Kompostování v Zahradě: Umístění a Vytvoření Úrodného Hnojiva

Máte zahradu? Tak potom by v ní neměl chybět ani praktický a ekologický kompostér. Díky němu si totiž zajistíte snadný přísun živin pro vaše rostlinky. Pokud jste ještě nepropadli kompostování, věříme, že tento článek všechno změní. Jedná se totiž o velmi praktickou zahradní aktivitu, která vás nebude stát téměř nic a přinese vám kopec benefitů. Sami si vytvoříte úrodné hnojivo bohaté na humus, které prospěje vašim rostlinám, květinám a plodinám.

Proč Založit Kompost?

Založit si vlastní kompost? To je otázka, kterou si klade téměř každý majitel zahrady. Tato představa o kompostu je však mylná, založení kompostu není nijak zvlášť složité, správně udržovaný kompost nezapáchá a v žádném případě nemusí hyzdit zahradu. Na trhu existuje velké množství kompostérů z nichž si vybere téměř každý. Kutilové si mohou jednoduše postavit kompostovací zařízení přesně podle svých představ.

Kompostování je přírodním procesem, při němž dochází k rozkladu kompostovaného materiálu, působením živých organismů žijících v půdě, vody a kyslíku, na humus. Člověk se tento proces snaží urychlit tím, že kompostu vytváří co nejideálnější podmínky k rychlému vyzrání. Hlavními aktéry při tvorbě kompostu jsou žížaly a další drobní živočichové. Díky těmto živočichům se ze zbytků z domácnosti, trávy a dalšího kompostovaného materiálu stane velmi brzo, na zahradě téměř neocenitelná surovina - kompost, který obsahuje především humus.

Umístění Kompostéru v Zahradě

V první řadě je ideální mít zahrádku, ať už vlastní nebo komunitní, kde můžete kompostovat společně. Jednoduše potřebujete prostor pro umístění kompostéru a také podmínky, ve kterých dokážete kompost následně i využít. Ideální je umístit kompostér dále od obytného prostoru, abyste předešli zápachu, který je přirozenou součástí kompostování.

Kompostovat lze také na terase či balkoně, nebo dokonce v interiéru. V takových podmínkách je však ideální menší kompostér do domácnosti, například s využitím žížal. Výsledný kompost a žížalový čaj, který vznikne, můžete skvěle využít pro vaše pokojové i balkonové rostlinky nebo je darovat sousedům.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Prvním krokem při zakládání kompostu je nalezení vhodného místa a zvolení správného kompostovacího zařízení. Kompost by měl být situován na dobře přístupném místě, zároveň by však neměl rušit celkový vzhled zahrady. Kompost by ideálně neměl být vystaven přímému slunci, větru a hustému dešti. Nejvhodnější je tedy polostinné stanoviště pod stříškou (pokud si neplánujete pořídit kompostér s víkem). Při výběru stanoviště pro kompostér se nesmí zapomenout na to, aby do kompostu měli přístup "dělníci" tj. žížaly a další půdní organismy. Kompostér tedy nesmí stát na betonové ani jiné nepropustné podložce.

Místo pro kompost by nemělo být lokalizované na místě, kde po celý den svítí slunce nebo je bičované větrem. Ideální umístění je v polostínu někde poblíž stromů na kraji zahrady. Samozřejmostí by měla být jeho snadná přístupnost. Dejte pozor, aby se k kompostu nedostali domácí nebo divoká zvířata. Dostatek prostoru kolem nádoby je důležitý, aby bylo možné kompost dobře provzdušnit pomocí speciální tyče a udržovat okolí uklizené, např. mimo okapové roury a jiné konstrukce, kterými by mohla vlhkost proniknout do kompostéru. A ještě jeden faktor je velice důležitý při výběru místa pro váš kompostér - blízkost k vašemu domu.

Výběr Kompostéru

Pokud nemáte přístup ke společnému kompostéru, prvním krokem je pořídit si jeden vlastní. V našem e-shopu naleznete několik velikostí od menšího 380 litrového kompostéru po 1600 litrový kompostér. Objem je vhodné zvolit podle velikosti vaší zahrádky, přičemž platí, že 1 m2 zahrady = přibližně 1 litru objemu kompostéru.

Naše lehké plastové kompostéry jsou jednoduché na manipulaci, mají dlouhou životnost a jsou odolné vůči povětrnostním vlivům. Černá barva materiálu urychluje rozklad kompostu a výklopné víko zase usnadňuje plnění. Kromě kompostéru už nepotřebujete téměř nic víc.

