Hnědé uhlí a jeho vliv na změny klimatu

Kvůli nárůstu cen přechází mnoho polských domácností z černého na levnější hnědé uhlí. Odborníci varují, že to bude mít vážný dopad na ovzduší. Právě kvůli vysoké popularitě uhlí patří Polsko už teď mezi státy s nejhorším znečištěním. Každý rok tam kvůli tomu předčasně umírá na padesát tisíc lidí.

Nejen že je tahle surovina teď v Polsku drahá, ale hlavně jí je nedostatek. Vláda se kvůli válce zbavila dodávek z Ruska, vlastní těžba nestačí a import z jiných zemí také ne. Někteří nákup uhlí rovnou vzdávají. Politici od léta nabádali lidi, aby sbírali klestí v lese. Povolili jim topit levnější, ale i méně zdravou a méně účinnou variantou černého uhlí, tím hnědým. „Polsko se prostě musí zahřát,“ sděloval šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński.

Dopady spalování hnědého uhlí

Ovzduší v Polsku přitom patřilo už dřív k těm nejznečištěnějším v Evropě, ve špatných dnech i na světě. Hnědé uhlí v kotlích vzduch zamoří ještě víc. „Jestliže je v hnědém uhlí v průměru pětkrát víc rtuti než v černém a je třeba ho spálit třikrát víc, to už nám dává patnáctkrát víc rtuti. A navíc, kvůli obsahu síry se rtuť lépe váže a jednodušeji se dostává do našich plic,“ vysvětluje specialista na ochranu životního prostředí Piotr Kleczkowski.

Kvůli smogu přitom dosud v Polsku každý rok předčasně umíralo až padesát tisíc lidí. Prachové částice zhoršují infekce dýchacích cest, nejohroženější jsou malé děti. Špatné ovzduší dětem neničí zdaleka jen dýchací soustavu. „Mnoho výzkumů ukazuje, že děti žijící ve znečištěném prostředí mají problémy s pozorností, soustředěním, myšlením i pamětí,“ říká primářka.

Globální souvislosti a klimatické změny

Uhlí zažehlo a neslo průmyslovou revoluci, ale současně způsobilo ekologický i sociální úpadek celých oblastí. Dnes se zásadním způsobem podílí na změně klimatu - globálně je odpovědné za 43% emisí oxidu uhličitého a více než čtvrtinu všech emisí skleníkových plynů.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Je však nutné zdůraznit, že i kdyby lidstvo zázrakem ze dne na den přestalo vypouštět všechny skleníkové plyny, tak oteplování se okamžitě nezastaví. Klimatický systém (zejména oceány) reaguje se zpožděním na již zvýšené koncentrace CO2. NASA uvádí, že pokud bychom dnes zastavili veškeré emise, teplota by se sice během pár let přestala zvyšovat, ale zůstala by zvýšená - a klima by zůstalo vychýlené na vyšší úrovni po celá staletí.

Adaptace vs. mitigace

Nelze rezignovat ani na mitigaci (omezování emisí), ani na adaptaci - potřebujeme obojí současně. Důvodem je, že již máme „rozdané karty“ v podobě jistého oteplení, kterému se musíme přizpůsobit, ale zároveň lze pořád ovlivnit, jak moc se klima v budoucnu změní. Adaptace bez mitigace by vedla do slepé uličky: pokud bychom nebrzdili emise, oteplení by překročilo 3 °C, 4 °C nebo více, což by zřejmě znamenalo katastrofické dopady, jimž se nelze plně přizpůsobit. Mitigace bez adaptace by zase ignorovala realitu, že změny už probíhají - i při oteplení 1,5 °C bude nutné investovat do ochrany před povodněmi, budování infrastruktury odolné vůči extrémům, změn plodin v zemědělství apod.

Evropská zelená dohoda a transformace uhelných regionů

Evropská unie se snaží snižovat závislost na fosilních palivech, včetně uhlí, a investuje do obnovitelných zdrojů, které zajišťují stabilnější a udržitelnější energetickou budoucnost. Jedním z hlavních politických nástrojů je evropská zelená dohoda, což je soubor opatření, jejichž cílem je dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality EU. V rámci Zelené dohody se EU zavázala k postupnému ukončení těžby uhlí. Tento milník se liší dle situace každé členské země.

S postupným ukončením těžby uhlí jsou spojeny potenciální negativní dopady, zejména na obce a pracovníky, kteří jsou na uhelném průmyslu silně závislí. Evropská unie podporuje tzv. Spravedlivou transformaci, která má pomoci uhelným regionům najít novou ekonomickou vizi. V České republice se tato pomoc realizuje prostřednictvím programu Spravedlivá transformace, jehož je Ministerstvo životního prostředí řídícím orgánem.

Přínosy transformace

• Zlepšení kvality ovzduší, které přispěje ke snížení rizika respiračních a dalších zdravotních problémů.
• Celkové posílení energetické soběstačnosti.
• Vyšší konkurenceschopnost podniků.
• Intenzivnější orientace na vývoj nových technologií, inovací a vytváření nových atraktivních pracovních míst.

Operační program Spravedlivá transformace (OPST) je v období 2021-2027 zcela novým programem zaměřeným na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených tzv. „uhelných regionech“. V České republice se týká Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Celkový objem prostředků pro Českou republiku činí 1,64 mld. eur.

Čtěte také: Více o nejrozšířenějším minerálu

Finanční prostředky jsou mezi kraje rozděleny následovně:

• Karlovarský kraj - 15,3 % (6,3 mld. Kč)
• Moravskoslezský kraj - 46,1 % (18,9 mld. Kč)
• Ústecký kraj - 38,6 % (15,8 mld. Kč)

Současná situace a nutnost inovací

Výroba elektrické energie v ČR v posledních 30 letech stála na spalování hnědého uhlí. Ztratili jsme desetiletí, která jsme mohli využít k promýšlení budoucí koncepce české energetiky.

V souvislosti se změnou klimatu je třeba znát dva číselné údaje. Padesát jedna miliard tun skleníkových plynů totiž každoročně vypouštíme do atmosféry. Nula je cílem, o nějž musíme usilovat. Každá země bude muset přehodnotit své zažité chování. Důsledky změny klimatu nejhůře dopadají právě na chudé lidi.

Fakt, že opravdu musíme dosáhnout nuly, je bez debat. Jestliže nepřestaneme do atmosféry vypouštět skleníkové plyny, teplota dál poroste. Snahy o pouhé omezování emisí - nikoliv o úplné zastavení - nám nepomohou. Jediným rozumným cílem jsou nulové emise.

Stejně jako potřebujeme nové testy, léčebné postupy a vakcíny na nový koronavirus, potřebujeme také nové nástroje v boji proti změně klimatu: vyrábět elektřinu a zboží, pěstovat plodiny, klimatizovat budovy a přemisťovat zboží i lidi po celém světě bez uhlíkové stopy.

Čtěte také: Co obnášejí emisní normy?

tags: #hnědé #uhlí #vliv #na #změny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Německá ekologická známka
• Problémy s recyklací čísel
• Snížení emisí v průmyslu
• Přejmenování katedry farmaceutické botaniky
• Rozměry a Aspekty Kolene Odpadu