Jaká zima nás čeká podle přírody a pranostik?

Neobvykle teplý podzim nás namlsal, a tak nás představa dlouhé a tuhé zimy příliš neláká. Co nás tedy v nadcházejících měsících čeká? Budou v zimním období padat teplotní rekordy jako na podzim? A užijeme si konečně Vánoce na sněhu? Co říkají pranostiky a jak dalece se jim dá věřit?

Meteorologové nemají k dispozici křišťálovou kouli, aby nám s takovým předstihem na tuto otázku dokázali odpovědět. Letošní léto se svými teplotami zapíše do historie a také září bylo na území České republiky extrémně teplé. Jednalo se o nejteplejší září od roku 1961.

„Průměrná měsíční teplota vzduchu 16,5 °C byla o 3,5 °C vyšší než normál let 1991 až 2020. Měsíční úhrn srážek 18 mm představuje 30 procent normálu z let 1991 až 2020. Letošní září tak bylo z klimatologického hlediska velice zajímavé,“ informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Skleníkové plyny, změny klimatu a také přírodní jev El Niño v Pacifiku přispěly letos podle meteorologů k vyšším globálním teplotám. (El Niño je jev spojený s pásmem teplé oceánské vody, které vzniká ve středním a východním rovníkovém Pacifiku, včetně oblasti u tichomořského pobřeží Jižní Ameriky. Teplá voda následně ohřívá i atmosféru a může přinést extrémní výkyvy počasí včetně cyklónů.)

Tvrdit, že bude kvůli těmto vlivům zima také spíše teplejší než chladnější, by byla čirá spekulace. Předpokládá se navíc, že pacifický jev El Niño zamíchá letos v zimě počasím i v Evropě a tedy i v Česku.

Čtěte také: Česká ekologická daň

„Události El Niño obvykle trvají devět až dvanáct měsíců, ale mohou přetrvávat roky a vrcholit mezi listopadem a lednem. Vědci ve skutečnosti nevědí, proč tomu tak je, a stále se máme o těchto vzorcích počasí co učit. Očekává se, že jev, který pravděpodobně bude sílit, může změnit teploty, srážky i směr větru. Letní teploty přesahující 25 stupňů Celsia se objevily ještě v průběhu prvních dvou říjnových týdnů a zmatená příroda na to reagovala kvetením. Také zmrzlináři si rádi prodloužili sezonu.

„Další týdny předpovědi do 11. listopadu už očekáváme v mezích dlouhodobých průměrů, odpovídajících roční době. Do 22. října se připravte na teploty kolem 14 °C, v noci kolem kolem 5 °C .

Co říkají pranostiky?

Ať už na lidové pranostiky věříte nebo ne, naši předkové přírodu bedlivě sledovali a z chování zvířat i rostlin se snažili odhadnout, jaká nadcházející zima bude. Letošní velká úroda šípků, které v zimě slouží jako potrava pro ptáky, by měla být jedním z ukazatelů tuhé zimy. Mnohé napovídá i chování včel. Čím lépe si včely utěsní vchody do úlů, tím budou teploty nižší.

„Vidím, jak včely temují úly propolisem s voskem dohromady a jak si zalepují domečky na zimu. Vysoká zvěř je hodně zabělená a prasata v sobě mají poměrně dost sádla. I hustota srsti u zajíců a peří u hus o zimě vypovídá.

A ještě něco pranostiky tvrdí. Pokud v říjnu spadne všechno listí, bude následovat zima bohatá na srážky, ale teploty budu poměrně vysoké. Jaké tedy bude skutečně počasí v listopadu a prosinci, se budeme muset nechat překvapit. Za poměrně spolehlivé lze považovat jen předpovědi na pět až sedm dní dopředu.

Čtěte také: Jak pečovat o kuchyňský drtič

Lednové pranostiky

Leden: venku často mrzne a sněží, a nejlíp je nám doma u kamen. Spousta pranostik provází přelom starého a nového roku, a to jak Silvestra, tak Nový rok. Vzápětí přicházel svátek Tří králů, rovněž provázený řadou moudrostí. O tom, že naši předci měli smysl pro humor a jistili se proti tomu, že by náhodou nějaká předpověď nevyšla, svědčí poslední tříkrálová předpověď: Je-li na 6.