Výběr kompostovacího zařízení závisí na plánovaném množství kompostovaného materiálu i na zručnosti zahrádkáře. Pro menší zahrádkáře jsou jako stvořené plastové kompostéry o objemu cca 400 - 600 litrů. V našem e-shopu si můžete vybrat plastový kompostér v neutrální černé barvě. Na větších zahradách, kde se předpokládá i kompostování většího množství trávy, listů a větví je vhodnější sestavení si vlastního kompostéru např. z desek ze starých europalet, plotovek... Při výrobě kompostéru nezapomeňte na prázdné dno a možnost odstranit jednu stranu kompostéru při překopávání kompostu. Nápadům českých kutilů se při výrobě kompostéru meze nekladou.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Kompostér, ať už zakoupený či vlastnoručně vyrobený, stojí na vybraném místě, nastává čas založit první kompost.

Co Kompostovat?

Kompostování není žádná velká věda a zvládne jej každý zahrádkář-začátečník. Postačí dodržet několik pravidel, týkajících se převážně materiálového složení kompostu. Ten by měl být totiž tvořen 2 hlavními složkami: uhlíkatými a dusíkatými. Uhlíkaté složky tvoří tvrdší a dřevnatější materiály typu suché či vlhké listí, dřevní štěpka, nebělený papír, sláma, případně menší množství novin či kartonu. Dusíkaté složky tvoří měkké a vlhké složky, tedy zejména bioodpad z kuchyně nebo šťavnatý odpad ze zahrady. Kompost by měl vždy obsahovat obě tyto složky v co nejideálnějším poměru.

Kompostér můžete krmit jak rostlinnými zbytky ze zahrady, tak i organickým materiálem, který vzniká v domácnosti, zejména v kuchyni. Pro správnou skladbu kompostu je výhodné, pokud máte možnost míchat odpad ze zahrady s tím z kuchyně. Vhodné složení materiálu významně ovlivňuje aktivitu bakterií. Uhlík (C) slouží jako zdroj energie nutný pro růst a množení buněk. Tělo buněk je složené z bílkovin, které jsou tvořené aminokyselinami, pro jejichž vznik je nezbytný dusík (N). Poměr uhlíku a dusíku (C:N) v kompostované směsi proto určuje rychlost kompostovacího procesu. Poměr uhlíkatého materiálu k dusíkatému by se měl pohybovat v rozmezí 20-40 jednotek C na 1 jednotku N. A jak poznáte uhlíkatý materiál? Jednoduše řečeno - jedná se o suchý, hnědý bioodpad, který by měl mít v kompostu převahu. Tvořený je listy, větvemi, štěpkou a pilinami, slámou, znečištěným papírem, okrojky a slupkami z ovoce a zeleniny, kávovou sedlinou a čajovými sáčky.

Dusíkatý materiál je naopak mokrý a zelený, představit si ho můžeme jako čerstvě posečenou trávu nebo například jako zelené natě ze zeleniny a bylin.

Do kompostu patří široká škála organických materiálů, jako jsou zbytky ovoce a zeleniny, slupky, čajové sáčky, kávová sedlina, skořápky od vajec, zvadlé květiny, posekaná tráva, listí, větvičky, piliny a hobliny z neošetřeného dřeva, papírové kapesníky a ubrousky.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Co do kompostu nepatří:

• Zbytky masa
• Kosti
• Popel z uhlí
• Pecky
• Plevel s dozrálými květy
• Rostliny napadené škůdci
• Plesnivá zelenina nebo ovoce

Jak Založit Kompost

Pokud jste dosud nekompostovali, musíte kompost nejprve založit. Ideálním obdobím je podzim, neboť tehdy vzniká nejvíce zahradního odpadu. Při zakládání je vhodné nejprve vyhloubit mělkou jámu a vytvořit podklad pro kompostér z vrstvy zeminy či písku. Následně do kompostéru naskládejte základní hrubší vrstvu (cca 10 cm) uhlíkatého materiálu např. dřevní štěpky, posekaných větviček či vlhkého listí.

Na dno kompostéru by měly přijít drobné větvičky, které budou mít za úkol přivádět do kompostu vzduch - provzdušňovat ho ze spod. Na větvičky je možno skládat další kompostovaný materiál. V případě, že do kompostu budete dávat najednou větší množství trávy, listí či zbytků zeleniny, je dobré promíchat je s trochou běžné zeminy. Zápachu lze zamezit dobrým provzdušněním kompostu pomocí větviček nebo vrstvy ze slámy. Díky smíchání zeminy s kompostovaným materiálem mají drobní živočichové a půdní mikroorganismy ulehčenou práci, protože se nemusí dostávat přes tak velké množství materiálu. Skládání kompostovatelného materiálu a jeho prokládání lze provádět až do naplnění kompostéru.

