Jaký odpad musí obce sbírat

O komunální odpad, který jako občané produkujeme, se zpravidla postará obec nebo město, ve kterém žijeme. Obce provozují v rámci svých běžných činností také systém nakládání s komunálním odpadem. Jedná se o shromažďování, sběr, svoz, přepravu, třídění, využívání a odstraňování odpadů. Další povinností obce nebo města je odpady sbírat odděleně a zajišťovat i tříděný sběr využitelných složek komunálního odpadu.

Povinnosti obcí dle legislativy

Podle vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady obce zajišťují místa pro oddělené soustřeďování odpadů papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu, jedlých olejů a tuků. Od 1. K zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů se může obec zapojit do systému EKO-KOM. Novela zákona o odpadech stanovuje obcím od loňského ledna 2021, aby soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu tvořily od roku 2025 minimálně 60 % z celkového množství komunálního odpadu. Obce a města musejí tedy nastavit systém tak, aby ve spolupráci se svozovými společnostmi povinné závazky splnili. Současně musí pracovat i na snižování celkové produkce směsného komunálního odpadu.

Pro co nejefektivnější fungování odpadového hospodářství v obcích a městech je vybírán místní poplatek za komunální odpad nebo je za něj stanovena smluvní úhrada. Tato částka však nepokrývá veškeré náklady spojené s odpadovým hospodářstvím obce. V rámci nakládání s odpady musí obce zajistit jejich přepravu do místa, kde dojde k jejich využití, případně odstranění. Právě koncové zařízení má velký vliv na schéma svozu bioodpadů. Není to ale jediná věc, kterou je třeba vzít v potaz.

Sběr nebezpečných odpadů

Mezi odpad, který musí obec od svých občanů sbírat, patří nebezpečné složky komunálního odpadu. Patří sem veškeré chemikálie, barvy, laky, baterie, staré léky (lze odevzdat v lékárnách), zářivky, elektroodpad apod. Nejběžnějším způsobem sběru jsou sběrné dvory, kam občané tyto odpady mohou zdarma odkládat. Některé obce také provozují mobilní svozy těchto odpadů.

Sběr bioodpadu

Biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO) jsou využitelnou složkou komunálních odpadů, proto je obce, jako jejich původci, musí sbírat odděleně, tzn. zajistit, aby docházelo k jejich třídění od ostatních složek. Povinné je celoroční oddělené soustřeďování alespoň bioodpadů rostlinného původu. To může obec splnit i tím, že na svém území zavede systém komunitního kompostování.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Z hlediska svozu bioodpadů je důležité si definovat, jaké druhy bioodpadů rozlišujeme, protože směřují do různých koncových zařízení. Mezi komunální bioodpady patří odpady z údržby sadů, parků a lesoparků, sídlištní a uliční zeleně. Dále z travnatých hřišť nebo odpady ze hřbitovů, které jsou ve vlastnictví případně ve správě měst a ze zahrad ve vlastnictví občanů. Jedná se o odpady rostlinného původů, které jsou vhodné pro kompostovací zařízení.

„Majoritně se jedná o odpady z restauračních zařízení, ale i např. z jídelen školských zařízení, která jsou provozována městy a obcemi. V těchto odpadech převládá živočišná složka, např. kosti, skořápky od vajec, zbytky masa či potraviny po uplynutí lhůty trvanlivosti. Gastro odpady jednoznačně patří do bioplynových stanic,“ vysvětluje Libor Luňáček ze svozové společnosti FCC Česká republika s.r.o.

Svoz odpadů a spolupráce se svozovými společnostmi

Svoz odpadů znamená přepravu odpadů z různých míst dopravním prostředkem do zařízení, které odpad materiálově využije nebo zlikviduje. Svoz zajišťují svozové firmy, které musí mít oprávnění pro to, aby mohly nakládat s odpady a musí disponovat potřebnou technikou.

