České domácnosti se minulý rok opět zlepšily v třídění obalů. Do barevných popelnic už odpad odnáší 75 procent lidí. Každý vytřídil přes 75 kilo, nejvíc z toho papíru, pak kovů, plastů, skla a nejméně nápojových kartonů.
V úterý se třídy 8.A a 8.C vypravily autobusem do Čáslavi, navštívit zajímavý pracovní provoz- skládku a třídírnu odpadů. Paní Blanka Vančurová nás provedla prostory před skládkou a třídírnou odpadů. Nahoru na tělo skládky jsme se nedostali, je to z bezpečnostních důvodů pochopitelně zakázáno. Skládka je v tuto chvíli v nejvyšším bodě, kam je možno navážet . Na třídírně jsme se dozvěděli, že celkem asi 80 procent vyhozeného odpadu se dá vytřídit, buď znovu využít např. na výrobu polystyrenu, v betonárnách, papír pro další využití např.
Pracovníci z Technických služeb a společnosti EKO-KOM zkoumali kvalitu roztřízenosti břeclavského komunálního směsného odpadu. Největší nedostatky shledali v množství vyhozeného biologicky rozložitelného odpadu. Nedostatečně zodpovědné třízení by se mohlo městu i jeho obyvatelům v budoucnu prodražit.
Výsledky rozboru, které nyní představitelé města získali, vznikly na základě zářijové akce, kdy pracovníci vysypali a roztřídili kontejnery se směsným odpadem, který vyprodukovali břeclavští obyvatelé. Rozbor odpadu provedli na dvou místech, a to na sídlišti zástavby Na Valtické a také v zástavbě rodinných domů v blízkosti břeclavské Obchodní akademie. Dle dat uvedených na webu města vyplývá, že sídliště si vedlo lépe než rodinné domy. Nevytřízeného odpadu se v sídlištních směsných popelnicích vyskytlo zhruba čtyřicet osm procent, zatímco v případě rodinných domů to bylo ještě o jedenáct procent více.
Mezi neseparovaným odpadem se nacházel především bioodpad, ačkoli ten je ve své většině kompostovatelný. Lidé by ho ideálně měli buď sami zkompostovat nebo umístit do dostupných popelnic hnědé barvy. „Chystáme se vytvořit lepší podmínky pro sběr bioodpadu i na sídlištích. Systém už testujeme na sídlišti Dukelských Hrdinů a na ulici Jana Palacha s velmi rozdílnými výsledky čistoty odpadu. Čistota sběru je přitom velmi důležitá, tedy například to, aby odpad nebyl v igelitových sáčcích, pak už se totiž jedná o komunální odpad,“ uvedl na webu města místostarosta města Břeclav Milan Klim (ANO).
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Na odpadové hospodářství města Břeclav již v současné době putuje více než čtyřicet milionů korun z městského rozpočtu. „Výsledky nás překvapily, nečekali jsme, že čísla u některých složek budou tak vysoká. Z analýzy vyplývá, že v třídění by měli být Břeclavané daleko důslednější, a to zvlášť proto, že na tom v budoucnu budou záviset náklady, které město s likvidací odpadu bude mít,“ dodal Klim.
Dle nové legislativy se počítá s tím, že již v příštím roce budou obce muset zrecyklovat šedesát procent svého komunálního odpadu. Očekávané percentuálně množství obcemi zrecyklovaného odpadu má v následujících letech dále růst, s čímž bude přímo úměrně růst i cena jedné tuny komunálního odpadu umístěného na skládku.
Mladá Boleslav má první stanoviště podzemních kontejnerů na odpad. Stala se tak po Příbrami a Kutné Hoře třetím městem v pořadí ve středních Čechách, kde budou tímto způsobem občané odpad třídit. „Za prvé je kontejner podstatně větší než normální, to znamená, že svoz odpadu nemusí být tak často a tím se šetří náklady. Druhá výhoda je, že není možný zpětný odběr, to znamená, že bezdomovci kontejnery nemůžou přebírat. Město plánuje do budoucnosti vybudovat další stanoviště.
„Postupně bychom chtěli vyměnit všechny kontejnery, co jsou ve městě Mladá Boleslav, do podzemí. Ministerstvo životního prostředí bude teď dokonce na tento typ kontejneru vyhlašovat dotaci, takže je třeba toho také využít. Jedna výměna prý vychází na zhruba 700 až 750 tisíc korun - záleží na tom, jak jsou komplikované zemní práce. Projekt finančně podporuje tamní automobilka Škoda Auto.
