Málokdo z nás si dnes dokáže představit život bez splachovacího WC, tekoucí teplé vody, automatické pračky apod. Tento komfort zajišťuje nejen přísun vody do domu, ale i odvod odpadů.
Oproti našim předkům, kteří se spokojili se suchým záchodem mimo vlastní budovu, stejně tak jako s praním, na nás je, abychom vyřešili odvod odpadní vody jednak z domu, jednak z parcely.
Při realizaci kanalizace začínáme vždy od kanalizační přípojky a pokračujeme hlavním svodem, vedlejšími svody a po nich svislými odpady. Na ně napojíme připojovací potrubí k zařizovacím předmětům.
Při stavbě domu musíme dodržet minimální sklon ležatého potrubí - 3% (3 cm na 1 m). V našich projektech domů je délka připojovacího předmětu a jeho umístění přesně definována v řezech a půdorysech v měřítku 1:50.
Klademe důraz na podrobné provedení výkresů, aby stavba domu svépomocí probíhala co nejsnáze. Po kompletaci rozvodů potrubí se provádí kontrola nepropustnosti.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Při stavbě domu či chaty bychom měli napřed uvážit, jak budeme s odpadní vodou nakládat. Co mají systémy likvidace splaškových odpadních vod společné je princip vyčištění splaškových odpadních vod a následné vypuštění (přímo či nepřímo) do vodního recipientu.
Místa, kde se odpadní voda čistí jsou veřejná čistírna odpadních vod, domácí čistírna odpadních vod a septik. Ne každá parcela a dokonce ne každá obec je napojena na veřejnou kanalizační síť, z níž putují splašky do veřejné čistírny odpadních vod.
Pokud tedy nemáme vyřešenou kanalizační přípojku, měli bychom zřídit buď septik, nebo domácí čistírnu odpadních, případně akumulační nádrž (žumpu). Akumulační nádrž je třeba čas od času vyvést (záleží na objemu a přítoku), splašky z ní se dováží do veřejné čistírny odpadních vod.
V praxi se též rozlišuje mezi kanalizací jednotnou a oddílnou.
Připojovací potrubí se vede jako nevětrané, ve sklonu minimálně 3 %. Je-li delší než 4m, je nutné ho osadit čisticí tvarovkou. Minimální dimenzi připojovacího potrubí určuje norma, respektive výpočet.
Čtěte také: Více o nejrozšířenějším minerálu
V praxi platí, že připojovací potrubí WC a výlevek volíme DN100, van, umyvadel a kuchyní DN70. Mělo by být co nejkratší a nejpřímější.
Pro vedení bychom měli kalkulovat s výškou osazení zařizovacích předmětů a faktem, že odbočky a napojení se vyrábí pouze v určitých úhlech (15°, 30°, 45°, 60°). Napojení připojovacího potrubí na odpadní potrubí lze provést nad stropem i pod ním.
Odpadní potrubí by mělo být přímé, před každým zalomením by měla být osazena čisticí tvarovka (v případě jednopodlažní budovy tedy pouze před napojením na svodné potrubí 1 m nad podlahou). Změna směru se v praxi dělá koleny 45° a 87°.
Dimenze jsou shodné jako pro připojovací potrubí. Dimenze se volí tak vysoká, aby odpadní voda stékala po stěnách potrubí a nikoliv v celém průřezu - v tom případě by stékání nedovolil přetlak vzduchu pod kapalinou!
Větrací potrubí se vyvádí 0,5 m nad úroveň střechy, pokud střecha není obytná. Při pohybu osob na střeše (např. střešní zahrada) se vyvádí 3 m nad úroveň střechy, pokud je nad střechou další konstrukce (další patro), umisťuje se větrací potrubí nejméně 3 m od ní. Variantou větracího potrubí je takzvaný kanalizační přivzdušňovací ventil.
Čtěte také: Co obnášejí emisní normy?
Svodné potrubí je vedeno pod stropem podzemních místností nebo v zemině pod objektem v základech. Uplatňuje se zde co nejjednodušší geometrie s minimem jednoduchých odboček. Prostup svodného potrubí pasovým základem by měl posoudit statik, při stavbě svépomocí bychom se měli řídit aspoň těmito pravidly.
Lze udělat prostup základovým pasem v rozumné výšce nad základovou sparou. Pokud se blížíme základové spáře, měli bychom pas snížit. Pohybujeme-li se blízko pod základovou sparou, měli bychom prostup obetonovat, kvůli reakci pasu na potrubí.
Pokud svádíme odpad do veřejné kanalizační sítě, měla by revizní šachta odpovídat požadavkům správce. Existují dva druhy - plastové (levnější, lehké, univerzální tvary…) a náročnější betonové (větší, nákladnější, spolehlivější).