Plánování a nastavování systému svozu všech druhů odpadu, což platí i pro biologicky rozložitelné odpady, by města a obce měly vždy začít diskuzí s příslušnou a vysoutěženou svozovou společností. „Každý region má své specifické možnosti. Zejména jiný počet kompostáren, případně bioplynových stanic a z toho plynoucí rozdílné logistické možnosti,“ vysvětluje Luňáček.

Každé zařízení zpracovávající odpady musí mít schválený provozní řád, ve kterém jsou definované podmínky příjmu odpadů, kvalita odpadů při přebírání, druhy odpadů a další podmínky, které je zapotřebí přenést do jednotlivých systémů nakládání s odpady ve městech a obcích.

Čtěte také: Více o nejrozšířenějším minerálu

„Z osobní zkušenosti vím, že většina seriózních svozových společností organizuje vlastní přednáškové programy, kdy ‘své’ starosty seznamují s možnostmi a novinkami na trhu nakládání s odpady. Určitě musím zmínit i přednášky školicích firem, které jsou poměrně dobře prezentované např. v časopisu Odpady a dalších,“ doplňuje Libor Luňáček.

Výběr správných nádob na odpad

Kromě koncového zařízení mají na systém svozu bioodpadu vliv i sběrné nádoby. Existuje celá řada různých druhů sběrných nádob, nicméně konečné rozhodnutí je opět na dohodě mezi svozovou společností a městem nebo obcí. Bioodpady jsou aktivní látkou, která je schopna anaerobního nebo aerobního rozkladu, proto je při jejich sběru potřeba využívat speciální nádoby a i v tomto případě je rozdíl v tom, jestli se jedná o bioodpad rostlinného původu nebo živočišného.

Bioodpad rostlinného původu se v zástavbě rodinných domků ukládá do hnědých, plastových nádob běžného objemu, které jsou ve spodní části opatřeny malými otvory. Ty umožňují, aby v nádobě přirozeně cirkuloval vzduch. Díky správné nádobě také odpad vydrží do dalšího svozu bez toho, aby obtěžoval okolí zápachem.

„Nádoby jsou 120litrové, častěji 240litrové, někdy i větší. Velmi častou variantou jsou velkoobjemové kontejnery (VOK). Ty jsou přistavovány v daném místě a v daných časech dle pevně stanovených propozic, předem dohodnutých mezi svozovou firmou a příslušnou municipalitou,“ vysvětluje Luňáček.

Jiné je to u gastro odpadů, protože je potřeba vybírat nádoby o takové velikosti, aby s odpadem bylo možné dobře manipulovat. „Gastro odpad má měrnou hmotnost podstatně vyšší, než je tomu u rostlinného odpadu. Proto jsou většinou používány plastové nádoby menších objemů okolo 80-120 litrů. V praxi se tyto nádoby nevyprazdňují klasickým výsypem, ale tzv. výměnným způsobem - nádoby za nádobu,“ vyjasňuje Libor Luňáček a dodává: „Většina současně provozovaných bioplynových stanic nabízí službu čištění nádob od zbytků, které ulpívají na stěnách nádoby. Firmy nakládající s odpady přebírají též gastro odpad do speciálně upravené LKW cisterny.

Čtěte také: Co obnášejí emisní normy?

Nová vyhláška a sběr kovů

Všechny obce musí zajistit svoz bioodpadu a odděleně sbírat kovy, tak se dají shrnout novinky nové vyhlášky Ministerstva životního prostředí, která začala od Nového roku platit. To je nepochybně dobrá zpráva pro všechny, kterým záleží na našem společném prostředí. Vždyť bioodpad tvoří podle některých odhadů až padesát váhových procent veškerého komunálního odpadu, kovy tvoří odhadem v průměru 10-30 kilogramů na osobu a rok.