Jak často bude odpad z podzemních kontejnerů vyvážen, prozradil z městské úklidové firmy Compaq Jan Rympl. „Tato separace je připravená vždy pro pět kubíků, takže komunál se bude vozit jednou týdně, pravděpodobně v sobotu v době nejmenší frekvence ve městě. Co se týká skla, plastu a papíru, pravděpodobně jednou týdně.
Čtěte také: Více o nejrozšířenějším minerálu
Obyvatelům Mladé Boleslavi se nové podzemní kontejnery na odpad vesměs líbí, protože jsou prý hezčí než plastové. Lidem vadí zdražování svozu. V pořadí již desáté stanoviště podzemních kontejnerů na komunální i tříděný odpad vzniká v těchto dnech v Mladé Boleslavi za Triem v ulici Jana Palacha. Lidé zde opět najdou čtyři kontejnery: pro komunální odpad, na sklo, papír a plast. Podzemní kontejnery jsou již usazeny ve stavební jámě a stavba by měla být dokončena a připravena k užívání do konce listopadu.
Nová putovní výstava sdružení Arnika "Odpad je surovina" je k vidění až do 27. ledna ve vestibulu pražského Gymnázia Jana Palacha (Senovážné náměstí 17, Praha 1). Šest prezentačních panelů přináší informace o půlročním ekovýchovném projektu, jež formou soutěže pro studenty proběhl v Praze na jaře 2005 a kterého se zúčastnilo přes 380 studentů, žáků a pedagogů ze 26 středních a základních škol.
"Téměř před rokem se naše škola zapojila do soutěže s ekologickou tématikou Odpad je surovina," komentuje úspěch své skupiny RNDr. Anna Koktová, konzultantka a třídní profesorka vítězného družstva a dále pokračuje: "Zpočátku jsme přesně nevěděli, do čeho jdeme, ale postupně vykrystalizoval na škole ekotým, který svou práci neskončil ani k dnešnímu dni. Projekt proběhl ve spolupráci s Magistrátem hl. města Prahy, Ministerstvem životního prostředí, agenturou CENIA a Správou Krkonošského národního parku.
Problém odklízení odpadků provází Prahu od nejstarších dob. Jednodušší situace byla před vybudováním městské fortifikace, která jeho prostor uzavřela do pevných hranic. Odpadky se do té doby celkem běžně vršily kolem domů a ještě neuzavřený blokový systém Prahy, stejně jako absence obvodových hradebních zdí, umožňovaly jejich plošné rozptýlení. Prakticky současně se zahušťováním zástavby a uzavřením města hradbami se domovní odpad začíná ukládat do speciálně vykopaných odpadních jímek na zadních částech domovních parcel nebo se k tomuto účelu používají studny, v nichž se zkazila voda. Obsah jímek a studní byl opakovaně vyvážen mimo obvod města. Jako příhodné úložiště pro Staré Město pražské byl záhy vybrán prostor při březích Vltavy, na západě a severu podél ohybu Vltavy k východu.
Jedním z prvních výzkumů, který tuto situaci zaznamenal, byl dohled při budování podzemních garáží na Palachově náměstí na počátku 90. let 20. století. Harmonogram stavby měl tehdy totální přednost před snahou o záchranu množství nálezů, které se v těžených terénech v bohaté míře nacházely, a tak byly jen zdokumentovány vybrané profily a z jejich vrstev vyvzorkovány vybrané předměty. Ty pocházely nejčastěji ze 14. až 16. století a díky zamokřeným vrstvám, zejména v hlubších partiích těžby, se zachovaly i artefakty z organických materiálů, jakými byly např. dřevo nebo vyčiněné kůže. Získané informace umožnily při dalších stavebních akcích archeologickou asistenci již ve větší míře a další nálezy upřesnily i rozlohu tohoto, patrně hlavního staroměstského smetiště. Na jihu zasahovalo do blízkosti Karlova mostu, na východě až do míst dnešní právnické fakulty.
Čtěte také: Co obnášejí emisní normy?
Jistě jste se již setkali s nějakým „odpadovým mýtem“. Obvykle slýcháme, že třídění je zbytečné, neboť svozový vůz stejně sesype obsah barevných kontejnerů na jednu hromadu. V našem městě sváží tříděný odpad již několik let společnost RESUR spol. s r.o. Velké kontejnery se spodním výsypem (tzv. iglú) se sváží vozem s hydraulickou rukou. Sváží se vždy 2 druhy odpadu najednou - obvykle papír a plast nebo sklo čiré a sklo barevné. Na svozovém vozidle je umístěn velkoobjemový kontejner, který je uprostřed rozdělen přepážkou na dvě komory. Do jedné komory kontejneru se tedy vsypává např. papír a do druhé plast.