Úplně dospodu na dno kompostéru dejte hrubší vzdušný materiál (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpku, hobliny, dřevnaté stonky květin), který umožní cirkulaci vzduchu a odtok přebytečné vody. Tato drenáž by neměla chybět ani ve vyšších vrstvách kompostu. Obecně platí, že čím je skladba kompostovaného materiálu pestřejší, tím lépe. Různorodý materiál pravidelně promíchávejte: Vlhké se suchým, porézní s hutným, hnědé (uhlíkaté) se zeleným (dusíkatým).

Pokračujte standardním přidáváním uhlíkatého (vše dřevnaté) i dusíkatého materiálu (vše šťavnaté), nezapomeňte směs přehazovat a provzdušňovat.

Péče o Kompost

Kompost by měl vždy obsahovat obě tyto složky v co nejideálnějším poměru. Nepotřebujete k tomu žádný měřič, stačí použít senzorické schopnosti. Nejlepším ukazatelem je vlhkost směsi. Ta by měla být po stisku kompaktní, ale ne příliš mokrá. Pro dosažení kvalitního kompostu je také třeba dusíkaté a uhlíkaté složky dobře promíchat a pravidelně je přehazovat a provzdušňovat. Platí, že pokud je kompost příliš mokrý nebo se rozkládá rychle a zapáchá, je třeba jej zpřehazovat a přidat uhlíkatou složku.

Provzdušňování pomocí větviček či slámy nestačí, proto je třeba alespoň 1-2x ročně kompost překopat. Důkladným překopáním se do kompostu dostane dostatek vzduchu důležitého pro urychlení vyzrávání kompostu. Kompost by neměl být ani příliš suchý ani příliš mokrý. Sucho by mohlo utlumit kompostovací procesy, díky přemokření by mohlo dojít k hnití. Příliš suchý kompost je rozeznatelný na první pohled. Jeho povrch je zbarven do šeda, drolí se, nově přidaný materiál se téměř nerozkládá nebo se rozkládá příliš pomalu. Znakem příliš suchého kompostu jsou i svinky. První pomocí pro suchý kompost je pokropení dešťovou vodou, překopání a přidání dostatečného množství čerstvého a vlhkého materiálu. Zásada praví - vždy míchat vlhké se suchým. Opačným problémem je přemokřený kompost. Příliš vlhký kompost ucítíte již z dálky. Přemokření si pak jednoduše ověříte zmáčknutím malého množství kompostu v dlani - pokud z něj vytéká voda, je to špatně. Hlavním opatřením proti přemokření je zamezení zatékání vody do kompostu - zastřešení. Při přemokření není vhodné do kompostu přidávat vodnaté ovoce a zeleninu.

Udržujte kompost dostatečně vlhký. V ideálním případě by přibližně 70 % pórů mělo být zaplněno vodou. O tom, zda je kompost dostatečně vlhký, se přesvědčíte jednoduše: vezmete do dlaně asi 10centimetrovou vrstvu kompostu, sevřete jí v pěst a po chvíli stisk uvolněte. Pokud se materiál drolí nebo z něj vůbec nevytéká voda, kompost prolijte. Pokud vám voda skrze prsty crčí proudem, kompost je přemokřený. Kompost pravidelně přehazujte. Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny. Později alespoň jednou za čtvrt roku.

Kdy Bude Kompost Hotový?

Když už víte, jak kompost vytvořit a jak o něj pečovat, je třeba už jen trpělivě čekat na výsledky vaší práce. Kvalitní kompost potřebuje svůj čas, proto hotové hnojivo v podobě úrodné černé zeminy můžete očekávat od 6 měsíců do 2 let od založení.

Jak již bylo řečeno, díky zásahu člověka se doba kompostování zkrátí oproti běžné době téměř o polovinu. Při vytvoření ideálních podmínek je možné první kompost získat cca po 8 - 10 týdnech kompostování. Tento kompost však ještě není dostatečně vyzrálý a hodí se zejména k mulčování. Zralosti, tj. optimální doby pro použití kompost dosáhne po cca 7 - 12 měsících. V tuto dobu by již z kompostovaného materiálu měla být temně hnědá, drobivá hmota, která bude příjemně vonět po lesní půdě.

Využití Kompostu

Ve vaší zahradě, na balkoně i v bytě pro něj najdete široké využití - hnojení stromků, zeleniny, zahradních květin i pokojových rostlin. Kompost můžete míchat se zeminou v různém poměru a využít jej při výsadbě, přesazování i pravidelné péči o vaše rostliny.

tags: #kompost #umístění #v #zahradě

Oblíbené příspěvky:

• Definice a Legislativa České Potraviny
• Jak vymáhat poplatky za odpad
• Návrat divokého koně
• Efektivní odstranění lepidla z odpadu
• Co jsou AMT Plastové Odpady?