Jedním z nejčastěji konzultovaných témat je budka pro poštolky, známá také jako poštolkovník nebo poštolečník. To, jak má taková budka vypadat a jak ji osadit, zjevně leckoho zajímá.
Obvyklým obyvatelem je poštolka obecná (Falco tinnunculus) nebo kalous ušatý (Asio otus). Začněme nejprve poštolkou…
Jedná se o malého dravce (hmotnost 136-314 g, rozpětí křídel 65-82 cm) patřícího do čeledi sokolovitých. Navzdory své malé velikosti je drobná poštolka velkým a srdnatým bojovníkem. Její kořistí je však pouze drobná kořist složená z hlodavců, rovnokřídlého hmyzu a v nouzi i pěvců.
Poštolky obývají otevřenou (zemědělskou) krajinu a jejich lovištěm jsou pole případně rozsáhlejší louky, eventuálně lesní mýtiny. V souvislém lese na ně však nenarazíte. Převážnou většinu kořisti tvoří drobní hlodavci - především hraboš polní (Microtus arvalis), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), méně často pak například norník rudý (Clethrionomys glareolus) nebo např. myšice křovinná (Apodemus sylvaticus).
Poštolka loví z letu a za jeden den uloví alespoň 1-2 hraboše, při dostatku kořisti je však nespořádá celé, ale vybere si pouze nejchutnější části. Skutečný počet odlovených hlodavců je tak výrazně vyšší. Počet odlovených jedinců přímou úměrou stoupá i během krmení mláďat, kterých mají v případě dostatku potravy šest až osm. K lovu hrabošů je přizpůsoben i její zrak - poštolka vidí hlodavce na velkou vzdálenost a dokáže spatřit i močovinu, kterou hraboši vylučují. Díky tomu dovede rozpoznat v terénu aktivní nory a chodníčky a může se zaměřit přímo na konkrétní místa s výskytem kořisti. Dokáže také při letu stabilizovat hlavu na místě podobně jako stabilizátory ve fotoaparátech.
Čtěte také: Jak vyrobit ptačí budku
Poštolky hnízdí v tzv. polodutinách, nouzově také využívají hnízda po strakách, holubech či dalších dravcích. Hnízdní budky jim v tomto mohou velice pomoci, poštolky je rády osidlují a díky tomu že jde o dravce hnízdící v koloniích dokáží v jedné oblasti obsadit více budek nedaleko od sebe a nekonkurují si.
Díky výše uvedeným vlastnostem je poštolka velmi vhodným druhem pro využití v biologické ochraně jako pomocník se snižováním škod způsobených drobnými hlodavci (zejména hrabošem polním).
Kalous je středně velká sova, kterou můžeme velikostí přirovnat k zavalitější poštolce. Pro její vzhled jsou charakteristická malá “ouška” na hlavě a tato sova může svým vzhledem připomínat zmenšeninu výra velkého - kalous je však několikanásobně menší (hmotnost 220-435 g, rozpětí křídel 90-100). Podobně jako poštolky hnízdí v otevřené krajině na solitérních stromech, případně remízcích, či stromořadích nebo okrajích lesních celků.
Potravou jsou opět převázně drobní hlodavci - hraboši, myšice a norníci. Narozdíl od poštolky kalous ušatý loví po setmění a to především pomocí svého skvělého sluchu.
Hnízdo si kalous stejně jako většina dalších druhů sov nestaví, místo toho využívá opuštěná hnízda jiných ptáků (nejčastěji strak, vran a kání) nebo stromové polodutiny a námi instalované polobudky. Může mít až 7 mláďat, jejich počet opět závisí na dostupnosti potravy jejíž spotřeba je podobná poštolce - alespoň 1-2 hlodavci “na hlavu”.
Čtěte také: Soutěž Pomáháme přírodě
Čím výše budku umístíte, tím raději ji ptáci obsadí. Absolutní výška nehraje roli - uprostřed pole na strništi poštolka zahnízdí klidně i na 1,5 metrové tyči, ale pokud jsou v blízkém okolí vysoké stromy, musí být i budka vysoko. Zároveň je vhodné zvolit dostatečnou výši budky i kvůli případným vandalům. K budce musí mít pták volný přílet - před vletovým otvorem nesmí překážet větve.
Dobrá zkušenost je s umísťováním budek do výšky cca 5 metrů na soliterní stromy v polích, případně do od lesních porostů oddělených remízků. Kvůli nutnosti věšet budky do větší výšky je obvykle třeba delší a těžší žebřík, volte místo s vhodnou dostupností.