Oddělený obsah iglú je následně svezen přímo do sídla firmy v Otovicích u Karlových Varů, kde dochází k jeho ručnímu dotřídění. Svozová společnost má vlastní třídící linku v místě sídla, díky tomu není odpad převážen do jiných regionů k další úpravě. Nápojové kartony - sbírány společně s plasty, tj.
Nahlásit přeplněný nebo poškozený kontejner ve městě umožňuje nová mobilní aplikace. Aplikace sama určí polohu mobilního zařízení a do pár okamžiků zobrazí mapu s vyznačením nejbližších stanovišť pro sběr konkrétního druhu odpadu. Program umožňuje rychlý způsob předání informací o přeplněném nebo poškozeném kontejneru a nepořádku kolem něj odpovědným osobám. Město nebo svozová společnost pak může rychle reagovat, např. filtrace (výběr) kontejnerů podle druhu odpadu (ideální způsob, jak vyhledat jen ta místa, kde je možné vyhodit konkrétní odpad, např.
Zadáním slovního spojení “Třídění odpadu v Karlových Varech” v App Store (iOS) nebo v Google play (Android). Následně si aplikaci můžete zdarma stáhnout do svého přístroje.
Jednou z možností, jak ušetřit místo v popelnici, je třídit zbytky ovoce a zeleniny a další biologicky rozložitelné složky odpadu. Do bioodpadu patří: tráva a plevel, listí (bez smetků z ulice), dřevní štěpka z větví stromů a keřů, spadané ovoce, kuchyňský odpad z ovoce a zeleniny (slupky apod.), sedliny kávy a čaje (i s papírovým filtrem), čajové sáčky, skořápky od vajec, neznečištěná zemina (bez květináčů), pokojové rostliny, květináče z lepenky a rašeliny. Do bioodpadu nepatří: zbytky jídel (tzv.
Domácnostem separaci usnadní nádoby a sáčky. Obyvatelům bytových domů umožní pohodlnější shromažďování bioodpadu z domácností nové pomůcky v podobě speciální sedmilitrové nádoby a biologicky rozložitelných sáčků, ve kterých je možné bioodpad do nádob odhazovat. Zájemcům budou k dispozici zdarma od 31. března na infopultu magistrátu města v Moskevské ulici. Veškerý nashromážděný bioodpad bude od 1. dubna svážen na kompostárnu v Žižkově ulici ve Staré Roli, kterou provozuje městská organizace Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary.
Organická hmota zde bude zpracována a využita k výrobě certifikovaného kompostu. Nově budou speciální hnědé nádoby od 1. dubna k dispozici na celém území Karlových Varů a jejich svoz bude nově probíhat celoročně. Obyvatelé bytových domů dostanou k dispozici speciální nádoby a sáčky pro ukládání bioodpadu z domácností.
Město Karlovy Vary přichází s novou iniciativou, jejímž cílem je usnadnit i obyvatelům z bytových domů nakládání s bioodpadem a rozšířit možnosti separace biologicky rozložitelných složek odpadu. Třídit budou moci domácnosti v celém městě. „Smyslem je významně snížit podíl využitelných složek ve směsném (zbytkovém) komunálním odpadu, v tomto případě rostlinných zbytků z domácností. Město tak naplní svou povinnost zajistit třídění bioodpadu a vychází také vstříc mnoha obyvatelům bytových domů a sídlišť, kteří po dostupnosti nádob na bioodpad volali. Rozšířením této služby, která bude i nadále pro obyvatele města zdarma, umožníme domácnostem, které budou důsledně separovat bioodpad, snížit množství směsného komunálního odpadu, tedy i snížit náklady na jeho svoz,“ vysvětluje náměstek primátorky města Karlovy Vary Lubomír Kovář, do jehož působnosti spadá mimo jiné oblast odpadového hospodářství.
Svoz bioodpadu zajišťuje město již od roku 2012. Hnědé nádoby, které byly doposud umisťovány zejména do zahrádkářských kolonií a do čtvrtí s rodinnými domy, využívali obyvatelé zejména k odkládání trávy, plevele a listí ze zahrad. Navýšení počtu nádob a jejich rozmístění na nová stanoviště by mělo vést k lepšímu třídění i dalších biologicky rozložitelných složek odpadu, tedy například zbytků ovoce a zeleniny, skořápek od vajec, čajových sáčků, ale také květin. Hnědé popelnice a kontejnery najdou uživatelé nejen na vybraných stanovištích separovaného odpadu, ale také na dalších místech.