Vyhláška nařizuje povinný celoroční sběr papíru, plastu, skla a kovů. Sběr prvních tří komodit po obcích je celkem běžný, kovy se sbírají často jen ve sběrných dvorech. Tak jak je Brno velmi pozadu ve sběru bioodpadu, tak je pokrokové ve sběru hliníku, jednoho z kovů. Ten se dá dnes dávat do všech sběrných dvorů (občané jiných obcí jen závidí) a plechovky navíc i do „žlutých" kontejnerů. Snad ostatní obce vyhláška namotivuje, že sortiment kovů rozšíří nebo že zavedou jeho sběr na různých místech po obcích, např. Když to shrneme, detail, aneb zájem obce, rozhodne o úspěchu.

Třídění odpadu v domácnostech

Každý z nás produkuje odpady a to v zásadě každý den. Nejlepší by samozřejmě bylo, aby nevznikaly, ale protože to není možné, je nutné s nimi správně zacházet. Podle zákona o odpadech musí obce zajistit minimálně místa pro odkládání papíru, plastů, skla, kovů a od 1. dubna do 31 října i sběr bioodpadů rostlinného původu. Kromě toho musí obec zajistit i sběr nebezpečných odpadů.

Obvykle se v dnes v domácnostech do nádob třídí papír a plasty, někde se začali také sbírat kovy. Papíru a plastů produkujeme nejvíc, proto by nádoby na tyto komodity měly mít největší objem. Sklo a nápojové kartony je obvykle možné dávat do krabice či tašky.

Koše na tříděný i směsný odpad jsou obvykle umístěny v kuchyni, protože zde vzniká nejvíce odpadu. Samozřejmě jen tehdy, je-li zde prostor. Koše či tašky na odpad mohou stát na zemi, viset na stěně nebo je možné je zabudovat do kuchyňské linky. Systém by měl být jednoduchý a přehledný. Má nám umožnit třídit automaticky. Tak nám to zabere minimum času a budeme to považovat za samozřejmost. Jejich velkou výhodou je snadná manipulace. Je to i nejlevnější řešení. Vyrábí se z různých materiálů (plastové, kovové, proutěné). Mohou být rozděleny na několik částí, mít společné víko či každé víko zvlášť. Nejjednodušší varianta sorteru má pouze dvě oddělené nádoby. Jejich předností je stabilita a pevnost provedení, komfortní otevírání a velikost. Pro třídění odpadu však bývá praktičtější varianta se třemi či čtyřmi nádobami.

Tento odpad obsahuje hodně vody. Proto je třeba si dát u něho pozor, aby se nestal zdrojem zápachu či octomilek. To lze řešit dvěma způsoby. Buď tento materiál vynášet častěji, nebo si pořídit speciální koš na bioodpad, který umožňuje odpar vody. Sáčky na bioodpad jsou vyrobeny z kukuřičného škrobu, jsou biologicky rozložitelné. Zde je třeba především zvážit velikost koše a to jak často bude vynášen. Současná průměrná produkce tohoto odpadu se pohybuje mezi 3 až 4 litry na osobu a den. Řada domácností ho ale produkuje méně než 1 litr. Tříděním odpadu lze jeho produkci významně snížit. Bude to i nutné. ČR přijala zákaz skládkování tohoto odpadu od roku 2024.

Recyklace a druhy odpadů

Čistě teoreticky lze recyklovat všechny druhy odpadů, které člověk vyprodukuje. Je to jen otázka energie, lidského úsilí a peněz. Recyklace znamená opětovné zužitkování materiálů získaných z odpadů. Některé materiály lze recyklovat bez významných ztrát kvality. Takovým příkladem může být sklo, které lze přetavovat mnohokrát dokola.

Pokud je do nádob na plasty umístěn i směsný odpad, a nasype se do sběrného vozu, dojde ke znehodnocení celého jeho obsahu, ten pak bývá uložen na skládku. V lepším případě si posádka sběrného vozu všimne, že v nádobách je jiný odpad, než jaký má být, a pak jej nenaloží. Tento kontejner je následně vyvezen vozem na směsný odpad na skládku nebo do spalovny.

