrany před úrazem elektrickým proudem, ve vlastnostech ochrany před účinky atmosférické a statické elektřiny. Provozovatel vyhrazeného elektrického zařízení zajistí zaznamenání změn do průvodní nebo provozní dokumentace.
Vyhrazené elektrické zařízení I. třídy podle § 4 odst. 1 lze uvést do provozu jen na základě osvědčení vydaného pověřenou organizací podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona, které provozovatel uchovává po celou dobu provozu vyhrazeného elektrického zařízení.
Revizní technik k provádění revizí vyhrazených elektrických zařízení je fyzická osoba, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti podle § 11 odst. 3 zákona v rozsahu stanoveném v příloze č. 5 k tomuto nařízení.
Bude-li výchozí revize na vyhrazeném elektrickém zařízení vzhledem k rozsahu revize prováděna po částech a budou-li vystavovány na tyto části jednotlivé zprávy o výchozí revizi, musí být před předáním a uvedením celého vyhrazeného elektrického zařízení do trvalého provozu vystavena jedna souhrnná zpráva o výchozí revizi. K sestavení této souhrnné zprávy o výchozí revizi lze využít jednotlivé zprávy o výchozí revizi.
Klíčová je odpověď na otázku, zda FVE pracuje, nebo nepracuje s bezpečným napětím. Z hlediska zákona č. 250/2021 Sb. a navazujících nařízení vlády č. 190/2022 Sb. a č. 194/2022 Sb. je rozhodující, zda celý systém fotovoltaického zdroje elektřiny pracuje s bezpečným, nebo vyšším napětím.
FVE se podle nejvyšší míry rizika zařazují do I. třídy.
FVE (vyhrazené elektrické zařízení I. FVE (vyhrazené elektrické zařízení) lze podle § 7 nařízení vlády č. 190/2022 Sb.
Revize na FVE (vyhrazeném elektrickém zařízení) musí být podle téhož paragrafu nařízení vlády č. 190/2022 Sb. byla provedena výchozí revize podle části B bodu I.
tags: #jak #zjistit #zvysenou #miru #ohrozeni #zivota