Zahrádkáři, vinaři, sadaři, chovatelé, chataři, zemědělci, jasnovidci a meteorologové, zkrátka všichni, kteří víc sledují roční koloběh a okolní přírodu ví, že v pranostikách se občas může schovávat zrnko pravdy. V některých pranostikách se objevují zvířata, ne vždy v pěkném světle. Nejlepší proto bude zvolit některý ze dnů mezi nimi, třeba 14. leden. To je den sv.

Už v roce 1758 Samuel Johnson napsal, že když se potkají dva Angličané, hned se začnou bavit o počasí. Kolem počasí se často točí i lednové pranostiky. Po ní nastává logicky očekávané, takzvané tříkrálové oteplení, po něm ale udeří takzvané psí dny. Do nich patří Hyginská zima, priské oteplení a hlavně Fabiánská zima.

Pranostika „Na svatého Hygina (11.1.) pravá zima začíná“ je jasná: obvykle mezi 7. a 14. lednem přichází jedno z nejstudenějších období v roce. Střídat je může mírné „priské“ oteplení, a to kolem 18. ledna na svatou Prisku (Svatá Priska pod saněmi píská) a po nich, v poslední dekádě ledna, nastává krutá Fabiánská zima.

Jméno dostala podle sv. Fabiána a Šebestiána (20. 1.) a dostavuje s pravděpodobností až 65 %. Fabiánský mráz netáhne jen lidovými pranostikami, fabiánskou zimu zná i krásná literatura: v roce 1903 její krutost sugestivně vylíčil spisovatel Alois Mrštík v románu Rok na vsi.

Čtěte také: Ohrožení Evropy Maďary

Býval to také čas zabijaček a ledování, kdy hospodští z rybníků vysekávali kusy ledu a vozili je do sklepů. Tam pro chlazení uskladněného piva led vydržel až do začátku léta.

Fabiánský mráz ale v představách našich předků nepřinášel jen zmar a smrt, lidé si nejchladnější období roku spojovali i se znamením nového jara. Dávné pranostiky tvrdí, že „na svatého Fabiána stromům opět míza dána“ anebo „když přichází Fabián se Šebestiánem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu“.

Pozorování přírody

Zkuste sami odhadnout, jaká ta letošní zima bude. Každoroční debaty o tom, jak krutá bude nadcházející zima, vedou odborníci i laici už od léta. Pro nápovědu se stačí pozorně podívat do přírody, protože ta sama nejlépe ví, jaká zima bude. Jak to už teď v horkých letních dnech poznáte vy? Podívejte se, čeho byste si tedy měli všímat, a zkuste sami odhadnout, jaká ta letošní zima bude.

Kromě dlouhodobých modelů, které pravidelně zveřejňují meteorologové, může hodně napovědět příroda. Jak se bude počasí vyvíjet, lidé dříve logicky usuzovali z dění kolem sebe. Ještě dávno předtím, než lidé mohli běžně využívat předpovědí meteorologů, všímali si dění v přírodě a z těchto pozorování a dlouhodobých zkušeností vzešly lidové pranostiky. Řídily se chováním zvířat, růstem rostlin či počasím v předchozích měsících. Zkuste dát na moudrost předků a náznaky přírody. Už během léta vám mnohé o letošní zimě napoví vzhled růží v zahradě či v parku.

Velmi oblíbená předpověď zimního počasí se týká v Česku vypěstované cibule. Naše prababičky říkávaly: Čím více má cibule sukének, tím krutější bude zima. Takže pokud máte sklizenou cibuli, můžete tohle proroctví hned vyzkoušet a budete mít jasno. Zima podle pozorování našich předků začne měsíc po tom, co začnou hodně rýt krtci.

Jedním z oblíbených a údajně osvědčených ukazatelů podoby zimy jsou houby. Srpen býval v lidových pranostikách od nepaměti měsícem, podle kterého se usuzovalo, jaká bude nadcházející zima. Podle letitých pozorování přírody naši předkové odhadovali charakter počasí a obvykle spojovali teplé léto s krutou zimou.

Je-li od Petra do Vavřince (10. Parno na Dominika (4. Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše (25. Jaké počasí o svatém Bartoloměji (24. Sv. Jestli si ještě vzpomenete, jaké počasí bylo na sv. Jakuba (25. července), můžete to také zahrnout do svých odhadů ohledně charakteru letošní zimy Pokud bylo krásně, počítejte podle pranostik s tuhou zimou.