Plasty se recyklují podle druhu plastu. Některé lze znovu roztavit a znova zpracovat, jiné se smíchávají s ostatními plasty (tzv. downcycling). U jiných materiálů dochází při recyklaci ke zhoršení jejich vlastností (tzv. downcycling). Mezi ně patří například papír, u kterého dochází při opětovném zpracování ke zkracování vláken, což omezuje jeho vlastnosti.

Zpětný odběr

U některých konkrétních výrobků lze využít i možnosti tzv. Zpětného odběru. Poslední prodejce výrobku je při prodeji těchto výrobků povinen informovat spotřebitele o způsobu zpětného odběru již nepoužitelných výrobků, tj. informuje spotřebitele, zda lze výrobek odevzdat v prodejně, nebo zda má sjednané jiné sběrné místo. Toto místo však musí být pro spotřebitele stejně dostupné jako místo prodeje (tzn. sběrné místo musí být například ve stejné obci). Pokud tak neučiní, je povinen odpad odebírat sám.

Zpětný odběr musí být proveden bez nároků na úplatu od spotřebitele. S vráceným výrobkem musí být následně naloženo v souladu se zákonem o odpadech. Zpětný odběr jako nástroj není špatný, ale trochu mu chybí motivační složka. Spotřebitel má službu zadarmo (hradí ji výrobce či dovozce), ale úspěšnost zpětného odběru v prvních letech fungování byla spíše tristní. Mnoho prodejců o své povinnosti buď nevědělo, nebo ji ignorovalo. Na vině je také malá informovanost spotřebitelů a chybějící motivace. V sousedním Německu je podobný systém nastaven tak, že při nákupu nového výrobku dostanete za odevzdání starého slevu.

Pokud budete chtít využít možnosti zpětného odběru, zeptejte se nejdříve, zda prodávající zpětný odběr provádí. Pokud nebude vědět, na co se ptáte, jděte raději nakoupit jinam. Na nefungující zpětný odběr můžete upozornit Českou inspekci životního prostředí. Pokud nenajdete jiný obchod, kde zpětný odběr provádějí, můžete využít služeb sběrných dvorů, kde zpravidla lze všechny tyto výrobky také nechat (je ale lepší se předem o tom informovat, adresy sběrných dvorů ve vaší obci se dozvíte buď na internetu nebo na obecním úřadě). Do sběrných dvorů lze ukládat i rozměrné odpady, jako třeba staré skříně či postele.

Ostatní komunální odpady

Nezabývali jsme se ještě odpady z kuchyně. Oleje a tuky z fritovacích hrnců patří do komunálního odpadu. Rozhodně je nevylévejte do záchodu. Čističky odpadních vod jsou sice vybaveny odlučovači a lapáky tuků a olejů, ale jejich kapacita není dimenzována na velká množství těchto odpadů. S vyléváním olejů do odpadu souvisí i problematické zavádění kuchyňských drtičů odpadů. Čističky odpadních vod jsou dimenzovány na určitý objem organického odpadu. Kompostovat lze většinu kuchyňských odpadů, od šlupek od brambor po čajové sáčky či kávové filtry. Pokud je to ve vašich možnostech, můžete si zřídit svůj vlastní domácí kompost. Lze si i pořídit malý kompostér vybavený žížalkami přímo do bytu.

Některé obce jsou vybaveny obecními kompostéry, do budoucna se kompostování bude rozšiřovat. Směrnice EU totiž požaduje, aby se do roku 2010 snížilo množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky na 75 % hmotnosti odpadů vzniklých v roce 1995 (snížení na 50 % v roce 2013 a na 35 % v roce 2020).

