Ethylen: Charakteristika a vlastnosti v přírodě

11.04.2026

Ethylen, dříve označovaný jako ethen, je nasládlý, bezbarvý plyn. Se vzduchem vytváří výbušnou směs. Je to nejjednodušší rostlinný hormon, který ovlivňuje zrání ovoce, odbourávání chlorofylu a opadávání listů a květů. Využívá se na výrobu polyethylenu (PE), ethanolu a mnoha dalších velmi významných organických sloučenin.

Alkeny, cykloalkeny a polyeny

Alkeny jsou uhlovodíky obsahující alespoň jednu dvojnou vazbu, cykloalkeny mají cyklickou strukturu a polyeny obsahují několik dvojných vazeb. Obecný vzorec alkenů je CnH2n a tvoří homologickou řadu obdobně jako alkany. Historicky se nazývaly olefiny.

Struktura alkenů

Z hlediska struktury je u alkenů nejvýznamnější izomerie cis-trans ((E)-, (Z)-). U polyenů se rozlišují dvojné vazby kumulované, izolované a konjugované. Konjugované systémy mají velký význam i u složitějších organických látek, kde tvoří např. chromofor u karotenů.

Fyzikální vlastnosti alkenů

Svými fyzikálními vlastnostmi jsou tyto sloučeniny velmi podobné alkanům. Nejnižší jsou opět plyny, vyšší kapaliny a nejvyšší pevné látky. Jsou součástí zemního plynu. Průmyslově jsou velmi významné, neboť několik zástupců se využívá k výrobě běžně užívaných plastů.

Chemické vlastnosti alkenů

Chemickými vlastnostmi se alkeny výrazně liší od alkanů. Důvodem je přítomnost násobné vazby v jejich molekule. Dvojná kovalentní vazba je tvořena jednou vazbou σ a jednou vazbou π. Právě elektrony tvořící π vazbu snadno vstupují do chemických interakcí a udávají tak vyšší reaktivitu alkenů v porovnání s alkany a také předurčují typickou reakci alkenů, což je adice.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Adice

Typickou reakcí alkenů je adice, a to konkrétně elektrofilní. Jedná se o reakci s dvojnou vazbou, která se mění na vazbu jednoduchou a jiné atomy nebo skupiny se váží na uhlíky, mezi kterými násobná vazba původně byla přítomna. Konkrétně sem můžeme zařadit hydrogenaci (navázání vodíku), hydrohalogenaci (navázání halogenvodíku) nebo halogenaci (navázání halogenu). Při reakcích se uplatňuje induktivní efekt a Markovnikovo pravidlo. Co se týče adice vody (hydratace), tak ta neprobíhá přímo, ale lze ji uskutečnit nepřímo adicí kyseliny sírové a hydrolýzou vznikající kyseliny alkylsírové. Vzniká nakonec příslušný alkohol ve shodě s Markovnikovovým pravidlem.

Další reakce alkenů

Můžeme zmínit ještě ozonolýzu a epoxidaci. Ozonolýza je reakce, při které na dvojnou vazbu působí ozón a vznikají ozonidy přes meziprodukty, tzv. molozonidy. Ozonidy dále hydrolyzují vodou nebo se štěpí vodíkem na karbonylové sloučeniny. Epoxidace je reakce, kdy působí peroxokyseliny na alkeny a vznikají epoxidy, které lze hydrolýzou převést na dioly.

Polymerace

Další zajímavou reakcí, které alkeny podléhají, je polymerace. Jedná se vlastně o mnohokrát opakovanou adici, při které vznikají tzv. polymery.

Významné alkeny

Ethen (C₂H₄): Využívá se na výrobu polyethylenu (PE), ethanolu a mnoha dalších velmi významných organických sloučenin.
Propen (C₃H₆): Využívá se na výrobu polypropylenu (PP), acetonu a dalších organických látek.
But - 1,3 - dien: Tento dien se využívá na výrobu syntetického kaučuku.
2 - methylbut - 1,3 - dien (Isopren): Je to základní stavební jednotka isoprenoidů (terpeny) a využívá se na výrobu kaučuků.

Čtěte také: Více o nejrozšířenějším minerálu

Čtěte také: Co obnášejí emisní normy?

tags: #jaký #charakter #má #ethylen #v #přírodě