Kanalizační přípojka by měla být samostatná pro každý objekt, dimenze minimálně DN 150, sklon mezi 2 % a 40 %, přesnější dimenzování a polohu vůči veřejné kanalizační síti Vám sdělí její správce.
Pokud jste napojení na veřejnou kanalizační síť, správce Vám sdělí tzv. hladinu vzduté vody. Té může voda dosáhnout při přívalových deštích.
Kvůli vysoké dimenzi potrubí splaškové kanalizace se silně nedoporučuje vést připojovací a svodné potrubí ve stěnách a podlaze. V podlaze dimenze potrubí velmi často přesahuje výšku kročejové izolace (minimální běžně používaný profil je 70 mm), nehledě na to, že musíme dodržet sklon 3 %, laicky řečeno se nám připojovací potrubí do podlahy nevejde.
Rovněž problematické je zasekávání připojovacího a svodného potrubí do stěny. Dimenze je natolik velká, že naruší vlastnosti jak akustické, tak tepelně technické, občas i statické.
Pokud vedeme svodné potrubí DN100 příčkou tloušťky 150 mm, vězme, že poté příčka přestane plnit svůj účel akustické dělicí konstrukce. Při zasekání DN100 do obvodového zdiva typu POROTHERM / HELUZ tloušťky např. Doporučují se tedy vřele instalační předstěny na připojovací potrubí (svislé i podhledy pod stropem) a instalační šachty pro svodné potrubí.
Při vedení odpadů svépomocí oceníme především materiály, která jsou levné, dostupné a snadno se s nimi manipuluje. Asi nejpoužívanějším materiálem na našem trhu je KG systém. Jedná se odolné trubky s PVC s hladkým vnitřním i vnějším povrchem. Jednotlivé díly se do sebe zasouvají a spoje se následně pojišťují těsnicími kroužky.
Potrubí se dá snadno řezat, doporučuje se pilka na to určená. Řez musí být v pravém úhlu. Další variantou je HT systém, na rozdíl od KG systému není materiálem PVC, ale polypropylen. Uložení kanalizační přípojky se doporučuje minimálně 70 cm, u namáhaného terénu 1 m pod povrch. Ideální lože je pískové či štěrkopískové.
Máte odbagrováno? Výkopy máte za sebou, s bagrem jste se už rozloučili a před vámi stojí důležitá etapa výstavby - tvorba prostupů pro přípojky vody a elektřiny, vývod odpadního potrubí a jejich následná pokládka. Pokud absolutně netušíte, která bije, anebo naopak hledáte jen jednu konkrétní informaci, přečtěte si odstavce níže.
Volba prostupů je na vás. Prostupy mohou být vyrobeny z různých materiálů. Nejčastěji stavebníci používají dřevěné bednění (jednoduše si stlučou ze dřeva prostup, který zabetonují do základů a po zatvrdnutí betonu odstraní).
Pro každý systém vedoucí základem je ideální průměr prostupu 110 mm. Rovněž je dostatečná pro umístění chráničky obsahující několik elektrických kabelů. Výjimku je potřeba udělat u průměru prostupu pro kanalizační přípojku, která vyžaduje prostor pro trubku s průměrem 150 mm.
Před umístěním prostupů do základových pasů je nutné nejprve všechny otvory uzavřít. V projektové dokumentaci je jasně specifikováno, kde mají být umístěny prostupy pro hlavní elektrický kabel, kanalizační přípojku a vodovod.
Je klíčové přesně si ověřit umístění vodovodní přípojky v projektové dokumentaci a zajistit, že bude uložena v nezámrzné hloubce (obvykle se pohybuje mezi 800 a 1 200 mm). Pro všechny průchody vodovodní přípojky (studna, vrt, systémy pro závlahu okolí domu, zahradní sprcha) je zásadní, aby byly umístěny v této hloubce a byly řádně chráněny.
Zaměřte si hloubku, ve které je kanalizační přípojka uložena, a při ukládání prostupu pro kanalizační potrubí do základových pasů ji striktně dodržujte. Pro vedení odpadního potrubí z domu do budoucí jímky nebo přečerpávací šachty použijte plastovou KG trubku s průměrem větším než samotný odpad (ten mívá obvykle 100 mm). Obecně se doporučují rozměry 160 nebo 200 mm.
Pro veškeré další vedení, jako jsou ony elektrické kabely, je proces uložení do základových pasů standardní.
