Jan Piňos a české ekologické hnutí

RNDr. Jan Piňos je fyzický geograf, ekolog, horolezec a občanský aktivista. Patří k výrazným postavám polistopadového ekologického hnutí u nás.

Ještě jako vysokoškolák byl v disidentském hnutí a po sametové revoluci stál u založení české pobočky Greenpeace. Zde se stal v letech 1991-1993 vedoucím kampaně za čistý vzduch a čistou energii a pokračoval v ní i poté, co přešel do Hnutí DUHA (1993-1996).

Kampaň začala tříměsíční občanskou blokádou obce Libkovic v severních Čechách, která se snažila zabránit jejich zbourání kvůli plánované těžbě hnědého uhlí. V rámci CHKO Broumovsko po devět let vedl a organizoval (1996-2005) ochranářskou práci početného týmu odborných pracovníků různých profesí, zajišťoval ekologickou osvětu a výchovu a rozsáhlou spolupráci s obcemi, úřady a četnými občanskými organizacemi.

V roce 2005 se Jan vrátil ke své aktivistické práci v české pobočce Greenpeace, kde působil až do roku 2010 jako ředitel kampaní. Po odchodu z Greenpeace vedl pak Jan Piňos během prázdnin roku 2011 měsíc trvající blokádu proti kácení stromů na Ptačím potoce v NP Šumava. V letech 2011-2012 působil Jan v Czech RE Agency, o.p.s. Od roku 2012 působil v Hnutí DUHA jako tiskový mluvčí, zapojoval se i do dalších aktivit a projektů.

V rozhovoru pro Tiscali.cz se Jan Piňos vyjádřil k vývoji ekologického hnutí v České republice. Zdůraznil, že nevěří, že je možné jen politické řešení, pokud se lidé sami nezmění. Podle Piňose je třeba hlubinná proměna ve vědomí a jednání lidí vyplývající z pochopení, že jsme součástí živé sítě, tkáně všeho života.

Čtěte také: Výhody tepelného čerpadla

Na otázku, jak hodnotí vývoj environmentálních organizací, environmentálního hnutí u nás i v souvislosti s nedávným třicátým výročí listopadu 1989, Piňos odpověděl: „Když jsem do ekologických organizací a ekosociálního hnutí na začátku 90. let vstupoval, bylo součástí systémové změny. Dnes to tak není. To je hlavní důvod, proč jsem odešel. Chci být součástí podstatné systémové změny. Nejsem člověk, který by se spokojil s kosmetickými změnami a diskutoval s ministrem Richardem Brabcem donekonečna o nepatrných dílčích změnách. Potřebujeme radikální proměnu.“

Piňos také kritizoval konformitu tradičních ekologických organizací a jejich spoléhání na lobbing. Podle něj se především postupně zhoršuje kvalita politické scény a tento sesuv prosakuje všude, tradiční ekologické organizace nevyjímaje.

Nicméně, Piňos vyjádřil vděčnost za hnutí Fridays for Future. Řekl: „To, že takové hnutí existuje, roste a ovlivňuje celosvětově veřejnost, je pro mě nejlepší zpráva za 30 let mé veřejné práce. Moc si jich vážím, dávám to veřejně najevo a pomáhám jim. Jsou obdivuhodní nejenom svojí radikalitou, ale i úrovní práce. Jsou velice vyspělí.“

Jako příklad ničení přírody v Českém ráji uvedl kácení 23 topolů u Skalan. Obyvatelé osady Skalany u Vyskře v CHKO Český ráj dostali k Mikuláši neveselý dárek. Během několika minut zde zmizelo stromořadí 23 mohutných topolů, které po desítky let tvořily jeden z nejvýraznějších krajinných prvků v okolí. Stromořadí lemovalo místní silnici mezi Olešnicí a Vyskří v délce několika set metrů.

Jan Piňos se k události vyjádřil velmi ostře: „Zdejší krásné a zbytečně pokácené mohutné topoly, které tvořily po desetiletí dominantu v krajině, leží nyní na poli a žalují na lidskou omezenost a přehnaný strach i na ignoraci či pohodlnost úřadů. Byly cenné mnoha hodnotami - biologickou, estetickou, při ochraně půdy, vody a místního klimatu.“

Čtěte také: Moravskoslezský kraj a Josef Pinos

Podle Piňose by mohly topoly stále stát, kdyby Správa CHKO Český ráj lépe spolupracovala s vlastníky pozemků a obcemi a stromořadí dostalo alespoň minimální péči. Dodal kritiku mířenou přímo na státní orgán: „Není to zdaleka první případ, kdy Správa CHKO Český ráj dostatečně neochránila zdejší vzácnou přírodu a krajinu, jednu z nejcennějších v ČR.“

Piňos také kritizoval nevhodné holosečné těžby na citlivém pískovcovém podloží v blízkosti skalního města poblíž Valdštejna. Těžké stroje, zcela nevhodné do tamějšího citlivého přírodního prostředí, zdevastovaly půdní povrch hlubokými kolejemi. Těžba probíhala v těsné blízkosti PR Hruboskalsko v lokalitách U Konic, Jezírka a U Kavčin, přímo u hlavní turistické cesty rezervací, u Zlaté stezky Českého ráje.

Naopak, jako pozitivní příklad uvádí obnovu stromořadí podél cesty pod zámkem Humprechtem mezi Osekem a Vescem. Toto stromořadí symbolických 70 nových stromů k sedmdesátinám CHKO obnovila společnými silami více než stovka zástupců všech obcí a mnohých hospodářů napříč celým Českým rájem.

Piňos se angažuje i v dalších oblastech ochrany životního prostředí. Nyní pracuje v malém týmu lidí napříč neziskovkami a usiluje o to, aby zde nevznikl nový jaderný reaktor, protože jádro podle něj brzdí transformaci energetiky na decentrální obnovitelnou úspornou energetiku 21. století.

Jeho aktivity zahrnují i podporu ekologické výchovy a osvěty. Realizuje ekologicko osvětové projekty, jako je Zahrada poznání, která je souborem liniových výsadeb ovocných dřevin, navracejících do krajiny původní odrůdy.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Piňos se také vyjádřil k významu časopisu Sedmá generace: „Je to jedna z našich vlajkových lodí. Jedna z jeho rubrik se jmenuje Kořeny ekologické krize, a právě v jejich pojmenovávání je časopis jedinečný. Řada lidí, kteří pracují v Hnutí Duha a vedou zde různé kampaně, profilovali svůj pohled na svět právě čtením Sedmé generace.“

tags: #jan #pinos #české #ekologické #hnutí

Oblíbené příspěvky:

• Principy ekologické církevní školy
• Ochrana oceánů
• Tetrapak a jeho recyklace
• Koše na tříděný odpad
• Udržitelné výtvarné potřeby pro děti