Systémy sběru odpadu

Kromě těchto způsobů sběru odpadů fungují i jiné systémy, například systém zálohovaných lahví. V některých zemích funguje zálohování i PET lahví nebo hliníkových plechovek. V České republice se zálohují jen skleněné lahve. Separovat lze i pomocí tzv. pytlové metody: každý druh odpadu doma roztřídíte do barevných pytlů, ty pak ve svozový den necháte před domem a svozová firma je odtud vyzvedne.

Pokud nedokážeme předejít vzniku odpadu, je potřeba jej co nejlépe vytřídit, aby se mohl znovu využít. Největší zastoupení v černých nádobách má bioodpad, a to v průměru 31 %. Ten se dále dělí na zelený odpad a kuchyňský odpad. Na zpracování zeleného odpadu, respektive předcházení jeho vzniku, doporučujeme zavést domácí kompostování. Naopak nakládání s kuchyňským odpadem je velice specifické, zvláště pak v České republice.

Další odpady, jako jsou papír, plast, sklo, nápojové kartony atp., doporučujeme třídit přímo v domácnostech a poté svážet přímo od domu. Je to výhodnější proti běžnému třídění do tzv. Ostatní odpady, které nepatří do směsného komunálního odpadu, lze odevzdat na sběrném dvoře nebo do sběrných míst. Jedná se např. namísto donášení odpadů do tzv. sběrných hnízd.

Změny v odpadovém hospodářství

Legislativní změny, které se chystají a budou pokračovat až do roku 2035, předpokládají, že obce a města začnou navyšovat úroveň třídění až na 75 %. Jinak nesplní recyklační cíle stanovené EU a nevyhnou se zvýšení skladovacích poplatků. Proto je důležité zaměřit se v rámci odpadového hospodářství na tzv. V JRK se snažíme analyzovat potenciál třídění v každé obci jednotlivě na základě vstupní analýzy OH.

V současné době se ve většině obcí nachází systém sběrných míst, tzv. hnízd, který pro plnění cílů již není příliš efektivní. Jde o anonymní systém, a tak se stává, že občan vyhodí do sběrného kontejneru odpad, který tam nepatří (např. do plastu sklo). Často také dochází k přeplněnosti kontejnerů. Důvodem však nemusí být pouze jejich kapacita, ale i to, že občané např. nesešlapávají kartony či PET láhve.

Doporučujeme proto zavedení systému sběru tříděného odpadu dům od domu stejně tak, jak je to nastavené u svozu SKO. Z anonymního sběru odpadu tak vytvoříme adresný a každá domácnost k vlastnímu odpadu přistupuje zodpovědněji. Navíc je pro občany systém pohodlnější, než je tomu v případě sběrných hnízd. Je efektivním nástrojem pro navyšování míry třídění a rovněž i pro nastavení spravedlivého systému pro občany. Lze ho zavést jak pro byty, tak i zástavbu v rodinných domech.

Výběr nádob na odpad

Investice do vhodných a kvalitních nádob na odpad se vyplatí, nepodceňujte jejich výběr. Odměnou vám bude vyšší úroveň třídění a spokojení občané. Nádoby na odpad jsou důležitým nástrojem na třídění odpadu a dokážou zásadně ovlivnit množství i kvalitu vytříděného odpadu. Vybíráme také vhodný materiál a podstatná je pro nás i snadná manipulace. V naší nabídce najdete odpadové nádoby všech druhů i barev. Dodáme vám vše od košíků na kuchyňský odpad, přes nádoby na odpad vhodné pro rodinné domy až po kontejnery do sběrných hnízd nebo velkoobjemové kontejnery na sběrný dvůr. Umíme dodat i specifické typy nádob například na jedlé tuky a oleje nebo na textil. Můžete si u nás také objednat i gravitační zámek.

Komunikace s občany a evidence odpadu

Nádoby na odpad jsou perfektním nástrojem pro komunikaci s občany. Pokud budete mít zájem, dodáme vám je i s informačním polepem. Se změnou odpadového hospodářství a nákupem nových nádob doporučujeme zavést i evidenci odpadu pomoci evidenčního systému ECONIT. Díky tomu získáte reálný přehled o tom, jak se ve vašem městě či obci (ne)třídí, můžete zavést motivační systém nebo nastavit spravedlivý poplatek za odpad.