Říjen a předpovědi

Podle počasí v říjnu se často odhadovalo, jaká bude zima. Teplý říjen - studený listopad. V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.

• 9. 10. Je-li déšť na sv.
• 15. 10.
• 16. 10.
• 16. 10.
• 16. 10.
• 16. 10.
• 21. 10.
• 21. 10.
• 21. 10.
• 28. 10.
• 28. 10.

Chování zvířat

Zvířata mají odedávna lepší instinkty než my, proto je pravděpodobné, že jim s předpovědí počasí můžeme věřit. Podoba budoucí zimy se tak dá odhadnout podle toho, jak hustou mají zvířata srst a ptáci peří. Platí, že čím mají hustší kožíšek, tím je nutné se připravit na krutější zimu. Ptactvo začíná pelichat o něco dříve, už s koncem léta, aby stihlo obrůst kvalitním peřím.

I podle chování zvířat se dá odhadnout, jaké počasí nás čeká. Jakmile se začnou divoká zvířata stále častěji zdržovat poblíž lidských obydlí, můžeme se těšit na pořádnou zimu. Traduje se, že bude tuhá zima, když si veverky dělají velké zásoby oříšků a žaludů. Ale i podle hnízdění veverek se dá předpovědět, jaká bude nadcházející zima.

Nejen divoká zvířata a jejich chování mohou předznamenat, jaká zima nás čeká. Podle webu Prima Ženy si majitelé koček mohou všimnout znaků, které napovědí, zda bude zima tuhá. Když začne mít kočka na podzim výrazně větší apetit a přežírá se, je to neklamný důkaz, že přijdou třeskuté mrazy. Pozorujeme všechny chlupaté domácí mazlíčky a jejich srst, nejen kočky. I když u nich to není tak výrazné jako u divoké zvěře, i jim srst na tuhou zimu narůstá do hustších kožichů.

Úroda a houby

Že bude zima dlouhá, tuhá a mrazivá s bohatou nadílkou sněhu, to se dá usuzovat podle nadměrné úrody šípků, jeřabin, bezinek, hložinek, lískových oříšků, bukvic, žaludů, kaštanů, tedy všech plodů, které zůstávají na stromech a keřích přes zimu jako potrava pro lesní zvěř a ptáky.

Také houby napovědí, jaká bude zima. Bohatá nadílka hub značí podle našich předků dlouhou zimu se silnými mrazy.

Cibulové věštění je vůbec jedna z nejrozšířenějších lidových metod, jak vytvořit dlouhodobou předpověď počasí na zimu. Při loupání cibule z letošní úrody si pozorně všímáme, jaké má slupky. Čím je více vrstev a čím jsou silnější a přimknutější k cibuli (prostě jde hůře oloupat), tím krutější bude nadcházející zima. Podobně napoví i česnek, opět se musí jednat o česnek český, nikoli čínský.

Svatí a pranostiky

Po staletí se lidé pokoušeli vyčíst budoucí počasí z pozorování přírody a světa kolem sebe. A tak vznikly pranostiky, které se nám pokoušejí přiblížit tajemství počasí a třeba i odpovědět na otázku, co od letošní zimy můžeme čekat. Tu o Martinovi znáte.

Dnešní svět nám umožňuje sledovat předpovědi počasí online nebo přímo na mobilních zařízeních, ale něco v nás stále tíhne k tomu, abychom se obraceli k tradicím. Předpovědi meteorologů nám sice dají přesnější obrázek o tom, co nás čeká, ale pranostiky přinášejí jistý druh kouzla a tajemství, které nám připomíná dobu, kdy se lidé více spoléhali na svůj instinkt a pozorování.

Řada pranostik se zaměřuje na svátky svatých, kteří mají ve zvyku „předpovídat“ počasí. Například 2. listopad, svátek Dušiček, bývá spojen s jasným počasím, které podle pranostiky předznamenává brzký nástup zimy. Stejně tak svatý Martin, 11. 11., je známý tím, že podle rčení „Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.“ Pokud tedy svatý Martin přináší sníh, zimní měsíce budou plné sněhových bouří.