Jedlé oleje a tuky z domácností se ukládají v uzavřených plastových láhvích do zvláštních sběrných nádob o objemu 240 l, které jsou rozmístěné na vybraných stanovištích tříděného odpadu, viz. Objemný odpad je takový odpad, který vzhledem ke svým rozměrům či hmotnosti nemůže být umístěn do sběrných nádob. Jedná se např. Mobilní svoz objemného odpadu je zajišťován min. 1x ročně mobilním sběrem. a demoličních činnostech nepodnikajících fyzických osob.
Fyzické osoby mohou stavební odpad (pouze 170107 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků a 170904 Směsné stavební a demoliční odpady) neobsahující nebezpečné látky, vyprodukovaný při drobných stavebních činnostech, odevzdat ve vybraných sběrných dvorech za úplatu 1 500/tuna Kč a v maximálním množství 750kg/obyvatel/rok. Pneumatiky jsou výrobky s ukončenou životností a jako takové podléhají zpětnému odběru. Občané mají možnost pneumatiky odevzdat zdarma do místa zpětného odběru. Seznam míst zpětného odběru naleznete např. na stránkách MŽP.
Zpětně odebíraná elektrozařízení se odevzdávají na místech zpětného odběru. Místem zpětného odběru jsou i sběrné dvory a zapojená zařízení určená pro nakládání s odpady města nebo stacionární kontejnery červené barvy, které jsou umístěné na vybraných stanovištích tříděného odpadu a jsou určeny pro sběr drobných elektrozařízení (například kalkulačky, rádia, drobné počítačové vybavení, telefony, apod.). Použité přenosné baterie a akumulátory pocházející z domácností (knoflíkové články, mikrotužkové a tužkové baterie, malé a velké monočlánky, ploché baterie, 9V hranaté baterie, dobíjecí baterie apod.) se odevzdávají na místech zpětného odběru. Směsným komunálním odpadem se rozumí zbylý komunální odpad po vytřídění využitelných složek.
Poplatek za svoz komunálního odpadu je stanoven Obecně závaznou vyhláškou statutárního města Karlovy Vary č. 6/2021 o místním poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Řeší odbor financí a ekonomiky.
Každá právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, je považována za původce odpadu. Původci odpadů jsou tedy i živnostníci (kadeřnice, malý obchod, účetní, provozovatel restaurace apod.). Každý by měl zajistit přednostní využití odpadů, odpad třídit, odkládat do sběrných nádob a předávat odpady pouze osobě oprávněné k jejich převzetí. K jednotlivým druhům odpadů je nutné vést průběžnou evidenci, mít uzavřenou smlouvu se svozovou oprávněnou společností nebo mít uschované doklady o likvidaci všeho odpadu.
Pokud produkujete malé množství odpadu, můžete pro třídění využít obecní systém odpadového hospodářství zavedený městem, na základě uzavřené smlouvy. Statutární město Karlovy Vary má zavedený obecní systém odpadového hospodářství v souladu s platnou obecně závaznou vyhláškou města. Podnikatel, který při své činnosti produkuje odpad, se na základě uzavřené smlouvy může zapojit do systému zavedeného městem. Zapojené subjekty potom mohou odkládat tříděný odpad do kontejnerů rozmístěných na veřejných prostranstvích města, či do sběrných dvorů na území města - papír, plast, sklo, nápojový karton, kovy.
Pokud máte řádně uzavřenou smlouvu na likvidaci směsného komunálního odpadu a současně i smlouvu k odstraňování vytříděných složek, vyhnete se sankcím. Je tedy vhodné zvážit, zda takové riziko podstupovat. Stejná sankce hrozí i při zneužívání systému zavedeného Městem.
Většina událostí spojených s Janem Palachem se před 50 lety sice odehrála v Praze, jeho čin si nicméně připomínají lidé napříč celou republikou. Od úterý například výstavou ve Vyškově. V Brně, kde se pietní akt uskuteční ve středu, na Palachovo upálení upomíná plastika nebo název náměstí. Od ledna do dubna se v Česku upálilo nebo pokusilo upálit celkem 29 lidí. Čin dvacetiletého Palacha vyvolal největší ohlas mezi studenty. Někteří se účastnili pietních aktů, jiní drželi protestní hladovku, v Brně hned 15 z nich. I proto je plastika Jana Palacha od exilového sochaře Josefa Randy právě na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
Jan Palach v Brně nežil ani nestudoval, přesto je podle něj ve Starém Lískovci, stejně jako i jinde ve světě, pojmenované náměstí. Zatímco v Brně se bude pietní akt konat ve středu, ve Vyškově začala výstava o den dříve. Od roku 2009 ji viděli v Praze, ale třeba taky v Jižní Koreji nebo v Polsku.
tags: #jaký #odpad #je #palach