Pokud se rozhodnete evidenci odpadu spustit, můžeme vám dodat i chytrou nádobu na odpad. Ta bude už předem označena speciálním QR kódem nebo RFID čipem, pomocí kterého se při svozu načítají informace o tom, kolik a jakého odpadu konkrétní domácnosti produkují.

Informování občanů o odpadovém hospodářství

Rok 2022 přináší pro obce a města řadu změn a nových povinností plynoucích z nové odpadové legislativy. Významnou novinkou letošního roku je povinnost obcí informovat nejméně jednou ročně způsobem umožňujícím dálkový přístup o vybraných aspektech odpadového hospodářství obce. Konkrétně dle § 60 odst. 4 zákona č. 541/2020 Sb. Společnost EKO-KOM připravila na svých internetových stránkách novou sekci INSPIRÁTOR, která je určena zastupitelům samospráv měst a obcí a zástupcům městských a obecních úřadů.

Příležitostí, jak lze obsažené materiály při komunikaci využít, existuje hned celá řada - místní zpravodaj, informační letáky do schránek, letáky ve stojanech na úřadech, regionální deníky, webové stránky či sociální sítě obce (např. Facebook).

Dle nového zákona o odpadech obce již nemají povinnost zpracovávat plány odpadového hospodářství (POH). Povinnost pro kraje však zůstává. Současný zákon o odpadech je, co se povinnosti obce vydávat OZV týká, benevolentnější.

Obecní systém odpadového hospodářství a vyhlášky

Obecní systém odpadového hospodářství (dříve systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů), který je obec povinna podle § 59 odst. Pokud se obec rozhodne obecně závaznou vyhlášku k nastavení obecního systému odpadového hospodářství použít, může jejím prostřednictvím splnit svou další povinnost, kterou je určení míst pro oddělené soustřeďování komunálních odpadů vznikajících na jejím území, a to alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu a jedlých olejů a tuků. [§ 59 odst. 2 zákona č.

Určit místa pro oddělené soustřeďování komunálních odpadů jsou povinny i obce, které obecní systém odpadového hospodářství nenastaví obecně závaznou vyhláškou. V takovém případě si obec může zvolit jiný způsob, kterým tato místa určí (např. mohou jimi být sběrné dvory, zařízení určená pro nakládání s odpady, velkoobjemové kontejnery, sběrné nádoby nebo pytle. [ 33-35 vyhlášky č. [§ 37, odst. 1 a 2 vyhlášky č. byla předána k opětovnému použití. [ 12 odst. 5 zákona č.

Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba předává odpad z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, který produkuje, do obecního systému na základě písemné smlouvy, zařazuje se tento odpad jako odpovídající druh komunálního odpadu (katalogové číslo 20 xx xx, nikoliv 15 xx xx). [§ 62 odst. 2 a 3 zákona č. Obec je povinna zaslat každoročně do 28. února hlášení o komunitních kompostárnách na jejím území. Provozovatel komunitní kompostárny je povinen provozovat kompostárnu v souladu s vyhláškou, vést provozní deník a průběžnou evidenci o množství přijatých rostlinných zbytků a zaslat do 28. [§ 65 a 66 zákona č.

stanovit, že se může komunální odpad v obci soustřeďovat nad rámec obecně závaznou vyhláškou určených složek i na další složky určené obecním úřadem či radou obce, neboť obec je oprávněna stanovit obecní systém třídění komunálního odpadu na základě § 59 odst. 4 zákona č. stanovovat skutkové podstaty přestupků a sankce za jejich spáchání, jelikož jsou upraveny zejména v zákoně č. 541/2020 Sb., o odpadech a zákoně č. ukládat povinnost nepoškozovat sběrné nádoby, poněvadž zničení nebo poškození cizí věci je považováno za přestupek podle § 8 odst. 1 a 2 zákona č.