Pozorování přírody a třeba i stromů mělo kdysi velký význam. Rčení „Utni z buku třísku: je-li suchá, bude zima tuhá; je-li však vlhká, bude zima mokrá,“ připomíná jednoduchý test, který naši předkové používali k odhadu síly zimy. Stromy se braly jako spolehlivý ukazatel vlhkosti a toho, jaký charakter budou nadcházející měsíce mít. Pokud byly podzimní dny vlhké, očekávalo se více sněhu a vlhkosti i během zimy.

21. 11. „Když je na Obětování Panny Marie noc jasná, čistá, krutá zima se v lednu chystá.“ Tento obraz jasných zimních nocí najdeme také u dalších svátků, kde se říká, že pokud hvězdy září, mráz se brzy uchytí.

Ten, kdo si přeje, aby sníh dlouho vydržel, by měl vzhlížet k svatému Ondřejovi. Právě tento světec, jehož svátek připadá na 30. listopadu, se totiž v pranostikách pojí s dlouhotrvajícím sněhem.

Další lednové pranostiky

• Celý měsíc leden - V lednu za pec si sednu.
• V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda.
• Ve dne jas, v noci mráz.
• Leden jasný, roček krásný.
• Jsou-li v lednu na cestách tlusté ledy, podaří se výborně zelí.
• Dlouhý střechýle, dlouhý len.
• Roste den, roste i zima.
• Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
• Teplý leden, z korce mandel jeden.
• Je-li leden teplý, nepřibude do sudu.
• Lepší vlka pod oknem vidět než v lednu pluh na poli.
• Tancují-li v lednu komáři, ať se sedlák po píci ohlíží.
• Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
• Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk i zahrad se málo těží.
• Když v lednu deště lijí, to má sedlák po naději.
• V lednu málo vody - mnoho vína, mnoho vody - málo vína.
• Není-li leden mokrý, sudy vinařů se naplní.
• Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
• V lednu roste-li tráva, neúroda se očekává.
• Jestli země v lednu měsíci otevřena jest, a obzvláště když polední větrové přitom silně bouří, tedy panují rýmy a jiné nemoci.
• Lednový déšť mokří pole a hnojí svaté pole.
• V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to.
• Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
• Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
• Když začátek ledna krásně, bodou na jaře bouřky časně.
• Lednové mlhy věští mokré jaro.
• Leden studený, duben zelený.
• Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.
• V lednu silný led, v květnu bujný med.
• Když červík v lednu ze země leze, zima až do května se poveze.
• Když krtek ryje v lednu, končí zima v květnu.
• Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
• Suchý leden, mokrý červen.
• Jaký leden, takový červenec.
• Leden červenci se rovná.
• Mnoho sněhů v lednu, mnoho hřibů v srpnu.

Pranostiky na 1. leden

• Připadne-li Nový rok na pondělí, prorokuje se krutá zima a vlhké jaro, povodně a těžké nemoci.
• Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
• Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
• Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírní zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzimek, mnoho ovoce a hojnost obilí.
• Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti a dokonce i hrozí válka.
• Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
• Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
• Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
• Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
• Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
• Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
• Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.
• Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
• Na Nový rok déšť - o velikonocích sníh.
• Na Nový rok o slepičí krok.

Další lednové pranostiky (2. - 26. ledna)

• 2. ledna: Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.
• 3. ledna: Třetí den ledna jasný - časné bouřky.
• 5. ledna: Na Jména Ježíš - ke kamnům nejblíž.
• 6. ledna: Na Tři krále - zima stále.
• 8. ledna: O svatém Erhartu zima zebe do nártu.
• 9. ledna: O svatém Baziliši zima všudy čiší.
• 11. ledna: Na svatého Hygina pravá zima začíná.
• 14. ledna: Svatý Higarius - vyndej saně, schovej vůz!
• 15. ledna: Na den svatého Pavla poutevníka pěkný den - dobrý rok; větrný den - mokrý rok.
• 16. ledna: Na svatého Marcela zima leze do těla.
• 17. ledna: Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme; nemá-li žádný, vyrobí hned.
• 18. ledna: Na svatého Priska pod saněmi píská.
• 19. ledna: Na svatého Kanuta přichází zima krutá.
• 20. ledna: O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.
• 21. ledna: O svaté Anežce od kamen se nechce.
• 22. ledna: Na svatého Vincence seď doma u pece.
• 24. ledna: Svatý Timotej ledy láme, nemá-li je, nadělá je.
• 25. ledna: Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého.
• 26. ledna: Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.