Určete si výškový rozdíl mezi počátečním a koncovým bodem potrubí pomocí vodováhy nebo laserového měřiče. Například: Spád 1 % znamená, že na každých 100 metrů délky potrubí by mělo dojít ke změně výšky o 1 metr.
Při pokládce potrubí použijte pro přesnost spádovou lať nebo spádové pravítko, které vám pomůže udržovat konzistentní sklon během celého procesu instalace. Pravidelně během pokládky kontrolujte spád potrubí pomocí vodováhy nebo digitálního měřidla.
Pokud potrubí vyžaduje specifický sklon, možná bude potřeba upravit podloží, na kterém potrubí leží. Všechny průchody je nyní třeba pevně zafixovat, aby nedošlo k jejich posunu během betonáže základových pasů.
Pokud se rozhodnete pro tuto metodu, obstarejte si několik 12mm prutů žebrové oceli. Pruty ohněte přesně uprostřed kolem příslušného průchodu a pevně je zatlučte do základového pasu tak, aby mezi pruty a průchody nebyl žádný volný prostor. Průchody pak budou solidně zafixovány.
Někteří stavebníci se roxorům vyhýbají a raději zvolí cenově dostupnější cestu. Při vylévání základových pasů betonem bývá těžké poznat přesné umístění průchodů, a proto je důležité tato místa předem označit.
Někteří stavebníci si tato místa vyznačí sami pomocí pásma (rozměry najdete v projektové dokumentaci). Jiní (a obzvláště ti, kteří staví základovou desku pro dřevostavbu) si raději zaplatí zaměření geodetem (cca 3 000-4 500 Kč).
Správná pokládka a spojování KG kanalizačního potrubí je klíčová pro dlouhodobou funkčnost kanalizace. Většina problémů nevzniká kvůli materiálu, ale kvůli chybám při montáži.
Ještě před zahájením prací je nutné zkontrolovat stav KG trubek i tvarovek. Zaměřte se především na hrdla, která nesmí být prasklá nebo deformovaná, a na pryžová těsnění, která musí být správně usazená v drážce. Při teplotách pod 0 °C je PVC křehčí, proto je nutná zvýšená opatrnost.
Hloubka výkopu se odvíjí od napojení objektu a požadovaného spádu. Šířka výkopu musí umožnit nejen položení potrubí, ale i kvalitní obsyp a hutnění. U průměrů DN 110-160 je minimem šířka trubky + 200 mm, u větších dimenzí + 300 mm.
Podsyp je zásadní pro rovnoměrné rozložení zatížení. Vytváří se z jemného písku nebo tříděné zeminy bez ostrých kamenů a musí mít minimální tloušťku 100 mm. Důležité je, aby lože nebylo vodorovné, ale přesně sledovalo spád potrubí.
KG potrubí se spojuje hrdlovými spoji s pryžovým těsněním. Po očištění spojovaných částí se nanese montážní mazivo a trubka se zasune do hrdla. Následné mírné povytažení o 5-10 mm zajistí dilatační rezervu.
Při zkracování trubek musí být řez kolmo a hladký. Po řezu je nutné odstranit otřepy a lehce srazit hranu, aby při zasunutí nedošlo k poškození těsnění.
Správně navržený spád zajišťuje samočisticí schopnost kanalizace. Menší průměry vyžadují větší sklon, větší průměry naopak menší.
Kanalizace se skládá z rovných úseků i tvarovek. Pro změny směru, napojení větví nebo přechody mezi průměry používejte vždy kompatibilní KG tvarovky.
Obsyp stabilizuje potrubí a přenáší zatížení do okolní zeminy. Provádí se rovnoměrně po obou stranách a nad potrubím. V blízkosti trubky se hutní ušlapáním.
Před definitivním zasypáním je nutné zkontrolovat správné vedení potrubí, spád a těsnost spojů. Až poté lze výkop uzavřít.
Často se však stávají chyby, které mohou vést k problémům v budoucnu, jako jsou ucpávky, zápach nebo dokonce nutnost opravy celého systému. V tomto článku vám představíme nejčastější chyby při pokládce kanalizačního potrubí a poradíme, jak se jim vyhnout.
Pokládka kanalizačního potrubí v rámci základové desky je náročná operace, která vyžaduje pečlivé plánování a precizní provedení. Pokud se tohoto procesu ujmete správně, předejdete pozdějším problémům a zajistíte dlouhou životnost systému.
Pro dlouhodobou spolehlivost vašeho kanalizačního systému je klíčový výběr správného materiálu a komponent. Kanalizační potrubí KG (kanalizační systém s vysokou odolností) je oblíbenou volbou díky své pevnosti a odolnosti vůči chemickým vlivům.
tags: #jaký #postup #při #pokládání #odpadu