stanovit povinnosti umístit sběrné nádoby pouze mimo pozemní komunikace či zákaz umísťovat sběrné nádoby na pozemní komunikace, protože zákaz umisťovat bez příslušného povolení na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace jiné předměty než dopravní značky a zařízení stanovuje § 29 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, příp. rovněž § 5 odst. 1 písm. g) a odst. 2 písm. c) zákona č. omezovat jakýmkoliv způsobem (i jiným než OZV) produkci komunálního odpadu jednotlivých fyzických osob (např.

Obec je oprávněna, v rámci zákonného zmocnění [§ 59 zákona o odpadech], obecně závaznou vyhláškou stanovit pouze obecní systém, nemůže však regulovat otázky upravené v právních předpisech (zejména v zákoně o odpadech). Od 1. ledna 2022 mohou mít obce na svém území zavedeny pouze poplatky podle zákona č. Na rozdíl od předchozí právní úpravy, kdy byl poplatek za komunální odpad upraven zákonem o odpadech a poplatek za systém odpadového hospodářství zákonem o místních poplatcích. Na základě novely tohoto zákona účinné od 1. ledna 2021 (zákon č. 543/2020 Sb.) došlo ke změně poplatků za komunální odpad, kdy místní poplatek za systém odpadového hospodářství byl v zásadě nahrazen poplatkem za obecní systém odpadového hospodářství a poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

Obecně závazné vyhlášky o poplatku za systém odpadového hospodářství a poplatku za komunální odpad, vydané podle starého zákona o odpadech, přestaly platit 31. prosince 2021. Obec není povinna poplatek za komunální odpad na svém území zavést.

Dostupnost kontejnerů a povinnosti obce

Legislativa nikde neříká jak má ona dostupnost být zajištěna.Většinou se kontroluje sběr nebezpečných odpadů (barvy, ředidla, akumulátory, apod.), které se musí sbírat minimálně 2× ročně. Tento nebezpečný odpad lze sbírat buď „mobilně“ po obci (obec vyhlásí ten a ten den se bude tam a tam sbírat nebezpečný odpad) nebo právě ve sběrném dvoře. Podle paragrafu 16 má obec však i povinnost snižovat množství odpadu a odpad třídit (není ale stanoveno jak).

Financování nakládání s odpady

Kraje mají občas fondy na nakládání s odpady je možné se podívat na krajské stránky a tam požádat o nějaké dotace nebo přímo zavolat na Kraj (odbor životního prostředí, někdo kdo má na starosti odpady), někdy běží nějaký program Ministerstva životního prostředí (loni akce kontejnery do škol). Další možnost je spolupráce obec s autorizovanou obalovou společností Ekokom -to je ta, která přispívá obci na vytříděné obaly (např. PET láhve). S ní předpokládám, že má uzavřenou obec smlouvu a v rámci jednání lze, snad, získat nějaké další kontejnery(či kontejnery se slevou).

Peníze na kontejnery a vůbec zlepšení nakládání s odpady lze získat i z programů Evropské Unie, operační Program životní prostředí (až do roku 2013). Odpadům je věnována tzv. prioritní osa čtyři. Lze získat prostředky na integrované systémy nakládání s odpady; systémy odděleného sběru, skladování a manipulace s odpady, např. na systémy pro separaci a svoz odpadů (tj. i kontejnery), separaci bioodpadů, dále na zařízení na využívání odpadů, zejména na třídění a recyklaci.

tags: #jaký #odpad #musí #obce #sbírat

Oblíbené příspěvky:

• Čištění kamene šetrně k přírodě
• Podmínky podmíněného zastavení stíhání
• Likvidace stavebního odpadu: Neratovicko
• Program pro děti v Baldovci
• Rizika vnitřní validity