Mediální předpovědi versus realita

Každý podzim se znovu objevují předpovědi o kruté zimě. Nemusíte se bát - podle meteoroložky Aleny Zárybnické jde často jen o mediální titulky, ne o skutečnou předpověď počasí. Jaké podle ní bude počasí o letošních Vánocích? Už začátkem podzimu jsme mohli slýchat zvěsti o tom, jak mrazivá letošní zimní sezona bude. Skutečně nás čekají největší mrazy za posledních deset patnáct let? Nebo jde jen o cíl vyvolat senzaci? Známé meteoroložce Aleně Zárybnické je prý líto všech přívlastků, které česká zima od médií dostává.

„Někteří novináři tuto skutečnost dávají do souvislosti s jevem, který se jmenuje La Niña, což je přírodní klimatický jev, který vzniká v Tichém oceánu. Tahle anomálie ovlivňuje počasí v Severní a Jižní Americe tím, že je tam větší zima a jsou tam častěji vydatnější srážky. Na počasí ve střední Evropě nebo v Evropě vůbec ale nemá prokazatelný vliv,“ vysvětlila pro Kondici.cz Alena Zárybnická.

Polární vír a jeho vliv

To, co skutečně ovlivňuje počasí, je tzv. polární vír. Anglicky polar vortex je fascinující přírodní jev na severním pólu, který si můžeme zjednodušeně představit jako „vysavač“ nebo „větrný kruh“ pohánějící cirkulaci vzduchu kolem planety. Dalo by se říct, že drží arktický mráz pěkně zamčený nad severním pólem.

V zimě, kdy je nad Arktidou tma a extrémní chlad, se nad pólem vytváří oblast nízkého tlaku, okolo které začne proudit silný západní vítr obíhající pól - právě ten drží studený vzduch „uvnitř“. Dokud je tento vír silný a stabilní, studený vzduch zůstává v Arktidě. Někdy se ale stane, že má polární vír málo energie a následkem toho se chladný vzduch dostane směrem na jih, například do Evropy nebo Asie. Výsledkem pak bývá náhlé ochlazení, silné sněžení a mrazy.

„Konkrétní projevy počasí v zimě tedy nezávisí na tom, jak funguje La Niña, ale na detailních projevech, jako je třeba slábnutí polárního víru,“ upřesnila meteoroložka. To, jestli polární vír zeslábne, nebo ne, zatím meteorologové nedokážou s přesností předpovědět.

Jaká tedy bude letos zima?

Meteorologové sice mohou předpovědět průměrnou teplotu zimy i jednotlivých měsíců, nicméně jde o orientační odhad. „Podle aktuálních dat se zdá, že letošní zima bude teplotně mírně nadprůměrná, nicméně to neznamená, že nadprůměr nebude na začátku prosince a na konci března a mezitím napadne množství sněhu, které budeme považovat za dobrou zimu pro lyžování,“ upřesnila expertka na počasí.

Co každého z nás zajímá, a proto jsem tuhle otázku nemohla vynechat: Dá se koncem října s jistotou říct, jestli budou konečně bílé Vánoce nebo strávíme zimní svátky už tradičně na blátě? „Asi vás zklamu, ale tohle se předpovědět nedá. Vzhledem k tomu, že se klima planety proměňuje, že se planeta ohřívá, tak je i menší pravděpodobnost toho, že budou Vánoce na sněhu. Ale nedá se vyloučit ani varianta, že letos hodně sněhu napadne. Netroufám si říct, kolik sněhu bude nebo nebude, protože on může napadnout a pak třeba roztát. To, jaká byla zima, se dá skutečně vyhodnotit až po jejím skončení.“

Podle meteoroložky Zárybnické jsou přírodní úkazy důsledkem, ne prognózou počasí. „My, meteorologové, máme rádi ten vtip o indiánech, kteří sekají dříví na zimu a na to konto meteorologická služba vydá prohlášení, že zima bude krutá. Musíme si z toho dělat legraci, protože všechny mýty vyvrátit nemůžeme,“ poznamenala expertka na počasí.

tags: #jaka #nas #ceka #zima #podel #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem outdoorových bot
• Nádraží Holešov
• Informace o nakládání s odpady v Kaplici
• Jak efektivně třídit odpad na treku?
• Bioodpad: správný koš do kuchyně