Výše uvedený text je platný pro poštoulky i kalouse. Ke kalousům jenom doplním, že mají rádi v přítomnosti budky nějakou zeleň (strom samotný, blízký okraj lesa, případně větši křoví pokud byste budku umístili na nějakou tyč) - samec ji s oblibou využívá jako úkryt a budku jim tak zatraktivníte.
Faktem je, že v dnešní krajině podobných stromů moc není a pro umístěná budek velmi dobře fungují i betonové (kovové) sloupy elektrického vedení. Betonové sloupy mají dokonce i téměř nulové procento predace - kunám se na podobném stavby pravděpodobně špatně leze. Kovové sloupy jsou na tom s mírou predace prý o trochu hůř.
Tento způsob instalace však není možné z vícero důvodů jednoduše doporučit - napětí v drátech je obrovské, i samotný beton vodí elektrický proud a dále může dojít k různým poruchám a zkratům. Sloupy prostě nejsou a nebudou 100% bezpečné… a to ještě neřeším riziko pádu a legislativu. Případnou instalaci je rozhodně nutné dohodnout s majitelem rozvodné sítě. Osobně doporučuji nejprve jiné, jednoduší a méně riskatní možnosti instalace.
Čtěte také: Prohlédněte si fotky z Pomáháme přírodě
Doporučené rozměry pro výrobu ze dřeva: výška 30 cm (A), dno 30 x 20 cm (B), přední stěna je vysoká 1/3 z přední části budky(10 cm, C), vletový otvor tvoří 2/3 z přední stěny budky. Tyto rozměry už raději nezmenšujte, ptáci se tam musí vejít. Rozšířením s ohledem na velikost materiálu nic nezkazíte, ale příliš to nepřehánějte - budka bude zbytečně těžká. Ve dne vyvrtejte několik 3 mm otvorů pro odtékání vody.
Budku před umístěním vyplňte až po okraj přední stěny hustě napěchovanou suchou trávou, bez toho nebude pro ptáky atraktivní! Ideální je stařina podél cest - saje méně vody. Tráva se postupem času změní na zemitou podestýlku, neměla by však vyslověně hnít (v tom případě byla mokrá nebo nasávala moc vody - materiál vyhoďte a vyměňte za nový). Tento materiál dle našich zkušeností není nutné na konci každé sezóny vyměňovat za nový, je ale vhodné jej každoročně kontrolovat a doplňovat, pokud jeho tloušťka poklesne čelní hranu budky (lze kontrolovat i dalekohledem).
Plastové budky pro drobné pěvce dle zkušeností zkušenějších nedoporučuji, v případě polobudek pro poštolky s velkou “dírou” jsme však problémy s vlhkostí nedejbože úmrtím mláďat nezaznamenali (bavím se o desítkách budek a více než desetiletém sledování). Budky fungují a jsou levné, protože pro jejich výrobu je možné využít levné plastové kanastry s velikostí zhruba 40 x 27 x 23 cm (objem 20l). Nový stojí asi 160 Kč.
Plastové kanastry s objemem cca 20-30 litrů a velikostí zhruba 40 x 27 x 23 cm, přední stěna tvoří 1/3 z přední části budky(asi 13 cm, C), zaoblený vletový otvor tvoří 2/3 z přední stěny budky. Spodní část vletu obalte, aby se ptáci neporanili o plastovou hranu - doporučuji plastovou hadici přichycenou na dvou místech viz foto níže pomocí 2-3 mm vázacího drátu. Můžete případně použít i dřevěné hranolky. V nejhlubších částech dna vyvrtejte spoustu 3 mm otvorů pro odtékání vody (dávám 6 otvorů do víčka a potom další otvory po cca 5 cm).
Budku před umístěním vyplňte až po okraj přední stěny hustě napěchovanou suchou trávou, bez toho nebude pro ptáky atraktivní! Ideální je stařina podél cest - saje méně vody. Tráva se postupem času změní na zemitou podestýlku, neměla by však vyslověně hnít (v tom případě byla mokrá nebo nasávala moc vody - materiál vyhoďte a vyměňte za nový).
| Typ budky | Výška (A) | Dno (B) | Výška přední stěny (C) |
|---|---|---|---|
| Polobudka (rehkovník, skorcovník) | 20 cm | 20 x 13 cm | 1/3 přední části (cca 7 cm) |
| Poštolník (dřevo) | 30 cm | 30 x 20 cm | 1/3 přední části (10 cm) |
| Poštolník (plast) | cca 40 x 27 x 23 cm (objem 20-30l) | - | 1/3 přední části (cca 13 cm) |
tags: #budka #pro #postolky #rozměry #návod