Graf znečištění ovzduší a klimatické změny v Libereckém kraji

Liberecký kraj byl řadu let považován za region, kterému nehrozí nedostatek vláhy ani se změnou klimatu. Poslední roky však ukazují, že na zkušenosti nabyté v dobách vodního blahobytu 20. století se nelze spoléhat ani zde.

„Liberecký kraj chce být nadále místem pro plnohodnotný život obyvatel, pro něž nebude změna klimatu jen hrozbou, ale - díky intenzivnímu zavádění adaptačních opatření - také příležitostí. Možností je totiž spoustu, například v oblasti rozvoje přírodě blízkých opatření ve městech i v krajině, nových technologií, pracovních příležitostí či nových postupů v zemědělství a lesnictví,“ uvedl Václav Židek, člen rady kraje pro resort životního prostředí a zemědělství. „Liberecký kraj se inspiruje v Evropě, ale také takzvanou dobrou praxí v rámci České republiky.

Teplotní změny a srážky

Vyhodnocení průměrných měsíčních teplot v Libereckém kraji, které jsou zveřejňovány Českým hydrometeorologickým ústavem (dále jen ČHMÚ), ukazuje nárůst dlouhodobé průměrné teploty vzduchu mezi obdobími 1961 - 1990 a 1991 - 2018 o 1,3 °C (6,4 °C vs. 7,7 °C).

Dlouhodobý průměrný roční srážkový úhrn při tom zůstává bez významnějších změn (zdroj dat ČHMÚ). Rozložení srážek během kalendářního roku však vykazuje trend k rostoucí rozkolísanosti krátkodobých úhrnů s pravděpodobným poklesem srážek v jarních měsících a jejich nárůstem v letním období.

Vláhová bilance a půdní vlhkost

Rostoucí teploty zapříčiňují rostoucí intenzitu výparu vody a transpirace rostlin, což v kombinaci s nenarůstajícími srážkovými úhrny vede ke klesající vláhové bilanci území. V extrémních letech, jako byl např. rok 2018, může na území Libereckého kraje nastávat výrazný vláhový deficit i na lokalitách dlouhodobě považovaných za vláhově bohaté.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Na stanici Liberec dosáhla v roce 2018 celoroční potenciální vláhová bilance travního porostu deficitu více než 300 mm (výpočet Ivanovovou metodou, zdroj vstupních dat ČHMÚ), což odpovídá 35 % průměrného ročního úhrnu srážek.

Rozkolísanost distribuce srážek, kdy v různých místech kraje mohou nastávat periody i 4 týdnů prakticky beze srážek (např. na stanici Liberec 29. 3. - 25. 4. 2019), doprovázená vyšší teplotou vzduchu, vyvolává období sucha s významnými dopady na vegetaci, zemědělství, lesnictví i přírodní biotopy.

Taková období mohou přechodně nastávat i v roce s průměrným srážkovým úhrnem, jak dokazuje 1. polovina roku 2019, která byla v Libereckém kraji srážkově průměrná (srážkový úhrn prvních 6 měsíců dosáhl 96,5 % průměru let 1991 - 2018 a 95,7 % průměru let 1961 - 1990). Přesto byl na začátku července v Libereckém kraji výrazný deficit půdní vláhy, stejně jako v celé České republice.

Na území Libereckého kraje byl v půdním horizontu hloubky 0 - 100 cm deficit nejméně 40 mm vody v porovnání s dlouhodobým průměrem pro daný měsíc. Ani vlhké první 3 týdny měsíce srpna (za celý měsíc napršelo průměrně 60 mm srážek, tj. 67 % normálu), s rovnoměrně rozloženými srážkami, situaci v Libereckém kraji významněji nezlepšily.

Zhruba 75 % rozlohy kraje vykazovalo v polovině srpna deficit půdní vláhy nejméně 40 l na m2 oproti dlouhodobému normálu a Liberecký kraj zůstával krajem s nejvyšším relativním deficitem půdní vláhy v ČR.

Čtěte také: Plasty a znečištění oceánů: vizualizace

Dopady klimatické změny a lidské činnosti

Výsledné dopady klimatické změny však nejsou ovlivněny jen průběhem počasí. Vodní kapacita půdy je snížená jejím utužením těžkou mechanizací, ztrátou organické složky a dalšími zásahy člověka, regulace vodních toků a odvodnění zemědělské půdy, s přispěním rostoucího podílu zastavěných ploch, urychlily odtok vody z krajiny.

To vše působí synergicky s rostoucím výparem zaviněným rostoucí teplotou vzduchu. Dle mapového výstupu předpovědního modelu pro střední emisní scénář (zdroj: Ústav výzkumu globální změny AV ČR - Czech Globe) bude kolem roku 2050 průměrná roční teplota vzduchu v Libereckém kraji v závislosti na místě vyšší o 1 - 2 °C v porovnání s průměrnou teplotou v období let 1981 - 2010.

Následkem rostoucích teplot je předpokládán pokles vláhové bilance. Dle předpovědního modelu Czech Globe, založeného na stejném emisním scénáři, se pokles vláhy nejvýrazněji projeví ve vegetační sezóně, kdy zhruba 2/3 území Libereckého kraje budou kolem roku 2050 vykazovat zápornou vláhovou bilanci.

Vláhová bilance počítá pouze s rozdílem srážkových úhrnů a evapotranspirace, což je součet velikosti výparu a ztráty vody transpirací rostlin. I vyrovnaná vláhová bilance tedy ve výsledku znamená pokles hladiny podzemních vod a průtoku vody ve vodních tocích, nemluvě o vodním stresu rostlin (v reálu totiž nebude 100 % srážkové vody rostlinám k dispozici).

Klesající průtoky ve vodních tocích budou mít jednak přímé dopady na vodní organismy, jednak bude docházet ke zhoršování chemických vlastností vody v důsledku rostoucího podílu vypouštěných odpadních vod v řekách. Samočistící schopnost vodních toků bude dále snižována vyššími teplotami.

Čtěte také: Klimatické změny v Libereckém kraji

Opakování let s jen mírně pozitivní až zápornou vláhovou bilancí vede nejen v Libereckém kraji k dlouhodobému úbytku zásob podzemní vody, což se projevuje dlouhodobě sníženou vydatností mělkých zdrojů podzemní vody a pramenů. V podnormálních stavech jsou i vodní toky, které jsou v bezesrážkových periodách zcela závislé na podzemních vodách.

S výjimkou krátkodobých vzestupů po vydatných deštích zůstávají vodní toky v Libereckém kraji v posledních letech dlouhodobě pod svými průměrnými stavy pro daný měsíc. Chronický deficit podzemních vod je v Libereckém kraji z hlediska významu nejmarkantnější u hlubokých zvodní v Severočeské křídové pánvi, které byly na území Libereckého kraje v červenci roku 2019 na mimořádně podnormální úrovni, a to i přes výše uvedený průměrný srážkový úhrn první poloviny roku.

Adaptabilita přírodních ekosystémů je významně snížena předchozími zásahy člověka do krajiny. Z nejvýznamnějších lze uvést odlesnění krajiny, regulace vodních toků a odvodnění zemědělské a lesní půdy, scelování polí a nešetrné postupy v zemědělství, přeměnu lesních ekosystémů na ekologicky silně labilní hospodářské porosty či zástavbu a fragmentaci krajiny.

Velká část zemědělských ploch v Libereckém kraji je odvodněna. Schopnost organismů a celých přírodních biotopů odolávat nepříznivým tlakům měnícího se klimatu a zásahům člověka do krajiny je dále snížena plošnou eutrofizací půdy a vodních biotopů, stejně jako kontaminací půdy a vod škodlivými chemickými látkami.

Znečištění vodních toků odpadními látkami bude v důsledku snížených průtoků vody relativně narůstat. Řadu chemických látek s prokázanými i neznámými škodlivými účinky (např. farmaceutické látky a jejich metabolity, pesticidy) při tom nelze stávajícími, ekonomicky dostupnými technikami z odpadních vod a smyvů z polí odstranit a v důsledku klesajících průtoků v řekách se budou jejich koncentrace ve vodách zvyšovat.

Ve městech lze očekávat zejména dopady spojené s městským tepelným ostrovem, jako je např. častější výskyt horkých vln, či zvýšené koncentrace troposférického ozonu a dalších škodlivých látek v ovzduší. Dalším nebezpečím pro obce, posilovaným přímo zástavbou území, jsou přívalové srážky a související lokální povodně.

Plošně omezená zaplavení povrchu mohou nastávat i zcela výhradně uvnitř intravilánu v důsledku přetížení ideově i technicky zastaralých městských odvodňovacích systémů. S ohledem na stále stoupající emise CO2 a pokračující odlesňování, stejně jako nedostatečné změny legislativy i v případě států, které ratifikovaly Pařížskou dohodu, se nelze v dohledné době spoléhat na zvrat stávajícího trendu.

S rostoucí globální teplotou se při tom bude blížit okamžik (předpokládán při oteplení o přibližně 2 °C ve srovnání s teplotou před průmyslové revoluce), kdy se proběhlé změny stanou z hlediska lidských možností nevratnými a vývoj klimatu nabere v současnosti nepředvídatelný charakter.

Adaptační opatření

Z pohledu lokálně aplikovatelných opatření, která mají potenciál významně přispět k adaptabilitě krajiny v regionálním měřítku, lze za nejefektivnější považovat revitalizace vodních toků a niv a plošná revitalizace krajiny směřující k posílení a podpoře jejich přirozených hydrologických funkcí.

Stále více zemědělců, lesníků, správců povodí, ale také myslivců přemýšlí o realizaci opatření v krajině, která by pomohla adaptovat přírodu na prokazatelnou klimatickou změnu, se kterou souvisí i v tomto roce očekávaná sucha, která budou střídána extrémními srážkami a dalšími nežádoucími jevy.

tags: #graf #znečištění #ovzduší #Liberecký #kraj

Oblíbené příspěvky:

• Řízení rizik: Český kontext
• Charakteristika a ohrožení afrického deštného pralesa
• Krkonoše a svět BBC
• Příroda Ústeckého kraje
• Inovace v ekologii